Příběh téměř pohádkový o chlapci, který nade vše miloval hudbu a díky ní opět nalezl své rodiče. Hvězdně obsazený americký rodinný film (2007). Hrají: F. Highmore, J. Rhys Meyers, K. Russellová, T. Howard, R. Williams a další. Režie Kirsten Sheridanová
00:00:13 Poslouchejte. Slyšíte to?
00:00:21 Tu hudbu. Já ji slyším všude.
00:00:30 Ve větru,
00:00:33 ve vzduchu,
00:00:37 ve světle.
00:00:44 Je všude kolem nás.
00:00:56 Stačí jen začít ji vnímat.
00:01:09 Stačí jen poslouchat.
00:02:02 -Ahoj, vepříku! Kde je tvůj kamarád?
00:02:06 -Nevím, pane Mannixi.
-Najdi ho, nebo ti rozkopu zadek.
00:02:11 Tam, kde jsem vyrůstal -
00:02:16 se mi snažili zabránit, abych slyšel hudbu.
00:02:23 Ale když jsem sám, vzniká a sílí ve mně.
00:02:31 A myslím, že kdybych se mohl učit hrát -
00:02:38 možná by mě slyšeli.
00:02:42 Poznali by, že jsem jejich, a našli by mě.
00:02:49 -Ťuk ťuk.
-Ťuk ťuk.
00:02:53 -No tak. Vzbuď se.
-Kdo tam?
00:02:57 Cvoku. Cvoku! Říkám ťuk ťuk", cvoku.
00:03:03 Kdo tam?
00:03:06 Tvá dlouho ztracená maminka s tatínkem. Tak slyšíš je?
00:03:11 Ano.
00:03:18 To nemůžeš. Můžu.
00:03:26 Nemáš žádnou rodinu. Nemůžeš nic slyšet. Řekni to!
00:03:35 -Řekni to!
-Řekni to!
00:03:38 -Řekni to!
-Řekni to!
00:03:43 Ano. Můžu.
00:03:48 -On nic neslyší!
-Jo.
00:03:53 -Co je zač?
-Je to cvok.
00:04:01 -Hezký sny, cvoci.
00:04:04 -Dobře se vyspi.
-Dobrou noc.
00:04:12 Někdy se to z vás snaží svět vymlátit.
00:04:18 Ale já věřím hudbě tak, jako někteří lidé věří pohádkám.
00:04:35 Rád si představuju, že to, co slyším, pochází od mé matky
00:04:39 a od mého otce.
00:04:58 Možná, že ty tóny, co slyším, jsou ty, které slyšeli oni
00:05:02 ten večer, kdy se poznali.
00:05:06 Možná, že tak našli jeden druhého.
00:05:12 Možná, že tak najdou mě.
00:05:14 BOUCHÁNÍ
00:05:17 -Louisi! Kde jsi?
-Lylo? Tady je! Co děláš?
00:05:21 -Tati.
-Čekají na nás. Seď rovně, prosím.
00:05:25 -Kde jsi, bratříčku? Nejeli jsme s tebou ze San Francisca hrát
00:05:29 zadarmo. Jo? Potřebujeme to, bratříčku, jasný? Já to potřebuju.
00:05:33 -Nezapomeň se usmívat. A uvolni se. Ne zas tak moc, pojď, pojď.
00:05:42 Věřím, že kdysi dávno, hodně dávno, uslyšeli hudbu a šli za ní.
00:05:58 AUGUST RUSH, MELODIE MÉHO SRDCE
00:06:16 HUDBA
00:06:50 ATMOSFÉRA KONCERTU
00:08:11 POTLESK
00:08:36 -Slušný!
-Connelly, počkej!
00:08:39 -Moc vám děkuju.
-Kde je můj zpěvák?
00:08:43 -Zatraceně, Louisi! Tak počkejte!
00:08:47 Louisi? Louisi, tak počkej!
00:08:53 -Holky! Dneska jdeme oslavovat. Je úplněk, víte,co to znamená, ne?
00:09:09 Lylo!
00:09:53 Krásný zvuk, co? Co to děláš?
00:09:59 Poslouchám.
00:10:04 Co děláš ty?
00:10:07 Jen jsem šla nahoru, abych -
-utekla?
00:10:17 Posaď se. No tak! Odvahu! Do první řady uprostřed.
00:10:48 Slyšíš to? Co to je?
00:10:53 Přání.
00:11:03 A jak by zazněl on?
00:11:08 ZPÍVÁ
00:11:25 Když jsem byl mladší, mluvil jsem s Měsícem.
00:11:32 To sis vymyslel?
00:11:35 A už jsem to dlouho nedělal.
00:11:40 A odpovídá někdy? Kdysi ano.
00:11:48 Teď sedím na střeše a mluvím sám se sebou. Jako cvok.
00:11:57 Jen tak, venku, úplně sám.
00:12:01 Jsem tu já.
00:12:06 Ano, jsi tu.
00:12:16 Jsem Louis. Lyla.
00:12:23 A co tvůj život, Lylo?
00:12:27 Já nevím. Já jen tak. Prostě jsem.
00:12:41 Na co se díváš? Na tebe.
00:13:30 CINKÁNÍ
00:13:40 -Další.
00:13:43 Co chtěl? Co jsi řekl? Znáš to, pořád stejný. Je novej.
00:13:50 Jsem pan Jeffries. Jsem ze Služby pro děti státu New York.
00:13:56 Takže Evan, narozen 17. prosince 1995, podle zákona převzat
00:14:03 newyorskou Službou pro děti. PÍSKÁNÍ
00:14:08 Jak dlouho tu jsi, Evane?
00:14:11 11 let a 16 dní. Já to počítám. To je dlouho.
00:14:20 Jak to děláte? A co?
