00:00:04Hromadná tělovýchovná vystoupení na Strahovském stadionu v Praze.

00:00:15Tady, v srdci Evropy, se Češi a Slováci

00:00:19pokusili o experiment, který chěl změnit svět.

00:00:38Českoslovenští komunisté

00:00:40usilovali o nový druh společnosti a o nový typ člověka.

00:00:45Snažili se vymazat minulost a přeprogramovat paměť národa.

00:00:51Lidové pokusy o zreformování systému byly krutě potlačeny

00:00:56vpádem vojsk spojenců z Varšavského paktu.

00:00:59A Československu se ve světě začalo říkat

00:01:02"Království zapomnění".

00:01:07Disent přesto existoval, zejména mezi umělci a intelektuály.

00:01:16A tak teď s pomocí málo známých archivních záběrů vyprávějí ti,

00:01:21kdo žili v té mimořádné době,

00:01:23své příběhy ze života za železnou oponou.

00:01:44Toto je jeden z nejoblíbenějších českých filmů té doby,

00:01:49muzikálová parodie na americké westerny a americký velký byznys.

00:02:01Říkal jste sklenici Kolalokové limonády, cizinče ?

00:02:06Pistolník abstinent Limonádový Joe přijel do Stetson City,

00:02:10aby jeho obyvatele naučil

00:02:12místo whisky pít nealkoholický nápoj Kolaloka.

00:02:15Mně, prosím, sklenici Kolalokové limonády.

00:02:19Prosím, abych to mluvil jako tenor.

00:02:21zpěv: Můj, bože, můj bože, ta se loká ...

00:02:29Nemohlo se říct, že to je Coca-cola,

00:02:33protože ta firma by protestovala, když by se to zdůrazňovalo.

00:02:40zpěv: A tak teď pijem Ko-la-lo-ku.

00:02:46Pan Brdečka si tam udělal tu přesmyčku,

00:02:50veškeré věci měly být kritické.

00:02:58Byl to první pokus.

00:03:04Na pohled ten film fascinoval americkým Západem,

00:03:08ale mnozí z těch, kdo jej natočili,

00:03:11včetně samotného Limonádového Joea,

00:03:14byli spojeni s komunistickým Východem.

00:03:18Byl jsem vychován v takové rodině, táta se šel ve 13 letech učit

00:03:23do Vídně kominíkem a měl pocit, že patří k dělnické straně

00:03:28a k tomu, co se tady děje a já jsem s tím svezl až do doby,

00:03:33když nás přišli osvobozovat

00:03:37a to jsem v sobě nedokázal potlačit.

00:03:46A skončil jsem v partaji.

00:03:53Budeme tuto krizi řešit ústavně, demokraticky.

00:03:59Se 2 miliony členů byli po válce českoslovenští komunisté

00:04:03největší komunistickou stranou ve Východní Evropě.

00:04:07Byli i nejsilnější stranou v parlamentu, neměli však většinu

00:04:11a tak se v únoru 1948 zmocnili vlády pučem.

00:04:19Já byl tehdy v Poděbradech v koleji, něco jako Public school.

00:04:24Všichni prožívali "puč", neměli jsme žádné iluze.

00:04:34Václav Havel se narodil v bohaté a vlivné rodině.

00:04:42Podle svého vlastního vyjádření "si žil jako prase v žitě",

00:04:48ale blahobytným rodinným životem tvrdě otřáslo

00:04:51svržení demokracie v jeho vlasti.

00:04:56My jsme byli tzv. buržoasní rodina,

00:05:01takže okamžitě po únoru nastal proti nám třídní boj.

00:05:08Mému otci patřily restaurační podniky a vzpomínám si,

00:05:14že matka tam šla pro maso pro nás,

00:05:19doma ji ho už nedali ze dne na den, protože to bude zestátněné...

00:05:33Ten režim ovlivnil celý můj život,

00:05:36protože jsem samozřejmě nemohl studovat,

00:05:41jako objekt třídního boje.

00:05:43Nevyučil jsem se, pracoval jsem léta manuálně.

00:05:48Na vojně jsem byl s hendikepem, že nemám systematické vzdělání.

00:05:56V 50. letech ovládl Československo stalinistický teror.

00:06:01Inscenované procesy tu byly největší v celé Východní Evropě.

00:06:06Bylo odsouzeno přes čtvrt milionu lidí a 178 z nich bylo popraveno.

00:06:12Byla mezi nimi i oblíbená národně socialistická politička,

00:06:17která byla jedinou oficiálně popravenou ženou.

00:06:20Měla jediné dítě, dceru Janu.

