Dobrodružství čaroděje II. kategorie s omezenou pracovní dobou. Česká pohádková komedie (1984). Hrají: J. Lábus, J. Bohdalová, V. Hašek, E. Jeníčková, O. Kaiser, L. Bech, M. Ryneš a další. Scénář M. Macourek. Kamera E. Sirotek a V. Novotný. Režie V. Vorlíček
00:00:28-Před dávnými a dávnými časy, asi tak před rokem,
00:00:33si lidé povídali o princeznách Arabele a Xénii,
00:00:37o panu králi a panu Vigovi.
00:00:39A také o zlém Rumburakovi, čaroději 2. kategorie.
00:00:42Ten se proměňoval v havrana a zůstal uvězněn ve světě lidí.
00:00:47VYPRÁVĚNÍ RUMBURAKA
-Pardon, milá dámo. Nerad ruším.
00:00:50Ale to už je takový můj zvyk, lézt na cizí vlnu.
00:00:54Když dovolíte, je to můj příběh. A budu si ho vyprávět sám.
00:01:12Ano, zůstal jsem ve světě lidí.
00:01:16Bydlím na věži. A vede se mi bídně.
00:01:21Abych nežil jako kůl v plotě, nastěhoval jsem se k Otýlii.
00:01:26No ano. Tohle je ona. Kvůli každé maličkosti mi nadává.
00:01:29Jen si ji poslechněte. KRÁKÁNÍ
00:01:37Věčně je mi zima. A to nemluvím o hladu.
00:01:41Kdybych se tak mohl vrátit do říše pohádek.
00:01:45Jenže to bych musel znát zaklínadlo. A to jsem dávno zapomněl.
00:01:48Vychází slunce.
00:01:51A moje lidská existence už zase končí.
00:01:56Už je to tady.
00:02:00To neúprosné kouzlo.
00:02:05No a v téhle podobě je mi vlastně nejlíp.
00:02:08Takhle můžu aspoň odletět a někde se zahřát.
00:02:12KRÁKÁNÍ
00:02:19Ale nejde jenom o zahřátí.
00:02:21Tenhle můj ranní výlet má tajné poslání.
00:02:24O něm se Otýlie nesmí dozvědět. Hm, ta by měla řečí.
00:02:30Tuhle cestu podnikám skoro denně. Dokonce přitom i riskuji!
00:02:36Tenhle člověk po mě pálí den co den.
00:02:38Jakýsi inženýr Zachariáš.
00:02:43Ah, zase o chlup. To jsou lidi, co?
00:02:53-Skoč!
00:02:58-No. Teď.
00:03:01-Tak vstávat! A drž záda v dopadu!
-No včera ti to tak přece pěkně šlo!
00:03:05-No, ono to zase půjde.
-Já vím.-Tak jedem!
00:03:08-No, jo. To je tím, že tu ještě není Ferda.
00:03:11-Ale, prosím tě, Ferda, Ferda.
00:03:14Jen se na nic nevymlouvej.
00:03:16-Dokud tu nebude Ferda, tak nejezdím.
00:03:20Kdybych se já tak uměla vznášet jako pták.
00:03:29Ferda už je tady!
00:03:34-Takhle pověrčivá. Skoč!
00:03:40No vidíš.
00:03:43-Ferdo! Pusu!
00:03:50-No jo!-No tak vidíš. Tvůj maskot tě nezklamal. -Hm.
00:03:53-No co? Přiletěl Ferda a skočila to krásně.
00:03:57Třeba je to nějakej slavnej krasobruslař.
00:04:01Který se převtělil.
00:04:03-Vy na to věříte? Na převtělování?
00:04:07-No to byste neřekla.
00:04:09Já léta pozoruju jednoho kocoura a on...-Teto?-No co?
00:04:13-Teto, prosím tě, jdi nastartovat nebo přijdu pozdě.-No jo.
00:04:24VAROVNÝ SIGNÁL
00:04:29POČÍTAČ
-Je 8.30! Nezapomenout fialky!
00:04:31-Ach, tak. Tak dík.
00:04:33-Nezapomenout fialky! Ruším záznam.
00:04:50-Dobré jitro. Promiňte, trošku jsem se opozdila.
00:04:53-Dobré jitro, Helenko.
00:04:56Trénink, viďte? Vždyť se nic neděje. Jste tu jen na praxi.-Hm.
00:05:02Jé.
00:05:07Ty voní. To je krása.
-Voní.
00:05:09To jsem rád. Že se vám líbí.
00:05:12KRÁKÁNÍ
00:05:14Zatracená bestie!
00:05:17-Toho znám. Asi trošku žárlí.
00:05:21-Trošku. Jaká ironie!
00:05:23Žárlím jako 10 Othellů dohromady!
00:05:26Jak já toho Zachariáše nenávidím.
00:05:30Hm. Brrr.
00:05:33Nejen, že po mně střílí. Ale on mi ještě dolézá za Helenkou!
00:05:38Ale pozor! Jé!
00:05:40Teď se budu mít, jako jsem se měl doma v pohádce.
00:05:43Copak mi to paní školníková připravila dneska za lahůdku?
00:05:50A jde se na to.
00:06:00-Ah!
00:06:02Prevíte, jeden, mizernej!
00:06:07Chyťte ho! Ty neřáde zlodějská! Ty jeden!
00:06:11Potvoro mizerná! Zlodějská!
00:06:13Ringo! Vem si ho. Vem si ho. No. No tak, jdi na něj!
00:06:16Vem si ho! No, no.
00:06:20No počkej, ty potvoro.
00:06:23A ty taky. Co se tu motáš? Vypadni! No tak, vypadni!
00:06:31-Vem támhle ty dva!
-Ano.
00:06:40Prosím, ten havran je živej!
-Chceš říct, jako živý.
00:06:44Je vycpán tak dokonale, že vypadá jako živý.
00:06:48-Houbeles. -No dovol?
-Ten havran je živej doopravdy!
00:06:52-Jsi hloupý a ke všemu ještě drzý. A nezdržuj! No honem!
00:06:57-Ano, pane řediteli. -Dobře.
-Pojďte, pane kolego. -Jistě.
00:07:01-Je mi moc líto, pane řediteli. Já si musím stěžovat na vašeho syna!
00:07:05-Už zase.
00:07:07Copak jsi provedl? No?
-Nic!
00:07:10Jenom jsem řekl, že ten havran je živej.
00:07:13-No, prosím.
00:07:15Vyvracela jsem to nesmyslné tvrzení, tak byl ještě drzý.
00:07:18Dokonce mi řekl: Houbeles.
00:07:20Ano, prosím. Houbeles!
00:07:23-Ukaž?
00:07:25-Strašně se snaží předstírat, že je vycpanej.
00:07:30-To je zajímavý.
00:07:32-Jé, jé, jé, jé.
-Paní kolegyně.
00:07:36-No, prosím.
00:07:38Vycpanej.
00:07:43-K večeru jsem se vrátil domů hladový.
00:07:46Otýlie hned samozřejmě spustí.
00:07:49KRÁKÁNÍ
00:07:54No, počkej, ty krkno lakomá.
00:07:57Jak zapadne slunce, já ti spočítám!
00:08:13KRÁKÁNÍ
00:08:24Máš, co jsi chtěla. Teď tě prodám. A koupím si něco k večeři. Hahaha.
00:08:30-Je mně líto.
-Pánové.
00:08:32-Havrany nebereme. Zavíráme.
-Hm.
00:08:37-A pane Křepelka, stáhněte už tu roletu.
00:08:47-Pane, neměl byste zájem?
00:08:50To jiskrné oko, ty nohy.
00:08:53-Ukažte?
00:08:58-Člověče! Co to...
00:09:00Co si to dovolujete? Co to děláte?
00:09:03-To by udělal každý, kdo cítí se zvířaty. Poklona.
00:09:20KRÁKÁNÍ
00:09:25-Áh, áh. No tak, Otýlie. Au. Au.
00:09:29Miláčku, no tak, co tohle to děláš?
00:09:32Otýlie, vždyť se dohodnem. Proboha tě... No tak, Otylko!
00:09:36Havraní manželky jsou pro ty účely vybaveny lépe než manželky lidské.
00:09:41Ouu, jajau, ochich, och, Otýlie.
00:09:52Příští den jsem se probudil až odpoledne.
00:09:55Otýlie byla bůhvíkde.
00:09:57Já se rozhodl, že si za každou cenu splaším něco do zobáku.
00:10:06Nejspíš jsem hlady nevěděl, co dělám.
00:10:09Slabostí jsem sotva mával křídly. A tehdy se to stalo.
00:10:14Ouu! Zatracenej Zachariáš!
00:10:19-Fuj je to! Fuj! Pusť ho!
00:10:23Nech ho, Ringo! No, tak!
00:10:28-Zkrátka, cílem mého snažení je, aby lidé měli ve zvířatech přátele.
00:10:33A podle toho se k nim také chovali.
00:10:36-Nechcete příliš mnoho?
-Podívejte se, pane inspektore.
00:10:40Dneska už je téměř prokázáno, že lidé jsou ve vesmíru sami.
00:10:46A jestli vůbec někoho mají, tak jsou to zvířata.
00:10:50-No vidíte, to mě nikdy nenapadlo.
00:10:53-Děláme pro to všechno.
00:10:55Dnes večer máme besedu s kolegou Adamem v televizi.
00:10:59O zpěvném ptactvu.
00:11:03-Fuj, Ringo!
00:11:06Když mu bije srdce, tak je to dobrý, Ringo.
00:11:08Jé, ahoj tati. -Ahoj.
-Dobrý den. -To je můj syn Vilík.
00:11:13Copak se mu stalo?
00:11:15-Picnul po něm ten Zachariáš. No je to normální šílenec.
00:11:19-Moje dcera je u něj na praxi. Ten Zachariáš střílí po ptácích.
00:11:24Na zítřek jsme ho pozvali na výbor.
00:11:27-Zde vidíte, jak je to s přátelstvím lidí a zvířat.
00:11:31Ale ty se mi, chlapče, líbíš. Každý den jeden dobrý skutek.
00:11:47-Tak a je to.
00:11:50-A myslíš, že zase bude lítat?
-Kost je v pořádku.