00:14:23 PÍSKÁNÍ
00:14:27 Napodobuju větrnou zvonkohru.
00:14:32 PÍSKÁNÍ
00:14:43 Nechtěl bys do opravdové rodiny? Já mám rodinu.
00:14:47 To máš, tedy - máš rodiče a tak, ale nežijí s tebou.
00:14:52 Teď ne.
00:14:54 Ale, ty - ty se s nimi nestýkáš. Ale ano.
00:14:59 Ano?
00:15:04 Tak oni ti volají?
00:15:08 Navštěvují tě? Já -
00:15:14 Já odsud nechci odejít. Rozumím.
00:15:23 Víš, hodně dětí se bojí, že když odejdou ze svého prvního domova,
00:15:27 jejich rodiče je už nikdy nenajdou. Viď?
00:15:33 Ale víš, já mám za úkol zajistit, aby se ti nic takového nestalo.
00:15:39 Takže se není čeho bát. Děkuju.
00:15:51 Tohle nikdy nedělám. Tady máš číslo.
00:15:57 Kdybys se mnou potřeboval mluvit o čemkoli, zavolej.
00:16:04 A přemýšlej o tom, co jsem řekl. Tam venku je celý svět
00:16:08 s miliony větrných zvonkoher. Já vím.
00:16:20 Už můžeš jít.
00:16:30 -Mannix říká, že pravý rodiče už neuvidíme.
00:16:34 Mannix je velký lhář.
00:16:38 Já vím, ale co když má pravdu? Co když nepřijdou?
00:16:44 Už ani nevím, jak máma vypadá.
00:16:48 No, když nás nenajdou, musíme najít my je.
00:17:25 Ach!
00:17:32 Dobrý ráno, jak se vede? Vypadni!
00:17:36 Musím jít. Doprovodím tě.
00:17:39 Ne. Táta mě čeká v Sherry.
00:17:42 To jsem ještě neudělala. Budu mít pěkný průšvih.
00:17:46 Počkej! Sejdeme se v 10 hodin. U oblouku. Řekni ano.
00:17:51 -No tak, ať se chlapec netrápí.
-Řekni to!
00:17:55 Ano?
00:18:02 Beru to jako ano!
00:18:08 Budeš mít děsnej průšvih! Měla jsi tátovi nechat aspoň vzkaz.
00:18:12 -Jo, žádost o výkupné. Víš co, mně je to jedno, prožila jsem
00:18:16 nejúžasnější noc života. Taxi!
00:18:25 -Louisi! Ona nepřijde. No tak! Není jediná! Pojď,zmeškáme letadlo.
00:18:37 Taxi! Stůj, Louisi! Kam chceš jet?
00:18:43 Dovolte.
00:18:46 Lousi!
00:18:49 -Nikam nepůjdeš! Lylo!
-Tati, já s tebou nepojedu.
00:18:53 -Lylo! Budeš mě poslouchat!
-Ne!
00:18:56 -Neopovaž se odejít!
-Nejedu s tebou.
00:19:05 Lylo!
00:19:13 Okamžitě nastup do auta!
00:19:18 Lylo! Lylo!
00:19:33 Louisi! Vzpomeň si, co říkal táta o princeznách, no?
00:19:40 Vždycky hledají svýho prince. A ty nejsi princ, brácho.
00:19:46 Jak to můžeš vědět? Co teď budu dělat?
00:20:03 Já vím, že tam někde jsou.
00:20:19 Nevím, odkud to přichází.
00:20:23 TÓNY
00:20:26 Ale budu se toho držet. A nepustím se toho.
00:20:37 V duchu dobře vím, že mě vždycky chtěli.
00:20:45 Možná se jen ztratili.
00:21:51 Jaký má smysl zpívat, Marshalle? Ona mě neuslyší.
00:21:57 Odcházím z kapely, promiň, Marshalle.
00:22:00 Neodcházej od nás, Louisi.
00:22:07 -Všechno, čeho ses vzdala a čeho jsem se vzdal já -
00:22:11 Já nemůžu. Louisi.
00:22:14 Promiň, Franku, já nemůžu. Ne! Louisi, poslouchej!
00:22:17 -Víš, co myslím, Lylo? Já nevím, jak ten problém řešit.
00:22:21 Třeba kam chceš to dítě dát? A co ten kluk? Teď tady není!
00:22:25 Odcházím! Končím! Nemůžeš odejít! A kam teda půjdeš?
00:22:28 Tak mě nech jít, ano? Nech mě, prosím, jít!
00:22:37 -Louisi!
-Lylo!
00:22:42 -Tak Louisi.
-Lylo!
00:22:46 Áááá! NÁRAZ AUTA
00:23:09 Máme tu ohrožení plodu.
00:23:12 Srdeční tep zpomaluje. Zpomaluje.
00:23:45 -Je mi líto.
00:23:51 Zemřel.
00:24:14 ZVONKOHRA A PLÁČ DĚTÍ
00:24:53 -Sebral jsem ho na dálnici u Montrose. Šel po silnici.
00:24:58 Řekl, že jde podle hudby. Měsíc mu to řekl. Jo. Kluk je mimo.
00:25:08 Hele, mám dnes hodně práce.
00:25:11 No tak, vystup si. Ten Jeffries nebyl ještě v kanceláři,
00:25:16 tak jsem mu nechal vzkaz, aby si tě tady vyzvedl.
00:25:19 Na, tumáš. A neztrať to. Když nepřijde během hodiny,
00:25:23 volej znova. To zvládneš, ne? Jo.
00:25:26 Máš peníze? Tady je 12 babek. Sakra, kluku, dej si je do kapsy.
00:25:31 Měj se.