00:06:22V době, kdy byla její matka souzena pro vykonstruované

00:06:26obvinění z velezrady a spiknutí, bylo Janě 16.

00:06:31My jsme neměli dovoleno tam být přítomni.

00:06:39Pamatuju si tu zoufalou situaci doma, byli jsme bezmocní.

00:06:44Slyšeli jsme všechno z rozhlasu, protože to byl veřejný proces.

00:06:51Bylo to všechno vypočítáno na to, aby se v národě vyvolala hrůza

00:06:58a strach a strach, strach.

00:07:06Každý ten soud měl doslovný scénář, kterého se obvinění museli držet.

00:07:12Po mučení přiznali svou vinu a souhlasili s tím,

00:07:16že poprava je spravedlivý trest.

00:07:20Ale Milada Horáková tu hru odmítla.

00:07:23Vím, že moje matka byla vždycky strašně pevná.

00:07:28To její závěrečné slovo,

00:07:31kterým řekla, že její svědomí je naprosto čisté

00:07:37a že se ničím nespronevěřila,

00:07:42to bylo něco, k čemu se nikdo z procesu neodhodlal.

00:07:51Své činy jsem dělala vědomě a chci nést také plnou

00:07:57a veškerou odpovědnost za ně, a odevzdaně přijmu trest,

00:08:03který bude pro mne nalezený.

00:08:08Prohlásila jsem orgánům státní bezpečnosti,

00:08:12že setrvávám ještě ve svém přesvědčení...

00:08:17Tahle fotografie

00:08:18ukazuje zfabrikovaný důkaz její protistátní činnosti.

00:08:23A až příliš mnoho Čechů věřilo, že jde o řádný soud,

00:08:28a jeho rozsudky přijalo.

00:08:31Obžalovaný : JUDr. Milada Horáková, rozená Králová, naroz. 25. 12. 1901

00:08:38úřednice a bývalá poslankyně, posledně bytem ...

00:08:43a vešli s cizí mocí a cizími činiteli

00:08:45ve styk jednak přímý, jednak nepřímý ...

00:08:48při čemž Dr. Milada Horáková k trestu smrti ...

00:08:57Nejhorší byla poslední návštěva večer před její smrtí.

00:09:03To byla opravdu moc a moc zlá chvíle.

00:09:15Byla absolutně klidná, vyrovnaná.

00:09:20Nedovolili nám ani, abychom se políbili.

00:09:25Okolo stáli ozbrojené hlídky

00:09:29a ona potom najednou celou návštěvu ukončila.

00:09:38To bylo vše, na co se pamatuju. Bylo to hrůzný.

00:09:42Teprve po 40 letech, po pádu režimu, dostala Jana dopis,

00:09:48který jí napsala matka před popravou:

00:09:52A tak dceruško jediná, holčičko Jano, živote nový,

00:09:58má naději, mé budoucí promítnutí, žij.

00:10:05Uchop život oběma rukama do svého posledního dechu.

00:10:12Budu se modlit za tvé štěstí, mé drahé dítě.

00:10:28Líbám tvé vlásky, oči a ústa, hladím tě a chovám ve svém náručí.

00:10:38Vždyť jsem se skutečně tak málo tebe nachovala.

00:10:44Vždycky budu s tebou a u tebe.

00:10:48Promiňte.

00:10:55Já ten dopis dost často nemůžu číst.

00:11:00Mně to dělá ještě po těch sto letech strašné problémy.

00:11:06Promiňte.

00:11:1127. června 1950 v 5 hodin ráno byla Milada Horáková

00:11:17na dvoře pankrácké věznice oběšena.

00:11:21U mnoha lidí však ani to neotřáslo vírou v režim.

00:11:33Dva roky nato byl dokončen tento film.

00:11:37Propagoval kolektivizaci zemědělství

00:11:39a Jednotná zemědělská družstva.

00:11:43Režíroval jej Vojtěch Jasný, v té době člen strany.

00:11:49Já jsem tomu věřil.

00:11:51Já jsem tomu věřil, říkal jsem,

00:11:55že za této doby nemůžeme dělat nic jiného,

00:11:58pojďme někam na vesnici, kde zakládají 1. zemědělské družstvo.

00:12:03Já už jsem si od roku 45 připravoval "boďák",

00:12:08kde říct pravdu.

00:12:10Jenomže my jsme to točili s těma rolníkama ve Vyhnananicích,

00:12:16to byli chudí rolníci a oni byli šťastní ...

00:12:20Ve filmu se objevila i Marie Košnerová,

00:12:22členka nově založeného zemědělského družstva.

