Dokumentární mozaika Miroslava Kučery neseznamuje pouze s osudem Jana Husa, jehož památku si dnes připomínáme. Zabývá se stejnou měrou i otázkou, jak se kacíř v průběhu času a pod politickými tlaky mění v národního světce (2000). Scénář a režie M. Kučera

Od upálení Mistra Jana Husa nás dělí více než 600 let, avšak jeho myšlenky nepřestávají vyvolávat diskuze a inspirovat. Na otázku, proč je Husův odkaz stále živý, se snaží odpovědět dokumentární film režiséra Miloslava Kučery inspirovaný rozsáhlou diskuzí, která se rozproudila po návštěvě Jana Pavla II. v Praze v roce 1990. Film je „dokumentární mozaikou“ seznamující diváky netradiční formou s životem a dílem významného církevního reformátora. V další rovině sleduje snímek proměnu „kacíře“ v národního světce a mučedníka, připomíná využívání a zneužívání Husa politiky 19. a 20. století. Nabízí též reflexi osobnosti Mistra Jana v umění a výsledků bádání komise, která se zabývala osudem Jana Husa z hlediska reforem, jež se za více než pět set let odehrály v katolické církvi. K patrně nejznámější postavě českých dějin se ve filmu vyjadřují odborníci – historici, teologové, právníci a také tzv. řadoví občané, ať už věřící, nevěřící, děti či mládež. K velkému teologovi, ideologovi, pedagogovi a politikovi se v závěru filmu vrací i sám papež Jan Pavel II., který nad tragickým koncem „nejvěrnějšího Čecha“ vyslovil své politování.

Napište nám