Dobrodružství čaroděje II. kategorie s omezenou pracovní dobou. Česká pohádková komedie (1984). Hrají: J. Lábus, J. Bohdalová, V. Hašek, E. Jeníčková, O. Kaiser, L. Bech, M. Ryneš a další. Scénář M. Macourek. Kamera E. Sirotek a V. Novotný. Režie V. Vorlíček
00:00:28 -Před dávnými a dávnými časy, asi tak před rokem,
00:00:33 si lidé povídali o princeznách Arabele a Xénii,
00:00:37 o panu králi a panu Vigovi.
00:00:39 A také o zlém Rumburakovi, čaroději 2. kategorie.
00:00:42 Ten se proměňoval v havrana a zůstal uvězněn ve světě lidí.
00:00:47 VYPRÁVĚNÍ RUMBURAKA
-Pardon, milá dámo. Nerad ruším.
00:00:50 Ale to už je takový můj zvyk, lézt na cizí vlnu.
00:00:54 Když dovolíte, je to můj příběh. A budu si ho vyprávět sám.
00:01:12 Ano, zůstal jsem ve světě lidí.
00:01:16 Bydlím na věži. A vede se mi bídně.
00:01:21 Abych nežil jako kůl v plotě, nastěhoval jsem se k Otýlii.
00:01:26 No ano. Tohle je ona. Kvůli každé maličkosti mi nadává.
00:01:29 Jen si ji poslechněte. KRÁKÁNÍ
00:01:37 Věčně je mi zima. A to nemluvím o hladu.
00:01:41 Kdybych se tak mohl vrátit do říše pohádek.
00:01:45 Jenže to bych musel znát zaklínadlo. A to jsem dávno zapomněl.
00:01:48 Vychází slunce.
00:01:51 A moje lidská existence už zase končí.
00:01:56 Už je to tady.
00:02:00 To neúprosné kouzlo.
00:02:05 No a v téhle podobě je mi vlastně nejlíp.
00:02:08 Takhle můžu aspoň odletět a někde se zahřát.
00:02:12 KRÁKÁNÍ
00:02:19 Ale nejde jenom o zahřátí.
00:02:21 Tenhle můj ranní výlet má tajné poslání.
00:02:24 O něm se Otýlie nesmí dozvědět. Hm, ta by měla řečí.
00:02:30 Tuhle cestu podnikám skoro denně. Dokonce přitom i riskuji!
00:02:36 Tenhle člověk po mě pálí den co den.
00:02:38 Jakýsi inženýr Zachariáš.
00:02:43 Ah, zase o chlup. To jsou lidi, co?
00:02:53 -Skoč!
00:02:58 -No. Teď.
00:03:01 -Tak vstávat! A drž záda v dopadu!
-No včera ti to tak přece pěkně šlo!
00:03:05 -No, ono to zase půjde.
-Já vím.-Tak jedem!
00:03:08 -No, jo. To je tím, že tu ještě není Ferda.
00:03:11 -Ale, prosím tě, Ferda, Ferda.
00:03:14 Jen se na nic nevymlouvej.
00:03:16 -Dokud tu nebude Ferda, tak nejezdím.
00:03:20 Kdybych se já tak uměla vznášet jako pták.
00:03:29 Ferda už je tady!
00:03:34 -Takhle pověrčivá. Skoč!
00:03:40 No vidíš.
00:03:43 -Ferdo! Pusu!
00:03:50 -No jo!-No tak vidíš. Tvůj maskot tě nezklamal. -Hm.
00:03:53 -No co? Přiletěl Ferda a skočila to krásně.
00:03:57 Třeba je to nějakej slavnej krasobruslař.
00:04:01 Který se převtělil.
00:04:03 -Vy na to věříte? Na převtělování?
00:04:07 -No to byste neřekla.
00:04:09 Já léta pozoruju jednoho kocoura a on...-Teto?-No co?
00:04:13 -Teto, prosím tě, jdi nastartovat nebo přijdu pozdě.-No jo.
00:04:24 VAROVNÝ SIGNÁL
00:04:29 POČÍTAČ
-Je 8.30! Nezapomenout fialky!
00:04:31 -Ach, tak. Tak dík.
00:04:33 -Nezapomenout fialky! Ruším záznam.
00:04:50 -Dobré jitro. Promiňte, trošku jsem se opozdila.
00:04:53 -Dobré jitro, Helenko.
00:04:56 Trénink, viďte? Vždyť se nic neděje. Jste tu jen na praxi.-Hm.
00:05:02 Jé.
00:05:07 Ty voní. To je krása.
-Voní.
00:05:09 To jsem rád. Že se vám líbí.
00:05:12 KRÁKÁNÍ
00:05:14 Zatracená bestie!
00:05:17 -Toho znám. Asi trošku žárlí.
00:05:21 -Trošku. Jaká ironie!
00:05:23 Žárlím jako 10 Othellů dohromady!
00:05:26 Jak já toho Zachariáše nenávidím.
00:05:30 Hm. Brrr.
00:05:33 Nejen, že po mně střílí. Ale on mi ještě dolézá za Helenkou!
00:05:38 Ale pozor! Jé!
00:05:40 Teď se budu mít, jako jsem se měl doma v pohádce.
00:05:43 Copak mi to paní školníková připravila dneska za lahůdku?
00:05:50 A jde se na to.
00:06:00 -Ah!
00:06:02 Prevíte, jeden, mizernej!
00:06:07 Chyťte ho! Ty neřáde zlodějská! Ty jeden!
00:06:11 Potvoro mizerná! Zlodějská!
00:06:13 Ringo! Vem si ho. Vem si ho. No. No tak, jdi na něj!
00:06:16 Vem si ho! No, no.
00:06:20 No počkej, ty potvoro.
00:06:23 A ty taky. Co se tu motáš? Vypadni! No tak, vypadni!
00:06:31 -Vem támhle ty dva!
-Ano.
00:06:40 Prosím, ten havran je živej!
-Chceš říct, jako živý.
00:06:44 Je vycpán tak dokonale, že vypadá jako živý.
00:06:48 -Houbeles. -No dovol?
-Ten havran je živej doopravdy!
00:06:52 -Jsi hloupý a ke všemu ještě drzý. A nezdržuj! No honem!
00:06:57 -Ano, pane řediteli. -Dobře.
-Pojďte, pane kolego. -Jistě.
00:07:01 -Je mi moc líto, pane řediteli. Já si musím stěžovat na vašeho syna!
00:07:05 -Už zase.
00:07:07 Copak jsi provedl? No?
-Nic!
00:07:10 Jenom jsem řekl, že ten havran je živej.
00:07:13 -No, prosím.
00:07:15 Vyvracela jsem to nesmyslné tvrzení, tak byl ještě drzý.
00:07:18 Dokonce mi řekl: Houbeles.
00:07:20 Ano, prosím. Houbeles!
00:07:23 -Ukaž?
00:07:25 -Strašně se snaží předstírat, že je vycpanej.
00:07:30 -To je zajímavý.
00:07:32 -Jé, jé, jé, jé.
-Paní kolegyně.
00:07:36 -No, prosím.
00:07:38 Vycpanej.
00:07:43 -K večeru jsem se vrátil domů hladový.
00:07:46 Otýlie hned samozřejmě spustí.
00:07:49 KRÁKÁNÍ
00:07:54 No, počkej, ty krkno lakomá.
00:07:57 Jak zapadne slunce, já ti spočítám!
00:08:13 KRÁKÁNÍ
00:08:24 Máš, co jsi chtěla. Teď tě prodám. A koupím si něco k večeři. Hahaha.
00:08:30 -Je mně líto.
-Pánové.
00:08:32 -Havrany nebereme. Zavíráme.
-Hm.
00:08:37 -A pane Křepelka, stáhněte už tu roletu.
00:08:47 -Pane, neměl byste zájem?
00:08:50 To jiskrné oko, ty nohy.
00:08:53 -Ukažte?
00:08:58 -Člověče! Co to...
00:09:00 Co si to dovolujete? Co to děláte?
00:09:03 -To by udělal každý, kdo cítí se zvířaty. Poklona.
00:09:20 KRÁKÁNÍ
00:09:25 -Áh, áh. No tak, Otýlie. Au. Au.
00:09:29 Miláčku, no tak, co tohle to děláš?
00:09:32 Otýlie, vždyť se dohodnem. Proboha tě... No tak, Otylko!
00:09:36 Havraní manželky jsou pro ty účely vybaveny lépe než manželky lidské.
00:09:41 Ouu, jajau, ochich, och, Otýlie.
00:09:52 Příští den jsem se probudil až odpoledne.
00:09:55 Otýlie byla bůhvíkde.
00:09:57 Já se rozhodl, že si za každou cenu splaším něco do zobáku.
00:10:06 Nejspíš jsem hlady nevěděl, co dělám.
00:10:09 Slabostí jsem sotva mával křídly. A tehdy se to stalo.
00:10:14 Ouu! Zatracenej Zachariáš!
00:10:19 -Fuj je to! Fuj! Pusť ho!
00:10:23 Nech ho, Ringo! No, tak!
00:10:28 -Zkrátka, cílem mého snažení je, aby lidé měli ve zvířatech přátele.
00:10:33 A podle toho se k nim také chovali.
00:10:36 -Nechcete příliš mnoho?
-Podívejte se, pane inspektore.
00:10:40 Dneska už je téměř prokázáno, že lidé jsou ve vesmíru sami.
00:10:46 A jestli vůbec někoho mají, tak jsou to zvířata.
00:10:50 -No vidíte, to mě nikdy nenapadlo.
00:10:53 -Děláme pro to všechno.
00:10:55 Dnes večer máme besedu s kolegou Adamem v televizi.
00:10:59 O zpěvném ptactvu.
00:11:03 -Fuj, Ringo!
00:11:06 Když mu bije srdce, tak je to dobrý, Ringo.
00:11:08 Jé, ahoj tati. -Ahoj.
-Dobrý den. -To je můj syn Vilík.
00:11:13 Copak se mu stalo?
00:11:15 -Picnul po něm ten Zachariáš. No je to normální šílenec.
00:11:19 -Moje dcera je u něj na praxi. Ten Zachariáš střílí po ptácích.
00:11:24 Na zítřek jsme ho pozvali na výbor.
00:11:27 -Zde vidíte, jak je to s přátelstvím lidí a zvířat.
00:11:31 Ale ty se mi, chlapče, líbíš. Každý den jeden dobrý skutek.
00:11:47 -Tak a je to.
00:11:50 -A myslíš, že zase bude lítat?
-Kost je v pořádku.