00:12:30Pro mě to bylo vysvobození.

00:12:32Ale také rád šel někdo do družstva, protože nic neměl.

00:12:37Než začalo družstvo, tak jsme tam sekli pšenici

00:12:42a vybírali jsme pšenici z bodláků.

00:12:46To se seklo kosama, potom sekačkou, to nebyl kombajn, nebylo nic.

00:12:54Já jsem s s těma krávama tak najezdila a natrápila.

00:12:59Až pak, když začalo družstvo, tak se všichni zmohli. Všichni.

00:13:06Mlíko jsme si mohli vzít, co jsme chtěli

00:13:10a ještě měl každý doma krávu.

00:13:12Když jsem šla na pole, ženský říkaly:

00:13:16sluníčko naše už jde, protože jsem se smála věčně, no.

00:13:20Víte, taky měl dělník slovo. Dneska ho nemá.

00:13:25Dneska vláda dělá pro sebe. Nedělá pro dělníky.

00:13:30Co dělá pro dělníky, mi řekněte.

00:13:32No co? Nic.

00:13:35Tohle mě nezajímalo. Co se děje v politice jsem neměla ani šajn.

00:13:41Já jsem tomu nerozuměla. Akorát, že jsem tam byla ...

00:13:49to nás filmaři do průvodu dovezli, dali nás do průvodu a šli jsme.

00:13:55Zase nás přivezli a byl konec.

00:13:57Komunistické vedení následně požadovalo

00:14:01úpravy scénáře filmu.

00:14:04Pak najednou strana řekla:

00:14:09tam musí být sovětští kolchozníci, tam musí být o Stalinovi,

00:14:16tam musí být kulaci a bez toho to nešlo dělat.

00:14:22Tak jsme to dělali.

00:14:25Nebude u nás socialismu bez přechodu vesnice k socialismu.

00:14:40Marii dodnes neopustilo její nadšení pro ideologii,

00:14:43která jí významně zlepšila životní podmínky.

00:14:51Měli jsme alegorické ověnčené vozy, tam seděla mládež, starší ...

00:15:01To byly ještě lepší dožínky, když se to nenatáčelo.

00:15:11Heleďte, tady byl tak dobrý kolektiv, všichni dohromady.

00:15:21Tehdy nebylo možné ve filmu ukázat brutální praktiky

00:15:27používané k donucení venkova přijmout kolektivizaci.

00:15:37A pak jsem řekl: no tak, když jsme ten film dělali s Karlem,

00:15:42byli jsme "kurvy", nebo jsme nebyli kurvy?

00:15:45Tak jsem to položil.

00:15:50Otázka je taková: v duši ne, ale dělali jsme ten kompromis,

00:15:56nebyla jiná možnost.

00:16:00A byl jsem členem strany

00:16:02a nechtěl jsem se dostat do problémů a ...

00:16:05píseň: Kamarádi, je to mládí, kterému dnes patří svět.

00:16:13vzduch se čistí, již fašisti nebudou nám poroučet ...

00:16:21Na těchto záběrech je zachycen život ve vesnici Přepychy

00:16:24v jižních Čechách.

00:16:27... zlodějských světa řádů,

00:16:29kamarádi, je to mládí, kterému dnes patří svět,

00:16:36kamarádi, je to mládí, kterému dnes patří svět.

00:16:46Je to ukázka z filmové kroniky natáčené po 30 let místními občany.

00:16:53Kamarádi, cíl se blíží, je třeba přidat do kroku ...

00:17:02Tak jsem si taky koupil kameru a filmoval jsem doma pekárnu

00:17:08a zaměřil pro doma.

00:17:10zpěv: Je konec hladu, je konec zlodějských světa řádů,

00:17:14kamarádi, je to mládí ...

00:17:18A začal jsem filmovat i pro vesnici.

00:17:20Aby už z toho měli užitek ostatní lidi.

00:17:24zpěv: kamarádi, je to mládí, kterému dnes patří svět.

00:17:34Jednou jsme dělali takovou svatbu se křtinama ...

00:17:57To jsem taky filmoval, to bylo taky naverbovaný,

00:18:05každej byl nucenej chodit...

00:18:12Oni udělali velkou chybu, že to brali násilím.

00:18:17A pak lidem vzali všechnu chuť a dělali jen to, co museli,

00:18:22aby to neodskákali a tak to taky vypadalo ...

00:18:30pracuje s živou přírodou a živejma zvířatama ...

00:18:38Lidi byli naivní, oni viděli v tom komunismu

00:18:44lepší život pro dělníka.

00:18:50Tady byla polovina dělnictva, a oni pak byli z toho zklamaní.

