Letošní jubilantka Anna Geislerová v dramatickém příběhu prostitutky zvané Tonka Šibenice. Televizní zpracování hry Ludvíka Aškenazyho, od jehož narození letos uplynulo 100 let (2001). Dále hrají: J. Šulcová, E. Holubová, P. Landovský, V. Preiss, L. Mrkvička, V. Dlouhý a další. Kamera D. Šimončič. Scénář a režie J. Mann
00:01:02 ŠTĚKÁNÍ PSA.
00:01:14 Jedeš, potvoro, táhni!
00:01:34 Či, či, či, či, čí.
00:02:16 Antonie Pařízková, Tonka, Tony, slečna Tony.
00:02:21 Krasavice, pánové.
00:02:24 Leč milovala klobouky, nešťastná to vášeň.
00:02:28 Neboť která dívka už si může obstarat 32 klobouků, jenom tak.
00:02:51 Kamzíkova ulice, katastrální číslo 234,
00:02:55 salón Diamant.
00:02:58 Oblíbené útočiště oficírského sboru, pánů studentů
00:03:03 a znavených, ještě ne zcela rezignovaných, otců rodin.
00:03:28 Též noblesní, byť trochu tajuplné osobnosti
00:03:32 navštěvují tento etablismá.
00:03:34 Ano, čas od času i členové různých panovnických rodů.
00:03:39 Dobrý večer, pane velkovévodo. Přeji příjemnou zábavu.
00:03:43 Ano a členové panovnických rodů se zde bez potíží mohou potkat
00:03:47 se slavnými revolucionáři.
00:03:49 Neboť ani revoluce se nedělají bez přestání.
00:04:27 Pane skladatel, hrajte trochu tišejc,
00:04:29 slečny se musej trochu vyspat.
00:04:33 Já nehraju, já skládám, slečno.
00:04:45 Já vím, pane skladateli, ale skládejte tišeji.
00:04:50 Já skládám výhradně tiše, má drahá.
00:04:53 Vždycky musíte bejt poslední.
00:04:56 Tišejc ještě nikdy nikdo neskládal.
00:05:09 Tony, má lásko, za 3 hodiny jsem zpátky.
00:05:41 Jste ten pán, s kterým jsem včera debatoval o rovnováze pohlaví?
00:05:47 Nikoliv, pane hrabě.
00:05:49 Nebo jsme snad rozmlouvali o posmrtném životě?
00:05:54 Neměl jsem tu čest. To byl asi pan magistr Padělek.
00:06:08 Venku zhasínají plynové lampy.
00:06:13 Lampáři bez špetky fantazie nám vnucují svítání.
00:06:21 A co s novým dnem?
00:06:24 To je to. Co?
00:06:47 Vězte, že já, hrabě Kuna von Kusak, mám velmi vážné úmysly
00:06:57 s jednou dámou z tohoto etablisemá.
00:07:02 Blahopřeji.
00:07:05 Vy tomu nebudete věřit, ale já miluji její duši.
00:07:10 Rozumíte tomu?
00:07:12 Tomu nemůžete rozumět.
00:07:16 -Napijem se?
-Rád.
00:07:25 -Co by to mělo být?
-Šampaňské.
00:07:30 Jestli vám to vyhovuje.
00:07:34 Pane, doznávám zcela otevřeně, že nacházeje v každé ženě děvku,
00:07:42 najdu možná v děvce ženu.
00:07:50 To bezesporu.
00:07:56 -Složíte nám svatební pochod?
-Rád.
00:08:00 A co když ze svatby sejde?
00:08:04 Já si ji, pane skladateli, vezmu. Já se s Tony ožením.
00:08:26 Vy jste génius.
00:08:29 Ale já musím do kasáren.
00:08:47 Neviděl jste číču, pane skladateli?
00:08:53 Ruku líbám, slečno Tony.
00:08:58 -Neměl byste pro mne aspirin?
-Bohužel, nemám.
00:09:03 Bylo mi potěšením vás vidět. Den nemohl začít krásněji.
00:09:12 Vy jste si tady s panem poručíkem něco povídali?
00:09:16 Nebo se mi to jenom zdálo?
00:09:18 Prý se budete vdávat, slečno Tony.
00:09:22 On vám hrabě von Kusak něco naznačoval?
00:09:27 Co se na mě tak koukáte?
00:09:32 Adié, slečno Tony.
00:10:23 KLEPÁNÍ
00:10:24 Ano.
00:10:29 Mám 3 vrásky a jeden bílej vlas. Čtyři vrásky.
00:10:36 Blážo?
00:10:39 Já bych vám řekla ten dopis mamince.
00:10:42 Máte ten růžovej papír?
00:10:47 On tu totiž byl správce od Hněvkovskejch.
00:10:51 -Možná mě poznal.
-Jo?
00:10:54 A pište velkejma písmenama, on jí to čte velebný pán Pazdera.
00:10:57 On je špatnej na oči.
00:11:01 Drahá máti.
00:11:04 Doufám že vás tento list nalezne ve zdraví,
00:11:07 já též jsem zdráva.
00:11:10 Pořídila jsem si dvoje střevíce, troje.
00:11:16 Dvoje černý a jedny saténový s kokardou.
00:11:21 Též jsem si dala ušít šaty, bílý, mušelínový s honzíkem,
00:11:27 vepředu na háčky.
00:11:31 Už nekašlu, ten sirup jsem vylila, už mi ho neposílejte, já ho nechci.
00:11:37 Též jsem tu potkala správce od Hněvkovských.
00:11:58 Kdyby on vám matičko něco říkal, tak mu nevěřte.
00:12:02 On možná nic neřekne, ale kdyby náhodou něco řek,
00:12:05 tak mu stejně nevěřte.
00:12:08 Ptáte se jak se mám a co dělám.
00:12:14 Služba je dobrá, uklízení málo a jemnostpaní pořád příjemná.
00:12:20 Kdyby on Vám, matinko, pořád namlouval,
00:12:24 tak ho snad ani ke slovu nepouštějte.
