Hitlerovo východní Prusko

Po 700 let tvořilo Východní Prusko hranici mezi germánským, litevským a slovanským světem. Idylický kraj hlubokých lesů, jezer, čapích hnízd, malebných vesnic a historických městeček krutě zasáhla realita let 1933–45. Podobně jako v jiných částech Německa si i zde našel nacismus řadu příznivců. V roce 1939 odtud oddíly Wehrmachtu vyrazily proti Polsku a o dva roky později proti SSSR. Odplata na sebe nenechala čekat dlouho. Na podzim roku 1944 sem poprvé pronikla Rudá armáda a v lednu 1945 se sem vrátila. Dva miliony civilistů se vydaly na zoufalý útěk peklem extrémně mrazivé zimy. Na této strastiplné křížové cestě z nich tisíce, hlavně ženy, děti a staří lidé, našly smrt. Tisíce německých vojáků padly při marných pokusech o zadržení Sovětů. Po skončení 2. světové války zmizelo Východní Prusko z map. Jeho severní část si podrželi vítězové a z Koenigsbergu se stal Kaliningrad, jižní část byla přiřčena Polsku.