00:11:56 -Myslím, že je to ten samej, co ho včera ta blbá Roupová...
00:12:00 -No, jak to mluvíš?
00:12:03 Dej ho do krabice.
00:12:05 -Ale o tom Zachariášovi jsi včera taky říkal, že je blbej!
00:12:09 -Ale to není tvůj učitel. Naštěstí.
00:12:12 -Jakoubku, tak šup, šup, šup. Máme hodinu!
00:12:15 -Evženko, prosím tě.
-Ano. Prosím?
00:12:17 -Nevolal pan Šubrt z Liberce?
-Ne.
00:12:20 -Ten ornitolog.
-Ne, ne, ne. Proč?
00:12:23 -Psal, že se tenhle týden staví.
-Tak nevolal, promiň.
00:12:26 Jo, abych nezapomněla, Karle. Dala jsem ti 3 obleky do čistírny.
00:12:31 -Ale v čem budu chodit?
-Máš tam ty s modrým proužkem, ne?
00:12:36 -Dáš mu kroužek, tati?
-Samozřejmě.
00:12:46 ZPEĚV OPERNÍ ÁRI
00:12:57 Dej mu tam tu misku. Třeba má hlad.
00:13:01 Vidíš, co jsem říkal?
00:13:04 -Tomu to ale jede.
00:13:06 -Tak už se jdi učit. Já mám ještě práci.
00:13:09 ZVONĚNÍ ZVONKU
-Jé.
00:13:20 -Nazdar, ty.
00:13:22 Tak co, kluku?
00:13:30 Můžu dál?
00:13:32 -Dobrý den, pane inženýre.
-Dobrý den.
00:13:34 -Prosím, pojďte dál.
00:13:37 Odložte si.
-Ruku líbám, milostivá paní.
00:13:40 -Dobrý. Ona Helenka je na tréninku. Ale musí se každou chvíli vrátit.
00:13:45 -Ano.
-Prosím, jako doma.
00:13:47 -No, copak? Copak chceš?
-Tati, představ si.
00:13:50 Ten Zachariáš si klidně přijde až sem!
00:13:55 -Doufám, že s sebou nemá pušku.
00:13:58 ZPĚV OPERNÍ ÁRIE
-Snílek je ubohý, kdo ženě věří.
00:14:03 Sotva se zšeří,
00:14:05 mnoho se stává.
00:14:07 Chvíli jen postačí.
00:14:11 -Geniální Giuseppe Verdi.
00:14:13 -Která pak žena ze svého věna, hned nerozdává.
00:14:16 -Ano, milostivá paní. Ano.
00:14:18 -To srdce ženy, má rádo změny!
00:14:21 Věřte, že láska
00:14:24 věrná je sen!
00:14:28 Věrnost je sen!
00:14:36 -Víte, já miluji Verdiho.
00:14:40 Od doby, kdy jsem já sama začala zpívat.
00:14:45 ZPĚV Snílek je ubohý...
00:14:47 -Krásné. Krásné. Skutečně nádherné.
-Ano. Děkuji.
00:14:51 Je, Karle. Tak to je pan inženýr Zachariáš.
00:14:55 -Zachariáš
-Trojan.
00:14:58 -Helenka mě požádala o odbornou konzultaci.
00:15:01 A zvu ji při tom na večeři, pane řediteli.
00:15:04 -Na večeři? Proč?
00:15:07 Doma jí docela chutná.
00:15:09 -Ale počkej, Karle.
00:15:12 Pan inženýr zve Helenku na něco orientálního.
00:15:16 -Ano, milostivá paní. Ano. Ano.
-Že? No.
00:15:18 -Když už jsme u toho pozvání.
00:15:21 Jestlipak jste dostal naši pozvánku?
00:15:23 Na schůzi výboru Spolku pro ochranu živé přírody?
00:15:28 -Ano. V 16.00.
00:15:30 Těším se, jak si s členy výboru popovídám.
00:15:41 -Áh, auu.
00:15:44 Zatracenej Zachariáš.
00:15:51 -Tak ehm, kde jsme to přestali?
00:15:55 -Tvrdil jste, pane řediteli, že když střílím holuby a havrany,
00:15:59 že jsem veřejný nepřítel číslo 1.
-Ano!
00:16:02 -Vilíku!
00:16:05 -Já naopak tvrdím, že dělám užitečnou práci.
00:16:15 HLASY ZA DVEŘMI
00:16:36 -Ale trošku kávy neuškodí, pane inženýre, že?
00:16:41 ZPĚV OPERNÍ ÁRIE Ó, jak je měnivé,
00:16:44 to srdce ženy.
00:17:24 -Vždyť jste mi už na jaře slíbila, že se mnou půjdete do kina.
00:17:28 -Tak jo. No.
-Jo?
00:17:30 -Co mám s váma dělat.
00:17:33 Co? Ježiš!
00:17:39 -Dobrý den.
-Dobrý den. -Dobrý den.
00:17:45 -Nashledanou.
00:17:55 Víte, to kino začíná...
00:17:58 -No. Ale. Prosím tě, tak kde jseš?
00:18:02 -Dobrý večer.
-Dobrý.
00:18:04 -Jdu za panem ředitelem.
-Jo? No.
00:18:08 Karle!
00:18:10 Čeká na tebe pan inženýr Zachariáš.
-A proč?
00:18:14 -No co, proč? Ty!
00:18:16 -Přece jste mě žádala o konzultaci, Helenko.
00:18:21 -Ale mně jste přece říkala, že půjdeme do kina.
00:18:25 Pane řediteli! Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:18:28 -Před chvílí mi to slíbila!
00:18:31 -Má tu někdo korunu?
00:18:36 -Tady, prosím.
00:18:39 -Pana nebo orel?
-Jen žádní ptáci. Panna.
00:18:50 -Panna.
00:18:53 -Konečně jsem zase jednou byl zlým čarodějem.
00:18:56 Kradl jsem šaty, boty a dokonce i něco na zub.
00:19:01 A tak už jsem se necítil mezi lidmi jako ubožák.
00:19:04 TROUBENÍ AUTA
00:19:08 Au, au, au. Jé!
00:19:13 -Je červená! Je červená!
00:19:16 Člověče, co chodíte na červenou?
-Co to je červená?
00:19:20 -Nedělejte, že...-Auu, auu, auu.
-Vy jste zraněn?-Ne.
00:19:27 -Stalo se vám něco?
-Ne. To...
00:19:34 -Chcete odvést do nemocnice?
-Ne.
00:19:38 Ledaže by tam pro mě měli nějakou práci.
00:19:42 -Prosím?
00:19:44 -Lumíre, už se vám někdy u nás něco ztratilo?
00:19:48 -Ale no ne, samozřejmě nikdy nic, pane řediteli.
00:19:51 -Prosím, ale já jsem si před chvílí pověsil semhle, takhle, kožich.
00:19:56 A je pryč!
-Poslyšte!
00:19:59 Co tím míníte?
-Nikde nic! To je situace!
00:20:04 Tak, tohle to je Helenky, že?
00:20:06 Tohle patří Karlovi.
-No.
00:20:09 -Pane inženýre, jste si jistej, že jste měl něco na sobě?
00:20:13 -No to si vyprošuju!
00:20:15 Nakonec ze mne uděláte blázna, kterej běhá v mrazu nahej.
00:20:18 -No to ne.-Ale jo.
-Tati, tohle jsi měl ve skříni.
00:20:22 -No.-Podívej, tati.
-No, Karle?
00:20:25 -Tohle?
-No prosím, no.
00:20:27 Když můžete mít tohleto ve skříni a nevíte o tom,
00:20:30 tak tam může klidně viset i můj kožich!
00:20:33 -To snad ne.
-Tati, podívej se!
00:20:35 -No, počkej, počkej, Vilíku.
00:20:38 Teď mě zajímá tenhle pán, který z nás dělá zloděje!
00:20:41 -No tak, prosím tě ne.
00:20:43 -Nejspíš ten kožich ukradl pan učitel Tumlíř.
00:20:46 Chtěl si polepšit.
-No, Helenko, já, to snad...
00:20:50 -Heleno! Jak tohle vůbec můžeš vyslovit.
00:20:52 -Tak jsi ho čmajzla ty!
00:20:55 Chceš ho prodat v bazaru, abys měla prachy na žvejkačky.
00:21:01 -Helenko!
00:21:03 Víte co, pane inženýre?
00:21:06 Než abyste nás někde pomlouval, tady máte můj kožich!
00:21:11 A jděte!
-Karle!
00:21:14 -A ty zůstaneš doma!
-Já?-Ty taky!
00:21:17 Na nějaké večeře máš dost času!
00:21:20 -Ale já se přece mám vyhýbat špatné společnosti!
00:21:23 Proč bych měla zůstávat někde, kde se krade?
00:21:27 Prosím, pane inženýre.
00:21:42 -Pane Pechánek, tohle je náš nový noční vrátný.
00:21:45 -Pechánek, těší mě. Pane řediteli.
00:21:47 Představte si, co se mi zase zdálo. Byl jsem Maharadža v Indii.
00:21:52 -Ano, ovšem.
00:21:54 Zítra si vyzvednete zálohu. Pan Pechánek vám všechno ukáže.
00:21:58 Nashledanou.
-Nashledanou, pane řediteli.
00:22:01 Pojďte dál.
00:22:04 No, tady sedí šéf. A tady jeho sekretářka.
00:22:08 Ale tady. To je nejdůležitější z toho baráku.
00:22:19 Tak, to je ta mašina, která nás tady všechny živí.
00:22:23 On umí nejenom psát a počítat. Ale on umí taky mluvit!
00:22:26 Říkáme mu Kecálek. Ale strašně moc si pamatuje.
00:22:30 -A k čemu to všecko je?
00:22:32 -To vy nevíte?
00:22:34 Vždyť myslí za 10 tisíc lidí.
00:22:37 Já tomu teda moc nerozumím, ale něco vám ukážu.
00:22:39 Pojďte sem. Koukejte.
00:22:44 POČÍTAČ
-Jsem připraven.
00:22:47 Jsem připraven.
00:22:52 -A teď mu dáme nějaký úkol. Tak třeba.
00:22:55 Kolik slov se dá udělat z těhle 4 písmen?
00:23:00 K, O, Z, A. POČÍTAČ-K, O, Z, A.
00:23:04 -Koza.
-KOZA, KOAZ, KZOA, KZAO, KAOZ.
00:23:08 KAZO, OZAK, OKAZ, OZKA.
00:23:10 -A kdo chce, tomu to Kecálek i natiskne.