00:18:59Pak byla druhá vrstva, která viděla jinej režim,

00:19:05z kterého by mohlo něco kápnout, tak se k tomu honem přidali.

00:19:11Pak byli další, kteří oponovali, ale když viděli, kam to vede,

00:19:17tak je to přestalo ... báli se.

00:19:21A těch byla většina.

00:19:27A bylo tolik pokrytectví, jinak se mluvilo doma

00:19:29a jinak na veřejnosti.

00:19:36Byla to lež, a na lži postavit celej ten život...

00:19:41nakonec to vidíte teď, násilí, bezohlednost ...

00:19:45Jako výraz snahy o nutné reformy se v čele komunistické

00:19:51strany v roce 1968 objevil nový první tajemník Alexandr Dubček.

00:19:57Zavedl liberální formu politiky,

00:19:59pod heslem "socialismus s lidskou tváří".

00:20:03Lidem se dostalo větší svobody.

00:20:08Byla zrušena cenzura, lidé mohli cestovat do zahraničí

00:20:14a objevily se prvky tržního hospodářství.

00:20:17Reformy, uskutečněné v období "Pražského jara",

00:20:21byly nesmírně populární.

00:20:24zpěv:než z náručí nás vyprostí ta noc,

00:20:26co klíčem brány parku odmyká ...

00:20:36zpěv: Těžké je být sám, těžké jak velký prám.

00:20:44A lék na to zná jenom duše příbuzná ...

00:20:51Marta Kubišová byla popovou hvězdou své generace.

00:20:58Měla jsem s ním debatu, on mě pozval na chatu ...

00:21:02Byla symbolem nové energie a svobod

00:21:05získaných za "Pražského jara".

00:21:11Ale v noci z 20. na 21. srpna 1968 se ukázalo, že ty změny

00:21:17byly pro vládce Kremlu a jejich věrné, příliš velké.

00:21:26Moje maminka rozrazila dveře do mého pokoje asi ve 3 v noci,

00:21:35na mě nastartovali moji 2 pudli, odrazili se ode dveří

00:21:41a vlítli mně do obličeje a maminka říká:

00:21:44Marto, jsme obsazeni.

00:21:48Já jsem si říkala, proč se maminka kaboní.

00:21:53Bylo vidět, že je rozčilená ... když jsme obsazeni Američanama?

00:21:58Říkala jsem si, nic se neděje, tak jsou tady Američani.

00:22:03Napadlo mě, že jedině Američani nás mohli obsadit.

00:22:07To byla ta komunistická výchova.

00:22:10Navíc všechny děti z intelektuálnějších rodin

00:22:14jsou vždycky levicového smýšlení.

00:22:21Vůbec jsem si neuměla představit, že by Rusové tuhle chybu udělali.

00:22:28A oni ji udělali.

00:22:31Do země vtrhly první jednotky

00:22:34z téměř půl milionu vojáků zemí Varšavské smlouvy,

00:22:38kteří za nimi následovali.

00:22:40Okupanti tvrdili, že brání socialismus proti kontrarevoluci.

00:22:53Zastihlo mě to s moji ženou a s přáteli v Liberci,

00:22:59kde jsme byli návštěvou u našich libereckých přátel.

00:23:04V 11 večer někdo telefonoval, ať si zapneme rádio.

00:23:09Tam už bylo hlášení, že vojska překročila hranice,

00:23:14tak jsme vyběhli ven a tam už hřměly tanky v ulicích.

00:23:20Prožívali jsme to, zaintegrovali jsme se do nenásilného vzdoru

00:23:27či do odporu proti té okupaci.

00:23:38rozhlas: posloucháte legální

00:23:40svobodné vysílání Československého rozhlasu.

00:23:43Žádáme rozhlasy v Rumunsku a v Jugoslávii,

00:23:47aby informovaly o situaci v Československu.

00:23:51Vysílejte, prosím, naše výzvy v rumunštině, francouzštině

00:23:56a angličtině.

00:23:57Seznamte, prosím, celý svět s pravdou.

00:24:06Jak se to vezme. Bylo to horší o to, že tam byli mrtví.

00:24:12Tanky přijely na to velké liberecké náměstí

00:24:19a vjely do nějakého podloubí, začal tam padat dům.

00:24:32Nějaký velitel propadl hysterii

00:24:36a začal z tanku střílet na všechny strany.

00:24:39Byly tam tedy oběti větší než jinde ...

00:24:43Hymnou všech odpůrců invaze se stala píseň Marty Kubišové

00:24:48"Modlitba pro Martu":

00:24:54Ať mír dál zůstává s touto krajinou,

00:25:01zloba, závist, zášť, strach a svár,

00:25:05ty ať pominou, ať už pominou ...

