Pravda o důvodech a výsledku Bonapartova tažení. Francouzská dokumentární rekonstrukce
00:00:12 Česká televize uvádí francouzský dokumentární film
00:00:16 BONAPARTE V EGYPTĚ
00:00:26 Během mé nedávné cesty do Egypta
00:00:29 na palubě nádherného dvojstěžníku s plochým dnem,
00:00:32 který se plaví mezi Luxorem a Asuánem,
00:00:35 upoutalo mou pozornost několik knih:
00:00:39 "Bonaparte a dobývání Egypta, "Tažení do Egypta"
00:00:42 a "Bonapartovi učenci".
00:00:48 Na mysl mi přicházely jednotlivé scény z dějin této země,
00:00:52 dějin stejně tak úžasných jako plných násilí:
00:00:56 Bonapartovo tažení do Egypta před více než dvěma sty lety!
00:01:00 50 000 vojáků a námořníků!
00:01:03 167 učenců, koně, děla, potyčky s divokými mamlúky,
00:01:07 jeho sen stát se císařem Východu!
00:01:11 Jeho touha přinést Egypťanům světlo francouzské revoluce
00:01:15 a odhodlání odříznout Angličanům cestu do Indie.
00:01:19 O něco později jsem v Paříži objevil
00:01:22 další knihu "Podivuhodné stopy dějin a událostí",
00:01:26 kterou napsal Egypťan Al Gabarti.
00:01:29 Je to podrobná kronika sepsaná ulámou působícím v mešitě Al-Azhar,
00:01:34 v té době jednom z prvních intelektuálních center islámu.
00:01:39 Jediná kniha je však málo
00:01:42 a já se ptal, jak mohou Egypťané pochopit své dějiny,
00:01:46 když všechny knihy napsali cizinci.
00:01:49 Pak jsem se dozvěděl, že se v roce 1998 zrodil nápad
00:01:53 oslavit dvousté výročí této invaze.
00:01:56 To je tak trochu jako kdyby se Francouzi rozhodli
00:02:00 připomínat si porážky z let 1870 či 1940!
00:02:04 Odjel jsem tedy hledat tyto Egypťany,
00:02:07 fascinované dějinami a stopami,
00:02:11 které v jejich zemi zanechal Napoleon.
00:02:14 Jako průvodce mi měla posloužit kniha Al Gabartiho,
00:02:18 jejíž kopii jsem získal
00:02:21 ve Francouzské národní knihovně v Paříži.
00:02:26 Jedná se o text, který byl přepsán ve třech svazcích
00:02:30 a právě ve 3. svazku autor vypráví o francouzském tažení do Egypta.
00:02:37 Je úžasné, že se našli lidé, kteří přepisovali tak dlouhé knihy,
00:02:42 kteří byli ochotni na tom trávit veškerý čas.
00:02:46 Je to součást tradice psané knihy, která je velice dlouhá!
00:02:49 Tehdy by se dalo hovořit o skutečném zlatém věku islámu,
00:02:53 ale v době, kdy žil Al Gabarti
00:02:56 se tyto tradice již do značné míry vytratily.
00:02:59 Lidé se této činnosti věnovali jen v případě svatých knih.
00:03:03 Především proto, že před ním zažíval Egypt skutečný úpadek.
00:03:07 Al Gabartiho otec se svého času zabýval matematikou,
00:03:12 ale nejspíš to bylo na dost nízké úrovni.
00:03:17 Své putování jsem začal u Abdala Rahmana Al Gabartiho,
00:03:21 učence z mešity Al-Azhar v Káhiře.
00:03:25 Al-Azhar znamená "světlo", "vyzařování".
00:03:29 Jeden profesor kaligrafie mi velice pečlivě ukázal,
00:03:34 jak Al Gabarti tehdy svou kroniku psal.
00:03:38 Al Gabarti: Podivuhodné stopy dějin a událostí:
00:03:43 "Tímto rokem se započalo období poznamenaná velkými bitvami.
00:03:48 Náhle a nečekaně se přihodily nešťastné události,
00:03:53 které lidi děsily.
00:03:59 Zlo následovalo za zlem, chod věcí byl narušen,
00:04:03 zdravý rozum se zakalil, všude vládl zmar a všeobecné ničení.
00:04:08 Tak to pokračovalo bez konce.
00:04:16 Bůh bezdůvodně nesesílá svůj trest na města,
00:04:21 jejichž obyvatelé jsou spravedliví."
00:04:38 Dnes představuje univerzita Al-Azhar
00:04:42 nejvyšší autoritu sunnitského islámu.
00:04:45 Mezi jejími absolventy je většina asijských a afrických muftiů.
00:04:55 Setkal jsem se s profesorem Saadem el Halawanym,
00:04:59 autorem povídky, jejíž děj se odehrává
00:05:02 právě v době francouzské okupace, během tzv. "hamla-al-faransiya".
00:05:07 Jakmile Napoleon Bonaparte opustil Francii,
00:05:11 začal s aktivní proislámskou politikou,
00:05:15 aby si získal srdce Egypťanů, jejichž zemi hodlal okupovat.
00:05:29 Hned na začátku výpravy se zmocnil ostrova Malty,
00:05:34 který v té době obývali a spravovali
00:05:39 rytíři Svatého Jana, Johannité, a dobyl ho.
00:05:45 Následně propustil muslimské vězně a odvezl je s sebou do Egypta,
00:05:50 aby mu tam pomáhali šířit jeho první provolání.
00:05:57 To bylo napsáno a vytištěno v arabštině,
00:06:02 aby si získalo sympatie egyptského lidu.
00:06:08 Provolání: Alexandrie, 13. messidor, rok 6.