00:12:27 Bude to stejně samá lež. Že nechcete nic slyšet.
00:12:32 Ty střevíce mají barevný střapce.
00:12:37 Pán Bůh vás všechny opatruj.
00:12:40 Ještě něco připište.
00:12:42 Slečno, tohle psaní musí bejt dlouhý.
00:12:46 Tak pište, Blážo, dál.
00:12:49 Lojzek ať zatím za mnou nejezdí, zbytečně by utrácel za cestu.
00:12:53 Dohlídněte, ať je mi tam věrnej.
00:12:55 Kdyby ne, tak bych se na to podívala.
00:12:58 Též mám 2 flaše pařížských pravých vůní.
00:13:01 Říká se tomu parfum, jsou na nich vylepeny obrázky
00:13:03 černejch koček se zelenejma očima.
00:13:08 Posílám vám jahelníček a paklíček jehel.
00:13:15 Pokojíček mám krásnej.
00:13:20 Služba je tu dobrá a maj mě tady rádi.
00:13:46 Blážo, co to zase pouštíte za desku?
00:13:50 To si můžu plíce z těla vymluvit.
00:13:53 Copak nevíte, že v neděli ráno pouštíme chorál
00:13:56 Otevřete okna sv. Duchu?
00:13:58 Já si vždycky myslím, že je to chorál a on je to valčík.
00:14:03 Na ten váš nevděk, Blážo, už jsem si zvykla.
00:14:06 Ale pomalu ho začíná být přespříliš, má milá.
00:14:11 Milostpaní, hrabě Kusak požádal Tony o ruku.
00:14:17 -Hrabě Kusak?
-Jo.
00:14:20 Objednával si u skladatele svatební pochod.
00:14:24 Na vlastní uši jsem to slyšela.
00:14:29 Ve Světozoru minulý měsíc psali, že nás čeká nová doba ledová.
00:14:33 Tím chci říct, Blážo, abyste šetřila uhlím.
00:14:36 A teď zvoňte.
00:14:44 Všechny myši ven. Zvu vás na kafe.
00:14:49 Dobré ráno, madam.
00:14:52 Dobré ráno, madam.
00:14:57 Dobrý den, milostpaní.
00:15:01 SMÍCH DÍVEK.
00:15:02 -Dobré ráno.
-Dobré ráno.
00:15:05 Dobré jitro, madam.
00:15:11 Nikdo mě nemá rád.
00:15:14 Lola, dej mi pralinku.
00:15:16 Rumovou.
00:15:17 Od pana Vaňka, vše pro domácnost.
00:15:21 -Milostpaní, líběj bonbónek?
-Až po jídle.
00:15:26 Já bych si vzala.
00:15:29 Zítra mám aus.
00:15:31 Jdu do kafé Brasil a dám si kaiserkrém.
00:15:36 Milostpaní, slečna Tony si poručila horký mlíko s koňakem.
00:15:39 To je v pořádku.
00:15:41 Jak to, že Tony nemusí pít kakao?
00:15:44 Jak to, že nemusí? A přitom je hubenější než já.
00:15:49 Proslýchá se, že pan poručík von Kusak má vážný úmysl
00:15:52 se s Tony oženit.
00:15:58 Dobrý den, milostpaní.
00:16:03 Trvalá přízeň komerčních kruhů nese své ovoce.
00:16:08 Mně nějak není dobře, dneska.
00:16:12 Jak vidíte, dům Diamant skýtá mnohé, renomé, dobré jméno.
00:16:19 Srdečné blahopřání.
00:16:23 Vždyť víte, milostpaní, co takovej poručík od dragounů napovídá
00:16:27 po 5 flaškách šampaňskýho.
00:17:14 Blážo, kde je moje modlitební knížka?
00:17:18 Já nevím, milostivá paní. Ale vždyť ji máte v ruce.
00:17:24 Člověk ani samejma starostma neví, kde mu hlava stojí.
00:17:28 Máte to hold s náma kříž, milostivá paní.
00:17:47 Milostivá paní, vždyť nestihnete mši svatou.
00:17:50 Co zas máte?
00:17:51 Jde k nám komisař Flixner z mravnostního.
00:17:55 V neděli, to nám tak scházelo.
00:18:18 Á, pan komisař.
00:18:23 Kam jen našeho vzácného hosta posadit.
00:18:28 Já už si nějaké místečko najdu.
00:18:31 Blážo, přineste láhev kontušovky a ty dobrý keksy.
00:18:46 Máte bolesti, pane komisaři?
00:18:49 Ale kuří oka, paní Diamantová.
00:18:53 Tak se klidně zujte, pane komisaři.
00:18:56 Blážo, vypucujte panu komisaři pérka.
00:19:02 Milostivá paní, ve službě?
00:19:05 A ve fuseklích? Obávám se, že v děravých.
00:19:08 V tomto domě?
00:19:11 Tak s uctivým dovolením, pane komisaři, vaše boty.
00:19:19 Je to, jedna a druhá botička.
00:19:25 Blažena Peterková?
00:19:30 Známá jako Rosalinde?
00:19:33 Ano, ano, to je ona.
00:19:50 Jaká rozkoš, milostivá paní.
00:19:56 Tak to vidíte, jak si život zahrává.
00:20:00 Zítra nám pověsí Prokůpka.
00:20:02 Toho modrovouse, co zamordoval všechny svý manželky?
00:20:06 Přesně tak.
00:20:08 A jak bývá zvykem, projevil své poslední přání.
00:20:11 Co ten má co vyslovovat, takovej vrahoun.
00:20:16 No jo, no, doba je humánní.
00:20:20 Správa věznice se obrátila v té záležitosti
00:20:24 na mravnostní oddělení policejního ředitelství,
00:20:27 protože ta záležitost se v jistém ohledu dotýká i naší sféry.
00:20:32 Zkrátka, Prokůpek projevil přání strávit poslední noc svého života
00:20:38 s nějakou příjemnou korpulentní dámou.
00:20:45 Nejlépe modrookou.
00:20:47 Zaplatí za to veškerými úsporami.