00:23:14 -AZOK, AZKO, AKOZ, AKZO, AOZK, AOKZ, ZAKO, ZAOK, ZKOA.
00:23:18 KONEC.
00:23:24 -Tu máte. Na památku.
00:23:26 Chytrá mašinka, co?
00:23:29 Ale já nechci prošvihnout ten hokej. Pojďte, jdeme. Jdeme.
00:23:34 -Jean, světlo!
00:23:39 -Tak to je ta orientální restaurace?
-Hm. Dovolíte?
00:23:43 Vám se tu nelíbí? Jean!
00:23:46 -O to nejde. Jenom jsem zvědavá, co si od toho slibujete.
00:23:54 -Tak to je Jean. Můj sluha.
00:23:59 Jeane, pozdrav!
00:24:05 -Pěkný. Co umí ještě?
00:24:07 -Všechno možný. Uvidíte.
00:24:09 Jean, běž do kuchyně připravit kungpao s bambusovými výhonky!
00:24:29 POČÍTAČ
-Jsem připraven. Jsem připraven.
00:24:32 -Dívej. Ty umíš něco, co nikdo nedokáže.
00:24:35 Jseš velkej čaroděj.
00:24:38 -Jsem velký čaroděj.
00:24:43 -No ano. Já jsem čaroděj v říši pohádek.
00:24:46 A ty v říši lidí! Potřebuju tvou pomoc.
00:24:49 -Nemám naprogramováno. Nemám naprogramováno.
00:24:56 -Tak si to naprogramuj. Víš, já...
00:24:59 Já se chci vrátit do světa pohádek a zapomněl jsem zaklínadlo.
00:25:02 2 slova. Najdi mi ta 2 slova.
00:25:05 -Z kolika písmen?
00:25:08 -Asi z 12.
00:25:10 -Naprogramováno. Začínám.
00:25:13 AAABBB, BAABBB, CAABBB, DAABBB, EAABBB, FAABBB, GAABBB, HAABBBB...
00:25:34 -Tati, podívej! Ten havran je pryč!
00:25:37 -Havran?
00:25:40 Havran?
00:25:45 -Pane řediteli, tahle kobylka...
00:25:47 -Nemám modrý oblek! Dojdi pro tetu.
00:25:51 -Víte, já jsem jí už 5x měřil zadní nohy.
00:25:54 A myslím si... -Já si zase myslím, že jste beznadějný případ!
00:25:58 Celý rok mi vykládáte, jak milujete naši Helenku.
00:26:01 Potom si ji necháte odvést nějakým...
00:26:03 -Co je Karle?
00:26:06 -Já nemám žádný tmavý oblek!
-Ale jak to?
00:26:08 Vždyť jsem ti tady nechala ty tmavě modrý s tím proužkem.
00:26:11 -No prosím, tak to najdi.
-No klidně, no.
00:26:18 -No?
-No moment! Vždyť tady byly!
00:26:21 -Byly, byly.
-No.
00:26:23 -Já nemám kožich. Já nemám šaty!
00:26:27 A za chvilku mám být v televizi.
00:26:31 -GABERA IAREGO, IABERA KAREGO, JABERA LAREGO.
00:26:35 KABERA MAREGO, LABERA NAREGO, MABERA OAREGO, NABERA PAREGO.
00:26:40 OABERA QAREGO, PABERA RAREGO.
00:26:42 -Stop! Pabera...
00:26:45 To mi připomíná zaklínadlo na změnu počasí.
00:26:49 A to bylo trošku jinak.
00:26:51 Pokračuj ještě!
00:26:53 -QABERA SAREGO, RABERA TAREGO.
00:26:56 -Stop! To je ono. Rabera tarego.
-RABERA TAREGO.
00:27:01 -Počasí rabera tarego.
00:27:06 Teď sleduj! Za 5 minut máme červenec.
00:27:19 -No co? Co to?
00:27:29 -Dobrý večer. Ředitel Trojan se ještě nedostavil?
00:27:32 -Bývá přesnej jako hodiny.
00:27:36 To je najednou vedro.
00:27:38 -Před chvílí ještě mrzlo.
00:27:40 -Ach. Promiňte, pánové. Trochu jsem se zdržel.
00:27:44 Copak?
-Jak jste mohl předvídat oteplení?
00:27:49 Teď se to stalo! -No právě.
-No, to víte jak.
00:27:53 No, tak půjdeme.
-Prosím. -Prosím, pánové.
00:27:59 -Jean, skliď ze stolu!
00:28:02 Prosím.
-Děkuji.
00:28:13 MLASKÁNÍ
00:28:18 -Ale no tak, Jean.
00:28:20 Promiňte, zvykl si dojídat zbytky.
00:28:22 Jean, přivez nám kávu. Jo a zapni televizi.
00:28:33 -A ačkoliv meteorologové nic nehlásili,
00:28:36 věděl jste předem, že se oteplí.
00:28:39 Jak jste to poznal?
00:28:42 -No.
00:28:44 Těžko říct. To je...
-To je náš táta.
00:28:47 -Řekl bych, že člověk, který je tak úzce spjat s přírodou,
00:28:52 jako je ředitel Trojan, je jaksi nadán, pravda...
00:28:56 -Je její součástí. Více cítí, vnímá, je zkrátka...
00:29:00 -Nezlobte se. To poslouchat nemůžu.
-...s přírodou úzce spjat.
00:29:03 -To je zvrácený postoj. Anachronismus!-Zvrácený postoj?
00:29:07 -Samozřejmě. Budoucnost je v technice, Helenko.
00:29:12 Na předpověď počasí máme družice.
-Aha.
00:29:15 -Ne nějaké zvířecí instinkty či co. Co se tady pleteš? Aha, uklízíš.
00:29:20 Technika a zvířata? To prostě nejde dohromady.
00:29:23 Kolik katastrof mají na svědomí vrabčáci na letištích?
00:29:26 Zvířata prostě musí zmizet ze světa. Jako kdysi dinosauři.
00:29:31 Au, sakra.
00:29:33 Až nám přestanou překážet, ovládnem tu pitomou přírodu se vším.
00:29:37 I s tím bláznivým počasím. To je vedro.
00:29:43 Co vezeš tolik káv? Ty troubo!
00:29:45 Kolik nás je? Tak kolik nás doopravdy je?
00:29:49 To je mezek! Někdy je to s ním těžký.
00:29:53 -Myslel to dobře. My jsme tady 2. A na obrazovce jsou 3.
00:29:57 A to je dohromady 5. Ne?
00:30:00 -Máte pravdu. Je to moje chyba.
00:30:04 Představte si, co se mi stalo posledně.
00:30:07 Byl jsem nachlazen. Úplně jsem ztratil hlas.
00:30:10 A Jean mi nebyl k ničemu. Reaguje jenom na lidskou řeč.
00:30:13 -Dobře vám tak.
-Ale sestrojil jsem si tohle.
00:30:17 Jean, podej!
00:30:24 -Co to je?
-Dávejte pozor.
00:30:28 STROJOVÝ HLAS Slyšíte, Helenko?
00:30:30 Stačí si něco myslet a aparátek mé rozkazy řekne za mě.
00:30:35 Technika dokáže zázraky.
00:30:38 Je to jediná nádhera, pro kterou stojí za to žít.
00:30:43 -To jste vážně tak naivní, nebo si na to jenom hrajete?
00:30:47 Tyhle vaše zázraky budou za 50 let stejně triviální jak holicí strojek.
00:30:52 A jestli žijete pro nádheru jako je automatický otvírač na konzervy,
00:30:57 tak to já teda rozhodně ne!
00:31:00 Asi bychom si těžko někdy rozuměli.
-Ale, Helenko.
00:31:04 Přece si můžeme povídat?
00:31:06 -Ne. Ráno mám trénink.
00:31:09 Bude tam na mně čekat Ferda.
00:31:13 -Smím vědět, kdo to je?
00:31:16 -Jeden prima havran. Takovej, po jakejch rád střílíte.
00:31:22 -TATUGA PAKATA, UATUGA QAKATA, VATUGA RAKATA.
00:31:26 XATUGA SAKATA, YATUGA TAKATA.
-Konečně trochu tepla.
00:31:31 VÝSTRAŽNÝ SIGNÁL
00:31:33 Co je?
-Moje provozní teplota je 2OC.
00:31:38 Přehřívám se! Varuji!
00:31:41 -Ale kdo to má vědět? Jak bylo to zaklínadlo na počasí?
00:31:46 Honem ho řekni. Pozpátku!
00:31:49 -Počasí ogerat arebar!
00:31:53 -Hm. Je po legraci.
00:31:55 Počasí ogerat arebar!
00:31:58 Pane, kolego. Pokračujte.
00:32:00 -JALDJB OASWIA, KALDJB PASWIA, LALDJB QASWIA.
00:32:03 MALDJB RASWIJA, NALDJB SASWIJA, OALDJB TASWIJA, PALDJB UASWIJA.
00:32:10 ZVONĚNÍ ZVONKU
00:32:14 -To je hrůza. Tam už zase mrzne. Já jsem zmrzlá jako rampouch!
00:32:22 -A proč pláčeš, prosím tě?
00:32:25 -Představ si, co se mi stalo.
-No?
00:32:28 -Já jsem na schodech...
-Ano?
00:32:31 -Zašlápla pavoučka.
00:32:34 Asi ho probudilo to teplo, víš.
00:32:37 Kdo ví, kdo to dřív byl, viď?
00:32:40 Třeba to byl nějakej hodnej člověk.
-Nesmíš si to tak brát, Evži.
00:32:44 -A já jsem ho tam tak zašlápla.
-Stěhování duší je přece nesmysl.
00:32:49 -Tak takhle nemluv, Karle! O reinkarnaci vím své.
00:32:53 Metempsychóza není žádný výmysl.
00:32:55 Nakonec na to existují důkazy, Karle!
00:32:57 -Dobře, dobře, dobře, dobře.
-To přece vím.-Ahoj.
00:33:01 -Tak co? Co? Co pan inženýr Zachariáš? Co?
00:33:05 -Úžasnej.-Úžasnej.
-Má moc prima byt.-Byt?
00:33:09 -Tys byla u něj v bytě?
00:33:12 -Jasně. A bylo to velmi intimní.
00:33:16 -Cože?
00:33:18 Zachariáš a moje dcera?
00:33:20 -Ale Karle. Když je jí sympatický.
-Sympatickej? To je slabý slovo.
00:33:24 Měla bych ho dokonce velmi ráda.
00:33:27 Kdyby byl dobře propečenej, vosolenej a hodně kmínu!