00:06:12 Už příliš dlouho bejové, vládnoucí Egyptu,
00:06:15 urážejí francouzský národ a činí příkoří jeho vyjednávačům.
00:06:19 Přišel čas spravedlivého trestu.
00:06:22 Už příliš dlouho ta banda otroků koupených na Kavkazu a v Gruzii
00:06:26 tyranizuje nejkrásnější část světa.
00:06:30 Ale Bůh přikázal, aby jejich vláda skončila.
00:06:33 Lide Egypta, budou ti říkat, že jsem přišel,
00:06:37 abych zničil tvoje náboženství. Nevěř jim.
00:06:40 Přišel jsem, abych ti navrátil tvá práva, ztrestal uchvatitele,
00:06:44 a více než mamlúky ctím Boha, jeho Proroka a Korán.
00:06:49 Ve skutečnosti je Napoleon Bonaparte obelstil.
00:06:54 Lhal, když tvrdil, že je muslim stejně jako oni.
00:07:00 Asi vám nemusím říkat, že na tohle první Napoleonovo provolání
00:07:05 jsme za tu dobu dávno zapomněli.
00:07:08 Jenže někdo nám je bohužel nedávno připomněl.
00:07:12 Byl to pan Bush.
00:07:15 Všimněte si, co Bush prohlašoval, když posílal své vojáky do Iráku
00:07:20 a srovnejte to s Napoleonovým provoláním.
00:07:24 Je to hrozné! Stejné záminky! Stejná slova!
00:07:27 A k tomu ta nekonečná šlechetnost! Až by měl člověk chuť jim říct:
00:07:32 Pánové, vy jste tak strašně hodní, nechtěli byste raději zůstat doma?
00:07:57 Když připlul Napoleon do Alexandrie, vylodil se mimo město,
00:08:02 na severozápadním pobřeží, poblíž ostrova Marabut.
00:08:08 A dobytí Alexandrie bylo vcelku snadná záležitost,
00:08:13 Bonapartova armáda se nesetkala s žádným větším odporem.
00:08:18 Ostatně město v té době hodně upadlo,
00:08:22 v porovnání s tím, čím bylo v období řecko-římském
00:08:27 nebo i později, na počátku arabské okupace.
00:08:33 Tehdejší město Alexandrie bylo malé městečko mezi dvěma přístavy.
00:08:38 Odpor tedy nebyl nijak tuhý.
00:08:41 Zastánce egyptského nacionalismu Mohamed Al-Korayem
00:08:46 byl uvězněn a později v Káhiře popraven.
00:08:58 Tuto popravu samosebou nikdo nezvěčnil,
00:09:03 zato dobytí Egypta Napoleonem je oslavně popisováno
00:09:08 a zobrazováno velice často.
00:09:29 Spisovatel Sonallah Ibrahim právě dokončil svou poslední knihu.
00:09:33 Její hlavní postavou není nikdo jiný,
00:09:37 než služebník či písař Al-Gabartiho během tažení do Egypta.
00:09:46 Na tomto období mě zaujalo především velké bohatství událostí
00:09:51 a nejrůznějších osobností.
00:09:56 Nicméně jsem chtěl opravit některé názory,
00:10:01 které tvrdí, že Napoleonovo tažení do Egypta
00:10:05 byl civilizační šok. Šok, který vyvedl Egypt z temnot
00:10:10 a ukázal mu cestu ke světlu a k pokroku.
00:10:14 Al-Gabarti velice brzy pochopil skutečné záměry Francouzů,
00:10:20 protože jako kronikář historik měl už s dějinami bohaté zkušenosti.
00:10:27 Celé předlouhé dějiny Egypta dokazují,
00:10:31 že nikdy nemáme věřit cizincům.
00:10:35 Cizinec přichází vždy jen proto, aby loupil a kradl.
00:10:39 Neméně důležité je připomenout,
00:10:43 že Al-Gabarti byl bezpochyby prvním egyptským novinářem.
00:10:48 Ať se dělo cokoli, vždy se to pokoušel dozvědět
00:10:52 nebo tam alespoň poslat nějakého svého žáka, aby zjistil, co a jak.
00:10:56 Pochopitelně a zcela přirozeně byl proti okupaci,
00:11:01 proti samotné myšlence okupace své země.
00:11:05 Nicméně zaujímal významné společenské postavení.
00:11:10 A tak když Francouzi ustanovili díván, "radu moudrých",
00:11:15 vybrali ho, aby se stal jejím členem.
00:11:18 A on navzdory tomu, že jejich přítomnost neschvaloval, neodmítl.
00:11:24 Neodmítl, protože chtěl být co nejblíže u zdroje informací.
00:11:32 Právě díky Al-Gabartimu si lze uvědomit,
00:11:35 jak hlubokou ránu to zanechalo
00:11:39 v myslích těch nemnoha intelektuálů,
00:11:42 kteří k událostem nezaujali přímo zamítavý postoj.
00:11:46 On sám jakožto "álim", tedy jeden z al-azharských ulámů,
00:11:50 si dokáže představit, že tomu lze otevřít své racionální svědomí,
00:11:54 aniž by přitom člověk zapřel islám.
00:11:57 A v tom je právě ta neuvěřitelná Al-Gabartiho aktuálnost!
00:12:01 Už tehdy si myslel, že člověk může být muslim,
00:12:05 že může být věřící, a zároveň mu to nebrání otevřít se vědění.
00:12:09 A právě v tom je také Al-Gabarti tak originální,
00:12:12 protože i jiní byli ohromeni vědeckým přínosem,
00:12:16 který tažení nabízelo.
00:12:20 Ale on kladl důraz na druhou stránku věci,
00:12:23 tedy na univerzální hodnoty.
00:12:27 Existují Egypťané, kteří dodnes tvrdošíjně prohlašují:
00:12:32 "Kde bychom byli bez Francouzů, co bychom si bez nich počali!"