00:20:55 Kolik?
00:20:58 4 zlatky 80.
00:21:00 A s tím jdete zrovna na nás.
00:21:03 Milostivá vidí, že moje nohy už nemohou.
00:21:06 Jste přijel fiakrem.
00:21:09 Ale předtím jsem byl u Konvalinků, v Kupidu , v Amoru, u Napoleona,
00:21:13 v Port Arturu a v Peklíčku.
00:21:15 A to všechno pěšky.
00:21:17 Já mám prvotřídní klientelu.
00:21:21 Přece mě nechcete zničit, pane komisaři.
00:21:26 Naopak, já vám chci pomoct.
00:21:28 Některé etablismenty se začínají zavírat.
00:21:31 A ceny vašeho šampaňského křičí až do nebe.
00:21:35 Tak tedy, měla by být modrooká.
00:21:43 Co takového si svět dovolí jen vůči osamělé ženě.
00:21:49 Co ta Peterková.
00:21:54 Ostatně jak ta osoba vypadá, na tom nezáleží.
00:21:57 Delikvent se s tím vyrovná.
00:22:00 Ovšem, mírně korpulentní a modrooké by dal přednost.
00:22:11 Blážo!
00:22:22 -Kde jsou ty boty?
-No přece tady.
00:22:27 Převlíkla už jste to ložní prádlo, jak jsem vám přikázala?
00:22:32 Jezusmankote, co po mě pořád chcete?
00:22:34 Vždyť jste nic neříkala.
00:22:36 Vidíte, pane komisaři, drzost je mi odměnou.
00:22:40 A vždyť jste nic takovýho nechtěla.
00:22:43 Jestli si myslí, že si na mě bude votvírat hubu,
00:22:45 tak poletí ajn cvaj.
00:22:47 Jezus mankote, milostivá paní, co to do nich vjelo?
00:22:51 Já už tý lidský nevděčnosti mám po krk.
00:22:54 Jako s tím mejdlem.
00:22:56 Byla ho celá hromada a kam se podělo?
00:22:59 A kam se ztrácí uhlí, to je taky záhada.
00:23:02 A to nás, prosím, čeká doba ledová.
00:23:06 Ne, to už je záležitost policie.
00:23:14 Pane komisaři, já jsem nikdá žádný mejdlo nekradla.
00:23:22 Posaďte se.
00:23:27 A o tý době ledový říkala něco milostpaní až dneska ráno.
00:23:31 Takže, vy tvrdíte, že jste žádné mýdlo nikdy neodcizila?
00:23:35 No, na mou duši, že ne.
00:23:37 Tak, to je mi vás líto.
00:23:39 Protože hlášení je hlášení.
00:23:41 A v tomto případě je lítost nemístná.
00:23:43 A co se mnou budete dělat?
00:23:46 No, tentokrát...
00:23:48 tentokrát...
00:23:54 tentokrát se nad vámi ještě slituju.
00:23:58 Uctivě ruku líbám, pane komisaři.
00:24:02 Je, je. Nezavazovat.
00:24:05 Máte nějaké slušné oblečení?
00:24:07 Jo, to ještě mám i večerní, co jsem nosila do práce.
00:24:11 Hedvábný šaty s takovou žlutou růží.
00:24:14 Pak mám ještě jedny. Krajkový, krepdešínový.
00:24:19 Tak to bych vám moh dohodit takový dobrý kšeftík, co?
00:24:22 Jo, jen žádný prádlo, pane komisaři.
00:24:26 Já mám ruce celý sepraný.
00:24:29 No, ráčej se podívat, pane komisaři.
00:24:34 Blážo, dávejte pozor.
00:24:38 Dnes večer o osmé přijede fiakr, v něm bude jeden pán,
00:24:47 ten vás odveze k jinému pánovi, s tím povečeříte
00:24:53 a potom, no potom uděláte pomyšlení.
00:25:00 Jasný?
00:25:03 No jo, jasný, ale já mám práci od doktorů zakázanou.
00:25:07 Podívejte se, dobrá večeře, 4 zlatky 80.
00:25:10 Uděláte dobrý skutek.
00:25:14 Ten hoch to má naposledy.
00:25:19 Jo, a jak to?
00:25:22 Jedná se o jistého Prokůpka.
00:25:28 -Toho vraha?
-Tišeji!
00:25:30 Je to v podstatě hodný člověk.
00:25:32 U dozorců oblíbený, u spoluvězňů taky.
00:25:35 Pane komisaři, všechno, ale tohleto, tohleto ne.
00:25:38 Tohleto ode mne nechtějte.
00:25:39 Právě že od vás.
00:25:41 Prokůpek si zaslouží hodnou, citlivou, inteligentní ženu,
00:25:46 protože byl v manželství nešťastný.
00:25:51 No?
00:25:52 Pane komisaři, tak to mě radši pověsej místo něho.
00:25:56 A navíc, vždyť já ani nemám tu chorobu doléčenou.
00:25:59 No a, a co když mu daj milost?
00:26:02 Co když oni mu daj milost, co když oni mu daj milost
00:26:04 a on pak bude nakaženej, no?
00:26:07 Milost nedostane.
00:26:09 Takže, Blážo, šaty se žlutou růží a trochu barev na tvářičky.
00:26:15 Blážo?
00:26:16 -Už jste se domluvili?
-Ano.
00:26:20 Pane komisaři...
00:26:25 Dohlédněte, aby nedělala potíže.
00:26:27 Za 3 hodiny si přijdu pro definitivní odpověď.
00:26:34 Blážo, chceš abych přišla pozdě do kostela?
00:26:38 To ti nestačí vlastní hříchy, doroto jedna šeredná?
00:26:42 Já vám, milostpaní, nikdá žádný mejdlo nikdá nekradla.
00:26:48 Blážo, jestli panu komisaři nevyhovíte,
00:26:51 do zejtřka máte vejpověď.
00:26:53 Tak, to se za mě můžete zrovna pomodlit.
00:26:56 Protože já na tomhle světě nezůstanu.
00:26:59 Nezůstanu.
