Pouta

Kristína M. Farkašová

Klára

Ve filmu hrajete Kláru, mladou jeřábnici nezakořeněnou ve velkém městě, milenku ženatého disidenta Tomáše a předmět touhy estébáka Antonína. Jak vy sama vnímáte osobnost Kláry?

Klára je mi sympatická. Žije si ve svém vlastním, uzavřeném světě, nikým se nenechá moc ovlivnit. Je ráda, že je ráda, a nic moc neřeší. Chtěla bych mít její vnitřní klid. Ten jí závidím. Společně s Radimem Špačkem a Ondřejem Štindlem jsme Kláře vymysleli i příběh z minulosti, který nám pomohl ztvárnit její současnost. Před tím, jak ji vidíme v příběhu Pout, to neměla v životě lehké...

Ve filmu řídíte jeřáb v rozlehlé tovární hale, kromě zvládnutí této dovednosti, připravovala jste se na roli ještě nějak?

Absolvovala jsem rychlokurz u paní jeřábnice, která měla „můj“ jeřáb na starosti. Byl to takový její pokojíček, ale byla ochotná zasvětit mě do tajů tohoto „vysokého“ řemesla. Není to až tak náročná práce a tak dvě hodiny mě to i bavilo. Moje maminka je ráda, že jsem si konečně sáhla i na nějaké normální řemeslo.

Jak jste se cítila v kulisách temných 80. let minulého století?

Kulisy mi nijak zvlášť nevadily. S retro stylem se setkávám poměrně často, vždyť i v Bratislavě máme několik kouzelných míst. Hodně mě bavily dobové kostýmy, hlavně když se z kostymérského autobusu vyrojil komparz – dav lidí z jiné doby. Kalhoty, které měly pas až někde pod žebry, mi byly hodně nesympatické a špatně se v nich dýchalo. Moc příjemné nebyly ani boty, ve kterých jsem si v červnu hrála na pozdní podzim. Ale aby se neřeklo, přívěsek na krk a prstýnek byly originály z osmdesátých let po mojí mamince a babičce. Hlavně ať se móda té doby nevrací – je to hrůza! Ale z rekvizit měl celý štáb radost. Našim úžasným rekvizitářům se podařilo najít opravdové skvosty.

Zůstal vám v hlavě z natáčení Pout nějaký dominantní zážitek?

Celé natáčení, celá zkušenost, všecko kolem bylo obrovským zážitkem, jsem za něj velmi vděčná. Zůstali mi dobří kamarádi, na které jsem opět měla štěstí... Zůstala mi také spousta dojmů, které se mi určitě naplno vybaví, až všichni společně uvidíme hotový film. Na to se těším. Například si přesně vzpomínám, kterou scénu jsme točili, když přišla zpráva, že zemřel Michael Jackson... absurdní, co?

Jste všestrannou uměleckou osobností, úctyhodnou ženou mnoha aktivit. Kromě herectví se věnujete také dramaturgii, zpíváte, malujete naivní obrázky, fotografujete, moderujete... Co vás nejvíc baví?

Baví mě to kombinovat, protože pak mě žádná z mých aktivit nenudí a z každé změny mám velkou radost, takže se raduji i několikrát denně. Jsem také náruživá turistka, miluji Tatry a naše psy – na tom zatím nevydělávám... jen duševně. Už delší dobu se zabývám také líčením, například nevěst. Hrdě hlásím, že se všechny vdaly, přestože jsem si na ně kreslila.

Jaké jsou vaše aktuální pracovní plány?

Jsem na volné noze, takže přicházejí různé nabídky, poslední dobou hlavně na moderování. Kromě jiných příjemných pracovních povinností aktuálně zkouším v Radošínském divadle program, se kterým jedeme vystupovat na zimní olympiádu ve Vancouveru. A píši také komiks o domácím násilí pro studenty středních škol. Ale kdyby mě někdo chtěl obsadit do filmu, ráda přijímám!