00:25:40 CINKÁNÍ
00:25:50 ZATROUBENÍ A ZÁVAN Z METRA
00:26:03 ZVUKY METROPOLE
00:26:53 ZVUKY PŘECHÁZEJÍCÍ V HUDEBNÍ FANTAZII
00:27:28 Jdi na chodník! Promiňte.
00:28:31 Tak jo, občane. Zaplatil sis, máš přání?
00:28:34 Ne. No, tak dobře.
00:29:10 Pozor, zpátky! Dál, dál! Chlapče, narušuješ mou vyrovnanost.
00:29:14 Na ten nástroj smím sahat jen já. Roxy je má holka. Skončili jsme,
00:29:17 tak co kdybys šel za maminkou? Já nevím, kde je.
00:29:22 Bože, to je skvělý. Kolem šestý přijdou poldové, řekni,
00:29:26 že jsi zdrhnul,a pošlou tě zpátky. Já nechci zpátky.
00:29:30 To je fuk, dobře. Dnes je to stejně propadák, já jdu.
00:29:54 Co je?! Já nemám kde bydlet.
00:30:00 Vypadám snad jako realitní magnát? Kolik tintili vantili máš? Stovek?
00:30:09 Tisícovek? Ukaž mi prachy!
00:30:16 Myslíš si to, co já? Ne, myslím, že ne.
00:30:22 Můžeš mi koupit pizzu.
00:30:40 Dělám to 10 let, Bobe, říkám 10 procent.
00:30:44 Musíme to uzavřít, počkej! Ne, řekli jsme 10.
00:30:50 Jo, prachy hýbou světem, ne, Bobe? Tak dáš mi těch deset?
00:30:56 Díky. Sakra.
00:31:02 Potřebujete něco, pane? Asi mordýře.
00:31:06 Znám basáka, co by vám pomohl. Rád se hádá se zpěváky.
00:31:12 Nicku?! Co tady děláš?
00:31:17 Já pořád jezdím, splácím účty za loňskou svatbu. Jo.
00:31:21 Dobře jsi udělal. Je to hezká holka.
00:31:25 Hraješ vůbec? Kdepak.
00:31:29 Proč ne, upadly ti prsty? Jde se dál.
00:31:35 A co kluci? Viděl jsi je?
00:31:39 Pořád hrajeme, ale bratři Connellyovi už bez jednoho bráchy
00:31:44 neprorazí.
00:31:49 Viděl jsi Marshalla? Ty jo?
00:31:56 V sobotu mám narozeniny. Sejdem se u mě. Přijď i s holkou.
00:32:02 Dobře, že tě zas vidím. Připomněl jsi mi New York. Starý časy.
00:32:15 ZPÍVÁNÍ MELODIE
00:32:17 -Já vím. Já vím. Už vím. Tak jo, nevím to.
00:32:24 -Á! Pro Elišku" od Beethovena. A ty bys to měla znát.
00:32:28 -Jo tak! Budete nás učit pořád, slečno Novaceková?
00:32:33 -Než se vrátí vaše učitelka. Ale jenom když mi budeš říkat -
00:32:38 -Lylo!
-Správně.
00:32:41 -Jste blázen, slečno Novaceková!
-Megan!
00:32:45 -Tak fajn.
-Nashle.
00:32:50 -Ahoj, miláčku! Měla jsi hezký den? Díky!
00:32:56 -Tady jsi!
-Ahoj.
00:32:59 -No tak, než řekneš ne. Představ si tohle. Ty na scéně,
00:33:04 já doprovázím, tisíce lidí -
-Lizz!
00:33:08 -Newyorská filharmonie,máš pozvání. Chtějí tě zpátky. Na jeden večer,
00:33:12 ale chtějí tě zpátky.
-Já už tam nechci.
00:33:17 -Lylo, kdy si dovolíš být zase šťastná?
00:33:22 -Ale já jsem šťastná!
00:33:25 -Já myslím, když ti ostatní jdou domů.
00:33:35 -Já vím, stačí, já vím.
00:33:40 -Přemýšlej o tom. Tedy jsi učitelka hudby, která už sama nehraje.
00:33:47 -Řekni blázen.
-Tak jo, blázne.
00:33:51 Uvidíme se doma, ano?
-Jasně.
00:34:04 -Ne, já nemám tátu. Můj fotr byl opilec a máma utekla s jedním
00:34:10 feťákem, jmenoval se Ježíšek. Ale nebyl to Ježíšek,
00:34:14 víš, co chci říct. Ne, byl jsem jim úplně fuk.
00:34:19 No, tak pojď! Tady bydlíme.
00:34:26 Jsem u Šamana už roky. Kdo je Šaman?
00:34:29 Ten je fakt číslo, to teda jo! Vlastně se jmenuje Maxwell Wallace.
00:34:34 Vzal mě k sobě, řekl, že jsem investice. Dal mi tadyhle Roxy.
00:34:38 Kdysi ji výhodně koupil. No, vlastně ji nekoupil.
00:34:42 Dá se říct, že ji našel. Ukradl ji. To místo na náměstí mi dal Šaman.
00:34:47 Rodiče? Ty mi nedali nic. Z nás budou jednou velký hvězdy.
00:34:55 -Jaký je heslo?
-Otevři nám už sakra!
00:35:00 Lezeš mi s tím heslem na nervy! HLASY
00:35:06 Tak jo, pojď se mnou.
00:35:11 Jak že se jmenuješ, Evan, jo?
00:35:16 Tak to je náš domov, chlapče. Blázinec, připrav se na všechno.
00:35:23 Co je? Jo, už tady chvilku bydlím. No, tak pojď.
00:35:30 Kolik jsi dnes vydělal?
-10 dolarů.
00:35:34 -Kecáš, chlapče. Ukaž mi je.
-Já nekecám.
00:35:37 -Ishani, co jsem ti o tom říkal?! Hele, na tvým pohřbu se budu smát!