00:12:37 No a já jim na to odpovím
00:12:40 jedním dobře známým a proslulým arabským veršem:
00:12:52 "Jestli to víš, je to katastrofa,
00:12:55 ale jestli to nevíš, je to ještě větší katastrofa!"
00:12:59 Je zcela evidentní, že nemají ani ponětí
00:13:02 o skutečné historické stránce tohoto tažení.
00:13:08 Tolik už se toho přece o něm napsalo a vynášelo se do nebe!
00:13:12 Už od časů Napoleona III.,
00:13:16 vždy, když hledali nějakou dobrou záminku pro své koloniální výpady,
00:13:20 vzpomněli si Francouzi na tento příhodný precedens:
00:13:24 Á! Napoleon v Egyptě! Přinesl tam civilizaci!
00:13:30 Myslím, že to byl 7. bod plánů celého tažení,
00:13:33 přinést do země světlo. Jak si to představovali,
00:13:37 snad s nějakou svíčkou nebo dokonce velikou kostelní svící?
00:13:41 Ovšem tahle legenda, tento mýtus
00:13:44 o tažení přinášejícím Egypťanům civilizaci
00:13:48 se začal šířit a mohutnět.
00:13:52 Napoleonův mýtus stvořil sám Napoleon.
00:13:57 "Káhirská vzpoura", od Girodet-Troisona
00:14:03 Podívejme se pozorně na tento obraz,
00:14:07 kde se mísí vliv Davida a romantiků.
00:14:11 Na jedné straně tam uvidíme statické pózy,
00:14:15 ale zároveň velmi živou změť barev, mrtvol zabitých vojáků,
00:14:20 a to vše najednou.
00:14:24 Výrazné figury tvoří dvě paralelní linie:
00:14:28 vlevo je to francouzský důstojník,
00:14:32 vystrojený jako kdyby se chystal na maškarní bál,
00:14:36 v ruce třímající šavli tak trochu jako sklenku šampaňského,
00:14:40 a shlížející dolů na příšerného černocha s dýkou,
00:14:44 který se na něj chystá z druhé strany vrhnout.
00:14:49 A druhá linie je představována
00:14:53 obrovitým, divoce vyhlížejícím černochem-
00:14:56 je to ostatně nádherný akt- který drží v jedné ruce šavli,
00:15:00 aby na důstojníka zaútočil,
00:15:04 a druhou podpírá mladého, půvabného, růžovoučkého mamlúka,
00:15:08 který strachy omdlel!
00:15:13 Je tedy jasné, že Francouzi nebojovali s mamlúky,
00:15:16 nýbrž s jejich hlídacími psy, jimiž byli černí otroci.
00:15:22 Zcela jasně je tu znázorněna civilizace proti barbarství,
00:15:26 o tom nelze pochybovat.
00:15:30 FILM "ADIEU BONAPARTE" REŽISÉRA YUSSEFA CHAHINA
00:16:04 FILMOVÉ STUDIO V KÁHIŘE
00:16:12 "Adieu Bonaparte", to je dlouhá historie!
00:16:16 Režisér mi nabídl, abych mu trochu vypomohl,
00:16:20 spíš trochu něco jako sekretářka než co jiného,
00:16:23 při rešerších týkajících se Bonaparta.
00:16:27 No a když jsem se tím začal zabývat,
00:16:30 při četbě historika Al-Gabartiho
00:16:34 mě velice zarazilo, jak popisuje své překvapení,
00:16:38 když viděl Francouze při stavbě hradeb používat trakaře.
00:16:44 Do nejmenších detailů popisuje věc,
00:16:48 která se mu zdála velice podivná, a sice kolo.
00:16:55 Byl jsem nesmírně překvapený, neuměl jsem si to vysvětlit,
00:16:59 nechápal jsem to.
00:17:02 Zaráželo mě, jak může Egypťana na konci 18. století
00:17:06 překvapit existence kola,
00:17:09 když na ohromných basreliéfech luxorských a asuánských chrámů
00:17:13 lze vidět reprodukce bojových vozů Ramesse II.,
00:17:17 které měly pochopitelně kola.
00:17:21 Během těchto rešerší jsme si tedy plně uvědomili,
00:17:25 do jaké míry měly na Egypt zhoubný vliv
00:17:29 léta vlády osmanské říše a mamlúků.
00:17:32 Egypťané jako by ztratili svou kreativitu, zapomněli na všechno,
00:17:37 co jejich předci vytvořili v dobách faraónů
00:17:41 a co mně osobně přišlo jako něco daného jednou provždy,
00:17:45 na co se nezapomíná- kolo, nástroj.
00:17:51 Úryvek z knihy Al-Gabartiho:
00:17:57 "Měli snadno ovladatelné nástroje, které usnadňovaly práci.
00:18:02 Tak kupříkladu místo košů či nádob používali malé trakaře,
00:18:06 které měly dvě dozadu vybíhající ramena.
00:18:12 Velice snadno se zpředu naplnily pískem, hlínou nebo kamením.
00:18:15 Nákladu se tam vešlo stejné množství, jako do pěti košů.
00:18:19 Pak se rukama uchopila obě ramena, zatlačilo se
00:18:22 a trakař díky svému kolečku dojel snadno až na staveniště.
00:18:26 Když chtěl dělník obsah vysypat,
00:18:29 stačilo ho prostě nahnout na jednu stranu."
00:18:32 Kronikář Gabarti sledoval toto tažení
00:18:37 a příchod Napoleona do Egypta s údivem.
00:18:42 Zároveň svou zemi jaksi znovu objevoval,
00:18:46 sám sebe definoval jako Egypťana, i když s okupací nesouhlasil.