00:25:11Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých

00:25:16zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.

00:25:27Z oblohy mrak zvolna odplouvá ...

00:25:34Televize se stěhovala podle toho, jak bylo potřeba.

00:25:38Natočili jsme to na Novodvorský, to byl výzkumný ústav,

00:25:47kam nás vedli děravýma plotama, aby se nevědělo, že tam jsme ...

00:25:53nespálil jak květy mráz, jak mráz.

00:26:07Opravdu se mi klepal hlas, měla jsem co dělat,

00:26:11abych ten dech zklidnila natolik, že jsem věděla,

00:26:14že nad námi létá nějaký vrtulník.

00:26:20Slova, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou.

00:26:40Jeli jsme odtud, a protože bylo stanné právo,

00:26:44tak nás Rusové s kvérem, mě a Ivu, vyndali z auta

00:26:50a celou dobu na nás mířili a prohlíželi auto.

00:26:54Já jsem ten pásek měla tadyhle

00:26:56a Honza Eisner kameru "utopil" v předním sedadle zezadu,

00:27:00oni na to nepřišli, ale nechali je otevřít i kufr.

00:27:04Když viděli, že tam žádná kamera není,

00:27:09ani nic, co by je zajímalo, tak nás kvérem nechal posadit.

00:27:17Koukala jsem na tu Prahu a říkala si jak je hezká,

00:27:22a že je škoda, že mě za chvíli nějaký blbec kalašnikovem zastřelí.

00:27:27Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých ...

00:27:31Vpád armád Varšavské smlouvy znamenal konec nadějí,

00:27:36že je komunismus s to reformovat sám sebe.

00:27:40Zahynulo okolo stovky lidí a asi 400 osob bylo vážně zraněno.

00:27:49Po návratu Alexandra Dubčeka z Moskvy, kam byl unesen,

00:27:53mu Marta veřejně vyjadřovala veškerou svou podporu.

00:28:00Já jsem si říkala, já to dám všechno panu Dubčekovi,

00:28:03včetně toho medailonku v krabičce.

00:28:06To byl andělíček, kterého jsem nosila.

00:28:10Znala jsem ho jen z televize a tak jsem se k němu vrhla,

00:28:15ale šáhla jsem zbrkle na tu krabičku ...

00:28:21-Děkuji pěkně.

00:28:23-já se musím podívat, jestli to tam je.

00:28:25-Určitě ano.

00:28:27A on ho druhý den měl tadyhle, na hodinkách.

00:28:32Takovým trapasem jsem se stala slavnou.

00:28:37Protože já jsem ho opravdu ...

00:28:39jak se tomu říká, když někdo někoho miluje symbolicky?

00:28:53Proces rušení reforem a odstraňování reformátorů

00:28:58byl nazýván "normalizace".

00:29:03V lednu'70 mě zakázali.

00:29:06Říkali: vždyť jde o tak málo, paní Kubišová, buďte rozumná.

00:29:11Vždyť jde jenom o vyjádření podpory normalizačnímu režimu.

00:29:15A to jsem nemohla, protože projev pana Dr. Husáka v dubnu'69

00:29:21jsem viděla a to mi připadalo, že se to víc utužilo.

00:29:28A že to je železná-betonová opona,

00:29:33a věděla jsem, že se nad Čechama se smráká.

00:29:37Teda nad Československem.

00:29:42Pohřeb Jana Palacha,

00:29:44který se upálil na protest proti ustupování okupantům,

00:29:49symbolizoval smutek celého národa.

00:29:52O práci, o své povolání pak postupně přišlo

00:29:54kolem půl milionu lidí, kteří se často ocitli na okraji společnosti.

00:30:00Čistky probíhaly i v řadách komunistů.

00:30:03Vydržel jsem tam až do roku 68, když jsem našel dost odvahy.

00:30:10Tam čekali dirigent, režisér,

00:30:15a stranická organizace vylučovala nebo vyškrtávala ...

00:30:24Jirka Koutný a já jsme si řekli: tak dost.

00:30:29Vzali jsme ty legitimace a hodili jsme jim je k nohám.

00:30:34Od té doby nechci mít s tím nic společnýho ...

00:30:47Ostrava. Ocelové srdce komunistické "Utopie".

00:30:55Toto město, jeho okolí i lidé jsou celoživotním námětem

00:31:01fotografií Viktora Koláře.

00:31:06Ale po roce 1968 jeho snímky dokumentují to,

00:31:11čemu se začalo říkat "éra zapomnění".