00:11:56-Myslím, že je to ten samej, co ho včera ta blbá Roupová...
00:12:00-No, jak to mluvíš?
00:12:03Dej ho do krabice.
00:12:05-Ale o tom Zachariášovi jsi včera taky říkal, že je blbej!
00:12:09-Ale to není tvůj učitel. Naštěstí.
00:12:12-Jakoubku, tak šup, šup, šup. Máme hodinu!
00:12:15-Evženko, prosím tě.
-Ano. Prosím?
00:12:17-Nevolal pan Šubrt z Liberce?
-Ne.
00:12:20-Ten ornitolog.
-Ne, ne, ne. Proč?
00:12:23-Psal, že se tenhle týden staví.
-Tak nevolal, promiň.
00:12:26Jo, abych nezapomněla, Karle. Dala jsem ti 3 obleky do čistírny.
00:12:31-Ale v čem budu chodit?
-Máš tam ty s modrým proužkem, ne?
00:12:36-Dáš mu kroužek, tati?
-Samozřejmě.
00:12:46ZPEĚV OPERNÍ ÁRI
00:12:57Dej mu tam tu misku. Třeba má hlad.
00:13:01Vidíš, co jsem říkal?
00:13:04-Tomu to ale jede.
00:13:06-Tak už se jdi učit. Já mám ještě práci.
00:13:09ZVONĚNÍ ZVONKU
-Jé.
00:13:20-Nazdar, ty.
00:13:22Tak co, kluku?
00:13:30Můžu dál?
00:13:32-Dobrý den, pane inženýre.
-Dobrý den.
00:13:34-Prosím, pojďte dál.
00:13:37Odložte si.
-Ruku líbám, milostivá paní.
00:13:40-Dobrý. Ona Helenka je na tréninku. Ale musí se každou chvíli vrátit.
00:13:45-Ano.
-Prosím, jako doma.
00:13:47-No, copak? Copak chceš?
-Tati, představ si.
00:13:50Ten Zachariáš si klidně přijde až sem!
00:13:55-Doufám, že s sebou nemá pušku.
00:13:58ZPĚV OPERNÍ ÁRIE
-Snílek je ubohý, kdo ženě věří.
00:14:03Sotva se zšeří,
00:14:05mnoho se stává.
00:14:07Chvíli jen postačí.
00:14:11-Geniální Giuseppe Verdi.
00:14:13-Která pak žena ze svého věna, hned nerozdává.
00:14:16-Ano, milostivá paní. Ano.
00:14:18-To srdce ženy, má rádo změny!
00:14:21Věřte, že láska
00:14:24věrná je sen!
00:14:28Věrnost je sen!
00:14:36-Víte, já miluji Verdiho.
00:14:40Od doby, kdy jsem já sama začala zpívat.
00:14:45ZPĚV Snílek je ubohý...
00:14:47-Krásné. Krásné. Skutečně nádherné.
-Ano. Děkuji.
00:14:51Je, Karle. Tak to je pan inženýr Zachariáš.
00:14:55-Zachariáš
-Trojan.
00:14:58-Helenka mě požádala o odbornou konzultaci.
00:15:01A zvu ji při tom na večeři, pane řediteli.
00:15:04-Na večeři? Proč?
00:15:07Doma jí docela chutná.
00:15:09-Ale počkej, Karle.
00:15:12Pan inženýr zve Helenku na něco orientálního.
00:15:16-Ano, milostivá paní. Ano. Ano.
-Že? No.
00:15:18-Když už jsme u toho pozvání.
00:15:21Jestlipak jste dostal naši pozvánku?
00:15:23Na schůzi výboru Spolku pro ochranu živé přírody?
00:15:28-Ano. V 16.00.
00:15:30Těším se, jak si s členy výboru popovídám.
00:15:41-Áh, auu.
00:15:44Zatracenej Zachariáš.
00:15:51-Tak ehm, kde jsme to přestali?
00:15:55-Tvrdil jste, pane řediteli, že když střílím holuby a havrany,
00:15:59že jsem veřejný nepřítel číslo 1.
-Ano!
00:16:02-Vilíku!
00:16:05-Já naopak tvrdím, že dělám užitečnou práci.
00:16:15HLASY ZA DVEŘMI
00:16:36-Ale trošku kávy neuškodí, pane inženýre, že?
00:16:41ZPĚV OPERNÍ ÁRIE Ó, jak je měnivé,
00:16:44to srdce ženy.
00:17:24-Vždyť jste mi už na jaře slíbila, že se mnou půjdete do kina.
00:17:28-Tak jo. No.
-Jo?
00:17:30-Co mám s váma dělat.
00:17:33Co? Ježiš!
00:17:39-Dobrý den.
-Dobrý den. -Dobrý den.
00:17:45-Nashledanou.
00:17:55Víte, to kino začíná...
00:17:58-No. Ale. Prosím tě, tak kde jseš?
00:18:02-Dobrý večer.
-Dobrý.
00:18:04-Jdu za panem ředitelem.
-Jo? No.
00:18:08Karle!
00:18:10Čeká na tebe pan inženýr Zachariáš.
-A proč?
00:18:14-No co, proč? Ty!
00:18:16-Přece jste mě žádala o konzultaci, Helenko.
00:18:21-Ale mně jste přece říkala, že půjdeme do kina.
00:18:25Pane řediteli! Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:18:28-Před chvílí mi to slíbila!
00:18:31-Má tu někdo korunu?
00:18:36-Tady, prosím.
00:18:39-Pana nebo orel?
-Jen žádní ptáci. Panna.
00:18:50-Panna.
00:18:53-Konečně jsem zase jednou byl zlým čarodějem.
00:18:56Kradl jsem šaty, boty a dokonce i něco na zub.
00:19:01A tak už jsem se necítil mezi lidmi jako ubožák.
00:19:04TROUBENÍ AUTA
00:19:08Au, au, au. Jé!
00:19:13-Je červená! Je červená!
00:19:16Člověče, co chodíte na červenou?
-Co to je červená?
00:19:20-Nedělejte, že...-Auu, auu, auu.
-Vy jste zraněn?-Ne.
00:19:27-Stalo se vám něco?
-Ne. To...
00:19:34-Chcete odvést do nemocnice?
-Ne.
00:19:38Ledaže by tam pro mě měli nějakou práci.
00:19:42-Prosím?
00:19:44-Lumíre, už se vám někdy u nás něco ztratilo?
00:19:48-Ale no ne, samozřejmě nikdy nic, pane řediteli.
00:19:51-Prosím, ale já jsem si před chvílí pověsil semhle, takhle, kožich.
00:19:56A je pryč!
-Poslyšte!
00:19:59Co tím míníte?
-Nikde nic! To je situace!
00:20:04Tak, tohle to je Helenky, že?
00:20:06Tohle patří Karlovi.
-No.
00:20:09-Pane inženýre, jste si jistej, že jste měl něco na sobě?
00:20:13-No to si vyprošuju!
00:20:15Nakonec ze mne uděláte blázna, kterej běhá v mrazu nahej.
00:20:18-No to ne.-Ale jo.
-Tati, tohle jsi měl ve skříni.
00:20:22-No.-Podívej, tati.
-No, Karle?
00:20:25-Tohle?
-No prosím, no.
00:20:27Když můžete mít tohleto ve skříni a nevíte o tom,
00:20:30tak tam může klidně viset i můj kožich!
00:20:33-To snad ne.
-Tati, podívej se!
00:20:35-No, počkej, počkej, Vilíku.
00:20:38Teď mě zajímá tenhle pán, který z nás dělá zloděje!
00:20:41-No tak, prosím tě ne.
00:20:43-Nejspíš ten kožich ukradl pan učitel Tumlíř.
00:20:46Chtěl si polepšit.
-No, Helenko, já, to snad...
00:20:50-Heleno! Jak tohle vůbec můžeš vyslovit.
00:20:52-Tak jsi ho čmajzla ty!
00:20:55Chceš ho prodat v bazaru, abys měla prachy na žvejkačky.
00:21:01-Helenko!
00:21:03Víte co, pane inženýre?
00:21:06Než abyste nás někde pomlouval, tady máte můj kožich!
00:21:11A jděte!
-Karle!
00:21:14-A ty zůstaneš doma!
-Já?-Ty taky!
00:21:17Na nějaké večeře máš dost času!
00:21:20-Ale já se přece mám vyhýbat špatné společnosti!
00:21:23Proč bych měla zůstávat někde, kde se krade?
00:21:27Prosím, pane inženýre.
00:21:42-Pane Pechánek, tohle je náš nový noční vrátný.
00:21:45-Pechánek, těší mě. Pane řediteli.
00:21:47Představte si, co se mi zase zdálo. Byl jsem Maharadža v Indii.
00:21:52-Ano, ovšem.
00:21:54Zítra si vyzvednete zálohu. Pan Pechánek vám všechno ukáže.
00:21:58Nashledanou.
-Nashledanou, pane řediteli.
00:22:01Pojďte dál.
00:22:04No, tady sedí šéf. A tady jeho sekretářka.
00:22:08Ale tady. To je nejdůležitější z toho baráku.
00:22:19Tak, to je ta mašina, která nás tady všechny živí.
00:22:23On umí nejenom psát a počítat. Ale on umí taky mluvit!
00:22:26Říkáme mu Kecálek. Ale strašně moc si pamatuje.
00:22:30-A k čemu to všecko je?
00:22:32-To vy nevíte?
00:22:34Vždyť myslí za 10 tisíc lidí.
00:22:37Já tomu teda moc nerozumím, ale něco vám ukážu.
00:22:39Pojďte sem. Koukejte.
00:22:44POČÍTAČ
-Jsem připraven.
00:22:47Jsem připraven.
00:22:52-A teď mu dáme nějaký úkol. Tak třeba.
00:22:55Kolik slov se dá udělat z těhle 4 písmen?
00:23:00K, O, Z, A. POČÍTAČ-K, O, Z, A.
00:23:04-Koza.
-KOZA, KOAZ, KZOA, KZAO, KAOZ.
00:23:08KAZO, OZAK, OKAZ, OZKA.
00:23:10-A kdo chce, tomu to Kecálek i natiskne.