00:27:02 Blážo, buďte rozumná.
00:27:04 Když to vezmete kolem dokola, o co vlastně jde?
00:27:24 KLEPÁNÍ.
00:27:31 Neviděla jste číču?
00:27:39 Blaženo, když už brečíte, tak mi nebrečte do toho koňaku.
00:28:00 Počkejte, něco pro vás mám.
00:28:08 Za ten dopis mamince.
00:28:12 Jezus mankote, vždyť ony jsou zelenkavý a dočista krajkový.
00:28:19 Myslíte si, že mi budou dobře?
00:28:24 Představte si, že ona mě posílá za oběšencem.
00:28:29 -Co s oběšencem?
-Co asi?
00:28:32 -Že se ptáte?
-S oběšencem?
00:28:36 Teďka je ještě živej, oběšení přijde potom.
00:28:42 Byl tady prve Flixner, ten od mravnostní policie
00:28:48 a on si mě vybral, že prej jsem jako ještě k světu.
00:28:53 No a já abych teď šla k Prokůpkovi. K tomu hroznýmu mordýři.
00:28:59 Slečno, tohle já všechno, všechno snesu,
00:29:02 ale vraha od tří manželek?
00:29:06 Co vy víte, kolik vrahů už u vás bylo?
00:29:09 Žádnej.
00:29:12 Co za to?
00:29:14 Má našetřený 4 zlatky 80.
00:29:18 Tak tam běžte, Blaženo.
00:29:19 Dám vám s sebou šnaps, opijete se,
00:29:22 vždyť je to chvilička.
00:29:23 Slečno, i kdyby to měla být jen vteřinka,
00:29:26 tak já si radši něco udělám.
00:29:28 Máte tady v těch lahvičkách svejch nějakej utrejch nebo cyankáli?
00:29:38 Taky to asi jednou udělám.
00:29:41 Vy, slečno, to ne. Vždyť z vás bude hraběnka.
00:29:50 Tak máte pro mě to cyankáli?
00:29:54 To jsou samý parfumy.
00:29:58 Tak já skočím u svatýho Jana z mostu.
00:30:01 Zavře se za mnou voda a adié.
00:30:06 A slečno Tony, ten Lojzek, jak jste o něm psala mamince,
00:30:10 to je kdo?
00:30:12 Můj ženich.
00:30:14 Aha, tak to máte teďka, Toničko, dva.
00:30:18 A ten poručík, co on po vás chce?
00:30:24 No, jak to má rád?
00:30:28 Tak normálně, tak jak to přijde.
00:30:32 Někdy si potom čteme básničky, od ňákýho Herdelina.
00:30:37 To maj některý lidi jména.
00:30:41 Básničky, to jsou ty nejhorší.
00:30:44 Toničko, tenhle Kusak si vás nikdy neveme.
00:30:48 Vdejte se radši za Lojzka.
00:30:53 Ten se mi nelíbí.
00:30:56 Vždyť to máte přece fuk, když to vemete kolem dokola,
00:31:00 o co vlastně jde?
00:31:45 Tony, má vílo.
00:31:51 Ukaž se, vždyť ty sotva vidíš na oči.
00:31:56 Já na ně vidím moc dobře.
00:31:58 A nic jinýho, než co vidím, vidět nechci.
00:32:03 Milovaná vílo, obleč si červenou blůzičku,
00:32:06 venku čeká fiakr, chci tě představit svému strýci.
00:32:09 Ať vidí, jaký má překrásný důvod k mému vydědění.
00:32:41 Venku žádnej fiakr nečeká.
00:32:43 Nečeká?
00:32:51 Jak je ten život zajímavý.
00:32:55 Takže si tu blůzičku nemám oblíkat.
00:32:58 To bys chtěla jet na návštěvu k muži,
00:33:01 který na mě ještě před hodinou křičel: "Já tě, Kuno, varuji,
00:33:04 to svinstvo mi do baráku netahej!"
00:33:10 Chceš kávu?
00:33:16 Milovaná vílo, vyhovovalo by ti to o Vánocích?
00:33:22 Odjedeme do Benátek. A prstýnky si vyměníme v gondole.
00:33:29 Takže si tu blůzičku mám oblíknout?
00:33:31 Gondola je velká, černá loď.
00:33:35 Její sedadla jsou potažena rudým sametem
00:33:38 a na nich my dva.
00:33:42 Gondoliér s námi obratně proplouvá kanály a zpívá:
00:33:46 "O sole mio ..."
00:33:55 Kanálama, jo?
00:33:57 O Vánocích kanálama mě chceš protahovat, jo?
00:34:09 Strýc považuje náš vztah za fatální.
00:34:13 Pro fatálno má ovšem veškeré pochopení.
00:34:17 Milý strýčku, kde že to vlastně jsem?
00:34:20 Jseš v bordelu, kde bys byl jinde?
00:34:23 V bordelu? Co dělám v bordelu?
00:34:28 A, přišel jsem za tebou, milovaná vílo.
00:34:35 Ale nebudeme proplouvat žádnejma kanálama o Vánocích?
00:34:39 Že ne, Kuno.
00:36:51 Kdo tu vystřelil?
00:36:54 Může se klidně přihlásit, bude amnestován.
00:37:00 Ježíši, to je strašný.
00:37:03 Ona se zastřelila.
00:37:10 Madam, Blažena si něco udělala.
00:37:19 To je hrůza. Ona je dočista mrtvá.
00:37:23 To je z toho, když je člověk lidskej.
00:37:26 Nána pitomá, co si od toho slibovala?
00:37:28 15 let jsem tady neměla žádný skandál.
00:37:31 To mi ta osoba udělala naschvál.
00:37:45 Dámy, musím vás, bohužel, opustit.
00:37:52 Kam jdeš?
00:37:54 HLASITĚJI. Kam jdeš!
00:37:57 Tony, milovaná vílo, jsem ve službě.
00:38:01 Ve službě, jo?
00:38:03 Nahoře jsi byl taky ve službě?
00:38:05 Ty přece nemůžeš odejít, vždyť jsi svědek.