00:31:15Víru nahradila konformita, místo naděje nastoupil cynismus.

00:31:23Vidím určité věci, které druzí nemůžou vidět, ale zase je vidět

00:31:28ten faktor strachu, té šedé zóny, toho umrtvení, zastavení vývoje.

00:31:37Zastavení mužského faktoru, zakřiknutí inteligence do kouta.

00:31:47A viděl jse tam to aranžmá,

00:31:50ty fábory, aby zakryly to rezavějící zábradlí.

00:31:55A za tím byly stolečky, číšníci.

00:32:00Ten muž se úplně schovává za ty fábory,

00:32:05ale má ten komický oblek, tenisky, klobouk, který mu kryje oči.

00:32:18Tady je atmosféra toho, co jsem si myslel, že je normalizace.

00:32:26Stereotyp, petrificace okolností, to znamená ten park-nepark,

00:32:32to nepečované veřejné prostranství.

00:32:37Jak vypadá ten nejmladší, takový Travolta v kožené bundě.

00:32:42Ten, co přichází, ten starý dělník, voják opřený o strom ...

00:32:47to je beznaděj, možná nechtěné těhotenství.

00:32:51Je to moment, kdy rozeznáte esenci toho způsobu života.

00:33:06Jiný pohled na život za komunismu poskytoval i humor.

00:33:12Jaroslav Doleček, ekonom jednoho JZD,

00:33:16natáčel satirické filmy,

00:33:18které ukazovaly rozpory mezi teoriemi a skutečností.

00:33:23Oni si toho byli vědomi, ... já další případy nemám.

00:33:33U mě to přecházelo v satiru.

00:33:35Něco se mi líbilo a připadalo mi, že si z toho musím udělat prču.

00:33:43Tak jsem tam něco maličko dokreslil ...

00:33:46Bral si na mušku práci v družstvech,

00:33:51černý trh a hospodářství.

00:34:01I stranické funkcionáře. Ale zaplatil za to nemalou cenu.

00:34:16Mám 4 kluky a ten poslední chtěl jít na školu,

00:34:21ale dozvěděl jsem se, že ho nepřijali,

00:34:27protože "otec točil protisovětské filmy".

00:34:36Situaci mohl zvrátit jen úplatek vysokému stranickému funkcionáři.

00:34:47Tak jsme se dohodli a ptám se toho kamaráda, kdo to bude platit?

00:34:53Jak to chceš platit? On říká:

00:34:56Vy jste od Vamberka, tam dělají nádherný krajky a já vdávám dceru,

00:35:04tak zaplatíte ty krajkový šaty.

00:35:09Mě to stálo tehdy, v laciné době, ke 3 tisícům,

00:35:15no ale můj kluk šel do školy, tamten utřel ...

00:35:24Jiní však nebyli s to tak snadno řešit své spory

00:35:28s komunistickými orgány.

00:35:34Hitem televizních seriálů "éry zapomnění"

00:35:37byly příběhy majora Zemana,

00:35:40natáčené pod dohledem Ministerstva vnitra.

00:35:42Jeden díl, věnovaný "zločineckým" hudebníkům,

00:35:45skandalizoval rockovou kapelu,

00:35:48která měla změnit české dějiny, "Plastic People of the Universe".

00:35:53Tak mi dej hlášku, až tě zase jedna opustí.

00:36:01Ruce vzhůru! A odhoď to!

00:36:24Aby mohli veřejně vystupovat,

00:36:28museli "Plastici" kvůli povolení absolvovat předváděčku.

00:36:37Pak jsme se dozvěděli, že nějaký úředník z Národního výboru říkal:

00:36:42ostříhat, do dolů, případně zavřít.

00:36:45A po 14 dnech jsme dostali

00:36:47z Pražského kulturního střediska papír, že: "vzhledem

00:36:51ke společenskému dopadu nemůžou naši kapelu zprostředkovávat".

00:36:56A když jsme tam volali, dozvěděli jsme se,

00:36:59že máme "morbidní texty".

00:37:02Nějak to zdůvodnit museli, no.

00:37:09Plastic People vystupovali ale dál na nepovolených koncertech.

00:37:16Byl to boj rockerů proti komunistickému režimu.

00:37:20Po dvou letech neustálého šikanování byli v září 1976

00:37:26zatčeni pro údajné organizované rušení veřejného pořádku.

00:37:34Tam nás na příjmu, ve sklepní místnosti, byly to takové kobky ...

00:37:41Když tě sem zavřou, tak ten pocit je dost děsivej,

00:37:47když jseš tady poprvé, když nevíš, jak dlouho tady budeš.