00:23:14-AZOK, AZKO, AKOZ, AKZO, AOZK, AOKZ, ZAKO, ZAOK, ZKOA.
00:23:18KONEC.
00:23:24-Tu máte. Na památku.
00:23:26Chytrá mašinka, co?
00:23:29Ale já nechci prošvihnout ten hokej. Pojďte, jdeme. Jdeme.
00:23:34-Jean, světlo!
00:23:39-Tak to je ta orientální restaurace?
-Hm. Dovolíte?
00:23:43Vám se tu nelíbí? Jean!
00:23:46-O to nejde. Jenom jsem zvědavá, co si od toho slibujete.
00:23:54-Tak to je Jean. Můj sluha.
00:23:59Jeane, pozdrav!
00:24:05-Pěkný. Co umí ještě?
00:24:07-Všechno možný. Uvidíte.
00:24:09Jean, běž do kuchyně připravit kungpao s bambusovými výhonky!
00:24:29POČÍTAČ
-Jsem připraven. Jsem připraven.
00:24:32-Dívej. Ty umíš něco, co nikdo nedokáže.
00:24:35Jseš velkej čaroděj.
00:24:38-Jsem velký čaroděj.
00:24:43-No ano. Já jsem čaroděj v říši pohádek.
00:24:46A ty v říši lidí! Potřebuju tvou pomoc.
00:24:49-Nemám naprogramováno. Nemám naprogramováno.
00:24:56-Tak si to naprogramuj. Víš, já...
00:24:59Já se chci vrátit do světa pohádek a zapomněl jsem zaklínadlo.
00:25:022 slova. Najdi mi ta 2 slova.
00:25:05-Z kolika písmen?
00:25:08-Asi z 12.
00:25:10-Naprogramováno. Začínám.
00:25:13AAABBB, BAABBB, CAABBB, DAABBB, EAABBB, FAABBB, GAABBB, HAABBBB...
00:25:34-Tati, podívej! Ten havran je pryč!
00:25:37-Havran?
00:25:40Havran?
00:25:45-Pane řediteli, tahle kobylka...
00:25:47-Nemám modrý oblek! Dojdi pro tetu.
00:25:51-Víte, já jsem jí už 5x měřil zadní nohy.
00:25:54A myslím si... -Já si zase myslím, že jste beznadějný případ!
00:25:58Celý rok mi vykládáte, jak milujete naši Helenku.
00:26:01Potom si ji necháte odvést nějakým...
00:26:03-Co je Karle?
00:26:06-Já nemám žádný tmavý oblek!
-Ale jak to?
00:26:08Vždyť jsem ti tady nechala ty tmavě modrý s tím proužkem.
00:26:11-No prosím, tak to najdi.
-No klidně, no.
00:26:18-No?
-No moment! Vždyť tady byly!
00:26:21-Byly, byly.
-No.
00:26:23-Já nemám kožich. Já nemám šaty!
00:26:27A za chvilku mám být v televizi.
00:26:31-GABERA IAREGO, IABERA KAREGO, JABERA LAREGO.
00:26:35KABERA MAREGO, LABERA NAREGO, MABERA OAREGO, NABERA PAREGO.
00:26:40OABERA QAREGO, PABERA RAREGO.
00:26:42-Stop! Pabera...
00:26:45To mi připomíná zaklínadlo na změnu počasí.
00:26:49A to bylo trošku jinak.
00:26:51Pokračuj ještě!
00:26:53-QABERA SAREGO, RABERA TAREGO.
00:26:56-Stop! To je ono. Rabera tarego.
-RABERA TAREGO.
00:27:01-Počasí rabera tarego.
00:27:06Teď sleduj! Za 5 minut máme červenec.
00:27:19-No co? Co to?
00:27:29-Dobrý večer. Ředitel Trojan se ještě nedostavil?
00:27:32-Bývá přesnej jako hodiny.
00:27:36To je najednou vedro.
00:27:38-Před chvílí ještě mrzlo.
00:27:40-Ach. Promiňte, pánové. Trochu jsem se zdržel.
00:27:44Copak?
-Jak jste mohl předvídat oteplení?
00:27:49Teď se to stalo! -No právě.
-No, to víte jak.
00:27:53No, tak půjdeme.
-Prosím. -Prosím, pánové.
00:27:59-Jean, skliď ze stolu!
00:28:02Prosím.
-Děkuji.
00:28:13MLASKÁNÍ
00:28:18-Ale no tak, Jean.
00:28:20Promiňte, zvykl si dojídat zbytky.
00:28:22Jean, přivez nám kávu. Jo a zapni televizi.
00:28:33-A ačkoliv meteorologové nic nehlásili,
00:28:36věděl jste předem, že se oteplí.
00:28:39Jak jste to poznal?
00:28:42-No.
00:28:44Těžko říct. To je...
-To je náš táta.
00:28:47-Řekl bych, že člověk, který je tak úzce spjat s přírodou,
00:28:52jako je ředitel Trojan, je jaksi nadán, pravda...
00:28:56-Je její součástí. Více cítí, vnímá, je zkrátka...
00:29:00-Nezlobte se. To poslouchat nemůžu.
-...s přírodou úzce spjat.
00:29:03-To je zvrácený postoj. Anachronismus!-Zvrácený postoj?
00:29:07-Samozřejmě. Budoucnost je v technice, Helenko.
00:29:12Na předpověď počasí máme družice.
-Aha.
00:29:15-Ne nějaké zvířecí instinkty či co. Co se tady pleteš? Aha, uklízíš.
00:29:20Technika a zvířata? To prostě nejde dohromady.
00:29:23Kolik katastrof mají na svědomí vrabčáci na letištích?
00:29:26Zvířata prostě musí zmizet ze světa. Jako kdysi dinosauři.
00:29:31Au, sakra.
00:29:33Až nám přestanou překážet, ovládnem tu pitomou přírodu se vším.
00:29:37I s tím bláznivým počasím. To je vedro.
00:29:43Co vezeš tolik káv? Ty troubo!
00:29:45Kolik nás je? Tak kolik nás doopravdy je?
00:29:49To je mezek! Někdy je to s ním těžký.
00:29:53-Myslel to dobře. My jsme tady 2. A na obrazovce jsou 3.
00:29:57A to je dohromady 5. Ne?
00:30:00-Máte pravdu. Je to moje chyba.
00:30:04Představte si, co se mi stalo posledně.
00:30:07Byl jsem nachlazen. Úplně jsem ztratil hlas.
00:30:10A Jean mi nebyl k ničemu. Reaguje jenom na lidskou řeč.
00:30:13-Dobře vám tak.
-Ale sestrojil jsem si tohle.
00:30:17Jean, podej!
00:30:24-Co to je?
-Dávejte pozor.
00:30:28STROJOVÝ HLAS Slyšíte, Helenko?
00:30:30Stačí si něco myslet a aparátek mé rozkazy řekne za mě.
00:30:35Technika dokáže zázraky.
00:30:38Je to jediná nádhera, pro kterou stojí za to žít.
00:30:43-To jste vážně tak naivní, nebo si na to jenom hrajete?
00:30:47Tyhle vaše zázraky budou za 50 let stejně triviální jak holicí strojek.
00:30:52A jestli žijete pro nádheru jako je automatický otvírač na konzervy,
00:30:57tak to já teda rozhodně ne!
00:31:00Asi bychom si těžko někdy rozuměli.
-Ale, Helenko.
00:31:04Přece si můžeme povídat?
00:31:06-Ne. Ráno mám trénink.
00:31:09Bude tam na mně čekat Ferda.
00:31:13-Smím vědět, kdo to je?
00:31:16-Jeden prima havran. Takovej, po jakejch rád střílíte.
00:31:22-TATUGA PAKATA, UATUGA QAKATA, VATUGA RAKATA.
00:31:26XATUGA SAKATA, YATUGA TAKATA.
-Konečně trochu tepla.
00:31:31VÝSTRAŽNÝ SIGNÁL
00:31:33Co je?
-Moje provozní teplota je 2OC.
00:31:38Přehřívám se! Varuji!
00:31:41-Ale kdo to má vědět? Jak bylo to zaklínadlo na počasí?
00:31:46Honem ho řekni. Pozpátku!
00:31:49-Počasí ogerat arebar!
00:31:53-Hm. Je po legraci.
00:31:55Počasí ogerat arebar!
00:31:58Pane, kolego. Pokračujte.
00:32:00-JALDJB OASWIA, KALDJB PASWIA, LALDJB QASWIA.
00:32:03MALDJB RASWIJA, NALDJB SASWIJA, OALDJB TASWIJA, PALDJB UASWIJA.
00:32:10ZVONĚNÍ ZVONKU
00:32:14-To je hrůza. Tam už zase mrzne. Já jsem zmrzlá jako rampouch!
00:32:22-A proč pláčeš, prosím tě?
00:32:25-Představ si, co se mi stalo.
-No?
00:32:28-Já jsem na schodech...
-Ano?
00:32:31-Zašlápla pavoučka.
00:32:34Asi ho probudilo to teplo, víš.
00:32:37Kdo ví, kdo to dřív byl, viď?
00:32:40Třeba to byl nějakej hodnej člověk.
-Nesmíš si to tak brát, Evži.
00:32:44-A já jsem ho tam tak zašlápla.
-Stěhování duší je přece nesmysl.
00:32:49-Tak takhle nemluv, Karle! O reinkarnaci vím své.
00:32:53Metempsychóza není žádný výmysl.
00:32:55Nakonec na to existují důkazy, Karle!
00:32:57-Dobře, dobře, dobře, dobře.
-To přece vím.-Ahoj.
00:33:01-Tak co? Co? Co pan inženýr Zachariáš? Co?
00:33:05-Úžasnej.-Úžasnej.
-Má moc prima byt.-Byt?
00:33:09-Tys byla u něj v bytě?
00:33:12-Jasně. A bylo to velmi intimní.
00:33:16-Cože?
00:33:18Zachariáš a moje dcera?
00:33:20-Ale Karle. Když je jí sympatický.
-Sympatickej? To je slabý slovo.
00:33:24Měla bych ho dokonce velmi ráda.
00:33:27Kdyby byl dobře propečenej, vosolenej a hodně kmínu!
00:33:34ZVONĚNÍ ZVONKU
00:33:45-Dobrý den.