00:18:52 A já si myslím, že právě z tohoto hlediska
00:18:56 se přistupovalo ke scénáři filmu: záměr tvůrců byl ukázat,
00:19:02 jak toto kolonialistické tažení a pro Bonaparta,
00:19:06 který se chtěl na nějakou dobu vzdálit z Paříže,
00:19:11 aby si vybudoval pověst velkého vůdce a vrátil se tam jako císař,
00:19:16 také politické tažení, jak všechno tohle násilí,
00:19:21 ta ostrá konfrontace mezi Egypťany a Francouzi
00:19:26 přispěly k tomu, že si Egypťané uvědomili,
00:19:30 co to vlastně znamená být Egypťanem.
00:19:36 Egyptský lid, vedený některými ulámy z Al-Azharu,
00:19:39 se v Káhiře několikrát pokusil o vzpouru.
00:19:42 Tyto bouře však byly Napoleonovými vojáky
00:19:45 pokaždé krutě potlačeny.
00:19:52 Úryvek z knihy Al-Gabartiho:
00:19:58 "Poté vjeli na koních do mešity Al-Azhar.
00:20:01 Doprovázeli je pěší vojáci, kteří se rozběhli se po vnitřním dvoře
00:20:05 a pronikli i do vyhrazených prostor.
00:20:08 Uvázali koně v "kible".
00:20:11 Vyplenili přilehlé místnosti a příslušenství,
00:20:15 rozbili svítilny a lampy, zničili truhly na knihy,
00:20:18 které patřily studentům, ubytovaným hostům a spisovatelům.
00:20:22 Vyhazovali knihy a svazky Koránu, šlapali po nich.
00:20:25 Posvátná místa znečistili výkaly, močí a plivanci.
00:20:29 Pili víno z láhví, které pak rozbíjeli a odhazovali na dvůr.
00:20:33 Když na někoho narazili, svlékli ho z šatů a pak vyhnali.
00:20:39 Vypadá jako Svatý Michal, snášející se z nebe v záři světla,
00:20:43 snášející se k té stoce,
00:20:46 představované pozůstatky po krvavé řeži v mešitě,
00:20:50 s mrtvými těly kam jen pohlédneš.
00:20:55 Někteří Egypťané dnes považují Bonapartovo tažení
00:21:00 za začátek nové éry, zrod moderního Egypta.
00:21:04 Napoleon často říkával, že chtěl Egypťany zcivilizovat.
00:21:08 Já nepřikládám příliš velkou váhu těmto proklamacím,
00:21:13 která koneckonců používají všichni dobyvatelé:
00:21:17 Španělé v Latinské Americe, Angličané v Indii,
00:21:21 Francouzi v Alžírsku, dokonce i Američané v Iráku,
00:21:25 kteří chtěli civilizovat starý národ,
00:21:29 který sám dal lidstvu velkou civilizaci,
00:21:33 a to mnohem dřív, než vzniklo to,
00:21:37 co se dnes nazývá Spojenými státy!
00:21:40 Já spíš spoléhám na výsledky,
00:21:44 které Napoleon a jeho učenci v Egyptě zanechali.
00:21:51 S vojenskou stránkou věci být pochopitelně spokojeni nemůžeme,
00:21:57 ale jak dobře víte, to trvalo jen necelé tři roky.
00:22:02 Napoleon ale dal do pohybu hnutí,
00:22:06 které spojilo Egypt s Francií a Francii s Egyptem.
00:22:11 Pro nás, Egypťany, je kultura synonymem Francie.
00:22:20 Když myslíme na Francii, myslíme na kulturu.
00:22:24 I Francouzi ale opouštěli Egypt nakaženi jakousi "egyptománií"-
00:22:30 návrat z Egypta, empírový sloh.
00:22:37 Dokonce bychom se možná mohli ptát, kdo vlastně ke komu vpadl?
00:22:42 Byli to Francouzi, kteří vpadli do Egypta,
00:22:46 nebo Egypt vtrhl mezi Francouze?
00:22:52 Orientalismus, ve Francii na konci 18. století
00:22:56 velice oblíbený intelektuální a umělecký směr,
00:22:59 byl jedním z rozhodujících faktorů Napoleonova tažení.
00:23:03 V Egyptě se pak zdvihla vlna zájmu o vše přicházející ze Západu.
00:23:07 Současný malíř Chálid Háfiz
00:23:10 se snaží rozluštit kódy starověkých civilizací,
00:23:13 které pak porovnává s kódy moderní společnosti.
00:23:18 Anubis je superhrdina!
00:23:21 Když se třeba podíváte na Anubise a na Batmana, zezadu i zepředu-
00:23:25 -takhle je to zezadu, takhle zepředu-
00:23:29 a když má ještě k tomu nahou hruď a zaujímá pozici, vyjadřující moc,
00:23:34 tak je to podle mě zcela jasné:
00:23:37 naši přátelé Američané prostě berou všechno!
00:23:41 Tedy chci říct, všechno vztahují k americké kultuře.
00:23:45 A když se podíváme na bohy a bohyně,
00:23:48 jako například bohyně Bastet s maskou kočky,
00:23:51 a porovnáme to s Catwoman- Kočičí ženou,
00:23:55 je to prakticky tatáž funkce.
00:23:58 Anubis a Batman mají absolutně stejnou funkci: chránit před zlem.
00:24:02 Ve své malířské tvorbě se vždy snažím bourat bariéry
00:24:05 mezi přítomností a minulostí a experimentovat s protiklady
00:24:09 posvátný- světský, posvátný- komerční,
00:24:13 posvátný- smyslný.
00:24:15 Zároveň s tím se pokouším zkoumat vztah mezi Východem a Západem
00:24:19 a zároveň mezi nimi odstranit bariéry,
00:24:23 vytvořit mosty a navázat dialog.