00:37:53A uvědomíš si, co všechno se doma prosralo ...

00:37:58já jsem byl nakonec po 3 měsících propuštěn bez soudu

00:38:04a odsoudili jen ty, kteří chodili na vysokou školu.

00:38:10Oni potom tu rockovou skupinu pozavírali.

00:38:16Ne proto, že by vystupovala proti vládě,

00:38:21ale chovala se svobodně a to ten režim nesnášel.

00:38:27Zavřeli je, a mysleli, že to projde nespozorováno ...

00:38:38Václav se hodně zajímal o to, co se tady děje,

00:38:44už podle toho 1. dopisu Husákovi, to ho zajímalo.

00:38:49A tím, že jsme byli zavření, sehnal podpisy i zvenku

00:38:54od spisovatelů a tak dále ...

00:38:59a vytvořila se taková atmosféra,

00:39:03že je třeba udělat něco trvalejšího, ne se omezit

00:39:07na protest proti jednomu konkrétnímu soudu a dál se rozejít.

00:39:13V té atmosféře se zrodila Charta 77.

00:39:191. ledna 1977 byla zveřejněna Charta 77

00:39:24a zesílilo disidentské hnutí.

00:39:32Proces s "Plastikama" k tomu určitě přispěl.

00:39:42Příslušnost k disentu nezůstala bez odplaty.

00:39:47Tento Dolečkův film je satira na společnost,

00:39:50v níž útlak a dohled hrály stále větší úlohu.

00:40:06Signatáři Charty 77 se stali předmětem zvláštní pozornosti.

00:41:23... jeli kolem domu ...

00:41:25a jednou jsme se domluvili,

00:41:30protože uniformovaný SNBák chodil stále metr za mnou...

00:41:37byl sníh, byla zima a my jsme se domluvili,

00:41:41že já budu obcházet dům dokola, jako že venčím psa ...

00:41:46a on bude chodit za mnou.

00:41:49Zkrátka, měl jsem ostrahu.

00:41:53Což byl odkrytý, nikoliv tajný způsob sledovaní,

00:41:57ale odkrytý způsob hlídání člověka

00:42:02a omezování jeho svobody pohybu a podobně.

00:42:06Někdy jsem nesměl z domu vyjít, ani na nákup jsem nesměl.

00:42:12Potraviny mi přátelé házeli oknem.

00:42:16Dnes to vypadá jako série klukovin, ale nebylo to příjemné.

00:42:22Později toho roku byl Havel odsouzen

00:42:24ke 4 rokům vězení za pobuřování.

00:42:30Mnoho lidí se snažilo žít s využitím všech mezer v režimu.

00:42:38V práci, jak to ukazuje Dolečkův film, vládl cynismus a úpadek,

00:42:43charakteristický pro poslední dvě desetiletí komunistické vlády.

00:42:49Převládal postoj:

00:42:51"My děláme, že makáme, a oni dělají, že nás za to platí".

00:43:01I když někteří dělníci zůstávali ideologicky pevní.

00:43:06Tady je ta zlatá hvězda hrdiny socialistické práce,

00:43:11kterou jsem dostal za svoji práci.

00:43:15Je to vyvrcholení a odměna za moje celoživotní dílo.

00:43:19Je to nejvyšší československé civilní vyznamenání.

00:43:22Přímo od soudruha Husáka, tehdy našeho prezidenta.

00:43:29Jedním slovem, nezapomenutelný zážitek.

00:43:42Jako hornická hvězda žil Rudolf Vasilčo

00:43:45za komunismu dobře a pobíral pěkný plat.

00:43:51Tenkrát nebyla možnost někde vydělat víc peněz než v hornictví.

00:43:59Bolo to 3-4násobek, možná 5násobek toho,

00:44:03co se vydělalo ve fabrice.

00:44:06Co bychom si přáli, víte?

00:44:09I kyž jsme vydělali peníze, nebyl dostatek zboží

00:44:14a pokud byl, nebyl takové kvality, jak bychom si přáli.

00:44:19Kolektiv pod mým vedením vytvořil 4 československé rekordy

00:44:25a celkem 72 rychlostních postupů.

00:44:29Pravidlem bylo, že se hodil plán tak,

00:44:32aby se spnily hospodářské výsledky

00:44:35a byly prémie pro zaměstnance závodů a podniků.

00:44:38Když závod nebo podnik nesplnil plán,

00:44:40tak to byla katastrofa pro podnik, ředitelství,

00:44:43pro všechny zaměstnance.

00:44:46Všechno co jsem docílil, bylo mi pomoženo i Komunistickou stranou.