-Dobrý jitro.
00:33:49Tak co, jaká byla služba?
00:33:51-Jo, tak celkem to... Dobrý, v pořádku. Šlo to.
00:33:54-Co jste tak nervózní, člověče?
-Já jen...
00:33:58Prosím, vás. Nevíte, za jak dlouho vyjde slunce?
00:34:01-Asi tak za půl hodiny. Proč?
-Aha. Ne, já jen tak se...
00:34:12Prosím vás, nemohl byste mi půjčit trochu peněz?
00:34:15Až bude záloha, tak já to...
-No, dobře. No.
00:34:19ZAKLEPÁNÍ
00:34:23Nate, ale vrátit!
00:34:27-Jo.
00:34:35-Myslíš, že to stihneme?
00:34:39-To víš, že jo. Musíme. Vezmeme to tady zadem. Přes šraňky.
00:34:47Stejně si pospěš.
00:35:02Viděl jsi to?
-No jo!
00:35:05-Kde se tady vzal?
-Já nevím.
00:35:07-Chyťte ho nějak. Hoďte po něm něco!
-To je hygiena!
00:35:11-Honem. Tak jděte po něm!
00:35:15Pozor! Pozor!
00:35:19Vem ho těma novinama!
00:35:33-To bylo ráno. Snídani jsem ani nestačil dojíst.
00:35:37Zato jsem se vykoupal v polívce. Nudlový.
00:35:41Ještě že nebyla moc vařící.
00:35:45Otylka si na mě zavolala všechny švagry a tchýni.
00:35:48Dokonce bratrance z Hrusic!
00:35:52Marně jsem se bránil. Doslova mě ukřičeli.
00:35:55KRÁKÁNÍ
00:36:09SLABÝ HLAS POČÍTAČE - DRMOLENÍ
00:36:16-IAGURA MUKUTU, JAGURA NUKUTU, KAGURA OUKUTU, MAGURA PUKUTU.
00:36:25-Hukata uctuka. Ježíšmaria, on se zbláznil!
00:36:31Slyšíš. Ty jsi se zbláznil!
00:36:33-Mám svůj program. S vrátným se nebavím.
00:36:44-Pane inženýre! Rychle! Kecálek!
00:36:48Chci říct, počítač se zcvoknul.
00:36:51-On chtěl, ale nevěděl, jak na to.
00:36:55-Uhni! Au!
00:36:57Au, pse.
00:36:59Jdi!-No, Samíku!
-Bestie. Jedeš.-Samíku, no tak!
00:37:03-Držte to odporný zvíře.
-Same, pusť!
00:37:06-Zatracený zvíře!
-Sedni! Ani hnout!
00:37:09-Já tě zahubím.
00:37:12-Co jste to řekl?
-Všechny zvířata vyhubím! Držte ho!
00:37:16-Člověče, vy nejste normální!
00:37:20-OARUGA SEKOTO, PARUGA TEKOTO, QARUGA UEKOTO,
00:37:25-Tady to vidíte, pane inženýre.
-Stop!
00:37:29Povídám stop!
-Mám svůj program.
00:37:32Jakýsi inženýr Zachariáš mi nebude rozkazovat!
00:37:37-No dovol. Jak si to představuješ, ty...
00:37:41A vůbec, co má tohle znamenat? Co?
00:37:43No?
00:37:45-Nemáte právo to číst! Nemáte právo!
00:37:50-Ty mlč! Ty!
00:37:55Tak si to představte, pane Pechánek. Hubero kororo.
00:37:59-Hrozný, že jo?
00:38:03-Pe... Pechá...
00:38:06-Varoval jsem vás.
-Kde jste?
00:38:08Kde jste? Vylezte!
-Varoval jsem vás.
00:38:12-Člověče? Kde je?
00:38:15-Nemám naprogramováno.
00:38:18Naprogramovány mám slovní kombinace.
00:38:22Zkuste pozpátku.
00:38:24-Pozpátku?
00:38:28Obroro... To nikdy nesvedu! Zkus to sám!
00:38:32-Maličkost! Pane Pechánek, ororok orebuh.
00:38:42-Pechánku, kde jste byl?
-Co?-A co je tohle?
00:38:47-Já nevím. Představte si to! Trpaslíci a 9-ti hlavej drak.
00:38:52A nějakej král mě pasoval na rytíře.
00:38:56Hm?
00:39:01-To je věc!
00:39:06POČÍTAČ
-Okamžitě lístek vrátit!
00:39:08Okamžitě lístek vrátit!
-Tos uhád.
00:39:13-Vše uloženo v paměti! Podám hlášení!
00:39:17-Myslíš?
00:39:19Pane Pechánku, vypadněte!
-Ano. Jak si přejete, pane inženýre.
00:39:23-No tak!
00:39:25-Rytíř Pechánek. To bude Maruš koukat.
00:39:28-Debile.
00:39:35Tak. A teď si pamatuješ houby.
00:39:39Kecálku.
00:39:42-Dobrý den.
00:39:45To máte na lupiče?
-Co? Ale kdepak.
00:39:49Jeden král mě pasoval na rytíře.
00:39:51-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:54-Co to zase dnes máte?
00:39:56-Před chvílí jsem osobně mluvil s Dlouhým, Širokým a Bystrozrakým.
00:40:02Pane řediteli.
-Pechánku, Pechánku.
00:40:05Kdy vás to přestane bavit?
00:40:07Pojďte slečno Trojanová.
-Ale... Pane řediteli.
00:40:17-Tak. Hele, nechci ti do toho kecat, ale dej si majzla.
00:40:21Ta mašina má v programu aktivizaci obrannýho systému.
00:40:24Takže se ti může kdykoliv pomstít.
-Nemůže.
00:40:28Protože o ničem neví.
00:40:31-No jak myslíš.
00:40:33-Tak, a teď si půjdu popovídat s kočičkama a pejskama.
00:40:36-Nazdar krásko.
-Dobrý den.
00:40:38-Helenko, potřebuju si něco zařídit. Beru si volno. Papa.
00:40:47-Dobrý den. -Dobrý den.
-Paní Vyskočilová. -Copak se stalo?
00:40:49-Kdybyste věděla, co jsem prožila.
-No copak?
00:40:52-Představte si to. 5x jsem vstávala.
-Nepovídejte.
00:40:55-V noci měl Mufíček zvýšenou teplotu.
00:40:57-Bílý pes. Hubero kororo.
-Chudáček.
00:41:02-Áááá. Mufíku!
00:41:05Kde je?
-Kam vám zmizel?
00:41:07-Mufíku, vrať se.
-Kde je? Kam zmizel?
00:41:09-Mufíčku můj.
00:41:14-Tak, sedněte, kluci.
00:41:27-Hubero kororo.
00:41:31-Co to? No. Lidi, viděli jste to?
00:41:34No, lidi, viděli jste to, co se to stalo?
00:41:46-Prosím, tak jsme vám ho připravili.
-No, ne. Ty jsi. Ňu, ňu.
00:41:51-Temperamentní, živý. Minimální péče. -Co stojí?
00:41:55-Ceny jsou pevně stanoveny.
-Samozřejmě podle ceníku.
00:41:59-Teda ti jsou bezvadní.
00:42:05-Zvířata hubero kororo.
00:42:09-Viděls to?
-Viděl.
00:42:19-Absolutně čistotný.
-Ten je klásnej.
00:42:23Malej. Áááá.
00:42:26-Kde je?
-Já nevím. Teď tu byl.
00:42:31-Hele.
00:42:33-Pane Křepelka. Podívejte. Všechno je pryč!
00:42:39Kluci, co jste to provedli!
-My nic.
00:42:44-Ujišťuji vás, že spolek pro ochranu živé přírody už to projednává.
00:42:49Ano, samozřejmě. Nashledanou.
00:42:54Kolik zvířat se vlastně ztratilo?
00:42:57-Dosud zmizelo 980 psů, 219 koček,
00:43:0143 andulek, 87 kanárů,
00:43:044 křečci a 8 želv.
00:43:06-No prosím.
00:43:08A představte si, že ti psi mi zmizeli před očima.
00:43:17-Dobrý den. -Dobrý den.
-Předseda nepřijde?
00:43:21-Ředitel Trojan se šel ještě podívat na nová tygří koťata. Přijde hned.
00:43:25-Hlavně, aby tu byl dřív, než přijde ten střelec.
00:43:28Ten Zachariáš.
00:43:35-Zvířata hubero kororo.
00:43:44-Tady taky nikdo není!
-To už přestává všechno.
00:43:46Zoologická zahrada a bez zvířat! Pojď, jdem si stěžovat!
00:43:52-Tygři hubero kororo.
00:43:59-Co to děláte? Já vás viděl!
00:44:01-Co bych dělal? Zvířata prostě samy mizej.
00:44:04-Ale vaší vinnou! Ve městě zmizela spousta zvířat.
00:44:08A já jsem svědek!
-Ale svědek může taky zmizet.
00:44:12Pane řediteli Trojane, hubero...
00:44:14-Člověče, co to blábolíte?
00:44:16-Hubero kororo.
-Prosím?
00:44:22-A je to.
00:44:33-Pánové, tragédie.
00:44:45Prosím. Tady to je.
00:44:50-Ten klobouk poznávám.
00:44:52-Pánové, to jsou věci ředitele Trojana.
00:44:55-No, my jsme mysleli, že to je starej dobrák.
00:44:57A von sežere člověka.
00:45:00A teď by chrápal. Protože je přežranej.
00:45:04-Člověče, trochu piety.
00:45:13-Celý život zasvětil boji o věčné přátelství a mír.
00:45:16Mezi námi lidmi a zvířaty.
00:45:20Žel toto jeho krásné přání se stalo dědictvím.
00:45:25A je na nás, abychom je naplnili.
00:45:35-Děti.
00:45:37Musíte teď bejt hodný na každýho mravenečka.
00:45:42Nikdy nemůžete vědět, jestli to není zrovna váš tatínek.
00:45:48-A co třeba štěnice?
00:45:50-No tak k tomu by se tatínek nikdy nesnížil.
00:46:07-Ách. Haha.
00:46:12Poslouchej, Otýlie. Jdu do služby. Na noční.