00:33:34 ZVONĚNÍ ZVONKU
00:33:45 -Dobrý den.
-Dobrý jitro.
00:33:49 Tak co, jaká byla služba?
00:33:51 -Jo, tak celkem to... Dobrý, v pořádku. Šlo to.
00:33:54 -Co jste tak nervózní, člověče?
-Já jen...
00:33:58 Prosím, vás. Nevíte, za jak dlouho vyjde slunce?
00:34:01 -Asi tak za půl hodiny. Proč?
-Aha. Ne, já jen tak se...
00:34:12 Prosím vás, nemohl byste mi půjčit trochu peněz?
00:34:15 Až bude záloha, tak já to...
-No, dobře. No.
00:34:19 ZAKLEPÁNÍ
00:34:23 Nate, ale vrátit!
00:34:27 -Jo.
00:34:35 -Myslíš, že to stihneme?
00:34:39 -To víš, že jo. Musíme. Vezmeme to tady zadem. Přes šraňky.
00:34:47 Stejně si pospěš.
00:35:02 Viděl jsi to?
-No jo!
00:35:05 -Kde se tady vzal?
-Já nevím.
00:35:07 -Chyťte ho nějak. Hoďte po něm něco!
-To je hygiena!
00:35:11 -Honem. Tak jděte po něm!
00:35:15 Pozor! Pozor!
00:35:19 Vem ho těma novinama!
00:35:33 -To bylo ráno. Snídani jsem ani nestačil dojíst.
00:35:37 Zato jsem se vykoupal v polívce. Nudlový.
00:35:41 Ještě že nebyla moc vařící.
00:35:45 Otylka si na mě zavolala všechny švagry a tchýni.
00:35:48 Dokonce bratrance z Hrusic!
00:35:52 Marně jsem se bránil. Doslova mě ukřičeli.
00:35:55 KRÁKÁNÍ
00:36:09 SLABÝ HLAS POČÍTAČE - DRMOLENÍ
00:36:16 -IAGURA MUKUTU, JAGURA NUKUTU, KAGURA OUKUTU, MAGURA PUKUTU.
00:36:25 -Hukata uctuka. Ježíšmaria, on se zbláznil!
00:36:31 Slyšíš. Ty jsi se zbláznil!
00:36:33 -Mám svůj program. S vrátným se nebavím.
00:36:44 -Pane inženýre! Rychle! Kecálek!
00:36:48 Chci říct, počítač se zcvoknul.
00:36:51 -On chtěl, ale nevěděl, jak na to.
00:36:55 -Uhni! Au!
00:36:57 Au, pse.
00:36:59 Jdi!-No, Samíku!
-Bestie. Jedeš.-Samíku, no tak!
00:37:03 -Držte to odporný zvíře.
-Same, pusť!
00:37:06 -Zatracený zvíře!
-Sedni! Ani hnout!
00:37:09 -Já tě zahubím.
00:37:12 -Co jste to řekl?
-Všechny zvířata vyhubím! Držte ho!
00:37:16 -Člověče, vy nejste normální!
00:37:20 -OARUGA SEKOTO, PARUGA TEKOTO, QARUGA UEKOTO,
00:37:25 -Tady to vidíte, pane inženýre.
-Stop!
00:37:29 Povídám stop!
-Mám svůj program.
00:37:32 Jakýsi inženýr Zachariáš mi nebude rozkazovat!
00:37:37 -No dovol. Jak si to představuješ, ty...
00:37:41 A vůbec, co má tohle znamenat? Co?
00:37:43 No?
00:37:45 -Nemáte právo to číst! Nemáte právo!
00:37:50 -Ty mlč! Ty!
00:37:55 Tak si to představte, pane Pechánek. Hubero kororo.
00:37:59 -Hrozný, že jo?
00:38:03 -Pe... Pechá...
00:38:06 -Varoval jsem vás.
-Kde jste?
00:38:08 Kde jste? Vylezte!
-Varoval jsem vás.
00:38:12 -Člověče? Kde je?
00:38:15 -Nemám naprogramováno.
00:38:18 Naprogramovány mám slovní kombinace.
00:38:22 Zkuste pozpátku.
00:38:24 -Pozpátku?
00:38:28 Obroro... To nikdy nesvedu! Zkus to sám!
00:38:32 -Maličkost! Pane Pechánek, ororok orebuh.
00:38:42 -Pechánku, kde jste byl?
-Co?-A co je tohle?
00:38:47 -Já nevím. Představte si to! Trpaslíci a 9-ti hlavej drak.
00:38:52 A nějakej král mě pasoval na rytíře.
00:38:56 Hm?
00:39:01 -To je věc!
00:39:06 POČÍTAČ
-Okamžitě lístek vrátit!
00:39:08 Okamžitě lístek vrátit!
-Tos uhád.
00:39:13 -Vše uloženo v paměti! Podám hlášení!
00:39:17 -Myslíš?
00:39:19 Pane Pechánku, vypadněte!
-Ano. Jak si přejete, pane inženýre.
00:39:23 -No tak!
00:39:25 -Rytíř Pechánek. To bude Maruš koukat.
00:39:28 -Debile.
00:39:35 Tak. A teď si pamatuješ houby.
00:39:39 Kecálku.
00:39:42 -Dobrý den.
00:39:45 To máte na lupiče?
-Co? Ale kdepak.
00:39:49 Jeden král mě pasoval na rytíře.
00:39:51 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:54 -Co to zase dnes máte?
00:39:56 -Před chvílí jsem osobně mluvil s Dlouhým, Širokým a Bystrozrakým.
00:40:02 Pane řediteli.
-Pechánku, Pechánku.
00:40:05 Kdy vás to přestane bavit?
00:40:07 Pojďte slečno Trojanová.
-Ale... Pane řediteli.
00:40:17 -Tak. Hele, nechci ti do toho kecat, ale dej si majzla.
00:40:21 Ta mašina má v programu aktivizaci obrannýho systému.
00:40:24 Takže se ti může kdykoliv pomstít.
-Nemůže.
00:40:28 Protože o ničem neví.
00:40:31 -No jak myslíš.
00:40:33 -Tak, a teď si půjdu popovídat s kočičkama a pejskama.
00:40:36 -Nazdar krásko.
-Dobrý den.
00:40:38 -Helenko, potřebuju si něco zařídit. Beru si volno. Papa.
00:40:47 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Paní Vyskočilová. -Copak se stalo?
00:40:49 -Kdybyste věděla, co jsem prožila.
-No copak?
00:40:52 -Představte si to. 5x jsem vstávala.
-Nepovídejte.
00:40:55 -V noci měl Mufíček zvýšenou teplotu.
00:40:57 -Bílý pes. Hubero kororo.
-Chudáček.
00:41:02 -Áááá. Mufíku!
00:41:05 Kde je?
-Kam vám zmizel?
00:41:07 -Mufíku, vrať se.
-Kde je? Kam zmizel?
00:41:09 -Mufíčku můj.
00:41:14 -Tak, sedněte, kluci.
00:41:27 -Hubero kororo.
00:41:31 -Co to? No. Lidi, viděli jste to?
00:41:34 No, lidi, viděli jste to, co se to stalo?
00:41:46 -Prosím, tak jsme vám ho připravili.
-No, ne. Ty jsi. Ňu, ňu.
00:41:51 -Temperamentní, živý. Minimální péče. -Co stojí?
00:41:55 -Ceny jsou pevně stanoveny.
-Samozřejmě podle ceníku.
00:41:59 -Teda ti jsou bezvadní.
00:42:05 -Zvířata hubero kororo.
00:42:09 -Viděls to?
-Viděl.
00:42:19 -Absolutně čistotný.
-Ten je klásnej.
00:42:23 Malej. Áááá.
00:42:26 -Kde je?
-Já nevím. Teď tu byl.
00:42:31 -Hele.
00:42:33 -Pane Křepelka. Podívejte. Všechno je pryč!
00:42:39 Kluci, co jste to provedli!
-My nic.
00:42:44 -Ujišťuji vás, že spolek pro ochranu živé přírody už to projednává.
00:42:49 Ano, samozřejmě. Nashledanou.
00:42:54 Kolik zvířat se vlastně ztratilo?
00:42:57 -Dosud zmizelo 980 psů, 219 koček,
00:43:01 43 andulek, 87 kanárů,
00:43:04 4 křečci a 8 želv.
00:43:06 -No prosím.
00:43:08 A představte si, že ti psi mi zmizeli před očima.
00:43:17 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Předseda nepřijde?
00:43:21 -Ředitel Trojan se šel ještě podívat na nová tygří koťata. Přijde hned.
00:43:25 -Hlavně, aby tu byl dřív, než přijde ten střelec.
00:43:28 Ten Zachariáš.
00:43:35 -Zvířata hubero kororo.
00:43:44 -Tady taky nikdo není!
-To už přestává všechno.
00:43:46 Zoologická zahrada a bez zvířat! Pojď, jdem si stěžovat!
00:43:52 -Tygři hubero kororo.
00:43:59 -Co to děláte? Já vás viděl!
00:44:01 -Co bych dělal? Zvířata prostě samy mizej.
00:44:04 -Ale vaší vinnou! Ve městě zmizela spousta zvířat.
00:44:08 A já jsem svědek!
-Ale svědek může taky zmizet.
00:44:12 Pane řediteli Trojane, hubero...
00:44:14 -Člověče, co to blábolíte?
00:44:16 -Hubero kororo.
-Prosím?
00:44:22 -A je to.
00:44:33 -Pánové, tragédie.
00:44:45 Prosím. Tady to je.
00:44:50 -Ten klobouk poznávám.
00:44:52 -Pánové, to jsou věci ředitele Trojana.
00:44:55 -No, my jsme mysleli, že to je starej dobrák.
00:44:57 A von sežere člověka.
00:45:00 A teď by chrápal. Protože je přežranej.
00:45:04 -Člověče, trochu piety.
00:45:13 -Celý život zasvětil boji o věčné přátelství a mír.
00:45:16 Mezi námi lidmi a zvířaty.
00:45:20 Žel toto jeho krásné přání se stalo dědictvím.
00:45:25 A je na nás, abychom je naplnili.
00:45:35 -Děti.
00:45:37 Musíte teď bejt hodný na každýho mravenečka.
00:45:42 Nikdy nemůžete vědět, jestli to není zrovna váš tatínek.
00:45:48 -A co třeba štěnice?
00:45:50 -No tak k tomu by se tatínek nikdy nesnížil.
00:46:07 -Ách. Haha.
00:46:12 Poslouchej, Otýlie. Jdu do služby. Na noční.