00:38:08 Já chci, abys tady zůstal.
00:38:10 Sbohem, milovaná vílo.
00:38:12 Přijdu večer.
00:38:14 Kuno, jestli teďka vodejdeš, jestli teďka půjdeš...
00:38:30 Pane komisaři, Bláža se zastřelila.
00:38:54 Zmrtvýchvstání, dámy.
00:39:03 Nemehlo šeredný, tak ona žije.
00:39:06 Nejdřív nás div nepřivede do blázince
00:39:08 a pak se posadí, jako by se nechumelilo.
00:39:10 Milostpaní, věřte mi, já se chtěla střelit.
00:39:13 A už jsem myslela, že jsem mrtvá.
00:39:15 A v tom koukám, pan komisař.
00:39:19 A kde jste vzala zbraň?
00:39:22 Ukradla ji poručíku von Kusakovi.
00:39:26 Jen žádný skandál, pane komisaři.
00:39:28 Pane komisaři, prosím vás, chodí sem tolik vzdělanejch pánů,
00:39:32 třeba skladatel Anděl, ten tady přímo skládá.
00:39:36 Pane komisaři, vždyť se nic nestalo.
00:39:39 S Blážou si já poradím, s tou já nemám slitování.
00:39:42 Blaženo Peterková, dopustila jste se zločinu
00:39:47 odcizení služební zbraně důstojníka císařské armády
00:39:52 a zneužití této k soukromým účelům.
00:39:56 Na to je doživotí.
00:39:58 Proboha...
00:40:00 Ale jelikož mám měkké srdce, nechci vidět,
00:40:03 jak vás odvádějí v okovech.
00:40:06 Blaženo Peterková, o osmé hodině přijede fiakr,
00:40:12 tím bude celá záležitost vyřízena.
00:40:15 Pane komisaři, to ne, prosím vás, to ne.
00:40:24 To mě tedy rovnou pověste místo toho vrahouna.
00:40:29 Blážo!
00:40:33 Kriste pane, to je škody.
00:40:36 Blaženo Peterková!
00:40:43 Blaženo Peterková!
00:40:46 Směl bych poprosit dámy,
00:40:50 aby se laskavě odebraly do svých pokojů?
00:40:58 Pane komisaři, já bych tu zůstala.
00:41:01 Proč?
00:41:03 Já bych vám chtěla říct, že bych tam šla místo Blaženy.
00:41:09 No tak, pokud jde o mne, nemám námitky.
00:41:14 Fiakr přijede o osmé.
00:41:16 Já si obleču tu červenou blůzičku.
00:41:20 To chválím.
00:41:22 Červená je veselá barva.
00:41:42 Blážo, poslala jste ten dopis?
00:41:44 Ještě ne, vždyť jsem byla mrtvá.
00:41:52 -Pane skladateli!
-Slečno Tony!
00:41:55 Představte si, že skládám pořád tišeji a tišeji.
00:42:00 Třeba bychom si mohli spolu o tom pohovořit.
00:42:31 Co se na mě furt koukáte?
00:42:33 Přemejšlím holt jak je to možný, že taková mladá, fešná slečna,
00:42:37 dělá něco takovýho.
00:42:39 Jste taky mladej, fešnej a děláte co?
00:42:52 PROKŮPEK ZPÍVÁ.
00:42:58 -Vzdálená jsi za horama...
-Prokůpku!
00:43:04 -Vadne láska mezi náma.
-Prokůpku!
00:43:06 Nelitovali jsme sebevětší námahy, abychom vám splnili poslední přání.
00:43:11 Tady je slečna Tony.
00:43:26 Já bych měl vlastně úplně jiný poslední přání.
00:43:33 A sice, abych nebyl pověšenej.
00:43:36 To je mý poslední přání.
00:43:39 Tak, tohle přání vám splnit nemůžeme.
00:43:42 Ono by pak nebylo poslední.
00:43:44 Ale, pane komisaři, to se vám můžu zaručit.
00:43:49 Já už bych pak žádný jiný neměl.
00:43:54 Jak se vám líbí slečna Tony?
00:43:57 Aaa, co?
00:44:01 Mohla by bejt tlustší. Já si přál tlustší.
00:44:08 Tak nám dámu zase v pořádku vraťte.
00:44:11 O půl třetí bude čekat u brány fiakr.
00:44:15 Příjemnou zábavu.
00:44:30 Dostaneme šnycle a bramborovej salát.
00:44:36 A k tomu Tyrolské bílé a jako moučník dostaneme
00:44:42 linecký řezy.
00:44:47 Máte strach?
00:44:50 Jakpak vám říkají?
00:44:52 -Tony.
-Mně říkaj Josef.
00:44:58 Josef Prokůpek.
00:45:01 Nečetla jste o mně v novinách?
00:45:06 O vrahu Prokůpkovi?
00:45:10 Já noviny nečtu, ty čte jenom milostpaní,
00:45:13 ona nám pak vždycky říká, co je novýho.
00:45:16 Myslíte, že přijde nová doba ledová?
00:45:42 Tedy, to se vám musí nechat, pane Vágner, servírovat umíte.
00:45:46 A já o tom mám nějaký ponětí.
00:45:49 Začínal jsem totiž jako pikolík v Grand hotelu Majestic.
00:45:55 Těch facek.
00:45:59 To pak člověk hned tak nezapomene, co se naučí.
00:46:03 Spokojeni, panstvo?
00:46:09 Pane Vágner, doufám, že polívka je pořádně ohřátá.
00:46:22 Polívka je samozřejmě úplně studená.
00:46:25 To je prima horká polívka, Prokůpek.
00:46:28 Večně nespokojenej, co?
00:46:33 Tak dobrou chuť vespolek.
00:46:47 Posaďte se, slečno.
00:47:01 Klobouk si nechám, já ráda večeřím v klobouku.
00:47:05 Jak si přejete, slečno.
00:47:10 Tak tedy dobrou chuť.
00:47:14 Nápodobně.
00:47:34 Bude studená.
00:47:38 Jo, víno to zachrání.