00:46:16Ne abys zase vzbouřila celý příbuzenstvo, rozumíš?
00:46:21Samozřejmě nerozumíš.
00:46:23KRÁKÁNÍ
00:46:30-Jen z našeho domu zmizelo 5 koček a 2 psi.
00:46:34-Sousedům zase zmizel bernardýn. A mým vnoučatům křeček.
00:46:38-Nastupuje noční směna. Můžete balit, pane Pechánek.
00:46:41-Stát! Stát! Pěkně se otočte a mažte zase domů.
00:46:44-Co?
-Já vás sem nesmím vůbec vpustit.
00:46:46Člověče, vždyť vy jste se šťoural v počítači.
00:46:50Co vás to vůbec napadlo?
-Zase jsem tolik ale...
00:46:53-Padáme, padáme!
00:46:56-Co to děláte, člověče.
-Padáme.
00:46:59Pusťte ty dveře!
-Měl jsem dostat zálohu!
00:47:02-S tím nepočítejte!
00:47:04-Vy podvodníci! Vždyť já nemám ani na večeři!
00:47:15-Uděláte mi radost, když přijmete mé pozvání.
00:47:19-Jo?
-Prosím.
00:47:25-Jo.
-Ne, ne! Neděkujte mi.
00:47:28Mojí zásadou je jeden dobrý skutek denně.
00:47:38-Ale tohle já znám. Tohle má ve svém bytě...
00:47:41-Ředitel Trojan.
00:47:43Namaloval jsem takové mapy dvě a jednu jsem mu věnoval.
00:47:47Vy jste ředitele Trojana znal?
-No jistě.
00:47:50Ošetřoval mi křídlo.
00:47:52Teda ruku.
00:47:54Znám celou rodinu, že.
-I slečnu Helenku?-Samozřejmě.
00:47:58Sleduji její krasobruslařskou dráhu prakticky denně.
00:48:02-Drahý příteli.
00:48:04Přítel ředitele Trojana je i mým přítelem.
00:48:08Ta tragédie zůstane naší společnou tragédií.
00:48:13-Jaká tragédie?
-No, že ho sežral ten lev.
00:48:17Nebo vy snad sdílíte víru ředitelovy sestry ve stěhování duší?
00:48:22-Ovšem.
00:48:25Já se domnívám, že žije v podobě havrana.
00:48:44ZAKRÁKÁNÍ
00:48:54-Karle?
00:48:57To jsi ty?
00:49:00ZAKRÁKÁNÍ Karle.
00:49:03Jestli jsi to ty, krákni třikrát.
00:49:06TROJÍ ZAKRÁKÁNÍ
00:49:11Děti! Děti!
00:49:13Děti!!
-Co se stalo?
00:49:16-Tatínek se vám vrátil!
00:49:19To je on!
00:49:21ZAKRÁKÁNÍ
00:49:24Taxi!
-Ano, prosím.
00:49:27Kam to bude?
00:49:29-Ke škole, prosím.
-Ano.
00:49:32Nezlobte se, paní, nevidím to rád, když mám vozit zvířata.
00:49:36Kdo to pak má uklízet!
-No dovolte.
00:49:39Můj bratr se umí chovat. Viď?
00:49:42-No to věřím. Ale co ten pták?
00:49:44-To je můj bratr. Ředitel školy.
00:49:48-Jó tak.
-Ano.
00:49:50-Poslyšte, a co kdybysme jeli někam jinam?
00:49:59-Mohli jsme jet s tetou taxíkem.
-Já ti chci něco důležitýho říct.
00:50:03-A jako co?
00:50:07-Ten havran nemá s našim tátou nic společnýho.
00:50:11-No ale jak to, že kráknul třikrát?
00:50:13-Třeba náhodou.
00:50:16Ale náš táta to nemůže bejt.
00:50:18Protože ten havran má na noze jeho kroužek.
00:50:21-Takový pohádky vykládej někomu jinýmu.
00:50:24-Přece nechcete po nás, vzdělaných lidech,
00:50:27abychom věřili v takový nesmysl, slečno Trojanová.
00:50:30-Jsme přece pedagogové.
00:50:33-A ne šamani odněkud z pralesa.
00:50:37-Vidíš Karle, ještě mě mají za blázna.
00:50:40-Třikrát zakrákat, to dokáže každý cvičený havran.
00:50:44To není důkaz.
00:50:46-Pan ředitel uměl psát na stroji.
00:50:49Snad by tedy mohl...
00:50:53-No, prosím.
00:50:56To je nápad.
00:50:59Karle, piš.
00:51:07No, prosim, no.
00:51:14-Ale pan ředitel psával rychlejc. Že jo?
00:51:20ZAKRÁKÁNÍ
00:51:23-Tak prosím. No.
00:51:31-Žertování... Karel Trojan.
00:51:37-Žertování není na místě. Jsem to já, Karel Trojan.
00:51:43-No, prosím. No.
00:51:46-Takže je to opravdu pan ředitel.
-No jistě.
00:51:56-No a táta. Ten bude ředitelovat dál.
00:51:58Ovšem dokud se k tomu nevyjádří ministerstvo.
00:52:01-A neřekl pan otec, kdo zavinil jeho zmizení?
00:52:06-No přeci ten lev. To víme.
00:52:09-Ano, ano. Lev. To je přeci jasný.
00:52:15-Teď mě napadlo. Nepůjčil byste nám ten strojek?
00:52:19No ten, co dokáže proměnit myšlenky v lidskou řeč.
00:52:23Víte, moc byste si u táty šplhnul.
00:52:27-Po západu slunce zazvoní u dveří můj velmi dobrý přítel.
00:52:31-Ten ornitolog? Šubrt?
00:52:34Dnes už zase psal, Karle.
00:52:38-Ovšem. Ornitolog. Pan Šubrt. Nabídněte mu večeři. Teplou.
00:52:43A ustelte mu v mé pracovně.
00:52:45Chovejte se k němu hezky.
-No, jistě.
00:52:48-Já se vrátím až ráno.-Ano.
00:52:50-Musím na havraní sněm. Zvolili mě tam do předsednictva.
00:52:54Budu už muset jít. Otevřte okno.
00:53:11Začínal mi rajský život.
00:53:13U Trojanů mě čekalo teploučko. Dobrá večeře.
00:53:18A Helenka.
00:53:20ZAKRÁKÁNÍ
00:53:25To víš. Tobě to tak budu povídat. Ty. Ts.
00:53:29To akorát.
00:53:35-Jo a musím ti říct, že trenérka s tebou není spokojená.
00:53:40-Můžu za to... Áh. Že se Ferda 2 dny neukázal?
00:53:43-Ale prosím tě, nesváděj to na toho havrana.
00:53:45Ostatně, mohla jsi říct tatínkovi, aby ti Ferdu na tom sněmu našel.
00:53:50A poslal ti ho ráno na trénink. Ne? No.
00:53:52ZVONĚNÍ ZVONKU
-To je pan Šubrt.-Šubrt.
00:54:02-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:54:06-Dobrý den. To je pan Šubrt, že?
00:54:11-Šubrt. Je moje jméno.
00:54:14-Trojanová. To je Vilík.
-Vilík.
00:54:18-Jakub.
00:54:21A to je naše Helenka.
-Trojanová.
00:54:24-Slyšel jsem, co potkalo vašeho pana otce.
00:54:27A dovolte, abych vám vyjádřil...
-Není třeba.
00:54:30Bratr je v pořádku.-Ah. Ano?
-Odletěl teď na takový ptačí sněm.
00:54:36Odložte si, prosím. No měl štěstí.
00:54:39Jako ornitolog to umíte ocenit, že se stal zrovna ptákem.
00:54:43-A, jo.
-Račte, prosím.
00:54:46-Co je?
00:54:50-Je to vobyčejnej zloděj. Žádnej Šubrt.
00:54:54Za A. Má na sobě tátovy šaty.
00:54:56-Neblázni. A co za B?
00:54:59-Za B? Má na sobě kožich toho Heleninýho Zachariáše.
00:55:03-Cože?
-Pamatuju si ho.
00:55:05-Kecáš. Táta přece řekl, že...
00:55:07-Neboj, já ho vyzkouším.
00:55:09-Kluci, večeře!
00:55:12Dovolíte?
-Děkuji.
00:55:14Je to v síle odrazu. Tak hlavně nepřetáhnout rotaci.
00:55:17A pružná kolena při dopadu na zem.
-Přesně tak mi to říká trenérka.
00:55:21-Ano, to mohu potvrdit.
00:55:23Ale jak to, že se tak vyznáte v krasobruslení?
00:55:28-Jo, to...
00:55:32-Prosím, tady, tady.
00:55:35Dobrou chuť vám přeju.
-Dobrou chuť.
00:55:39-Smím se vás na něco zeptat, pane Šubrt?
00:55:42-No prosím.
00:55:44-Co asi nejvíc chutná havranům?
00:55:48-Havran. No tak nejvíc maso.
-Maso?
00:55:51-Ano. Ovšem jinak je havran dost skromný.
00:55:54Spokojí se třeba i s housenkou.
00:55:57Nejradši má takové ty chlupaté.
00:55:59Co chutnají tak trošku jako rybíz.
00:56:04-A vy jste je někdy jedl?
-No, mockrát.
00:56:10Tedy jako ornitolog, že jo, musím znát, že...
00:56:17-A jak dlouho takovej havran spí?
00:56:24-Ale že tě převez, co?
00:56:28-To ti povím. Ten ví o ptácích absolutně všechno.
00:56:32-Nedělej z něj mistra světa.
-Bláho.
00:56:35Vzpomeň si, jak vykládal o záklonu křídel při klouzavém letu.
00:56:40On ví o každým pírku.
-Aby ses do něj nezbláznil.
00:56:43Jako Helena kvůli tomu bruslení. Spíme!
00:56:50-Jdu se napít.
00:56:59ŠRAMOCENÍ
00:57:01-Sakra. To snad není možný.
00:57:07To snad... Krucinál.
00:57:12Ach.
00:57:24-Brácho, slyšíš?
00:57:26-Co blbneš?
00:57:28-Probuď se! Je to důležitý! Udělal jsem senzační objev.
00:57:33-Jakej objev?
00:57:35-Podívej.