00:24:28 Jedním z prvních Bonapartových počinů v Egyptě
00:24:32 bylo založení Egyptského institutu,
00:24:35 jemuž předsedal matematik Monge a později sám Napoleon.
00:24:39 Tato vědecká instituce stále aktivně působí.
00:24:44 Mezi vědci, kteří se zúčastnili Napoleonova tažení
00:24:48 a v jejichž čele stál Monge,
00:24:51 bylo mnoho členů Francouzského institutu.
00:24:55 Byli to odborníci z nejrůznějších oblastí,
00:24:58 jako jsou například biologie, geologie, archeologie,
00:25:03 věda o rostlinách, o zvířatech, o hmyzu, o klimatu.
00:25:07 Předtím v Egyptě žádní vědci nebyli,
00:25:10 neexistoval tu žádný vědecký život a bylo zde mnoho negramotných lidí.
00:25:20 Vědcům se skutečně podařilo popsat velké množství památek a jevů,
00:25:26 které zaznamenali v knize známé pod názvem "Popis Egypta".
00:25:46 Toto dílo je kompilací veškerých výzkumů,
00:25:49 které Bonapartovi učenci provedli v průběhu tří let.
00:25:53 Ještě dnes představuje neocenitelný pramen znalostí.
00:25:57 A Al-Gabartiho text ještě více bledne
00:26:01 v porovnání s tímto pomníkem vydavatelské činnosti,
00:26:04 revidovaným samotným císařem Napoleonem.
00:26:10 Je tak trochu paradox, že nová alexandrijská knihovna
00:26:15 převedla celé dílo do digitalizované podoby
00:26:19 a nabídla je volně k nahlédnutí všem uživatelům internetu na světě.
00:26:23 Ze strany Egypťanů se jedná skutečně o pozoruhodnou práci.
00:26:28 A já doufám, že Francouzská národní knihovna učiní totéž
00:26:32 s rukopisem Al Gabartiho knihy, který je v ní uložen.
00:26:58 Bylo rozhodnuto digitalizovat moderní dějiny Egypta
00:27:02 a zpřístupnit je na internetu.
00:27:07 Jako základ posloužilo na jedné straně dílo "Popis Egypta",
00:27:12 a na druhé straně Sadatovy archívy.
00:27:17 Nemyslím, že by bylo kdy vytvořeno krásnější dílo,
00:27:21 tak objemné a detailní.
00:27:25 Digitalizace pochopitelně neprobíhala bez problémů,
00:27:29 protože jednotlivé ilustrace jsou hodně velké, mají velký formát.
00:27:33 Cílem ale bylo dosáhnout vysokého rozlišení, zachovat barvy
00:27:38 a bylo třeba vzít v úvahu i fakt, že se jedná o velmi starý papír.
00:27:50 907 desek tvořících ilustrace ke knize "Popis Egypta"
00:27:54 se pozoruhodně dobře zachovalo
00:27:57 a knihu lze ještě dnes tisknout přesně tak,
00:28:01 jako před dvěma sty lety.
00:28:58 Toto fascinující dílo mělo být odkazem na Napoleonovy zásluhy,
00:29:02 vytvořeným k poctě a slávě císaře.
00:29:05 Z tohoto důvodu prošlo mnoha cenzurními zásahy,
00:29:09 vynechalo se například nejrůznější násilí,
00:29:13 či příliš krvavé bojové scény.
00:29:31 Historička Maha Gad el-Hak, která se snaží mezi řádky rytin
00:29:35 vyčíst tajemství, která skrývají, si to dobře uvědomuje.
00:29:40 Tohle je pohled na okolí města během záplav,
00:29:44 vyznačuje se klidnou atmosférou.
00:29:47 A na následujícím obrázku vidíme most.
00:29:51 Je to "Pohled na most u vjezdu do města",
00:29:54 kde se poprvé na rytinách objevuje "moderní stát".
00:29:58 Vojáci, kteří na tento most právě vstupují,
00:30:01 jdou v řadě za sebou.
00:30:06 Na druhé straně vpravo vidíme tři Egypťany se dvěma velbloudy,
00:30:10 ale k žádné konfrontaci mezi nimi a Francouzi nedochází.
00:30:14 A stejné je to v případě všech rytin v "Popisu".
00:30:18 Nikdy na nich neuvidíme žádnou bitvu,
00:30:21 žádný konflikt mezi Francouzi a Egypťany.
00:30:25 Egypťané jsou vždy zobrazováni v malých skupinkách,
00:30:29 nikde není velký dav, i to svým způsobem neutralizuje
00:30:32 velké vzpoury Egypťanů, ke kterým tehdy došlo.
00:30:36 Můžeme se pochopitelně dohadovat, že některé rytiny byly odstraněny,
00:30:40 obzvlášť když víme, že například
00:30:44 Denon ve své knize "Cesta do Dolního a Horního Egypta"
00:30:47 výmluvně popsal bitvy a nejrůznější zvěrstva,
00:30:51 jichž se Francouzi dopustili.
00:30:57 Tyto rytiny pro nás nicméně zůstávají velice významné.
00:31:02 I když musíme brát v úvahu orientální způsob vidění světa,
00:31:06 který je na nich patrný, a i když byly do jisté míry cenzurovány,
00:31:10 protože některé věci se na nich neobjevují.
00:31:24 Toto je sál, kde se setkávali každý týden vědci s vojáky,
00:31:28 které vidíme tady vlevo.
00:31:33 Podle dřevěné nohy snadno rozpoznáme Cafarelliho,
00:31:38 uprostřed je Napoleon a vpravo jsou učenci, kteří vítají generály.
00:31:47 Jak vidíte, osvětlená je pravá strana.