00:47:53 Ať slouží, pane Josef.
00:48:07 Jen si vemte, no. Nežinýrujte se.
00:48:30 Tak žer ty svině a nekaž mi apetit.
00:48:35 Proč jsem asi kupoval 2 večeře?
00:48:38 Takový dobrý řízky.
00:48:43 Tak jez, nebo tě kopnu.
00:48:55 Au.
00:49:26 Panenko Maria, vždyť jsem měl ještě objednaný zákusky.
00:49:31 Kde jsou?
00:49:38 Kde jsou mý linecký řezy?
00:49:45 Já trvám na svém, na svém právu.
00:49:56 Šlendrián.
00:50:00 V tyhle cele seděl Marina.
00:50:04 Franc Josef Marina.
00:50:08 Ten byl odsouzenej k čtyřnásobnýmu oběšení.
00:50:20 A já budu oběšenej jenom jednou.
00:50:30 Prosím vás, usmějte se na mě hezky, slečno Tony.
00:50:36 Vágner kouká špehýrkou. Pššš!
00:50:43 Ale od srdce hezky.
00:50:48 Aby to bylo jako zvonečky.
00:50:51 A proč, pane Josef?
00:50:53 Tak, kvůli tomu póvlovi, aby si nemyslel,
00:50:56 jako že nic nebylo.
00:51:02 Chachachacha.
00:51:21 Přišla jste z bordelu, slečno?
00:51:24 Ze salónu Diamant.
00:51:27 Máte tam intimní osvětlení?
00:51:30 No, máme, máme taky gramofon. His masters voice se to jmenuje.
00:51:35 Je to takhle malinký černobílý pejsek.
00:51:37 Jak štěká do takové trouby, jo?
00:51:43 Co je vám, pane Josef. Jste takovej bledej.
00:51:51 Na bledost je nejlepší pořádný štamprdle.
00:52:36 Pověste to na špehýrku, aby si ty nadržený prasáci
00:52:42 neužívali na můj účet.
00:52:53 Pane Josef, ty spodky si ale nechte.
00:52:55 Já jak vidím nahýho chlapa, tak se musím smát.
00:52:58 To by vůbec nešlo.
00:53:17 To si spolu ještě jednu zapálíme.
00:53:53 Vy se mě bojíte, že vás zabiju?
00:53:59 Proč byste mě zabíjel, pane Josef?
00:54:03 Protože mám na ženský vztek.
00:54:10 Květuš mě nechápala a Anča taky ne.
00:54:43 Sundejte tu blůzu ze špehýrky, aby si ty prasáci nemysleli,
00:54:49 že jako nic nebylo.
00:55:11 Tak je to dobrý.
00:55:13 A teď mě jako polibte, ale hodně dlouho.
00:55:20 Já si totiž na to oblizování nepotrpím.
00:55:23 Já taky ne.
00:55:27 A vy jste, pane Josef, zabil 2 ženský?
00:55:32 Tři.
00:55:35 Tři ženský jste poslal na onen svět.
00:55:38 Prosím vás, řekněte mi proč?
00:55:42 Protože byly chtivý a nejvíc nebožka Květuš.
00:55:48 My jsme měli takovej kšeft.
00:55:51 Dodávali jsme po všech poutích růžence, kropenky
00:55:55 a takový skleněný koule, ani nevím, na co to bylo.
00:56:00 A taky takový ubohý Jezulátka.
00:56:05 Tak, to máte v nebi předplacíno.
00:56:08 Já jsem totiž Květuš dělal takovýho cesťáka
00:56:13 a nikdy jsem jí neodved žádný peníze.
00:56:16 A ona mi to vyčítala.
00:56:18 Kdyby mi to nevyčítala, tak mohla být ještě dneska naživu.
00:56:24 Konec konců, já taky.
00:56:31 Vy byste mi to určitě nevyčítala.
00:56:34 Já nevím, ale spíš jo.
00:56:37 To je vyloučený. Vy byste mi to určitě nevyčítala.
00:56:47 Proč jste za mnou přišla?
00:56:51 Proč?
00:56:55 A možná kvůli Bláže.
00:56:59 Anebo já nevím, já se v tom sama nevyznám.
00:57:03 Jaký Bláže?
00:57:08 Já žádnou Blážu nezabil.
00:57:10 A na vás jsem taky myslela.
00:57:13 To se přece nedělá, v poslední hodince posílat člověku
00:57:16 starou ošklivou ženskou, když si chce užít něco pěknýho.
00:57:20 No, ne?
00:57:22 A taky kvůli Kunovi, že mám na něj vztek.
00:57:25 Kuna, to je váš pasák?
00:57:27 Ne, to je hrabě a poručík od lotrinskejch dragounů.
00:57:35 Tak to doporučuju největší opatrnost,
00:57:39 když tvrdí, že je hrabě.
00:57:41 Taky jsem dělával hraběte.
00:57:46 Hrabě jsem byl, univerzitní profesor jsem byl,
00:57:51 bankovní ředitel jsem byl a dědic milionů jsem byl.
00:58:02 Zabil jste tři?
00:58:08 Čtyry.
00:58:34 Jste fešná osoba, slečno Tony.
00:58:42 Ten váš klobouk je opravdu elegantní.
00:58:47 To je můj zamilovanej.
00:58:51 Kolipak máte klobouků?
00:58:54 -Dvaatřicet.
-Jako karet.
00:58:59 V kolik vás ráno odvedou?
00:59:02 Ježíš Maria.
00:59:06 Ve 4 ráno, za svítání.
00:59:11 Tady jsou takový pavučiny, brajgl.
00:59:16 Mělo by se to uklidit, takhle to je unapetitlich.
00:59:23 Myslíte, že tam nahoře něco je?
00:59:26 Tam?
00:59:28 Oblaka, za nima se schovává měsíc.
00:59:40 Víte, co bych chtěl?
00:59:42 Ne.
00:59:46 Tak zavři oči.
00:59:51 Ano, Jozífku?
00:59:59 A ráno v 6 snídat. To bych chtěl.