00:57:38Tohle měl ten Šubrt na noze.
00:57:43-Co to je?
00:57:45-To je kroužek, kterej se dává ptákům na nohy.
00:57:48Chápeš?
-Hm.
00:57:54-No jo.
00:57:56Ale proč ho sundaval?
00:58:04-Teto! Pojď už, nebo přijdem pozdě.
00:58:09-Čau ségro.
00:58:11-No Vilíku. Proč ještě nespíš? Máš času dost.
00:58:15-Včera ses mě ptala, co bych chtěl k narozeninám.
00:58:18-Nezdržuj!-Jo.
-Teto, jdu napřed.-Jo. Počkejte.
00:58:25-Teto, chtěl bych školníkovic Ringa.
-Jo psa? To je vyloučeno!
00:58:29Já ti koupím tu modrou andulku.
-Ale vždyť už jednu mám.
00:58:32-Ale. Běž zpátky do postele. Já až se vrátím, tak tě vzbudím.
00:58:35Tak.
00:58:37Jo, kdyby přilít táta, tak mu nasyp ptačí zob.
00:58:42-Hm.
00:59:15-Jé. Dobré jitro, Vilíku. Jdeš se podívat na tatínka?
00:59:18Právě jsem se vrátil ze sněmování, víš?
00:59:21-Na žádným sněmu jste nebyl. A nejste ani táta ani pan Šubrt.
00:59:26-Nekřič tak.
00:59:28-A nejste ani ornitolog. A já vím, kdo jste.
00:59:31Vy jste ten postřelenej havran, o kterýho jsme se začali starat.
00:59:36-Povídám, nekřič tak.
00:59:38Můžeme se přece dohodnout.
-Jak dohodnout?
00:59:42-Když mě neprozradíš, pořádně na tom vyděláš. Hm?
00:59:49-No tak, Karle, povídej. Jak ses tu měl?
00:59:52-Au.
-No dávej pozor. Ukliď ty brusle.
00:59:55Tak povídej, Karle.
-Ahoj, tati. Pa, teto.
00:59:57-Pa. No. Máš výkres?-No jo.
-Snídals?
01:00:00Vilíku, snídals?-Já pospíchám. Ahoj. Vždyť už skoro zvoní.
01:00:03-To je odpověď, viď? Tady je po ránu takovej binec.
01:00:07Co ti mám povídat. Helena byla dneska pořád na zadku.
01:00:10Chyběl jí ten její maskot, víš. Ten Ferda, no.
01:00:14No tak, snídals?
-Jo.
01:00:17Hele, teto, já bych přece chtěl k narozeninám školníkovic Ringa.
01:00:23-Už jsem to jednou řekla. Psa doma nechci!
01:00:26-Proč ne? Byl by to pro chlapce krásný dárek.
01:00:29-Karle, jen přes mou mrtvolu.
-Ha. A jseš namydlenej.
01:00:33-Neotravuj.
01:00:35Ahoj, teto. -Pa, teto.
-Pa, chlapci. Pa.
01:00:38Karle, ten pan Šubrt, to je moc milej člověk.
01:00:43Hezky si s Helenkou i s chlapci popovídali, víš.
01:00:46-To mě opravdu moc těší.
-Jó? To mě taky, no.
01:00:50Pojď, dáme něco do zobáčku. Pojď.
01:00:53-Hele, brácho. Já jsem se s tátou na něčem dohod.
01:00:56Že kvůli mně vymění Roupovou za učitele Adama.
01:01:00-Kecáš. To by tak táta udělal.
01:01:02Hele, jak to, že najednou věříš, že ten havran je táta?
01:01:05-Nepřerušuj. Táta mi taky slíbil, že dnes půjde celá škola do bijáku.
01:01:11Místo učení.
-Ty tak kecáš.
01:01:14KŘIK A ZVONĚNÍ
01:01:19-Sednout! Prosím, paní kolegyně, prosím.
01:01:25Uklidněte se. Tiše!
01:01:27Dávejte pozor!
01:01:30-Rozhodl jsem se, že ve vaší třídě vyměním pedagogy.
01:01:34Kolega Adam přejde do 4.B.
-Prosím.
01:01:37-A vaší třídní učitelkou bude kolegyně Roupová.
01:01:40-Jé. Co to povídá?
01:01:43-Vztyk!
-Ach, jo.
01:01:47-Prosím, pane řediteli. Paní kolegyně. Prosím.
01:01:56-Sednout!
01:02:01-Já zírám. Brácha přesně věděl, co se stane.
01:02:05-Tak 6.A a 6.B za mnou!
-Tak dneska ve 4 hodiny u nás.
01:02:07Hokejky, peníze a taky brusle!
-Brácho! Jak jsi to všechno věděl?
01:02:12S bijákem, Roupovou i s tím Adamem?
01:02:17-Dohodl jsem to s tátou.
-To máš teda príma.
01:02:20A nemohl bys zařídit, aby šoup Roupovou zase někam jinam?
01:02:24-Hm. Proč ne. Pojď.
01:02:31-Chutnalo ti?
01:02:33-Tak upřímně řečeno, bych si ještě kousek dal.
01:02:37-Vilíku!
-Už to bude, tati.
01:02:40-Táta měl vždycky strach, že ztloustne.
01:02:42A teď baští sladký o stošest.
01:02:44-No to víš. Taková proměna, ta se projeví třebas i v apetitu.
01:02:49Ale vždyť on to zase vylítá. Viď, Karle?
01:02:51-No jasně.
01:02:57-S tím kinem jsi udělal všem ve škole radost, táto.
01:03:00To je fajn, že tě děti mají tak rádi.
01:03:02-Vidíš, to mne nikdy nenapadlo, že by mě mohl mít někdo rád.
01:03:06-Ale vždyť my tě všichni máme rádi.
01:03:11Ale jestli chceš udělat radost mě, najdi mi Ferdu, táto.
01:03:15-Ráno ti ho pošlu.
01:03:35-Tak, to je šestej kousek.
01:03:39A mohl bejt sedmej, kdyby nám ta samice neuletěla.
01:03:43-To jsem zvědav, kdo nám to koupí.
-Jen nechte bejt.
01:03:47Máme 3 veverky.
01:03:501 divokou kachnu a 6 havranů.
01:03:53To je pořád lepší, než kdybysme měli prázdný klece.
01:04:02Račte si přát, prosím. Dobrý den.
01:04:05-Spíš večer, ne? Odpoledne bylo zavřeno.
01:04:08-Z technických důvodů. Omlouvám se. Prosím, dámy, račte se podívat.
01:04:12Pane Křepelka, rozsviťte, ať dámy lépe vidí.
01:04:14-Ano, pane šéf.
-Když se nám šeří, že ano?
01:04:19-Vy tady máte jenom havrany?
-Vilík měl pravdu. Žádnej výběr.
01:04:22-Ale já mám objednáno spousty věcí.
-No jo.
01:04:25-To víte. Čekám zboží každý den. Po tom maléru.
01:04:28Prosím, račte se podívat. Máme tu krásné elegantní veveřičky.
01:04:33Svižné, veselé. Potěší celou rodinu. Každý den.
01:04:37-Ne, děkuji. Veverky ne.
-No, to ne.-Mají blechy.
01:04:41-V tom případě bychom tady měli divokou kachnu.
01:04:44Poslední exemplář. Račte se podívat.
-Hm.-Hm.
01:04:47-Ale? Ale to přece není kachna?
-Co?
01:04:52-To je... -To je pan Šubrt!
-No to je pan Šubrt!
01:04:55-Jak je to možný? Pane Křepelka!
-Ano, pane šéf.
01:04:57-Pane Křepelka! -Už běžím!
-Pane Šubrt.
01:05:00-Jé. Dobrý den.
-Dobrý den. Co tam děláte?
01:05:02-No tohle? Co to má znamenat? Co tady chcete, člověče?
01:05:05-Já abych tak řek...
-Co tam dělá?-Já nevím.
01:05:08-No, on pan Šubrt je velký vědec.
01:05:11-Ahá!
-Ornitolog!
01:05:13On si chtěl patrně vyzkoušet pocity ubohých uvězněných ptáků.
01:05:19-Ano, ano. To jsem zajisté chtěl.
01:05:22-Já zírám.
-No já taky.
01:05:24-Tak takhle pracuje skutečný vědec. Přineste kleště.
01:05:28-Ty velký štípačky, pane Křepelka.
-Jó, ty velký.
01:05:31-Víte, psychologie ptáka v kleci, má celou tu...
01:05:35Celou tu škálu aspektů.
-To mě zajímá. Povídejte.
01:05:39-Vezměme... ZAKRÁKÁNÍ
01:05:47Dělejte, že se neznáme. Támhle je jedna nepříjemná vrána.
01:05:51Promiňte.
01:05:57-To je neuvěřitelný. On snad zná osobně všechny havrany.
01:06:02-To je ohromnej člověk.
-No, jo.
01:06:06Poslyš, nejsi ty do něho tak trochu...
01:06:09-No dovol. Mám přece svýho Ferdu, ne?-No?
01:06:11KŇUČENÍ PSA Vilík.
01:06:14-No, hodnej pejsek. No, dej mi packu, Ringo.
01:06:16-Vilíku, už jsi zase s tím psem? Koukej ho vrátit a domů!
01:06:22-Když on mne má šíleně rád, teto.
01:06:25-Už jsem řekla.
-Viď?
01:06:27ZPĚV OPERNÍ ÁRIE
-Na křídlech lásky
01:06:30až k branám ráje
01:06:33závratnou výší
01:06:38toužím tě vést.
01:06:41Ach tam toužím tebe vést.
01:06:45Ach tam toužím tebe vést.
01:06:59-To je jedna z nejkrásnějších mistrových árií.
01:07:02Božský Giuseppe.
01:07:06-Pardon, omluvte mne. Pardon.
01:07:12-Už je půl osmý a táta ještě není doma.
01:07:15Kde zase lítá?
01:07:19-Co je? Co chceš?
01:07:21-Mám zejtra narozeniny.
01:07:26No a chtěl bych dostat školníkovic Ringa.
01:07:29On mne šíleně miluje.
-No přece víš, že tvoje teta...
01:07:34-Ale já vím, jak by se to dalo zařídit.
