Malíř Kamil Lhoták
Osobitě poetická Lhotákova malba byla podmíněna jeho neškoleným projevem. Jeho originální styl je založen na básnickém pohledu, přestože hlavním inspirativním zdrojem mu byla technika a civilizace z přelomu a počátku dvacátého století - především průkopnická doba automobilismu, letectví a vlakové dopravy - ale i pražská periférie se svými ohradami (například Nádraží, 1942; Balónová ohrada, 1938; Volání dálek; Zeď vzpomínek, 1954). Přes snový ráz prostředí i jemnou valérovou malbu mají zobrazené technické předměty vždy naprostou věrnost a konkrétnost. V kompozici se objevily principy, které předjímaly narativní figuraci šedesátých let (sled situací na téma Ze života balónu, 1946). Lhoták se věnoval rovněž ilustracím, z nichž nejznámější jsou vyobrazení ke knihám A. Branalda.