00:31:51 Světlo přichází zprava, tedy ze strany, kde se nacházejí vědci.
00:31:55 Právě tato idea světla spojovaná s celým tažením
00:31:59 je Francouzi velmi často zdůrazňována.
00:32:06 Pár kroků od Egyptského institutu se dochoval jediný dům,
00:32:10 obydlený vědci během Napoleonova tažení.
00:32:21 Leží mimo obvyklý turistický okruh
00:32:25 a proto do něj prozatím ještě málokdo zavítá,
00:32:28 přestože byl před několika lety
00:32:31 skvěle zrestaurován francouzským architektem Bernardem Maurym.
00:32:36 Toto je tzv. "qa´a" Al-Sinnáriho domu,
00:32:39 před námi mírně vyvýšený "iwan", kde se zdržovali hosté,
00:32:42 kteří do domu přicházeli.
00:32:45 A již se blížíme k proslulému dřevěnému mřížoví,
00:32:49 které tento příbytek zdobilo a jímž do něj pronikalo světlo.
00:32:58 Je obráceno přímo k severu, slunce sem tedy nesvítilo přímo,
00:33:02 nýbrž obíhalo kolem a vytvářelo hru světel.
00:33:05 To také vysvětluje, proč malíř Rouyer,
00:33:09 který vědce doprovázel, si toto místo zvolil pro ateliér.
00:33:13 Nepochybně si postavil malířský stojan blízko mřížoví,
00:33:17 aby měl stálé světlo, a mohl tak portrétovat
00:33:20 všechny významné osobnosti té doby.
00:33:24 Úryvek z knihy Al-Gabartiho:
00:33:30 "Skupina mužů si zvolila dům Ibrahíma Katkuda al-Sinnáriho:
00:33:33 byli to malíři.
00:33:36 Byl mezi nimi i malíř Rouyer, jehož portréty byly jako živé,
00:33:40 člověk čekal, že každou chvíli vystoupí z plátna a začnou mluvit.
00:33:44 Stejně tak dokázal neomylně vystihnout
00:33:48 osobnost každého portrétovaného šejcha.
00:33:51 Obrazy byly vystaveny v salonu generála.
00:33:55 Další umělci malovali zvířata, hmyz,
00:33:58 a ještě jiní ryby podle druhu a jména.
00:34:01 Když se nějaké zvíře nebo ryba v jejich zemi nevyskytovali,
00:34:05 dali je do zvláštní vody, kde se dlouho zachovali v původním stavu."
00:34:13 Gabarti řekl, Gabarti neřekl.
00:34:16 Gabarti poctivě vypověděl jen to, co věděl přesně.
00:34:20 A přesně věděl pouze to, co se dělo v Káhiře!
00:34:24 Přestože v celém zbytku Egypta se bezuzdně pustošilo,
00:34:28 on o tom nikdy nemluvil. Nemluvil o tom proto,
00:34:32 že on zaznamenává pouze to, čím si je jistý.
00:34:36 Na to všichni zapomínají.
00:34:40 Já se přiznám, že pro mě byl skutečně velký objev,
00:34:44 když jsem zjistila, že delta Nilu byla v plamenech.
00:34:48 V Horním Egyptě se situace ani na jediný den nezklidnila.
00:34:52 Ale soudě podle Gabartiho tam byl naprostý klid!
00:34:57 Přišlo mi do ruky i to, co o tažení napsali sami Francouzi,
00:35:02 a především jeho přímo účastníci.
00:35:06 Tak kupříkladu takový Vivant Denon, o němž se nikdo nezmiňuje.
00:35:11 Byl to muž, který pro Evropu objevil umění faraónů,
00:35:15 ale ani slovo o tom, co Francouzi v Egyptě udělali!
00:35:19 Soldateska to byla, není na to jiné slovo.
00:35:23 Francouzská soldateska v Egyptě.
00:35:27 Nicméně čas od času najdeme u Denona bolestné doznání,
00:35:32 které dokazuje, že si přece jen uvědomoval, co se tam dělo.
00:35:36 Píše například:
00:35:40 "Přišli jsme do Egypta pod záminkou osvobození Egypťanů od mamlúků,
00:35:44 ale nejsem si jistý, jestli mamlúci dělali to, co jsme udělali my."
00:35:49 Úryvek z knihy Vivanta Denona Cesta do Dolního a Horního Egypta.
00:35:53 "Mamlúky jsme nakonec vyhnali,
00:35:57 ale neznamenalo to, jak jsme se po jejich vyhnání chovali,
00:36:01 že jsme je ve skutečnosti jen nahradili?
00:36:05 Po třináctihodinovém pochodu jsme se utábořili ve vesnici Gemaressim.
00:36:09 Křik žen znamenal, že vojáci, pod rouškou noci a navzdory únavě,
00:36:14 mrhali silami a pod záminkou shánění zásob se snažili urvat,
00:36:18 co vůbec nepotřebovali.
00:36:21 Okradení, ponížení obyvatelé, dohnaní do krajnosti,
00:36:25 se vrhali na hlídky, které byly vyslány, aby je chránily.
00:36:29 A hlídky rozzuřené vesničany, kteří je napadli, nakonec pobily,
00:36:34 protože se nimi nedokázaly domluvit.
00:36:37 Nikdo už nespočítá, kolik vesnic bylo takto vypleněno a zapáleno.
00:36:42 My, kteří jsme se chlubili, že jsme spravedlivější než mamlúci,
00:36:46 jsme se denně a téměř z nutnosti dopouštěli bezpočtu křivd.
00:36:50 Osud vesničanů nebyl o nic lepší, než osud nevinných obchodníků,
00:36:54 kteří byli nespravedlivě pobiti a ožebračeni."