00:46:16 Ne abys zase vzbouřila celý příbuzenstvo, rozumíš?
00:46:21 Samozřejmě nerozumíš.
00:46:23 KRÁKÁNÍ
00:46:30 -Jen z našeho domu zmizelo 5 koček a 2 psi.
00:46:34 -Sousedům zase zmizel bernardýn. A mým vnoučatům křeček.
00:46:38 -Nastupuje noční směna. Můžete balit, pane Pechánek.
00:46:41 -Stát! Stát! Pěkně se otočte a mažte zase domů.
00:46:44 -Co?
-Já vás sem nesmím vůbec vpustit.
00:46:46 Člověče, vždyť vy jste se šťoural v počítači.
00:46:50 Co vás to vůbec napadlo?
-Zase jsem tolik ale...
00:46:53 -Padáme, padáme!
00:46:56 -Co to děláte, člověče.
-Padáme.
00:46:59 Pusťte ty dveře!
-Měl jsem dostat zálohu!
00:47:02 -S tím nepočítejte!
00:47:04 -Vy podvodníci! Vždyť já nemám ani na večeři!
00:47:15 -Uděláte mi radost, když přijmete mé pozvání.
00:47:19 -Jo?
-Prosím.
00:47:25 -Jo.
-Ne, ne! Neděkujte mi.
00:47:28 Mojí zásadou je jeden dobrý skutek denně.
00:47:38 -Ale tohle já znám. Tohle má ve svém bytě...
00:47:41 -Ředitel Trojan.
00:47:43 Namaloval jsem takové mapy dvě a jednu jsem mu věnoval.
00:47:47 Vy jste ředitele Trojana znal?
-No jistě.
00:47:50 Ošetřoval mi křídlo.
00:47:52 Teda ruku.
00:47:54 Znám celou rodinu, že.
-I slečnu Helenku?-Samozřejmě.
00:47:58 Sleduji její krasobruslařskou dráhu prakticky denně.
00:48:02 -Drahý příteli.
00:48:04 Přítel ředitele Trojana je i mým přítelem.
00:48:08 Ta tragédie zůstane naší společnou tragédií.
00:48:13 -Jaká tragédie?
-No, že ho sežral ten lev.
00:48:17 Nebo vy snad sdílíte víru ředitelovy sestry ve stěhování duší?
00:48:22 -Ovšem.
00:48:25 Já se domnívám, že žije v podobě havrana.
00:48:44 ZAKRÁKÁNÍ
00:48:54 -Karle?
00:48:57 To jsi ty?
00:49:00 ZAKRÁKÁNÍ Karle.
00:49:03 Jestli jsi to ty, krákni třikrát.
00:49:06 TROJÍ ZAKRÁKÁNÍ
00:49:11 Děti! Děti!
00:49:13 Děti!!
-Co se stalo?
00:49:16 -Tatínek se vám vrátil!
00:49:19 To je on!
00:49:21 ZAKRÁKÁNÍ
00:49:24 Taxi!
-Ano, prosím.
00:49:27 Kam to bude?
00:49:29 -Ke škole, prosím.
-Ano.
00:49:32 Nezlobte se, paní, nevidím to rád, když mám vozit zvířata.
00:49:36 Kdo to pak má uklízet!
-No dovolte.
00:49:39 Můj bratr se umí chovat. Viď?
00:49:42 -No to věřím. Ale co ten pták?
00:49:44 -To je můj bratr. Ředitel školy.
00:49:48 -Jó tak.
-Ano.
00:49:50 -Poslyšte, a co kdybysme jeli někam jinam?
00:49:59 -Mohli jsme jet s tetou taxíkem.
-Já ti chci něco důležitýho říct.
00:50:03 -A jako co?
00:50:07 -Ten havran nemá s našim tátou nic společnýho.
00:50:11 -No ale jak to, že kráknul třikrát?
00:50:13 -Třeba náhodou.
00:50:16 Ale náš táta to nemůže bejt.
00:50:18 Protože ten havran má na noze jeho kroužek.
00:50:21 -Takový pohádky vykládej někomu jinýmu.
00:50:24 -Přece nechcete po nás, vzdělaných lidech,
00:50:27 abychom věřili v takový nesmysl, slečno Trojanová.
00:50:30 -Jsme přece pedagogové.
00:50:33 -A ne šamani odněkud z pralesa.
00:50:37 -Vidíš Karle, ještě mě mají za blázna.
00:50:40 -Třikrát zakrákat, to dokáže každý cvičený havran.
00:50:44 To není důkaz.
00:50:46 -Pan ředitel uměl psát na stroji.
00:50:49 Snad by tedy mohl...
00:50:53 -No, prosím.
00:50:56 To je nápad.
00:50:59 Karle, piš.
00:51:07 No, prosim, no.
00:51:14 -Ale pan ředitel psával rychlejc. Že jo?
00:51:20 ZAKRÁKÁNÍ
00:51:23 -Tak prosím. No.
00:51:31 -Žertování... Karel Trojan.
00:51:37 -Žertování není na místě. Jsem to já, Karel Trojan.
00:51:43 -No, prosím. No.
00:51:46 -Takže je to opravdu pan ředitel.
-No jistě.
00:51:56 -No a táta. Ten bude ředitelovat dál.
00:51:58 Ovšem dokud se k tomu nevyjádří ministerstvo.
00:52:01 -A neřekl pan otec, kdo zavinil jeho zmizení?
00:52:06 -No přeci ten lev. To víme.
00:52:09 -Ano, ano. Lev. To je přeci jasný.
00:52:15 -Teď mě napadlo. Nepůjčil byste nám ten strojek?
00:52:19 No ten, co dokáže proměnit myšlenky v lidskou řeč.
00:52:23 Víte, moc byste si u táty šplhnul.
00:52:27 -Po západu slunce zazvoní u dveří můj velmi dobrý přítel.
00:52:31 -Ten ornitolog? Šubrt?
00:52:34 Dnes už zase psal, Karle.
00:52:38 -Ovšem. Ornitolog. Pan Šubrt. Nabídněte mu večeři. Teplou.
00:52:43 A ustelte mu v mé pracovně.
00:52:45 Chovejte se k němu hezky.
-No, jistě.
00:52:48 -Já se vrátím až ráno.-Ano.
00:52:50 -Musím na havraní sněm. Zvolili mě tam do předsednictva.
00:52:54 Budu už muset jít. Otevřte okno.
00:53:11 Začínal mi rajský život.
00:53:13 U Trojanů mě čekalo teploučko. Dobrá večeře.
00:53:18 A Helenka.
00:53:20 ZAKRÁKÁNÍ
00:53:25 To víš. Tobě to tak budu povídat. Ty. Ts.
00:53:29 To akorát.
00:53:35 -Jo a musím ti říct, že trenérka s tebou není spokojená.
00:53:40 -Můžu za to... Áh. Že se Ferda 2 dny neukázal?
00:53:43 -Ale prosím tě, nesváděj to na toho havrana.
00:53:45 Ostatně, mohla jsi říct tatínkovi, aby ti Ferdu na tom sněmu našel.
00:53:50 A poslal ti ho ráno na trénink. Ne? No.
00:53:52 ZVONĚNÍ ZVONKU
-To je pan Šubrt.-Šubrt.
00:54:02 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:54:06 -Dobrý den. To je pan Šubrt, že?
00:54:11 -Šubrt. Je moje jméno.
00:54:14 -Trojanová. To je Vilík.
-Vilík.
00:54:18 -Jakub.
00:54:21 A to je naše Helenka.
-Trojanová.
00:54:24 -Slyšel jsem, co potkalo vašeho pana otce.
00:54:27 A dovolte, abych vám vyjádřil...
-Není třeba.
00:54:30 Bratr je v pořádku.-Ah. Ano?
-Odletěl teď na takový ptačí sněm.
00:54:36 Odložte si, prosím. No měl štěstí.
00:54:39 Jako ornitolog to umíte ocenit, že se stal zrovna ptákem.
00:54:43 -A, jo.
-Račte, prosím.
00:54:46 -Co je?
00:54:50 -Je to vobyčejnej zloděj. Žádnej Šubrt.
00:54:54 Za A. Má na sobě tátovy šaty.
00:54:56 -Neblázni. A co za B?
00:54:59 -Za B? Má na sobě kožich toho Heleninýho Zachariáše.
00:55:03 -Cože?
-Pamatuju si ho.
00:55:05 -Kecáš. Táta přece řekl, že...
00:55:07 -Neboj, já ho vyzkouším.
00:55:09 -Kluci, večeře!
00:55:12 Dovolíte?
-Děkuji.
00:55:14 Je to v síle odrazu. Tak hlavně nepřetáhnout rotaci.
00:55:17 A pružná kolena při dopadu na zem.
-Přesně tak mi to říká trenérka.
00:55:21 -Ano, to mohu potvrdit.
00:55:23 Ale jak to, že se tak vyznáte v krasobruslení?
00:55:28 -Jo, to...
00:55:32 -Prosím, tady, tady.
00:55:35 Dobrou chuť vám přeju.
-Dobrou chuť.
00:55:39 -Smím se vás na něco zeptat, pane Šubrt?
00:55:42 -No prosím.
00:55:44 -Co asi nejvíc chutná havranům?
00:55:48 -Havran. No tak nejvíc maso.
-Maso?
00:55:51 -Ano. Ovšem jinak je havran dost skromný.
00:55:54 Spokojí se třeba i s housenkou.
00:55:57 Nejradši má takové ty chlupaté.
00:55:59 Co chutnají tak trošku jako rybíz.
00:56:04 -A vy jste je někdy jedl?
-No, mockrát.
00:56:10 Tedy jako ornitolog, že jo, musím znát, že...
00:56:17 -A jak dlouho takovej havran spí?
00:56:24 -Ale že tě převez, co?
00:56:28 -To ti povím. Ten ví o ptácích absolutně všechno.
00:56:32 -Nedělej z něj mistra světa.
-Bláho.
00:56:35 Vzpomeň si, jak vykládal o záklonu křídel při klouzavém letu.
00:56:40 On ví o každým pírku.
-Aby ses do něj nezbláznil.
00:56:43 Jako Helena kvůli tomu bruslení. Spíme!
00:56:50 -Jdu se napít.
00:56:59 ŠRAMOCENÍ
00:57:01 -Sakra. To snad není možný.
00:57:07 To snad... Krucinál.
00:57:12 Ach.
00:57:24 -Brácho, slyšíš?
00:57:26 -Co blbneš?
00:57:28 -Probuď se! Je to důležitý! Udělal jsem senzační objev.