00:35:45 -Takhle se to dělá, hochu.
-Měl bys ho praštit po hlavě.
00:36:01 ZVUKY Z OKOLÍ JAKO INSPIRACE
00:36:07 -Pizzáááá!
-Jó!
00:36:12 POVYK
00:36:30 -Měl bys pohnout, než přijde Šaman. Naštve se, že jsi koupil pizzu.
00:36:36 -Já nevzal rodinný prachy. Koupil to občan.
00:36:42 Hola, milovníci hudby! Á, když je kocour pryč - Óó! Kdo rád pizzu?
00:36:52 Kdo to byl? Arthure?
00:37:02 Jaký je? Děsnej cvok!
00:37:05 -Je děsnej cvok!
-Páni! Ten si to odnese!
00:37:09 Co jsi, Arthure? Jsem fakticky mistr, Šamane.
00:37:14 Jsi na tenkém ledě. Já nevzal rodinný prachy.
00:37:19 On to koupil.
00:37:25 Co je? Jste jako blázen.
00:37:30 Já jsem blázen. Uááá!
00:37:34 Vidíš? Pojď sem.
00:37:40 Hned! Tak pojď!
00:37:47 Jak se jmenuješ? Evan, pane.
00:37:51 Co tu děláš? Šel jsem za hudbou.
00:38:00 Kde jsi ho sebral, Arthure? V blázinci?
00:38:07 V životě jsi nezahrál tón. Víš, co je to hudba?
00:38:13 Boží připomenutí, že kromě nás je v tomhle světě i něco jiného.
00:38:18 Harmonické spojení mezi živými tvory všude, i na hvězdách.
00:38:24 Tohle je škola? Škola:Využiju tě a seberu prachy."
00:38:29 -Jo, jsme nejvyšší třída. Dost! Je to podnik.
00:38:38 Kapsy! Jdeme, jdeme, jdeme!
00:38:43 Kapsy! Vstávej!
00:38:49 Cvrčku. Výborně. Já mám oči i vzadu! Dobře.
00:38:54 Gracias! Řetěz je silný, jako jeho nejslabší článek.
00:39:02 Ale jdi, Arthure. To jsou drobáky.
00:39:06 Máš velký park, to bylo deset let moje místo!
00:39:13 Tak ber, než si to rozmyslím.
00:39:19 Vy mě dostanete do chudobince.
00:39:23 Dobře, myšky, zpátky do děr, fofrem!
00:39:28 Harmonické sny, dětičky!
00:39:41 FOUKACÍ HARMONIKA
00:40:05 F, A, C, E, D, B, G, E
00:40:21 BRNKÁNÍ
00:41:20 HUDBA
00:41:55 Roxanne! Já ho zabiju!
00:42:24 Víš, co je tam venku? Řady vyšších tónů. Uspořádané přírodou.
00:42:30 Řídí se to zákony fyziky celého vesmíru.
00:42:36 Je to super tón, energie, vlnová délka, a když v tom nejedeš,
00:42:40 dobrý Bože, neuslyšíš to. Odkud to asi jde? To, co slyším.
00:42:48 To vychází z tebe, nejspíš to jde přes nás přes některé.
00:42:55 Není to vidět, ale cítíš to. Slyší to jen někteří?
00:43:01 Jen někteří posloucháme. Poslouchají moji rodiče?
00:43:10 Já tě slyším. Jako -
00:43:15 BRNKNUTÍ Jo.
00:43:23 Posloucháš vůbec, co ti říkám?
00:43:28 Louisi! No tak!
00:43:32 Měla bych poznat tvou rodinu.
00:43:38 Víš, Jen,možná to není dobrý nápad.
00:43:42 Buď dospělý! Tak pojď. Pojď.
00:43:53 Jsou všichni Irové tak hluční? Jo.
00:44:18 -Ahoj, Louisi.
-Ahoj.
00:44:27 -Ty, Marshalle, máš tu bráchu. Louisi!
00:44:33 Ahoj, Nicku!
00:44:37 Panebože! To jsi ty?
00:44:44 Kdy jsi mi chtěl říct, že jsi byl v kapele?
00:44:49 -Náš Louis ti určitě moc věcí neřekl. Třeba pro koho to napsal.
00:44:54 Říkal jsem, že je to chyba. Tak jen jdi! Zas od nás odejdi!
00:45:00 Ahoj, Lousi! Řekni, co musíš, Marshalle.
00:45:04 Řekni, co musíš říct! Ne, jen jdi.
00:45:06 No tak, řekni to. Dělej! Nic lepšího nemáš?
00:45:10 Zbij mě! Dělej! Zbij mě!
00:45:13 Já se tu dusím! Slyšíš?!
00:45:22 Je to dobrý?
00:45:26 Je to dobrý? Vítej u Connellyových.
00:45:37 Jennifer.
00:46:03 Je fajn mít tu starýho Louise, i když jen na vteřinku.
00:46:11 Louisi, neměl bys být v autě s tou dívkou, co odjíždí do západu
00:46:16 slunce?
00:46:25 Takhle si ušpiníš oblek.
00:46:35 TELEFON -ZÁZNAMNÍK
00:46:42 Vzkaz pro Lylu Novacekovou.
00:46:45 Volejte, prosím, nemocnici Dobrého samaritána kvůli vašemu otci.
00:46:58 -Nebyl jsem si jistý, jestli přijdeš. Závěť mám v horní
00:47:03 zásuvce psacího stolu v pracovně.
-Tati, přestaň s tím.
00:47:07 -Lylo, prosím, je toho víc.
00:47:17 Vždycky jsem chtěl, aby ses slibně rozvíjela po celý život.
00:47:23 Ale byla jsi mladá. Měli jsme tolik práce. Nebyla jsi připravená.
00:47:29 -To stačí, tati, vážně.