01:07:42Zejtra dostanu k narozeninám Ringa.
01:07:44-Tss. Leda tak nafukovacího.
-Tak se vsaď.
01:07:47-Teta říkala, pes do bytu jen přes její mrtvolu.
01:07:53-Tss. Budeš mrkat!
01:08:01-Už je Karel doma?
-Jo, před chvilkou přilít.
01:08:07-Teto?-No?
-Táta ti chce něco důležitýho říct.
01:08:12-Tati?
01:08:14Tati, moc ti děkuju, žes mi sehnal Ferdu.
01:08:17-No, to ti musím říct, Karle. Dneska to šlo Helence jako nikdy.
01:08:21-Teto!-Co?
-Táta ti něco chce.-No tak...
01:08:25A co, Karle?
01:08:27-Chtěl jsem ti to říct už včera, ale nechtěl jsem tě rozrušit.
01:08:31Já jsem totiž něco rozluštil.
01:08:34A to do koho se po smrti převtělil ten tvůj milovaný Giuseppe Verdi.
01:08:38-Jé.
-No ne, Karle.
01:08:41Ty to víš?
-No ovšem, že to vím.
01:08:45Do školníkovic psa.
01:08:48-Školníkovic Ringo.
-Opravdu?
01:08:50-On je Giuseppe Verdi.
01:08:53Je to vážně Ringo?
-Samozřejmě.
01:08:57-Už jenom to, jak jste se k němu choval!
01:09:00Všeobecně se ví, že vaše paní ho mlátila!
01:09:04-Ale kdo to moh tušit, že ano.
-Mlčte!
01:09:07A toto se prosím všechno dělo na půdě školy.
01:09:10Tady měl být tento veliký muž.
01:09:13Tento veliký pes.
01:09:16Promiňte.
01:09:18Tento velikán hýčkán!
01:09:22-Ale kdyby sem sem sem to věděl, tak...
01:09:24-Ale kdyby sem sem sem.
01:09:26Nechte toho koktání a aspoň se mu omluvte! No.
01:09:33-Ringo.-No tak! Ringo!
-Pardon.
01:09:35Totiž, pane skladateli, mně je to nesmírně líto.
01:09:38Ale kdybyste byl jenom štěknul.
01:09:42-Podal mu ruku. Odpouští mu!
01:09:45Vidíte, že mu odpouští.
01:09:48-Já mu odpouštím. Ale jestli vám odpustí váš kocour.
01:09:52Necháváte ho často bez večeře, tak o tom pochybuju.-Já?
01:09:55-On je to totiž, abyste věděla, převtělený velký vlámský malíř.
01:09:59Rembrandt.
01:10:01-Pane řediteli, když to vše víte...
01:10:05Podle čeho určujete, kdo se v co převtělí?
01:10:09-Jsou určité zákonitosti, které vám mohu klidně vysvětlit.
01:10:14-No to nás velice zajímá.
-Ano. Výborně. Výborně.
01:10:17-Snad byste s tím mohl vystoupit v rozhlase nebo taky v televizi.
01:10:22-To ještě uvážíme.
01:10:25-A ještě jednou se omlouvám. Děkuju vám, mistře.
01:10:30-Vilíku! Dostaneš ho k narozeninám.
01:10:37-Já zírám.
01:10:39-Co jsem ti říkal?
01:10:50-Řekl jsem ti 2x chleba se šunkou a ne šunku s chlebem!
01:10:54Zpátky.
01:10:57Někdy je úplně pitomej.
01:11:00-Jseš nějakej nervózní. Co Helenka?
01:11:03Už jsi dlouho o ní nemluvil?
-Co? Která? Jo.
01:11:07Našla si nějakýho ornitologa či co.
-Aha.
01:11:11ZVONĚNÍ TELEFONU
01:11:13-Zachariáš!-Trojanová.
-Helenko!-No prosím.
01:11:17-Jak se máte?
01:11:19-Jestli nemáte puštěnou televizi, pane inženýre, tak si ji zapněte.
01:11:23Bude to pro vás velice poučné.
01:11:30-Prej si mám zapnout televizor.
-Bylo to slyšet.
01:11:43-Rozumím-li dobře, pane řediteli, tak kdo má oči hnědé, může být myší.
01:11:48Oči zelené kočkou a s modrýma očima mravencem.
01:11:52Je to tak?
-Ano, zajisté.
01:11:54Ale také hraje roli tělesná výška.
01:11:57Malá postava znamená vrabce, střední havrana a vysoká čápa.
01:12:01-Cože?
-Neposlouchej to. Jsou to nesmysly.
01:12:04-Tak já mám bejt jednou havran, jo? Havran, kterýho ty odpráskneš!
01:12:08-Říkám ti, že je to celý nesmysl.
-Jakejpak nesmysl?-No jistě.
01:12:11-Poslouchám přece ředitele Trojana. A ten se sám převtělil.
01:12:14Takže o tom asi něco ví. Rozhodně víc, než ty!
01:12:17-Ale to není žádnej ředitel Trojan. Ale nějakej podvodník.
01:12:23Ředitele Trojana jsem nechal zmizet.
-No to snad nemyslíš vážně?
01:12:26-Nechal jsem ho zmizet jako všechny zvířata.
01:12:29V zoologické zahradě, na ulicích a všude jinde.
01:12:31-Cože? To mně říkáš jen tak, jo? Ty neřáde!-Vitvare?
01:12:36-A co pan manžel?
01:12:38-Vychází mu hraboš polní. Má z toho tak trochu komplex.
01:12:43To víte. Já mám být totiž muflon.
01:12:46Já muflon a on takováhle myšička.
01:12:51-Dobrý den.
-Dobrý den.
01:12:55-Pane inženýre? Nechte toho střílení!
01:12:57Tchán má být špačkem a vy ho potom odprásknete!
01:13:00-Jste surovec a necita.
01:13:04-Tady to máš. Říkám ti, musíš to udělat!
01:13:06-Ale no jo.
01:13:09ZPĚV OPERNÍ ÁRIE
-Vzduch naplněn je rozkoší.
01:13:13a lásky sladkou vůní.
01:13:16VYTÍ RINGA DO HUDBY
01:13:18Jež prýští z čarovných tůní
01:13:21dvou očí z temna řas.
01:13:24VYTÍ RINGA DO HUDBY
01:13:26Již k přípitku zvednem své číše zářící,
01:13:33ku poctě věku a krás.
01:13:36Již k přípitku zvednem své číše září...
01:13:42-Tak dost! Nechme toho.
01:13:46Mistr není pravděpodobně spokojen. Že mistře?
01:13:49-Teto? To ho uklidní. Na! No žer!
01:13:52-Žer? No jak to s mistrem mluvíš?
01:13:55-Já jenom žasnu.
-Pane Verdi, jdem se vyvenčit.
01:14:01-Štastný to muž.
01:14:05PLÁČE
01:14:07-Teto? Teto, proč pláčeš?
01:14:11-Proč zrovna já, která mám ráda teplo.
01:14:15Mám bejt lední medvěd?
-Ale.
01:14:18-Ta ledová voda.
01:14:21To je hrůza!
01:14:23To je nespravedlivý.
01:14:30-To je jenom takovej fór.
01:14:32-Jakej fór? Ty tomu snad rozumíš líp než táta?
01:14:37-Ten havran není žádnej táta.
01:14:40To je pan Šubrt.
01:14:42A pan Šubrt není Šubrt, ale ten havran.
01:14:46Chápeš to?
-Tss. Co cvokáš?
01:14:49-Já vím, že je to děsně komplikovaný.
01:14:52Ale jak to tak vypadá, tak ty ses zamilovala.
01:14:55A to do nějakýho šílence z pohádky.
-Ne, ne.
01:15:02-Po pracovní době tady nemá co kdo pohledávat.
01:15:05-Dejte pokoj, vy byrokrate! Oprava je nutná, stroji to prospěje.
01:15:09-No, teď snad.
-No, no tak. Tak to tam dej.
01:15:17-No tak teď má paměť pohromadě. Tak to zkus!
01:15:26POČÍTAČ
-Jsem připraven.
01:15:28-Chci kombinaci, po které zmizel ředitel Trojan.
01:15:31-HUBERO KORORO.
01:15:34-A teď pozpátku!
-OROROK OREBUH.
01:15:40-Přečti to.
01:15:44No!
01:15:46-Tak, pane řediteli Trojane.
01:15:51Ororok orebuh.
01:15:58Dobrý den, pane řediteli.
01:16:04-Kde to jsem?
-Ve výpočetním středisku.
01:16:08A kde jste byl vy?
01:16:10-Král mě chtěl právě jmenovat rádcem v oblasti zoologie.
01:16:15V pohádkové říši se totiž...
01:16:18-Vy jste byl v pohádkové říši? No já taky! -Ano?
01:16:20-S trpaslíky a byl jsem pasovanej.
-Nerušte teď, pane Pechánek.
01:16:25-V pohádkové říši se totiž objevilo neobvyklé množství zvířat.
01:16:28Psů, koček, slonů, velbloudů.
01:16:32A všechno prosím, to způsobil tady pan inženýr Zachariáš.
01:16:36Ano. Já ho přistihl.
01:16:39-No vidíte. A já jsem ho donutil, aby napravil, co způsobil.
01:16:43Jenom tak má nárok, abyste mu odpustil.
01:16:46POČÍTAČ
-Nejsem člověk.
01:16:48Tak jsou naprogramováni lidé.
01:16:51Nikoli počítač!
01:16:55-Co tím chceš říct?
01:16:57-Mám v programu aktivizaci obranného systému.
01:17:01Poškodil jste! Potrestám!
01:17:05-Cože? Ty mě? No dovol!
-CUKOFASO XVBUFO.
01:17:07-No tak. Nech toho. Uklidni se.
-DUKOFASO YVBUFO,
01:17:10-Stop, povídám ti, stop.
-EUKOFASO ZVBUFO.
01:17:13-Dost! Přestaň! Dost! Nezahrávej si!
-FUKOFASO AUBUFO.
01:17:16-Udělejte s tím něco. Stop, povídám.
-LUKOFASO GUBUFO.
01:17:20-No tak, neblázni. No tak, prosím.