00:57:33 -Jakej objev?
00:57:35 -Podívej.
00:57:38 Tohle měl ten Šubrt na noze.
00:57:43 -Co to je?
00:57:45 -To je kroužek, kterej se dává ptákům na nohy.
00:57:48 Chápeš?
-Hm.
00:57:54 -No jo.
00:57:56 Ale proč ho sundaval?
00:58:04 -Teto! Pojď už, nebo přijdem pozdě.
00:58:09 -Čau ségro.
00:58:11 -No Vilíku. Proč ještě nespíš? Máš času dost.
00:58:15 -Včera ses mě ptala, co bych chtěl k narozeninám.
00:58:18 -Nezdržuj!-Jo.
-Teto, jdu napřed.-Jo. Počkejte.
00:58:25 -Teto, chtěl bych školníkovic Ringa.
-Jo psa? To je vyloučeno!
00:58:29 Já ti koupím tu modrou andulku.
-Ale vždyť už jednu mám.
00:58:32 -Ale. Běž zpátky do postele. Já až se vrátím, tak tě vzbudím.
00:58:35 Tak.
00:58:37 Jo, kdyby přilít táta, tak mu nasyp ptačí zob.
00:58:42 -Hm.
00:59:15 -Jé. Dobré jitro, Vilíku. Jdeš se podívat na tatínka?
00:59:18 Právě jsem se vrátil ze sněmování, víš?
00:59:21 -Na žádným sněmu jste nebyl. A nejste ani táta ani pan Šubrt.
00:59:26 -Nekřič tak.
00:59:28 -A nejste ani ornitolog. A já vím, kdo jste.
00:59:31 Vy jste ten postřelenej havran, o kterýho jsme se začali starat.
00:59:36 -Povídám, nekřič tak.
00:59:38 Můžeme se přece dohodnout.
-Jak dohodnout?
00:59:42 -Když mě neprozradíš, pořádně na tom vyděláš. Hm?
00:59:49 -No tak, Karle, povídej. Jak ses tu měl?
00:59:52 -Au.
-No dávej pozor. Ukliď ty brusle.
00:59:55 Tak povídej, Karle.
-Ahoj, tati. Pa, teto.
00:59:57 -Pa. No. Máš výkres?-No jo.
-Snídals?
01:00:00 Vilíku, snídals?-Já pospíchám. Ahoj. Vždyť už skoro zvoní.
01:00:03 -To je odpověď, viď? Tady je po ránu takovej binec.
01:00:07 Co ti mám povídat. Helena byla dneska pořád na zadku.
01:00:10 Chyběl jí ten její maskot, víš. Ten Ferda, no.
01:00:14 No tak, snídals?
-Jo.
01:00:17 Hele, teto, já bych přece chtěl k narozeninám školníkovic Ringa.
01:00:23 -Už jsem to jednou řekla. Psa doma nechci!
01:00:26 -Proč ne? Byl by to pro chlapce krásný dárek.
01:00:29 -Karle, jen přes mou mrtvolu.
-Ha. A jseš namydlenej.
01:00:33 -Neotravuj.
01:00:35 Ahoj, teto. -Pa, teto.
-Pa, chlapci. Pa.
01:00:38 Karle, ten pan Šubrt, to je moc milej člověk.
01:00:43 Hezky si s Helenkou i s chlapci popovídali, víš.
01:00:46 -To mě opravdu moc těší.
-Jó? To mě taky, no.
01:00:50 Pojď, dáme něco do zobáčku. Pojď.
01:00:53 -Hele, brácho. Já jsem se s tátou na něčem dohod.
01:00:56 Že kvůli mně vymění Roupovou za učitele Adama.
01:01:00 -Kecáš. To by tak táta udělal.
01:01:02 Hele, jak to, že najednou věříš, že ten havran je táta?
01:01:05 -Nepřerušuj. Táta mi taky slíbil, že dnes půjde celá škola do bijáku.
01:01:11 Místo učení.
-Ty tak kecáš.
01:01:14 KŘIK A ZVONĚNÍ
01:01:19 -Sednout! Prosím, paní kolegyně, prosím.
01:01:25 Uklidněte se. Tiše!
01:01:27 Dávejte pozor!
01:01:30 -Rozhodl jsem se, že ve vaší třídě vyměním pedagogy.
01:01:34 Kolega Adam přejde do 4.B.
-Prosím.
01:01:37 -A vaší třídní učitelkou bude kolegyně Roupová.
01:01:40 -Jé. Co to povídá?
01:01:43 -Vztyk!
-Ach, jo.
01:01:47 -Prosím, pane řediteli. Paní kolegyně. Prosím.
01:01:56 -Sednout!
01:02:01 -Já zírám. Brácha přesně věděl, co se stane.
01:02:05 -Tak 6.A a 6.B za mnou!
-Tak dneska ve 4 hodiny u nás.
01:02:07 Hokejky, peníze a taky brusle!
-Brácho! Jak jsi to všechno věděl?
01:02:12 S bijákem, Roupovou i s tím Adamem?
01:02:17 -Dohodl jsem to s tátou.
-To máš teda príma.
01:02:20 A nemohl bys zařídit, aby šoup Roupovou zase někam jinam?
01:02:24 -Hm. Proč ne. Pojď.
01:02:31 -Chutnalo ti?
01:02:33 -Tak upřímně řečeno, bych si ještě kousek dal.
01:02:37 -Vilíku!
-Už to bude, tati.
01:02:40 -Táta měl vždycky strach, že ztloustne.
01:02:42 A teď baští sladký o stošest.
01:02:44 -No to víš. Taková proměna, ta se projeví třebas i v apetitu.
01:02:49 Ale vždyť on to zase vylítá. Viď, Karle?
01:02:51 -No jasně.
01:02:57 -S tím kinem jsi udělal všem ve škole radost, táto.
01:03:00 To je fajn, že tě děti mají tak rádi.
01:03:02 -Vidíš, to mne nikdy nenapadlo, že by mě mohl mít někdo rád.
01:03:06 -Ale vždyť my tě všichni máme rádi.
01:03:11 Ale jestli chceš udělat radost mě, najdi mi Ferdu, táto.
01:03:15 -Ráno ti ho pošlu.
01:03:35 -Tak, to je šestej kousek.
01:03:39 A mohl bejt sedmej, kdyby nám ta samice neuletěla.
01:03:43 -To jsem zvědav, kdo nám to koupí.
-Jen nechte bejt.
01:03:47 Máme 3 veverky.
01:03:50 1 divokou kachnu a 6 havranů.
01:03:53 To je pořád lepší, než kdybysme měli prázdný klece.
01:04:02 Račte si přát, prosím. Dobrý den.
01:04:05 -Spíš večer, ne? Odpoledne bylo zavřeno.
01:04:08 -Z technických důvodů. Omlouvám se. Prosím, dámy, račte se podívat.
01:04:12 Pane Křepelka, rozsviťte, ať dámy lépe vidí.
01:04:14 -Ano, pane šéf.
-Když se nám šeří, že ano?
01:04:19 -Vy tady máte jenom havrany?
-Vilík měl pravdu. Žádnej výběr.
01:04:22 -Ale já mám objednáno spousty věcí.
-No jo.
01:04:25 -To víte. Čekám zboží každý den. Po tom maléru.
01:04:28 Prosím, račte se podívat. Máme tu krásné elegantní veveřičky.
01:04:33 Svižné, veselé. Potěší celou rodinu. Každý den.
01:04:37 -Ne, děkuji. Veverky ne.
-No, to ne.-Mají blechy.
01:04:41 -V tom případě bychom tady měli divokou kachnu.
01:04:44 Poslední exemplář. Račte se podívat.
-Hm.-Hm.
01:04:47 -Ale? Ale to přece není kachna?
-Co?
01:04:52 -To je... -To je pan Šubrt!
-No to je pan Šubrt!
01:04:55 -Jak je to možný? Pane Křepelka!
-Ano, pane šéf.
01:04:57 -Pane Křepelka! -Už běžím!
-Pane Šubrt.
01:05:00 -Jé. Dobrý den.
-Dobrý den. Co tam děláte?
01:05:02 -No tohle? Co to má znamenat? Co tady chcete, člověče?
01:05:05 -Já abych tak řek...
-Co tam dělá?-Já nevím.
01:05:08 -No, on pan Šubrt je velký vědec.
01:05:11 -Ahá!
-Ornitolog!
01:05:13 On si chtěl patrně vyzkoušet pocity ubohých uvězněných ptáků.
01:05:19 -Ano, ano. To jsem zajisté chtěl.
01:05:22 -Já zírám.
-No já taky.
01:05:24 -Tak takhle pracuje skutečný vědec. Přineste kleště.
01:05:28 -Ty velký štípačky, pane Křepelka.
-Jó, ty velký.
01:05:31 -Víte, psychologie ptáka v kleci, má celou tu...
01:05:35 Celou tu škálu aspektů.
-To mě zajímá. Povídejte.
01:05:39 -Vezměme... ZAKRÁKÁNÍ
01:05:47 Dělejte, že se neznáme. Támhle je jedna nepříjemná vrána.
01:05:51 Promiňte.
01:05:57 -To je neuvěřitelný. On snad zná osobně všechny havrany.
01:06:02 -To je ohromnej člověk.
-No, jo.
01:06:06 Poslyš, nejsi ty do něho tak trochu...
01:06:09 -No dovol. Mám přece svýho Ferdu, ne?-No?
01:06:11 KŇUČENÍ PSA Vilík.
01:06:14 -No, hodnej pejsek. No, dej mi packu, Ringo.
01:06:16 -Vilíku, už jsi zase s tím psem? Koukej ho vrátit a domů!
01:06:22 -Když on mne má šíleně rád, teto.
01:06:25 -Už jsem řekla.
-Viď?
01:06:27 ZPĚV OPERNÍ ÁRIE
-Na křídlech lásky
01:06:30 až k branám ráje
01:06:33 závratnou výší
01:06:38 toužím tě vést.
01:06:41 Ach tam toužím tebe vést.
01:06:45 Ach tam toužím tebe vést.
01:06:59 -To je jedna z nejkrásnějších mistrových árií.
01:07:02 Božský Giuseppe.
01:07:06 -Pardon, omluvte mne. Pardon.
01:07:12 -Už je půl osmý a táta ještě není doma.
01:07:15 Kde zase lítá?
01:07:19 -Co je? Co chceš?
01:07:21 -Mám zejtra narozeniny.
01:07:26 No a chtěl bych dostat školníkovic Ringa.
01:07:29 On mne šíleně miluje.
-No přece víš, že tvoje teta...