-A to dítě, to dítě by tě trápilo.
00:47:38 Mohl tě trápit a to jsem - to jsem nemohl dopustit, Lylo.
00:47:48 Rozhodl jsem za nás.
00:47:54 -Proboha.
00:47:58 -Rozhodl jsem kvůli nám.
-Počkej.
00:48:07 -Odpusť.
00:48:13 -Kde? Kde teď je?
00:48:20 -Já jsem nechtěl.
-Kde teď je?
00:48:24 -Já nevím.
00:48:27 Nevím.
00:48:37 Hudbu musíš milovat víc než jídlo. Víc než život. Víc než sebe.
00:48:50 Cítíš ji? Hm.
00:48:55 Dokaž mi to. Hraj pro své rodiče.
00:49:46 Úžasný, dítě! Jo!
00:49:58 Víš, co si myslím? Teď máš říct: Co myslíš, Šamane?
00:50:04 Co myslíš, Šamane?
00:50:07 Naučím tě, co umím, zadarmo. Dostaneš Roxanne. I kout v Parku.
00:50:12 Necháš si půl výdělku. Jsme jako tým.
00:50:17 Něco ale chybí. Co?
00:50:21 Hrát v parcích a na ulicích nebude asi stačit.
00:50:25 Nebude?
00:50:29 Evane, musíme ti dát nový jméno. Co má švih! Co bys chtěl být?
00:50:35 Víc, než co jinýho. Zavři oči a přemýšlej.
00:50:42 Nalezený.
00:50:48 Nemáš dost jin. Trochu víc jang, víš?
00:50:52 Jo. Jo, uvidíme.
00:50:56 To je jako na zavolanou. Vidíš? Páni.
00:51:02 Jaké jméno ti z toho vychází? Pláž?
00:51:06 To je pro kapelu, ne pro umělce, nejde říct:Přivítejte Pláž," ne?
00:51:11 Ne. August Rush! Nerozehřeje tě to?
00:51:16 Já to vidím: Agentura Šaman uvádí jedničku horké vlny Augusta Rushe!
00:51:27 To jsem já! Jo! August! August! August!
00:51:30 Mám z toho husí kůži! Jo?
00:51:34 I chlupy na krku mi vstávají. Vážně?
00:51:37 Já lítám! Já lítám! Jo! August! August Rush! August!
00:51:42 August Rush! August Rush! To jsi ty!
00:52:30 -Jsi v New Yorku, Lylo? Co děláš v New Yorku?
00:52:34 -Lizzy, já jsem vždycky měla pocit, že žije. Dívám se na kluky,
00:52:38 co by byli v jeho věku a představuju si, jak by vypadal.
00:52:42 Modré oči jako táta a -
-Proboha, Lylo!
00:52:45 -Lizzy, já v noci ležím v posteli a přísahám, že ho slyším!
00:52:50 -Lylo, jen klid.
-Jen klid, jak mám být klidná?!
00:52:54 Byla jsem klidná víc než 10 let a podívej, co ze mě je!
00:52:59 -Lylo, jsi rozčílená!
-Máš pravdu. Možná, že je na čase.
00:53:04 -Neudělej žádnou hloupost, ano? Máme líbánky, ale přijedeme,
00:53:09 dorazíme co nejdřív, ano?
00:53:28 Jacku, má cenu třikrát vyšší, než mu nabízíš, jasný?
00:53:32 Slyšel jsi ho v parku! Wallacei, jsi jako štěnice.
00:53:36 250, když vydrží hrát 2 hodiny. Ne, 500, nebo jde.
00:53:39 500? Dám mu 250, když - 500, nebo jde, jasný?
00:53:44 Tak jo. Máme blesk z nebe, Jacku!
00:53:47 Nemá rodiče. Jsem jeho ochránce, zástupce, proto dělám ten kšeft!
00:53:52 -Přejete si?
-Hledám svého syna.
00:53:57 -Okamžik, prosím. Jméno?
00:54:16 -To neznám.
00:54:33 -Lituji, paní, zavíráme.
-Prosím, jen chci znát jeho jméno.
00:54:41 -I jen k posouzení obnovy kontaktu s dítětem je předepsaný postup.
00:54:46 -Já kašlu na váš postup! Jasný?!
00:55:07 -Zavíráme, paní. Přijďte zítra.
00:55:14 Lyla. Novaceková.
00:55:20 -Ahoj, tady Lyla. -A Lizzy. A teď tu nejsme,takže nechte vzkaz.
00:55:46 Arthure! Co jsem říkal o mluvení s cizíma?
00:55:50 -Jak se jmenujete?
-Jsem pan Jeffries, a ty?
00:55:54 -Arthur. Teď už nejsme cizí.
00:55:58 -Poslyšte, pane Wallacei, já jsem tu na obvyklé obchůzce.
00:56:02 Snažím se najít tyhle děti. Tomu děvčeti, Geraldě,
00:56:06 by teď mělo být asi 14. Tu neznám, pane Jeffriesi.
00:56:09 Dobře, tak mi možná pomůžete s tímhle mladým mužem.
00:56:12 Chlapec, který se nedávno ztratil. Evan Taylor. Je mu asi 12.
00:56:19 A co když toho Evana najdu, a přivedu vám ho? Co pak?
00:56:25 Dítě v systému už vás nezajímá. U mě to tak není!
00:56:29 Á, já vím přesně, jak to je. Nesledujete to.
00:56:33 A házíte ho z místa na místo. A pak skončí někde, kde z něj
00:56:37 vytlučou duši. Večer jde spát a zavírá oči a uši,
00:56:42 zavírá se před světem. Co se s ním děje? Co myslíte,
00:56:47 že slyší? Co myslíte, že slyší?
-Nic.
00:56:53 -Nic. Vůbec nic.