01:00:11 Víte, že jsem chodil rok do klasického gymnázia?
01:00:15 To se hnedka pozná.
01:00:20 To jste mě měla vidět vloni v létě, než mě chytli.
01:00:24 To jsem byl, pane, ale teď.
01:00:32 Víte, co musí mužskej mít? Manýry.
01:00:37 Pořádnej chlap musí být gentleman.
01:01:01 Ukazují se kruhy světelné, jež vycházejí
01:01:04 od velikých kruhových pohoří, paprskovitě vycházejí...
01:01:11 Panstvo, báseň z českých luhů.
01:01:14 Teče potůček bublavý a je samej pstruh.
01:01:18 Banky jsou prachama nabitý a já jsem samej dluh.
01:01:23 4 zlatky 60, milostivá paní.
01:01:26 Nikoliv, 4 zlatky 80.
01:01:32 No, to je ovšem podstatně víc.
01:01:36 Snad jste si ji nechtěl doopravdy vzít, pane von Kusaku.
01:01:40 To jste přece nemohl myslet vážně.
01:01:44 Na ostrově San Francesco.
01:01:47 San Francesco?
01:01:51 To je svatební ostrov.
01:01:54 U Benátek.
01:01:55 Něco takového existuje?
01:01:58 Ovšem, pohřební ostrov taky.
01:02:07 Kde je ten skladatel?
01:02:11 Chci si pohovořit s inteligentním člověkem.
01:02:17 Ježíš Maria, jestli přijde do novin,
01:02:20 že dáma z domu Diamant se těsně před popravou
01:02:23 odevzdala vrahovi za 4 zlatý 80.
01:02:28 Už jen ta cena deklasuje.
01:02:31 Je tady nějaký inteligentní člověk?
01:02:35 Niklas, jméno mé.
01:02:37 Chmel a obiloviny, export, import.
01:02:39 Dovolíte, pane hrabě, abych si přisedl?
01:02:48 Umíte oduševněle mlčet?
01:02:54 Zajisté, pěkně prosím.
01:03:07 Když už se mi tedy dostává té příležitosti,
01:03:10 dovolte mi otázku, kterou se zabývám již dlouho.
01:03:13 Jaké předpoklady jsou zapotřebí k panskému způsobu života?
01:03:17 Tedy pokud finanční otázka nehraje žádnou roli.
01:03:20 Já vím, já vím.
01:03:22 V první řadě je bezesporu zapotřebí panství.
01:03:26 V pravém toho smyslu slova.
01:03:28 Tedy, zemědělských nebo jiných rozlehlých lesních pozemků
01:03:33 se zámkem, eventuálně hradem, coby přirozenou rezidencí.
01:03:38 Je tomu tak?
01:03:40 A já se ptám vás.
01:03:44 Co je to děvka?
01:03:47 Milý příteli, jak bych to...
01:03:52 Děvka je prodávavši se žena se všemi přednostmi,
01:03:56 které pak činí v manželství život jaksi snesitelnější.
01:04:01 A když se někdo s děvkou ožení,
01:04:06 kdo mu potom činí manželský život snesitelnějším?
01:04:16 Jiná děvka?
01:04:42 Jak já se těším do svý postele.
01:04:50 Ale ve čtyři budete vzhůru, to jste slíbila.
01:04:59 To víte, že budu.
01:05:11 Já bych jel někam do hor.
01:05:14 Co byste tam dělal?
01:05:21 Když popravovali cikána Janečka, tak už sebou mrskal
01:05:25 a v poslední chvíli přijel císařskej kurýr s milostí.
01:05:32 Akorát byl ještě čas Janečka sundat.
01:05:38 Proto byste chtěl do hor, jo?
01:05:55 Tak Prokůpek, čas pokročil.
01:06:01 Je mi líto.
01:06:04 Řekněte nevěstě hezky způsobně s bohem.
01:06:08 Vemte si kabát, pojďte, jdeme.
01:06:14 Pomožte dámě do kabátu, Prokůpek.
01:06:17 Vy mi tak akorát můžete políbit prdel, všici.
01:06:20 A vy, Vágnere, především.
01:06:23 Kdopak mi sežral linecký řezy?
01:06:31 Všechno dobrý, pane Josef.
01:06:35 Tohleto, to si můžu strčit... Někam, no.
01:06:51 Pán Bůh tě opatruj, Josífku.
01:07:14 -Tu máte 4 zlatky 80.
-Cesta je placena předem, slečno.
01:07:19 Tak si to nechte od cesty.
01:07:43 Buď zdráv, Kuno.
01:08:02 Měl bych k vám jednu prosbu.
01:08:06 Nepijte mi z mé skleničky.
01:08:12 Proč mi vykáš, Kuno?
01:08:18 Můžu vám samozřejmě tykat, když si to přejete.
01:08:27 Myslíš, že se zabiju?
01:08:31 Tak, kvůli tobě ne.
01:08:50 Odprejskni!
01:08:54 Odprejskni, kurvo jedna hamižná.
01:09:41 Blážo, kde je pan skladatel?
01:09:44 Odkud to mám vědět? Co se ptáte mě?
01:09:48 Ptejte se na policii.
01:09:51 Blážo, jak to se mnou mluvíte? Proč se ke mně ani neotočíte?
01:09:55 Vy si taky pořád myslíte, že se za váma musí každej otáčet.
01:09:59 Ty časy jsou fuč.
01:10:02 Už nebude každý ráno mlíčko s koňáčkem.
01:10:05 -Blážo, poslala jste ten dopis?
-Jakej dopis?
01:10:09 Ten dopis mamince.
01:10:17 Neposlala.
01:10:19 Tak mi ho dejte.
01:10:34 Teď si budu muset kapánek pospíšit.
01:10:37 Víte, mám už takový zvyk, že připravuji manželce snídani.
01:10:43 A trošku spánku mám taky zapotřebí, pravda?
01:10:48 Mici, jde se.
01:10:51 Tady se píše, co vona píše mamince.
01:10:55 Jak vona jí nestydatě lže do vobličeje.
