Rozhovor s Ondřejem Frankem, bývalým montérem Hyundai

Klikněte pro větší obrázek Jak dlouho jste v automobilce Hyundai pracoval a na jaké pozici? Bavila vás ta práce?

V Hyundai jsem pracoval zhruba jeden a půl roku na různých pozicích, nejdéle asi na pozici rychloopravář lehkých závad na autech, které právě sjely z linky. Ale během této práce mě občas nadřízení poslali za „odměnu“ na linku na nejtěžší pozice na hale, kde jsem potil krev kvůli svému upozorňování na to, že ve fabrice není všechno v pořádku. Co se týče práce, tak to mě bavilo, protože auta jsou můj život, ale někteří lidi mi mou práci uměli pěkně osladit.

Na filmaře, kteří v Nošovicích natáčeli, jste se obrátil s tím, že montéři jsou svými nadřízenými šikanováni. Jak se to konkrétně projevovalo? Jaké ústrky jste zažil na vlastní kůži?

Předem bych chtěl říct, že se jednalo o soustavné, neustálé drobné provokace mé osoby ze strany nadřízených, což je dlouhodobě těžké zvládat. Ale netýkalo se to jenom mě, viděl jsem, že takhle bylo zacházeno i s ostatními. Jednalo se především o dlouhodobě povinně nařizované přesčasy, které se tvářily jako, že jsou dobrovolné. Na tyto přesčasy jsme museli chodit i dva měsíce v kuse. Rychlost linky byla závratná a někteří lidé to prostě nevydrželi a kolabovali, nebo alespoň brali léky proti bolesti, aby to nějak zvládli. Linka v Nošovicích jede o třetinu rychleji než v jiných závodech Hyundai a přitom se tu pracuje za směšné platy (10 tis. Kč čistého). Lidé nesměli podle potřeby odcházet na toaletu, a když byla pauza, tak to bylo šílené: jenom si to představte - 400 lidí na 12 záchodů. Taky nás dost trápil zákaz pití na linkách. To je jen krátký výřez toho, co se dělo a děje v Hyundai. Představte si, že dotahujete šrouby na 400 autech za den a jeden jediný šroub dotáhnete nedostatečně. Za to následovalo seřvání nadřízeným, vytýkací dopis a tím ztráta prémií ve výši 6000 Kč. Nebo když bylo náhle změněno místo na kouření, lidé si toho nevšimli a už odpoledne jim byly rozdány vytýkací dopisy, že kouřili na nevyhrazeném místě.

Mně osobně se přihodilo to, že když jsem byl ještě na lince, byl jsem napaden nadřízeným, jen protože jsem nesouhlasil s tím, že děláme v kuse jednu práci i dva týdny. V zákoníku práce je uvedeno, že po každých dvou hodinách se musí měnit pozice kvůli tomu, aby člověk z té jednotvárné práce nezblbnul. Nebo později, když už jsem byl na úseku zvaný repair, tak byl určený člověk, který za náma celý den stál a buzeroval nás, ať děláme rychleji a ať se neflákáme. Vydržel jsem to dva týdny a poslal jsem ho někam a hned jsem šel za trest na linku. Připomenul se mi asi nejhorší zážitek v Hyundai: při otevírání fabriky přiletěl syn nejvyššího šéfa Huyndai. Na konci směny byly připraveny koridory k šatnám, ve kterých jsme museli jít jako ovce a on si nás prohlížel, bylo to absolutně nedůstojné.

Za těmi silovými praktikami stojí Korejci nebo Češi?

Jednoznačně za to, co se děje v Hyuindai a přidružených firmách, můžou čeští manažeři, ale i ti jen plnili povely korejského vedení, které bylo rádo, že tam má režim jako v pracovním táboře. Jen pro osvětlení - oblíbený slogan manažerů zněl: „Zákony ČR končí za branami Huyndai.“

Obrátil jste se na odbory? Pomohly vám?

Ano, obrátil, ale nepostavily se za mě, neudělaly nic proto, abych zůstal zaměstnancem Hyundai. Ale už předtím, když jsem viděl, že ve je firmě spousta věcí v nepořádku, kontaktoval jsem své nadřízené, potom odbory, a když ani tam mě nevyslechli, skončil jsem u pana Klusáka a jeho kamery.

Film Vše pro dobro světa a Nošovic jste viděl na předpremiéře ve Frýdku-Místku. Co mu říkáte? Proč by se diváci měli na tento film vydat do kina?

Tohle je otázka pro nezaujaté diváky a nevím, jestli na ni budu umět dobře odpovědět. Myslím si ale, že každý se v tomhle filmu může najít, to je jeho největší síla. Každý se může vžít do role těch lidí a zeptat se sám sebe, jak by se zachoval. Na předpremiéře ve Frýdku-Místku byla skvělá atmosféra a pokaždé bylo vyprodáno a po filmu následovala vášnivá debata. Myslím si, že je dobře, že takový film mohl vzniknout a podařilo se ho dostat před diváky. Na to, jaký je ten film, ať si udělá každý názor sám.

Nelitujete, že jste byl vyhozen právě kvůli svému otevřenému výstupu před kamerou? Mám na mysli tu scénu, jak si musíte stoupat na špičky.

Nelituju toho a nikdy toho litovat nebudu. Ale lituji toho, že jsem se nechal hloupě donutit k podepsání výpovědi dohodou.

Sledujete, jaká je situace v továrně dnes? Zlepšilo se to?

Situaci v Hyundai sleduji neustále díky kamarádům, se kterýma se o problémech bavíme. Nezměnilo se tam nic a doneslo se ke mně, že je to tam ještě horší, než to bylo. A to, že přidali pár stovek na výplatu, nezmění nic, že se k lidem chovají jako k lidským strojům.

Je pravda, že zvažujete do automobilky Hyundai znovu nastoupit a angažovat se v odborech?

Ano, to je, rád bych se znova dostal do fabriky a do odborů, Chtěl bych přispět k tomu, aby se tam situace konečně zlepšila. Jo, a ještě bych chtěl poděkovat Vítovi Klusákovi, že měl se mnou trpělivost a věřil mi.

Rozhovory