01:07:34 -Ale já vím, jak by se to dalo zařídit.
01:07:42 Zejtra dostanu k narozeninám Ringa.
01:07:44 -Tss. Leda tak nafukovacího.
-Tak se vsaď.
01:07:47 -Teta říkala, pes do bytu jen přes její mrtvolu.
01:07:53 -Tss. Budeš mrkat!
01:08:01 -Už je Karel doma?
-Jo, před chvilkou přilít.
01:08:07 -Teto?-No?
-Táta ti chce něco důležitýho říct.
01:08:12 -Tati?
01:08:14 Tati, moc ti děkuju, žes mi sehnal Ferdu.
01:08:17 -No, to ti musím říct, Karle. Dneska to šlo Helence jako nikdy.
01:08:21 -Teto!-Co?
-Táta ti něco chce.-No tak...
01:08:25 A co, Karle?
01:08:27 -Chtěl jsem ti to říct už včera, ale nechtěl jsem tě rozrušit.
01:08:31 Já jsem totiž něco rozluštil.
01:08:34 A to do koho se po smrti převtělil ten tvůj milovaný Giuseppe Verdi.
01:08:38 -Jé.
-No ne, Karle.
01:08:41 Ty to víš?
-No ovšem, že to vím.
01:08:45 Do školníkovic psa.
01:08:48 -Školníkovic Ringo.
-Opravdu?
01:08:50 -On je Giuseppe Verdi.
01:08:53 Je to vážně Ringo?
-Samozřejmě.
01:08:57 -Už jenom to, jak jste se k němu choval!
01:09:00 Všeobecně se ví, že vaše paní ho mlátila!
01:09:04 -Ale kdo to moh tušit, že ano.
-Mlčte!
01:09:07 A toto se prosím všechno dělo na půdě školy.
01:09:10 Tady měl být tento veliký muž.
01:09:13 Tento veliký pes.
01:09:16 Promiňte.
01:09:18 Tento velikán hýčkán!
01:09:22 -Ale kdyby sem sem sem to věděl, tak...
01:09:24 -Ale kdyby sem sem sem.
01:09:26 Nechte toho koktání a aspoň se mu omluvte! No.
01:09:33 -Ringo.-No tak! Ringo!
-Pardon.
01:09:35 Totiž, pane skladateli, mně je to nesmírně líto.
01:09:38 Ale kdybyste byl jenom štěknul.
01:09:42 -Podal mu ruku. Odpouští mu!
01:09:45 Vidíte, že mu odpouští.
01:09:48 -Já mu odpouštím. Ale jestli vám odpustí váš kocour.
01:09:52 Necháváte ho často bez večeře, tak o tom pochybuju.-Já?
01:09:55 -On je to totiž, abyste věděla, převtělený velký vlámský malíř.
01:09:59 Rembrandt.
01:10:01 -Pane řediteli, když to vše víte...
01:10:05 Podle čeho určujete, kdo se v co převtělí?
01:10:09 -Jsou určité zákonitosti, které vám mohu klidně vysvětlit.
01:10:14 -No to nás velice zajímá.
-Ano. Výborně. Výborně.
01:10:17 -Snad byste s tím mohl vystoupit v rozhlase nebo taky v televizi.
01:10:22 -To ještě uvážíme.
01:10:25 -A ještě jednou se omlouvám. Děkuju vám, mistře.
01:10:30 -Vilíku! Dostaneš ho k narozeninám.
01:10:37 -Já zírám.
01:10:39 -Co jsem ti říkal?
01:10:50 -Řekl jsem ti 2x chleba se šunkou a ne šunku s chlebem!
01:10:54 Zpátky.
01:10:57 Někdy je úplně pitomej.
01:11:00 -Jseš nějakej nervózní. Co Helenka?
01:11:03 Už jsi dlouho o ní nemluvil?
-Co? Která? Jo.
01:11:07 Našla si nějakýho ornitologa či co.
-Aha.
01:11:11 ZVONĚNÍ TELEFONU
01:11:13 -Zachariáš!-Trojanová.
-Helenko!-No prosím.
01:11:17 -Jak se máte?
01:11:19 -Jestli nemáte puštěnou televizi, pane inženýre, tak si ji zapněte.
01:11:23 Bude to pro vás velice poučné.
01:11:30 -Prej si mám zapnout televizor.
-Bylo to slyšet.
01:11:43 -Rozumím-li dobře, pane řediteli, tak kdo má oči hnědé, může být myší.
01:11:48 Oči zelené kočkou a s modrýma očima mravencem.
01:11:52 Je to tak?
-Ano, zajisté.
01:11:54 Ale také hraje roli tělesná výška.
01:11:57 Malá postava znamená vrabce, střední havrana a vysoká čápa.
01:12:01 -Cože?
-Neposlouchej to. Jsou to nesmysly.
01:12:04 -Tak já mám bejt jednou havran, jo? Havran, kterýho ty odpráskneš!
01:12:08 -Říkám ti, že je to celý nesmysl.
-Jakejpak nesmysl?-No jistě.
01:12:11 -Poslouchám přece ředitele Trojana. A ten se sám převtělil.
01:12:14 Takže o tom asi něco ví. Rozhodně víc, než ty!
01:12:17 -Ale to není žádnej ředitel Trojan. Ale nějakej podvodník.
01:12:23 Ředitele Trojana jsem nechal zmizet.
-No to snad nemyslíš vážně?
01:12:26 -Nechal jsem ho zmizet jako všechny zvířata.
01:12:29 V zoologické zahradě, na ulicích a všude jinde.
01:12:31 -Cože? To mně říkáš jen tak, jo? Ty neřáde!-Vitvare?
01:12:36 -A co pan manžel?
01:12:38 -Vychází mu hraboš polní. Má z toho tak trochu komplex.
01:12:43 To víte. Já mám být totiž muflon.
01:12:46 Já muflon a on takováhle myšička.
01:12:51 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:12:55 -Pane inženýre? Nechte toho střílení!
01:12:57 Tchán má být špačkem a vy ho potom odprásknete!
01:13:00 -Jste surovec a necita.
01:13:04 -Tady to máš. Říkám ti, musíš to udělat!
01:13:06 -Ale no jo.
01:13:09 ZPĚV OPERNÍ ÁRIE
-Vzduch naplněn je rozkoší.
01:13:13 a lásky sladkou vůní.
01:13:16 VYTÍ RINGA DO HUDBY
01:13:18 Jež prýští z čarovných tůní
01:13:21 dvou očí z temna řas.
01:13:24 VYTÍ RINGA DO HUDBY
01:13:26 Již k přípitku zvednem své číše zářící,
01:13:33 ku poctě věku a krás.
01:13:36 Již k přípitku zvednem své číše září...
01:13:42 -Tak dost! Nechme toho.
01:13:46 Mistr není pravděpodobně spokojen. Že mistře?
01:13:49 -Teto? To ho uklidní. Na! No žer!
01:13:52 -Žer? No jak to s mistrem mluvíš?
01:13:55 -Já jenom žasnu.
-Pane Verdi, jdem se vyvenčit.
01:14:01 -Štastný to muž.
01:14:05 PLÁČE
01:14:07 -Teto? Teto, proč pláčeš?
01:14:11 -Proč zrovna já, která mám ráda teplo.
01:14:15 Mám bejt lední medvěd?
-Ale.
01:14:18 -Ta ledová voda.
01:14:21 To je hrůza!
01:14:23 To je nespravedlivý.
01:14:30 -To je jenom takovej fór.
01:14:32 -Jakej fór? Ty tomu snad rozumíš líp než táta?
01:14:37 -Ten havran není žádnej táta.
01:14:40 To je pan Šubrt.
01:14:42 A pan Šubrt není Šubrt, ale ten havran.
01:14:46 Chápeš to?
-Tss. Co cvokáš?
01:14:49 -Já vím, že je to děsně komplikovaný.
01:14:52 Ale jak to tak vypadá, tak ty ses zamilovala.
01:14:55 A to do nějakýho šílence z pohádky.
-Ne, ne.
01:15:02 -Po pracovní době tady nemá co kdo pohledávat.
01:15:05 -Dejte pokoj, vy byrokrate! Oprava je nutná, stroji to prospěje.
01:15:09 -No, teď snad.
-No, no tak. Tak to tam dej.
01:15:17 -No tak teď má paměť pohromadě. Tak to zkus!
01:15:26 POČÍTAČ
-Jsem připraven.
01:15:28 -Chci kombinaci, po které zmizel ředitel Trojan.
01:15:31 -HUBERO KORORO.
01:15:34 -A teď pozpátku!
-OROROK OREBUH.
01:15:40 -Přečti to.
01:15:44 No!
01:15:46 -Tak, pane řediteli Trojane.
01:15:51 Ororok orebuh.
01:15:58 Dobrý den, pane řediteli.
01:16:04 -Kde to jsem?
-Ve výpočetním středisku.
01:16:08 A kde jste byl vy?
01:16:10 -Král mě chtěl právě jmenovat rádcem v oblasti zoologie.
01:16:15 V pohádkové říši se totiž...
01:16:18 -Vy jste byl v pohádkové říši? No já taky! -Ano?
01:16:20 -S trpaslíky a byl jsem pasovanej.
-Nerušte teď, pane Pechánek.
01:16:25 -V pohádkové říši se totiž objevilo neobvyklé množství zvířat.
01:16:28 Psů, koček, slonů, velbloudů.
01:16:32 A všechno prosím, to způsobil tady pan inženýr Zachariáš.
01:16:36 Ano. Já ho přistihl.
01:16:39 -No vidíte. A já jsem ho donutil, aby napravil, co způsobil.
01:16:43 Jenom tak má nárok, abyste mu odpustil.
01:16:46 POČÍTAČ
-Nejsem člověk.
01:16:48 Tak jsou naprogramováni lidé.
01:16:51 Nikoli počítač!
01:16:55 -Co tím chceš říct?
01:16:57 -Mám v programu aktivizaci obranného systému.
01:17:01 Poškodil jste! Potrestám!
01:17:05 -Cože? Ty mě? No dovol!
-CUKOFASO XVBUFO.
01:17:07 -No tak. Nech toho. Uklidni se.
-DUKOFASO YVBUFO,
01:17:10 -Stop, povídám ti, stop.
-EUKOFASO ZVBUFO.
01:17:13 -Dost! Přestaň! Dost! Nezahrávej si!
-FUKOFASO AUBUFO.
01:17:16 -Udělejte s tím něco. Stop, povídám.
-LUKOFASO GUBUFO.
01:17:20 -No tak, neblázni. No tak, prosím.