-MUKOFASO HUBUFO.
01:17:23-Ne!
-NUKOFASO IUBUFO, OUKOFASO JUBUFO.
01:17:27-Přestaň, dost! Nech toho!
-PUKOFASO KUBUFO, QUKOFASO LUBUFO.
01:17:30-Povídám: Stop. Ne, ne! Já nechci.
-RUKOFASO MUBUFO.
01:17:33Inženýre Zachariáši, RUKOFASO MUBUFO!-Ne!
01:17:51ZVONĚNÍ ZVONKU
01:17:54-Šubrt.
01:17:56-Jen se nezblázni.
01:18:08-No, tati!
01:18:12-No, Karle! No co. Jak to, že jsi neumřel?
01:18:18Jak to, že už nejsi havran?
01:18:21-Proč bych měl umřít? Proč bych měl bejt havran?
01:18:25-Vždyť jsi jako havran řídil školu!
01:18:28Já jsem tě měla takhle na ruce.
01:18:31Taky jsi sem poslal toho Šubrta.
-Já?-No.
01:18:36ZVONĚNÍ ZVONKU
01:18:38To je Šubrt.
01:18:42-Dobrý večer, milé dámy. Ó Helenko, váš půvab.
01:18:52Stalo se něco?
-Pane Šubrt.
01:18:55To je můj bratr a váš přítel. Támhle!
01:19:00-Tohle že je Šubrt?
01:19:04-No, já... Promiňte, ale já jsem...
-Nechte toho!
01:19:09Jak to, že máte moje šaty?
01:19:11Poslyšte, já vás znám.
01:19:15Vy jste Rumburak! Já jsem o vás slyšel.
01:19:18Jste zlý čaroděj!
01:19:21Napůl člověk a napůl havran!
01:19:25-To je fantastický.
-A ty mlč.
01:19:28Půl člověk a půl havran?
01:19:33Tak vy jste nás obelstil.
01:19:35Jako člověk jste se vydával za Šubrta.
01:19:38A jako havran tady za našeho Karla, viď?
01:19:43-Co jiného se dá čekat od takového zloducha.
01:19:49-Tati, prosím tě. Nedělej z toho kovbojku.
01:19:52Já bych byla celá šťastná, kdybych byla napůl pták.
01:19:54-Už ani slovo.
-Jo.
01:19:57-Ale já vás...
01:19:59Jen co si vzpomenu, počkejte.
01:20:03Rumburaku, hurebo...
-Prosím, ne.
01:20:06-Hubero kororo.
01:20:11-Tos neměl dělat. Víš vůbec, kdo to byl?
01:20:15To byl můj Ferda.
01:20:20-To vám byla nádhera.
01:20:23Kocour v botách tam hostil všecky kočky.
01:20:28Červená karkulka slony a vysokou.
01:20:32Já jsem si připadal jako v pohádce.
01:20:34-Ale vždyť jsi byl v pohádce, tati!
01:20:37-No to je úžasný. Ty tady básníš o lásce ke zvířatům.
01:20:40A když je někdo trošku havran, tak bys ho nejradši...
01:20:43To je teda důslednost, opravdu!
01:20:45-To je demagogie. Nech těch komedií a vylez!
01:20:48-Nevylezu.-Proboha, dítě. Jaký to má smysl? Vylez!-No!
01:20:53-Budu tady třeba 10 let. Dokud táta nezavolá Ferdu zpátky.
01:20:59-S tím nepočítej
-Jseš pěkně cáklá.
01:21:02-Tak dost! Kdyby nás tak někdo slyšel!
01:21:05Červená karkulka, havrani. Ferda!
01:21:09Vždyť vypadáme jako cvoci.
01:21:11-A proč bychom nemohli být cvoci?
01:21:14Tati, napiš mi to zaklínadlo.
-Na co?
01:21:17-No, abych spravil všechno to, co nadělal ten Zachariáš.
01:21:22-Trest, který dopadl na mou hlavu, byl krutý.
01:21:24Ještě, že se mne ujala jedna slušná rodinka.
01:21:27Získal jsem tchýni a spoustu bratranců.
01:21:29Tohle je Otýlie.
01:21:31No a tohle jsem já. Diplomovaný inženýr Zachariáš.
01:21:36Ale mám nový životní cíl.
01:21:39Chci se stát šiřitelem techniky v ptačí říši.
01:21:42RÁDIO
-A studená fronta postoupí.
01:21:45Přes den bude mínus 17
01:21:47V noci v místech s vyjasněním poklesnou teploty až na mínus 22
01:22:00-Pejskové ororok orebuh.
01:22:09-Kluci mí zlatí.
01:22:14Kde jste byli tak dlouho?
01:22:25-Slonové ororok orebuh.
01:22:31-Jé, podívej.
-Ahoj!
01:22:40-Je! Je! No jedeš pryč!
01:22:43Neřádi! Havěť zlodějská.
01:22:47Sebrali panu řediteli celou svačinu.
01:22:56Uctivá poklona.
-Pane inspektore.
01:22:59Já vás ujišťuji, že všechno, co jste slyšel, je pravda.
01:23:03Ředitel Trojan totiž řídí školu i ve své nové podobě.
01:23:09-Ostatně tady ho máme.
01:23:17-Pardon, dobrou chuť.
01:23:21Rád bych slyšel, jak se k této situaci stavíte.
01:23:25PLESKNUTÍ Ó!!
01:23:29Ale to snad... To se mi nezdá.
01:23:32Neměli bychom mu již věnovat důvěru jako řediteli školy.
01:23:39Vy? -Dobrý den.
-Dobrý den. -Prosím...
01:23:43Vy nejste havran?
01:23:47-Ovšem, že ne. Pardon.
01:23:52No. Tak, pojď.
01:23:57Šup.
01:24:00Snad byste, pane inspektore, nevěřil ve stěhování duší.
01:24:05Jsme přece racionálně myslící lidé.
01:24:09-Ale kde jste tedy vlastně pobýval?
01:24:12-Jak bych vám to...
01:24:15Mezi... Jak bych vám to...
01:24:19Zkrátka mezi trpaslíky a vílami.
01:24:26-No představte si to.
01:24:29Spolek pro ochranu živé přírody jmenoval tátu čestným prezidentem.
01:24:36-To je spíš ostuda!
-No co to povídáš?
01:24:39-Jmenovanej by měl bejt Rumburak. A ne táta.
01:24:43A taky já! Abys věděla.
01:24:45-No to je jasný. Táta přišel k hotovýmu.
01:24:47A teď, když půjde o jmenování, tak mu najednou Ferda vadit nebude.
01:24:50Zajímavý.
-Jsou ale drzý.
01:24:53-Počkej, Evžo. Mají pravdu.
01:24:56Já myslím, že jsem panu Rumburakovi opravdu tak trochu ublížil.
01:25:01-No, to už je trochu lepší.
01:25:03-Víš, Evžo. Já jsem o tom přemýšlel.
01:25:06Ono by to vlastně bylo ideální. Například.
01:25:08Kdyby ty jsi byla napůl člověk, napůl kanárek.
01:25:13Chápeš?
01:25:18-Tati, ty už se na Rumburaka nezlobíš?
01:25:21-Kdybych si tak vzpomněl, jak to napravit.
01:25:24-Mám nápad. Podívej.
01:25:30Pane Rumburaku, ororok orebuh.
01:25:38-To je Ferda. Ferda se vrátil.
01:25:45-Ani nevíte, jak jsem rád, že jsem zase zpátky.
01:25:49Už mi to tam nesedělo.
01:25:51-A co vám tam nesedělo?
01:25:53-Tak na světě jsou příjemnější věci než proměňovat princezny v žáby.
01:25:58Nebo přivolávat krupobití.
01:26:01Helenko, tohleto, to je pro vás.
01:26:05-Jé! Děkuju.
01:26:10-No, dobře, dobře, dobře. Ale co chcete tady dělat?
01:26:26-Nedejte se rušit, slečno Trojanová.
01:26:29Pane Rumburaku, rád bych vás seznámil s panem inženýrem.
01:26:32Uvádí do provozu novou řadu počítačů.
01:26:34-Jsem rád, že vás poznávám. Máte přímo zázračné výsledky.
01:26:38Nechtěl byste mi pomoct uvést do chodu ten nový typ?
01:26:42-Ne, ne, nechtěl.
01:26:44Víte, my si tady ohromně rozumíme.
01:26:47Tady s ním.
01:26:49My jsme tak trochu kolegové.
01:26:52No a tady s kolegyní jsme tak trochu...
01:26:58Zkrátka nechtěl.
-Škoda. To mě mrzí. Těšilo mě.
01:27:03-Prosím.
01:27:06-Nemohl bych to zkusit s inženýrem Zachariášem? -No.
01:27:09-Co s ním vlastně je?
01:27:12-Tady je aspoň trochu teplo.
01:27:15Ale kdyby ta Otýlie věděla, na koho se sem chodím dívat.
01:27:20Hop!
01:27:28-Výborně, Helenko. Výborně. Můžeš si dát pauzu.
01:27:34-Jsi skvělá. Ty nebruslíš.
01:27:36Ty přímo lítáš. Jsi jako pták.
01:27:39-Divíš se? Když je tady Ferda.
01:29:31Skryté titulky: Petr Kopecký
01:29:35Vyrobila Česká televize 2014
Úspěch seriálu Arabela inspiroval scenáristu Miloše Macourka a režiséra Václava Vorlíčka k návratu. Ve volném filmovém pokračování však neměl hlavní slovo prsten princezny Arabely, nýbrž zločinný čaroděj druhého stupně Rumburak. Ten uvízl ve světě lidí a nemůže se vrátit do říše pohádek, protože zapomněl příslušné zaklínadlo. Navíc je proměněný v havrana a do své lidské podoby se může vracet jen v noci. Jeho denní výlety v havraní podobě jsou životu nebezpečné, neboť jistý inženýr Zachariáš nenávidí zvířata a chce jej zastřelit. Není divu, že se Rumburak chce za každou cenu vrátit zpět do pohádkové říše. Nečekaného pomocníka najde v počítači výzkumného ústavu. Stroj, který Rumburak považuje za „kolegu“ čaroděje, mu totiž pomáha generovat různá zaklínadla…