00:56:57 -Jsi v pořádku? -Jo, v pohodě. Dobrý.
00:57:08 Čtrnáctý okrsek -
00:57:13 Ne. To nestačí. Ne!
00:57:19 Poslední slovo?! Tak jo, poslední slovo, končíme spolu! Dohoda padá.
00:57:26 Ale já chci hrát. Budeš hrát, když ti řeknu. Dýchat,
00:57:30 když ti řeknu. Rozumíš, hochu? Já musím hrát. Musejí mě slyšet!
00:57:35 Na rodiče zapomeň. Na tebe taky rychle zapomněli.
00:57:45 Nevíš, jaké bys to mohl mít. Nevíš, jak vzácný talent máš.
00:57:51 Jsi ještě dítě, nechápeš.
00:57:57 Já ano, Auguste.
00:58:13 Šamane! Šamane! Ššš, co se stalo?
00:58:17 To Arthur, sháněli ho tu poldové. Odchod! Znáte postup.
00:58:21 Musíme mu pomoct. Je sám za sebe, to jsou pravidla.
00:58:24 Ne!
00:58:27 Chyťte ho! Chyťte ho! Támhle je! Támhle! Vidíte ho?
00:58:44 Támhle! Vy tam! Poldové! Poldové! Tady!
00:59:04 Poslyš, nesmíš se nechat chytit. Když tě chytí, neříkej pravé jméno,
00:59:09 protože tě pošlou tam, odkud jsi přišel, rozumíš?
00:59:13 Nechci tě ztratit. Když nás rozdělí, přijdeš k oblouku.
00:59:18 Neříkej jim své jméno. Když řeknu běž, tak běž, jasný?
00:59:30 Ukažte mi ruce! Áááá!
00:59:36 Běž, Auguste! Chlapče, stůj! Ani hnout!
00:59:44 Stůj!
00:59:49 Chlapče, stůj!
00:59:57 Otevřete to!
01:02:31 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:02:34 -Já vím, jak vám to připadá. Víte, já nejsem blázen.
01:02:38 -To si nemyslí nikdo. Jak se jmenujete?
01:02:42 -Lyla Novaceková.
-Je to tak, jak vám vysvětlovala
01:02:46 ta paní. Vyplníte pár formulářů -
-Ne, ne, řekli půl roku,
01:02:50 já nemám půl roku na formuláře.
-Tak vám nemůžu pomoct.
01:02:55 Ale vysvětlete mi něco. Proč teď? Proč ne dřív, proč je to tak
01:02:59 důležité, že ho teď chcete?
-Chtěla jsem ho vždycky.
01:03:07 Čekala jsem 11 let, 2 měsíce a 15 dní, než jsem zjistila,
01:03:12 že žije. Počítám to.
01:03:36 Ahoj, tady Lyla. -A Lizzy. A teď tu nejsme, tak nechte vzkaz.
01:04:00 -Na co čekáte?
01:04:03 Znám dívku, co bydlí naproti přes ulici. Lyla Novaceková.
01:04:07 Já tady na ni čekám, víte? Mám pro ni píseň.
01:04:10 Ta muzikantka. Kvůli ní nemůžu spát. Pár dní jsem ji neviděla.
01:04:15 Odjela na líbánky. Díky.
01:05:00 -A tohle není váš podpis? Uvědomujete si, že už byl
01:05:04 asi umístěn do rodiny, ano?
-Máte děti, pane Jeffriesi?
01:05:18 -Měl jsem.
-Tak to znáte.
01:05:30 -Kdy se narodil?
-17. prosince 1995.
01:05:36 -Jo, já vím.
01:05:50 Omluvte mě na chvilku.
01:06:18 To je on.
01:06:25 -Ano.
01:06:56 KLAVÍR
01:07:04 Spal jsi pod mou postelí?
01:07:11 Ty tu bydlíš? S babičkou, než nás potká štěstí.
01:07:18 Máš rád hudbu? Radši než jídlo.
01:07:25 Znáš tyhle tóny? Takhle jsem je nikdy neviděl.
01:07:30 Podívej. E, G, H, D, F.
01:07:36 Na linkách.
01:07:39 A, F, A, C, E, mezi nimi.
01:07:43 A, G, H, D, F, A, a A, C, E, G. Chápeš?
01:07:52 Ty jsi jak anděl. Tak fajn, musím jít.
01:07:56 Musím do školy.
01:08:03 Půjčíš mi to? Měj se.
01:09:30 No tohle!
01:09:35 Reverende Jamesi!
01:10:05 Nebudete tomu věřit, rychle!
01:10:08 -No tak, zpomal Hope.
-Tohle musíte vidět.
01:10:30 Pamatujete, jak jsme měli v kurzu hodinu o Mozartovi?
01:10:34 Jak jste říkal, že byl hudební fén?
-Fenomén.
01:10:38 -To je ono! Já vím o jednom. Bydlí u mě pod postelí.
01:10:45 VARHANY
01:10:49 Ukázala jsem mu stupnice, a když jsem přišla -
01:11:24 Dobrý den, pane Jeffriesi, tady zase Lyla Novaceková.
01:11:28 Volám jen, jestli je něco nového. Ano, rozumím.
01:11:34 A jestli se dozvíte něco víc, tak zavolejte.
01:11:52 -Já to beru.
-Jak dlouho tu asi zůstanete?
01:11:58 -Jak bude třeba.
01:12:20 Promiň. Já nevím, Lizzy, je to jako bych se probudila a měla
01:12:25 zase začít hrát. Měla bych hrát. Vím, zní to šíleně, ale možná
01:12:33 mě uslyší.
01:12:50 Ahoj, Marshalle. To jsem já. Jsem v New Yorku.
01:12:57 Pořád v kapele chybí jeden z Connellyho bratrů?