01:10:58 Dovolíte, abych si to přečetl?
01:11:06 Rozkošné.
01:11:11 Ukažte nám to taky, pane.
01:11:15 Drahá máti, doufám, že vás tento list nalezne
01:11:19 v plném zdraví.
01:11:20 Ukaž!
01:11:22 Též jsem zdráva, pořídila jsem si nové střevíce,
01:11:25 také jsem si nechala ušít nové šaty.
01:11:27 Už nekašlu.
01:11:29 Taky jsem tu potkala správce od Hněvkovských...
01:11:35 Služba je dobrá, práce málo...
01:11:39 SMÍCH.
01:11:43 A co tam je ještě?
01:11:46 Posílám vám paklíček jehel a jehelníček.
01:11:49 A už nestonejte.
01:11:51 Pokojíček mám krásný, duchnu prachovou,
01:11:54 maj mě tu moc rádi, je to dobrá služba.
01:11:59 SMÍCH.
01:12:02 P.S.
01:12:04 Inkoust a pero!
01:12:09 Ale každá věta, budiž odsouhlasena.
01:12:14 Drahá matinko, zapomněla jsem ti sdělit,
01:12:17 že dělám kurvu.
01:12:21 Zákazníky mám jen z nejlepších kruhů.
01:12:25 Jako například hraběte Prokůpka.
01:12:32 Tak, a teď na to nalepíme známečku a hned zítra ráno pošlem.
01:12:42 Dejte mi ten dopis!
01:12:49 Dejte mi ho!
01:12:51 KŘIK.
01:12:56 Klid prosím.
01:13:00 Já se omlouvám za tento incident, pane redaktore.
01:13:04 Incident?
01:13:06 Takové pitomé slovo.
01:13:13 Tony, máte na hodinu výpověď.
01:13:16 Sbalte si svých 5 švestek a zmizte!
01:13:20 V domě naší úrovně nemá osoba vašeho rázu co dělat.
01:13:24 Milostpaní, kam mám jít?
01:13:27 K mamince.
01:13:36 To mě posíláte na ulici? Teď, když přijde doba ledová?
01:13:43 Kdo na společenském žebříčku dosáhl jistého stupně,
01:13:45 musí si toho být vědom.
01:13:48 A nesmí s tím hazardovat.
01:13:57 Holky, vrátíte mi ten dopis?
01:14:01 Dám vám za to všechny svoje klobouky.
01:14:05 Nechala bych si jenom tu pletenou čepičku, co mám od Kuna.
01:14:10 Vrátíte mi ho?
01:14:16 Ukaž!
01:14:23 Tak, ten růžový a ten bílý si zase vezmu já.
01:14:25 Tak ten si nevezmeš, ten si vezmu já.
01:14:41 Ne, ten jsem chtěla já.
01:15:33 Pane skladateli!
01:15:37 Jak jste přišel k těm křídlům?
01:15:40 Já jsem se v noci zastřelil.
01:15:43 Byl jsem trochu deprimován po tom dešti.
01:15:45 Vy jste se zabil a oni vás stejně vzali k andělům?
01:15:48 Ano, samozřejmě. Mohu vám splnit nějaké přání?
01:15:57 Můžete mi pomoct s tím kufrem, třeba.
01:16:00 Rád.
01:16:03 -Ale kam?
-To já nevím.
01:16:09 Vy už neskládáte?
01:16:11 Ano, pořád, ale teď už úplně tiše.
01:16:18 Už umíte lítat?
01:16:39 Já jsem tak ráda, že vás vidím, pane skladateli.
01:16:41 A kam ho mám odnést?
01:16:44 Někam ho postavte, třeba na roh.
01:16:48 NÁRAZ. Aaaa.
01:17:00 S tím se nezdržujte, pane skladatel.
01:17:07 A jestli už musíte někam jít, tak klidně běžte.
01:17:10 Ani vás nechci vidět odlítat.
01:17:15 Prej jste složil krásnej svatební pochod?
01:17:19 Škoda, že jsem ho neslyšela.
01:17:34 Pařízková, Pařízková.
01:17:36 Otevřel se mi kufr, pane komisař.
01:17:39 Něco tak pitomýho.
01:17:40 Tak si to pěkně seberte, a nedělejte mi tady tyátr.
01:17:44 A ať jste každou středu na fyzikátu u prohlídky.
01:17:47 Jinak nebudeme kamarádi.
01:17:50 A žádnou neplechu, Pařízková, jasný?
01:18:00 Nebojte, pane komisař, na mě je spolehnutí.
Příběh mladé prostitutky zachytil novinář a spisovatel Egon Erwin Kisch ve své povídce Nanebevstoupení Tonky Šibenice v roce 1921. Byl několikrát zpracován, filmově již v roce 1930, pro jeviště ho přepracoval A. Longen.
Tématu se chopil i spisovatel Ludvík Aškenazy (vzpomeňme letošní dvojí výročí – 100 let od narození uběhlo 24. 2. a 18. 3. uplynulo 35 let od jeho úmrtí). Právě podle jeho divadelní hry vznikl v roce 2001 televizní film, jehož režie se ujal Jindřich Mann, Aškenazyho syn (jeho matkou byla dcera Heinricha Manna, známého spisovatele).
Tonka (letošní jubilantka A. Geislerová) je hezké mladé děvče. Přišla z vesnice a teď žije v jednom z nejlepších nevěstinců v Praze. Se svým půvabem má úspěch, zamiloval se do ní mladý hrabě (V. Dlouhý), dokonce jí slibuje svatbu. Když přijde do nevěstince policejní komisař (V. Preiss) a žádá, aby madam (J. Šulcová) vybrala jednu prostitutku, která má strávit poslední noc s odsouzencem na smrt, neboť je to jeho poslední přání, Tonka se dobrovolně přihlásí. Jde se svou naivitou i dobrosrdečností do vězení a tam si popovídá s vrahem mladých žen Prokůpkem (P. Landovský). Netuší, že se tím společensky deklasovala ve světě, který jí byl doposud nakloněn…