00:37:04 Historička Laila Enan však připouští,
00:37:08 že navzdory síle Napoleonovy propagandy
00:37:11 se někteří francouzští spisovatelé mohli ve své době
00:37:15 na tažení dívat pohledem spíš lidským, než kolonialistickým.
00:37:20 Dokonce i Chateaubriand,
00:37:23 a tentokrát se nejedná o "Cestu z Paříže do Jeruzaléma",
00:37:27 nýbrž o "Paměti ze záhrobí", přiznal, že docházelo k masakrům,
00:37:31 ke znásilňování, k vypalování, atd.
00:37:34 A pronesl jednu větu, pozoruhodnou tím spíš, že ji vyslovil právě on.
00:37:39 Když došlo k masakru zajatců v Jaffě,
00:37:42 3000 zajatců, kteří se Napoleonovi vzdali
00:37:46 a které rozkázal do jednoho pobít,
00:37:49 a když pak v armádě propukl mor, mnoho důstojníků říkalo,
00:37:53 že je to trest boží za to, co udělali.
00:37:56 Trest za tento strašlivý masakr.
00:38:00 Chateaubriand se pozastavil nad tím, že Napoleon prohlásil:
00:38:04 "Je to mé právo" a říká:
00:38:07 "Kdyby nějaké takové právo bylo, nebylo by spíš na straně Egypťanů?"
00:38:11 To skutečně napsal Chateaubriand!
00:38:20 Na stejném dvojstěžníku, "dehabii",
00:38:24 zapůjčeném Bonapartem, který ho zabavil jednomu z bejů,
00:38:27 se důstojníci francouzské armády vydali do Horního Egypta.
00:38:31 Jak pluli proti proudu Nilu,
00:38:34 zatlačovali armádu mamlúckých jezdců Murada Beye
00:38:38 stále dál směrem k hranicím dnešního Súdánu.
00:38:59 Denon popsal a nakreslil mnoho chrámů,
00:39:03 které v té době byly ještě ze tří čtvrtin zasypané pískem.
00:39:08 Napoleonovi vojáci, vědci a dost možná i sám Denon
00:39:11 neváhali pokrýt starobylé památky četnými nápisy.
00:39:16 Například je do zdí chrámu v Karnaku
00:39:18 vyryli na způsob faraónů Napoleonovi zeměpisci.
00:40:56 Úryvek z knihy Vivanta Denona:
00:40:59 "Když vojáci spatřili rozvaliny, sami se zastavili
00:41:03 a začali spontánně tleskat, jako kdyby obsazení zbytků tohoto města
00:41:08 bylo výsledkem jejich slavného tažení,
00:41:11 doplňkem dobývání celého Egypta.
00:41:15 A v radostném nadšení mi přidržovali papír
00:41:18 a vlastními těly mi poskytovali stín.
00:41:25 Radovali jsme se při pomyšlení,
00:41:28 že přivezeme zpět do vlasti plody umu a zručnosti starých Egypťanů.
00:41:34 Byla to kořist získaná ve jménu umění.
00:41:37 Jako vzpomínka mi měly posloužit mé kresby."
00:41:50 I přes vojenskou porážku
00:41:53 vyvolalo tažení vlnu nadšení pro Egypt časů faraónů.
00:41:57 Vše začalo ve chvíli, kdy Bonapartův voják Bouchard
00:42:01 objevil v jedné pevnostní zdi tzv. Rosettskou desku.
00:42:06 Překlad textu ve třech jazycích-
00:42:10 jednalo se o hieroglyfy, démotickou egyptštinu a řečtinu-
00:42:15 umožnilo Champollionovi rozluštit hieroglyfy,
00:42:19 čímž byl položen základ nové vědecké disciplíny- egyptologie.
00:42:30 Tato deska má zajímavou historii. Po porážce Francouzů se o ni přeli
00:42:36 vůdci francouzského tažení s veliteli anglické armády.
00:42:44 Francouzští vědci trvali na tom,
00:42:48 že si své objevy, a především Rosettskou desku, odvezou s sebou,
00:42:53 ale angličtí velitelé to zakázali.
00:42:58 A tak si desku nakonec odvezli Angličané
00:43:02 a dnes je jedním z nejvzácnějších exponátů Britského muzea v Londýně.
00:43:09 Vedeme diplomatická jednání s cílem ji získat zpět,
00:43:14 a já doufám, že se jednoho dne vrátí do své vlasti, do Egypta,
00:43:20 do města Rosetta a do jeho muzea. To by bylo nádherné.
00:43:30 Hlavními strůjci Bonapartovy porážky v Egyptě byli Angličané,
00:43:34 především díky téměř úplnému zničení francouzské flotily
00:43:39 kotvící v zálivu Abukir v noci z 1. na 2. srpna 1798,
00:43:43 tedy necelý měsíc po jejím vylodění.
00:43:47 Úryvek z knihy Al-Gabartiho:
00:43:51 "Dnes dorazily zprávy o tom,
00:43:54 že anglická plavidla v alexandrijském přístavu
00:43:58 napadla francouzskou flotilu, která zde kotví.
00:44:01 Zpráva se rozšířila dřív, než se o ní dozvěděli sami Francouzi.
00:44:39 V pozdních odpoledních hodinách dne 1. srpna 1798
00:44:43 překvapil Nelson francouzskou flotilu
00:44:46 mimořádně odvážným manévrem.
00:44:49 Protože dostatečně neznal mapu abukirské rejdy,
00:44:52 nechal své lodě proplout
00:44:55 mezi pobřežím a linií francouzských plavidel tak,
00:44:59 že na ně mohl zaútočit zezadu.
00:45:02 Francouzi totiž soustředili svou obranu směrem k moři.
00:45:05 Nelson zaútočil teprve když se setmělo.