01:13:02 Bylo by skvělý mít vás tady, víš? Jen takovej nápad.
01:13:06 Ahoj, Franku! Louis. Louis Connelly.
01:13:11 No a? Před pár lety jsem tu hrál se svou
01:13:15 kapelou. No, je to asi 10 let.
01:13:19 Ne, poslouchejte, Franku! Zahraju vám jednu písničku, ano? Jen jednu.
01:13:26 Když se vám nebude líbit, můžete mě vyhodit.
01:13:46 -Přivedl jste zázračné dítě.
-On je záhada. Já jsem myslel,
01:13:51 že je to anděl. O žádném Augustu Rushovi není nikde záznam.
01:13:57 -Pokračujte rozvíjením témat.
01:14:25 -Lylo, jenom klid.
-Ta skladba.
01:14:29 -Strašně se do toho nutíš.
-Nevím, jestli to dokážu.
01:14:33 -Hraješ s filharmonií.To je skvělý.
-Tak jedeme dál.
01:14:48 -Začněte akordem C dur, pak modulujeme do G.
01:14:53 A z toho G opět zpátky do C. Jednoduché.
01:14:58 A pokračujeme C, G, C. Úplně na začátku C dur akord.
01:15:08 Mám takový chaotický vývoj do slabého G dur.
01:15:12 C dur akord, které povede do G. Jdeme na C dur akord,
01:15:18 pak jdeme na G. Co vidíme? Zdá se, že -
01:15:25 Co je to, Auguste? Zmenšená kvinta, pane. Změna klíče.
01:15:31 A pak zesílení francouzskými hornami, hoboje do alegra,
01:15:36 staccata smyčců.
01:15:39 ZAKLEPÁNÍ
01:15:42 Á, pan Rush.
01:15:48 Omlouvám se.
01:15:51 Za co se omlouváš, Auguste. Někdy neposlouchám pozorně,
01:15:55 a neudělám úkol tak, jak bych měl. No, příště se to určitě zlepší.
01:16:10 Newyorská filharmonie pořádá koncert. V historii naší školy
01:16:15 nebylo nikdy provedeno dílo studenta prvního ročníku
01:16:19 a určitě ne někoho v tvém věku. Ale teď jsme požádali,
01:16:24 zda by nezahráli tvou rapsodii. Přál by sis to? Dobře. Dobře.
01:16:30 Kolik lidí to uslyší?
01:16:34 No, bude se to hrát v Central Parku na Velkém trávníku.
01:16:38 Stovka? Mnohem víc. Tisíce.
01:16:43 Dobře. Potřebuju, aby to hráli spoustě lidí. Velké spoustě.
01:16:49 Něco pro to uděláme.
01:16:53 Auguste, budou účinkovat tři umělci a ty budeš uveden jako poslední.
01:17:10 Jak to děláš? Jak tě napadá ta hudba?
01:17:17 Prostě ji slyším.
01:17:22 Někdy se vzbudím a je tam.
01:17:25 Nebo ji slyším, když jdu po ulici.
01:17:34 Jako by mě někdo volal.
01:17:37 Když to zapíšu,jako bych odpovídal. Komu?
01:17:42 Těm, co mi tu hudbu dali.
01:17:52 Jsi na to připravený, Louisi? A ty?
01:18:20 HUDBA
01:18:53 Bravo, Auguste! Dobrý!
01:19:01 Auguste, bylo těžké tě najít! Hledal jsem tě úplně všude.
01:19:10 Promiňte. Rušíte generální zkoušku. Máte zkoušku, jasně.
01:19:14 Vy jste -? Pojď ke mně, synku.
01:19:26 Pojď sem.
01:19:31 Co ti provedli? Nic.
01:19:38 Můžou ti ukrást duši.
01:19:41 Pane, ať jste kdokoli,nemáte právo! Jsem jeho otec, stačí?!
01:19:45 Jistěže mám právo.
01:19:50 Vezmu tě domů, pojď.
01:19:53 Ale já mám koncert. Jsem tu šťastný.
01:19:56 Je to mimořádný chlapec, pane. Myslíte, že to nevím? Čapli jste ho
01:20:01 na ulici a to vám dává právo?! Tak počkejte, my ho tady učíme.
01:20:05 Co uděláte? Nalijete mu do hlavy klasickou teorii a pravidla?
01:20:10 Z knížek se muziku nenaučíte! Ta je venku!
01:20:16 Vy ho učíte?! On učí vás. Vy se učíte od něho!
01:20:22 Ano. Ujišťuji vás, pane Rushi, že každý den.
01:20:26 Jdeme, měl bys být s rodinou. Tak pojď.
01:20:30 Pane Rushi, prosím! Víte, jak důležitý je pro Augusta
01:20:34 zítřejší koncert? Auguste, počkej, poslyš. Musíš mi teď říct:
01:20:40 Je ten člověk tvůj otec?
01:20:46 Můžeš mi říct pravdu? Já znám tvé pravé jméno, Evane.
01:20:52 Auguste! Evane.
01:21:00 Je to tvůj otec?
01:21:05 Co umím, mě naučil on.
01:21:20 A jsme zpátky, jsme zpátky.
01:21:25 Nedělej si to těžší, vole. Není tak špatnej.
01:21:29 Kluka jsi viděl. Je to živel. Jo. Dobře, nabídka.
01:21:34 1000 za večer, minimálně 2 týdny, 3 města.
01:21:37 Pak ho pošleme k tvému partnerovi. Ne.
01:21:41 Jen se necítí dobře.
01:21:44 Řekl, že jedině s tebou se bude cítit líp.
01:21:52 Konkurence. Vrátím se. Dělej, co umíš.
01:22:00 Hele, ty tam!
01:22:07 Zastupuju ho, proto chci smlouvu. No tak! Nemá rodiče.