00:44:50Byl jsem v Komunistické straně, tam zůstanu, jinačí nebudu.

00:44:53Kabáty převlíkat nebudu.

00:45:14Obrovský strahovský stadion.

00:45:17Každých 5 let na něm tisíce sportovců předváděly

00:45:21hromadná tělocvičná vystoupení před množstvím diváků.

00:45:27Spartakiáda byla komunistickým pokusem o přepisování dějin,

00:45:33když národní tradici využili pro své politické cíle.

00:45:39To byla snaha prezentovat komunismus jako obrovskou sílu,

00:45:44která má vliv na všecko.

00:45:48A ukazuje tou spartakiádou tu svou ohromnou důležitost a to,

00:45:54že se o lidi stará a podobně.

00:46:01Věděli jsme bezpečně, že to státní mašinérie svým způsobem zneužívá.

00:46:08Že zneužívá práci normálních lidí

00:46:12k ohromnému chlubení se výsledky socialistické tělovýchovy.

00:46:18Ale těm cvičencům to bylo fuk.

00:46:23Oni tam chtěli být, chtěli cvičit, bavilo je to.

00:46:35Ti mladí lidé nic jiného nepotřebovali,

00:46:38oni to nejkrásnější zažili tam.

00:46:45Nejznámější dílo Jariny Žitné v oboru tělocvičné choreografie,

00:46:50skladba "Poupata" se stalo senzací.

00:46:54Úbory, počasí, děvčata ...

00:46:58U nás se stalo, že šla cvičitelka přes město na vlak

00:47:03a ty holky na tom předměstí začaly tu skladbu zpívat

00:47:06a skončily u vlaku.

00:47:08Z toho máte radost vždycky.

00:47:10zpěv: Krásný úděl máme dnes ...

00:47:15A přitom nebyl žádný problém, ty holky to uměly, byly ukázněný.

00:47:19Ten pocit, nebála bych se říct bratrství, byl ohromný.

00:47:31Člověk se nezavděčí lidem všem, a z hlediska toho, kdo si myslí,

00:47:36že tady byl strašně poškozený, tak jsme přispívali ke cti a chvále

00:47:41Komunisrické strany, to je pravda, nebo tehdejšího režimu.

00:47:47Krásný úděl ...

00:47:53Já jsem na spartakiádě necvičil, nebyl, díval jsem se na to,

00:47:58jako trochu megalomanství, které sice působilo,

00:48:03ale mělo spoustu jinejch věcí ...

00:48:06když se podaří, co dařit se má,

00:48:08když je slunce jako ze zlata, když se podaří, co dařit se má,

00:48:15podaří se také "poupata".

00:48:20Ale žádná další spartakiáda,

00:48:23kterou by mohl ironizovat, se už nekonala.

00:48:27V listopadu 1989 lidé vyšli do ulic.

00:48:36Bylo to vítězné vystoupení lidových sil

00:48:40proti komunistickému režimu.

00:48:43V těch dnech byly slyšet i zapomenuté hlasy.

00:48:46Po téměř 20 letech nuceného mlčení

00:48:49zpívala Marta Kubišová opět na veřejnosti.

00:48:57A teď mě vyšoupli na ten balkon a já jsem si říkala,

00:49:02jak tohle dám dohromady.

00:49:05Text jsem samozřejmě vůbec neměla zopáknutej ...

00:49:11a to mi zase říkali televizní pracovníci:

00:49:14v ten moment začalo to Václavský náměstí plakat.

00:49:18... ty ať pominou, ať už pominou,

00:49:25teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí,

00:49:35Přední disident se stal prvním svobodně zvoleným prezidentem

00:49:41po 40 letech vlády komunistů, ale to ještě neznamenalo konec.

00:49:48To všechno dohromady tvoří takové pokleslé mravní prostředí,

00:49:55s nímž budeme účtovat ještě dlouho.

00:50:01To musejí ještě vyrůst 2 generace, aby ty poslední stopy zmizely.

00:50:10Pokusy komunismu předělat dějiny a reformovat sebe sama neuspěly.

00:50:16Lid nakonec zavrhl všechny tváře socialismu,

00:50:21avšak dědictví 40 let komunistické vlády přetrvává

00:50:26a vzpomínky na "království zapomnění"

00:50:29jsou dosud velmi živé.

00:50:31Příště uvidíte Ztracený svět komunismu v Rumunsku,

00:50:35kde Nicolae a Elena Ceaucescovi budovali socialismus jedné rodiny,

00:50:39dokud jejich život neskončil před popravčí četou.

00:50:55Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2009