-MUKOFASO HUBUFO.
01:17:23 -Ne!
-NUKOFASO IUBUFO, OUKOFASO JUBUFO.
01:17:27 -Přestaň, dost! Nech toho!
-PUKOFASO KUBUFO, QUKOFASO LUBUFO.
01:17:30 -Povídám: Stop. Ne, ne! Já nechci.
-RUKOFASO MUBUFO.
01:17:33 Inženýre Zachariáši, RUKOFASO MUBUFO!-Ne!
01:17:51 ZVONĚNÍ ZVONKU
01:17:54 -Šubrt.
01:17:56 -Jen se nezblázni.
01:18:08 -No, tati!
01:18:12 -No, Karle! No co. Jak to, že jsi neumřel?
01:18:18 Jak to, že už nejsi havran?
01:18:21 -Proč bych měl umřít? Proč bych měl bejt havran?
01:18:25 -Vždyť jsi jako havran řídil školu!
01:18:28 Já jsem tě měla takhle na ruce.
01:18:31 Taky jsi sem poslal toho Šubrta.
-Já?-No.
01:18:36 ZVONĚNÍ ZVONKU
01:18:38 To je Šubrt.
01:18:42 -Dobrý večer, milé dámy. Ó Helenko, váš půvab.
01:18:52 Stalo se něco?
-Pane Šubrt.
01:18:55 To je můj bratr a váš přítel. Támhle!
01:19:00 -Tohle že je Šubrt?
01:19:04 -No, já... Promiňte, ale já jsem...
-Nechte toho!
01:19:09 Jak to, že máte moje šaty?
01:19:11 Poslyšte, já vás znám.
01:19:15 Vy jste Rumburak! Já jsem o vás slyšel.
01:19:18 Jste zlý čaroděj!
01:19:21 Napůl člověk a napůl havran!
01:19:25 -To je fantastický.
-A ty mlč.
01:19:28 Půl člověk a půl havran?
01:19:33 Tak vy jste nás obelstil.
01:19:35 Jako člověk jste se vydával za Šubrta.
01:19:38 A jako havran tady za našeho Karla, viď?
01:19:43 -Co jiného se dá čekat od takového zloducha.
01:19:49 -Tati, prosím tě. Nedělej z toho kovbojku.
01:19:52 Já bych byla celá šťastná, kdybych byla napůl pták.
01:19:54 -Už ani slovo.
-Jo.
01:19:57 -Ale já vás...
01:19:59 Jen co si vzpomenu, počkejte.
01:20:03 Rumburaku, hurebo...
-Prosím, ne.
01:20:06 -Hubero kororo.
01:20:11 -Tos neměl dělat. Víš vůbec, kdo to byl?
01:20:15 To byl můj Ferda.
01:20:20 -To vám byla nádhera.
01:20:23 Kocour v botách tam hostil všecky kočky.
01:20:28 Červená karkulka slony a vysokou.
01:20:32 Já jsem si připadal jako v pohádce.
01:20:34 -Ale vždyť jsi byl v pohádce, tati!
01:20:37 -No to je úžasný. Ty tady básníš o lásce ke zvířatům.
01:20:40 A když je někdo trošku havran, tak bys ho nejradši...
01:20:43 To je teda důslednost, opravdu!
01:20:45 -To je demagogie. Nech těch komedií a vylez!
01:20:48 -Nevylezu.-Proboha, dítě. Jaký to má smysl? Vylez!-No!
01:20:53 -Budu tady třeba 10 let. Dokud táta nezavolá Ferdu zpátky.
01:20:59 -S tím nepočítej
-Jseš pěkně cáklá.
01:21:02 -Tak dost! Kdyby nás tak někdo slyšel!
01:21:05 Červená karkulka, havrani. Ferda!
01:21:09 Vždyť vypadáme jako cvoci.
01:21:11 -A proč bychom nemohli být cvoci?
01:21:14 Tati, napiš mi to zaklínadlo.
-Na co?
01:21:17 -No, abych spravil všechno to, co nadělal ten Zachariáš.
01:21:22 -Trest, který dopadl na mou hlavu, byl krutý.
01:21:24 Ještě, že se mne ujala jedna slušná rodinka.
01:21:27 Získal jsem tchýni a spoustu bratranců.
01:21:29 Tohle je Otýlie.
01:21:31 No a tohle jsem já. Diplomovaný inženýr Zachariáš.
01:21:36 Ale mám nový životní cíl.
01:21:39 Chci se stát šiřitelem techniky v ptačí říši.
01:21:42 RÁDIO
-A studená fronta postoupí.
01:21:45 Přes den bude mínus 17
01:21:47 V noci v místech s vyjasněním poklesnou teploty až na mínus 22
01:22:00 -Pejskové ororok orebuh.
01:22:09 -Kluci mí zlatí.
01:22:14 Kde jste byli tak dlouho?
01:22:25 -Slonové ororok orebuh.
01:22:31 -Jé, podívej.
-Ahoj!
01:22:40 -Je! Je! No jedeš pryč!
01:22:43 Neřádi! Havěť zlodějská.
01:22:47 Sebrali panu řediteli celou svačinu.
01:22:56 Uctivá poklona.
-Pane inspektore.
01:22:59 Já vás ujišťuji, že všechno, co jste slyšel, je pravda.
01:23:03 Ředitel Trojan totiž řídí školu i ve své nové podobě.
01:23:09 -Ostatně tady ho máme.
01:23:17 -Pardon, dobrou chuť.
01:23:21 Rád bych slyšel, jak se k této situaci stavíte.
01:23:25 PLESKNUTÍ Ó!!
01:23:29 Ale to snad... To se mi nezdá.
01:23:32 Neměli bychom mu již věnovat důvěru jako řediteli školy.
01:23:39 Vy? -Dobrý den.
-Dobrý den. -Prosím...
01:23:43 Vy nejste havran?
01:23:47 -Ovšem, že ne. Pardon.
01:23:52 No. Tak, pojď.
01:23:57 Šup.
01:24:00 Snad byste, pane inspektore, nevěřil ve stěhování duší.
01:24:05 Jsme přece racionálně myslící lidé.
01:24:09 -Ale kde jste tedy vlastně pobýval?
01:24:12 -Jak bych vám to...
01:24:15 Mezi... Jak bych vám to...
01:24:19 Zkrátka mezi trpaslíky a vílami.
01:24:26 -No představte si to.
01:24:29 Spolek pro ochranu živé přírody jmenoval tátu čestným prezidentem.
01:24:36 -To je spíš ostuda!
-No co to povídáš?
01:24:39 -Jmenovanej by měl bejt Rumburak. A ne táta.
01:24:43 A taky já! Abys věděla.
01:24:45 -No to je jasný. Táta přišel k hotovýmu.
01:24:47 A teď, když půjde o jmenování, tak mu najednou Ferda vadit nebude.
01:24:50 Zajímavý.
-Jsou ale drzý.
01:24:53 -Počkej, Evžo. Mají pravdu.
01:24:56 Já myslím, že jsem panu Rumburakovi opravdu tak trochu ublížil.
01:25:01 -No, to už je trochu lepší.
01:25:03 -Víš, Evžo. Já jsem o tom přemýšlel.
01:25:06 Ono by to vlastně bylo ideální. Například.
01:25:08 Kdyby ty jsi byla napůl člověk, napůl kanárek.
01:25:13 Chápeš?
01:25:18 -Tati, ty už se na Rumburaka nezlobíš?
01:25:21 -Kdybych si tak vzpomněl, jak to napravit.
01:25:24 -Mám nápad. Podívej.
01:25:30 Pane Rumburaku, ororok orebuh.
01:25:38 -To je Ferda. Ferda se vrátil.
01:25:45 -Ani nevíte, jak jsem rád, že jsem zase zpátky.
01:25:49 Už mi to tam nesedělo.
01:25:51 -A co vám tam nesedělo?
01:25:53 -Tak na světě jsou příjemnější věci než proměňovat princezny v žáby.
01:25:58 Nebo přivolávat krupobití.
01:26:01 Helenko, tohleto, to je pro vás.
01:26:05 -Jé! Děkuju.
01:26:10 -No, dobře, dobře, dobře. Ale co chcete tady dělat?
01:26:26 -Nedejte se rušit, slečno Trojanová.
01:26:29 Pane Rumburaku, rád bych vás seznámil s panem inženýrem.
01:26:32 Uvádí do provozu novou řadu počítačů.
01:26:34 -Jsem rád, že vás poznávám. Máte přímo zázračné výsledky.
01:26:38 Nechtěl byste mi pomoct uvést do chodu ten nový typ?
01:26:42 -Ne, ne, nechtěl.
01:26:44 Víte, my si tady ohromně rozumíme.
01:26:47 Tady s ním.
01:26:49 My jsme tak trochu kolegové.
01:26:52 No a tady s kolegyní jsme tak trochu...
01:26:58 Zkrátka nechtěl.
-Škoda. To mě mrzí. Těšilo mě.
01:27:03 -Prosím.
01:27:06 -Nemohl bych to zkusit s inženýrem Zachariášem? -No.
01:27:09 -Co s ním vlastně je?
01:27:12 -Tady je aspoň trochu teplo.
01:27:15 Ale kdyby ta Otýlie věděla, na koho se sem chodím dívat.
01:27:20 Hop!
01:27:28 -Výborně, Helenko. Výborně. Můžeš si dát pauzu.
01:27:34 -Jsi skvělá. Ty nebruslíš.
01:27:36 Ty přímo lítáš. Jsi jako pták.
01:27:39 -Divíš se? Když je tady Ferda.
01:29:31 Skryté titulky: Petr Kopecký
01:29:35 Vyrobila Česká televize 2014
Úspěch seriálu Arabela inspiroval scenáristu Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka k návratu. Ve volném filmovém pokračování však neměl hlavní slovo prsten princezny Arabely, nýbrž zločinný čaroděj druhého stupně Rumburak. Ten uvízl ve světě lidí a nemůže se vrátit do říše pohádek, protože zapomněl příslušné zaklínadlo. Navíc je proměněný v havrana a do své lidské podoby se může vracet jen v noci. Jeho denní výlety v havraní podobě jsou životu nebezpečné, neboť jistý inženýr Zachariáš nenávidí zvířata a chce jej zastřelit. Není divu, že se Rumburak chce za každou cenu vrátit zpět do pohádkové říše. Nečekaného pomocníka najde v počítači výzkumného ústavu. Stroj, který Rumburak považuje za „kolegu“ čaroděje, mu totiž pomáha generovat různá zaklínadla…