01:22:41 Krásný zvuk, chlapče. Dvoustovka Gibson?
01:22:49 Je krásná. Můžu se mrknout?
01:22:56 Hele, to je dobrý. Jsem taky muzikant.
01:23:11 No jo!
01:23:25 Hezký zvuk. Jde vám to.
01:23:31 Díky. Zkus, co dokážeš s mojí.
01:25:25 Jak dlouho hraješ? Půl roku.
01:25:28 Půl roku? Kde ses to všechno naučil?
01:25:33 Na Juilliardu. Na Juilliardu.
01:25:37 Ano, pane. Dneska večer mám koncert.
01:25:41 A to ti mám věřit?
01:25:44 Jo. Ale nemůžu tam jít. Proč ne?
01:25:48 To je dlouhá historie.
01:25:52 Kdybych chodil na Juilliard a měl dneska koncert,
01:25:57 nezmeškal bych ho ani za nic. Jo.
01:26:07 A co kdyby se pak něco stalo?
01:26:11 S hudbou nikdy nepřestaneš. Ať se stane cokoliv.
01:26:17 Kdykoli se ti stane něco zlého, je to jediné, k čemu můžeš utéct
01:26:22 -a vypustit to. To jsem se naučil.
01:26:29 Podívej se na mě, nic zlého se nestane. Musíš trochu věřit.
01:26:47 Jsem Louis. Ev - August. August Rush.
01:26:54 August Rush. Bezva jméno. Auguste! Jdeme!
01:27:05 Musím jít, Auguste!
01:27:13 Ahoj.
01:27:15 Tak. Ahoj.
01:27:29 Ahoj.
01:27:48 -Naučil se naše číslo zpaměti. Rozumím.
01:27:53 Vaše oddělení dělá, co se dá.
01:28:14 -Mohlo se mu stát něco zlého?
01:28:18 -Určitě ne. Modlím se za něj, a ty?
-Jo.
01:28:26 -Jestli ho má Otec rád, jak by měl, udělá pro syna to nejlepší.
01:28:34 Věříš tomu, ne?
-Jo.
01:28:38 -Dobře. Jdi se připravit.
01:28:52 -Vítám vás na našem koncertě v Parku a udělení stipendia
01:28:57 "Zvládni svou budoucnost" od firmy Mercedes.
01:29:00 A teď s nesmírnou radostí vítám zpátky na koncertním pódiu
01:29:05 jednu z absolventek Juilliardu, Lylu Novacekovou.
01:29:10 POTLESK
01:31:08 Já už musím jít.
01:31:21 Tentokrát se nevrátím.
01:31:25 Dělá si legraci, Šamane. My si s Augustem rozumíme, že jo?
01:31:35 Kámo, nemůžeš mi odejít. Ale můžu.
01:31:40 Musíš najít rodiče, co? Jo. Začíná koncert.
01:31:46 No, vsadím všechny svý prachy, že tě vaši nedokážou najít.
01:31:50 A víš proč? Neuslyší tě. Jsou mrtví. Nikam nepůjdeš.
01:32:10 Nemáš kam jít, synku.
01:32:21 Utíkej! Běž, Auguste, běž!
01:32:45 Auguste!
01:33:35 Auguste!
01:33:57 Děkuji, dámy a pánové.
01:34:01 Hudba nás vždy fascinovala tím, jak se vyjadřuje, beze slov,
01:34:07 bez obrazů. A to nás přivádí k naší závěrečné skladbě.
01:34:16 -Jak daleko je ještě letiště?
-Je to úplně ucpaný.
01:34:20 -Připomíná ti to starý časy, Louisi?
01:34:41 -August Rush. Evan Taylor!
01:34:47 HARMONIKA
01:34:59 -Bohužel, náš poslední účinkující zřejmě -
01:35:04 -Je tady. Je tady. Je tady!
-Á, výborně!
01:35:09 Myslím, že nikdo jiný nemůže lépe zosobnit záhadu, kterou je hudba,
01:35:15 nežli náš poslední skladatel.
01:36:51 POVĚDOMÝ HUDEBNÍ MOTIV
01:37:02 PŘÍMÝ PŘENOS V RÁDIU
01:37:05 Hele, co je to? Koncerty v Parku, každý jaro.
01:37:37 Vystoupím. Pusťte mě! Pusťte mě!
01:38:44 VOKÁLY
01:42:13 Hudba je všude kolem nás. Stačí jen poslouchat.
01:42:26 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2009
Setkání Lyly (Keri Russellová) a Louise (Jonathan Rhys Meyers) v New Yorku je osudové a noc, kterou spolu tato krásná violoncellistka a irský kytarista stráví, je pro oba nezapomenutelná. Lylin otec o jejich lásce ale nechce slyšet a vezme dceřin osud do svých rukou. Díky němu se tedy Lylin a Louisův syn (Freddie Highmore) dostane hned po narození do sirotčince, kde sní o svých nepoznaných rodičích. Chlapec má obrovský hudební talent a jednoho dne ze sirotčince uteče a vydá se do New Yorku. Tam se ho ujme muž zvaný Wizard (Robin Williams), který se stará o skupinku dětí odměnou za část jejich příjmů z pouličního hraní. Od Wizarda hoch dostane umělecký pseudonym August Rush a stane se senzací mezi pouličními hudebníky. Divácky vděčný film o síle lásky a hudbě, která nás obklopuje, je sice zasazený do současného New Yorku, ale jedná se o pohádkově laděný příběh. Jen tentokrát roli zázraků přejímá hudba, jež spojuje všechny lidi navzájem. Snímek vedle uhrančivých melodií a dojemného příběhu zaujme také výtečným hereckým obsazením, jež sestává z řady výrazných talentů a populárních hvězd.