00:45:09 Většina bojů se odehraje po západu slunce,
00:45:12 což je v té době pro námořní bitvu zcela nezvyklé.
00:45:15 Nelsonovi se tedy skutečně podařil až bláznivě odvážný kousek.
00:45:19 Kromě konečné porážky v zálivu Abukir se v paměti lidí zachoval
00:45:23 zejména výbuch admirálské lodi L´Orient.
00:45:26 Loď vezla zásoby střelného prachu.
00:45:29 Ten při požáru, který propukl na palubě, vybuchl.
00:45:33 A byl to skutečně obrovský výbuch. Doboví svědci hovoří o tom,
00:45:37 že veškeré boje se na více než 15 minut zcela zastavily.
00:45:40 Tímto výbuchem také boje vyvrcholily.
00:45:43 Admirálská loď byla zničena
00:45:46 a na její palubě zahynul i admirál Bruyes
00:45:50 spolu se stovkami členů posádky.
00:45:59 Napoleon ztrátu eskadry
00:46:02 zatajil nejen vlastním vojákům, ale i Egypťanům,
00:46:06 aby jim nedal záminku k rozpoutání vzpoury proti Francouzům.
00:46:10 Al-Gabarti se o všem dozvěděl teprve 17. srpna,
00:46:14 tedy dva týdny po události.
00:47:23 Prozatím jsme našli něco kolem 600 zlatých mincí
00:47:29 a více než 3000 mincí stříbrných a bronzových.
00:47:46 To, co jsme objevili pod vodou, je skutečně mimořádné,
00:47:51 ale stále ještě nám toho zbývá hodně najít.
00:47:55 Tím spíš, že až dosud jsme prohlédli pouze vrak lodi L´Orient,
00:48:00 takže nám zbývají ještě další lodě Napoleonovy flotily.
00:48:11 Toto období je v dějinách Egypta velice důležité,
00:48:17 protože vědci z francouzské výpravy se zajímali o všechno,
00:48:23 co se týkalo Egypta: o kulturu, ekonomiku, o historii našeho lidu.
00:48:30 Prostudovali tu obrovské množství nejrůznějších věcí
00:48:35 a dnes zase my studujeme minulost
00:48:38 prostřednictvím knihy "Popis Egypta".
00:48:42 Já osobně se domnívám, že nám to otevřelo oči a také duši.
00:48:53 Tažení vzbudilo tak ohromný zájem o starý Egypt. Pyramidy, mumie,
00:48:57 i chrámy pokryté hieroglyfy byly natolik fascinující,
00:49:01 že sem houfně začali přijíždět západní turisté.
00:49:05 Dnes představují zisk pramenící z turistického ruchu
00:49:08 druhý nejdůležitější zdroj příjmů země,
00:49:12 hned po Suezském průplavu.
00:49:15 K pyramidám v Gíze se valí nepřetržitě davy turistů.
00:49:18 Proto se vláda rozhodla postavit zde, přímo u paty pyramid,
00:49:22 nové muzeum, v němž bude možno nalézt většinu starých památek,
00:49:26 které byly k dnešnímu dni nalezeny, a umístit sem i ty,
00:49:30 které teprve na objevení čekají.
00:49:33 Když tu Napoleon obdivoval pyramidy a Velkou sfingu,
00:49:38 věděl, že se dívá na skutečný zázrak.
00:49:42 Po dvou stoletích tu stavíme největší muzeum,
00:49:46 které bude pyramidám a Sfinze vévodit
00:49:50 a bude se nacházet na stejném místě,
00:49:54 kde kdysi Napoleon stanul v úžasu nad starou egyptskou civilizací.
00:50:16 Po odchodu Francouzů v roce 1801
00:50:19 začala v Egyptě pod vládou Muhammada Alího
00:50:23 nová éra v roce 1869, přesně sto let po Bonapartově narození,
00:50:27 v otevření Suezského průplavu.
00:50:35 Toto vpravdě "faraónské" dílo,
00:50:38 které se uskutečnilo díky francouzsko-egyptským stykům,
00:50:43 odvíjejícím se od Napoleonova tažení a práce jeho geografů,
00:50:47 je projektem dvou zemí pracujících společně.
00:50:58 Toto velkolepé dílo, které od základů změnilo světový obchod,
00:51:03 otevřelo pověstnou cestu do Indie,
00:51:07 kterou chtěl Bonaparte uzmout Angličanům.
00:51:11 Dnes vede tato cesta přes Egypt.
00:51:16 Věnováno Yussefu Chahinovi
00:51:24 Vyrobili: Petr Zvoníček, Helena Pešková,
00:51:29 Květa Smoláriková, Zuzana Trymlová, Dušan Jurčík, Václav Kvasnička,
00:51:35 Vladimír Tišnovský a Jitka Vacková
00:51:39 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:51:43 Vyrobila Česká televize, 2010
„Myslete na to, vojáci! Z vrcholků těchto pyramid na vás shlíží čtyři tisíce let historie!“ – Napoleon Bonaparte před bitvou u pyramid 1798.
V květnu tohoto roku se nalodilo v Toulonu 40 000 vojáků na 350 lodí a zamířilo do Egypta. Plánem výpravy bylo odříznout Anglii od kolonií a tím ji vyhladovět. Na cestě do Egypta obsadily francouzské jednotky ostrov Maltu. V Egyptě, po vítězné bitvě s mameluky, Napoleon obsadil Alexandrii. Následně vtáhl do Káhiry. Vzápětí se však dostavila těžká pohroma. Admirál Nelson překvapil francouzskou flotilu, která kotvila u Abukiru (v deltě Nilu) a téměř ji zničil. V říjnu 1799, aniž veřejně přiznal neúspěch výpravy, se nečekaně vrátil do Francie a velkou část armády ponechal v Egyptě.
