Cesta z města

Záznam chatu ze čtvrtka 2. října 2003

Lucka, Brno: „Zdravim Vas pane Trojan, uz jsem dekovala i panu sceneristovi Jarchovskemu, ale diky patri taky Vam. Predevsim Musime si pomahat a Zelary, to jsou skutecne filmy, ktere coveka chyti, tak stejne i Cesta z mesta a Pelisky. Diky za tyto filmy!!! Vase role sefa ve filmu Cesta z mesta byla bezvadna :-) Jak se Vam hralo? Libil jste se mi i v poradu Krasny ztraty, kde jste byl i s Vasim bratrem. Loucim se. Preji hodne sil a uspechu.“

Ondřej Trojan: „Role šéfa se mi hrála dobře, hrál jsem už i roli továrníka, takže jsem na role bossů zvyklý. Taky vám přeju hodně sil a úspěchů.“

Jindřiška: „Ahoj Ondro, myslíš že má někdo, kdo nemá s herectvím žádné zkušenosti a nemá ani herecké školy, že má šanci se prosadit ve filmu?“

Ondřej Trojan: „No určitě. Nevystudovaných vynikajících herců je spousta. Třeba Aňa G.!!! Chce to píli a jistou míru drzosti (a taky trochu štěstí).“

XRadim J. StechovskyX(t): „Dobry den a vecer preji, zdravim Vas! Mam prosim nejake dotazy, prosim o zodpovezeni! Co rikal Vaclav Havel na adaptaci jeho hry Mlyny, ktera patri ke stinnym (a neprilis zasadovym) strankam jeho zivota? Nevadi Vam, ze to puvodne byla agitka a podpora komunistickeho rezimu - tato hra? Zahral jste si nekdy s Vasim tatinkem ve filmu nebo TV? CO rikate jeho drsne roli kapitana Mandaka v Sefe, jdeme na to! Diky dopredu za odpovedi, jsem s pozdravem, hezky, prijemny a uspesny den!(xxt)...“

Ondřej Trojan: „Mlýny spíš než agitka byly propustkou z kasáren pod pláštíkem šíření kultury. Když tuto "prvotinu" Václav Havel (s Karlem Bryndou) psal, ještě ani netušil, že se bude psaním někdy živit. Rozhodně šlo spíše o recesi. Když jsme žádali Václava Havla, zda můžeme uvést jeho hru, řekl nám, že nikomu jinému, než Divadlu Sklep by ji nesvěřil. Na premiéře, ještě s paní Olgou, se výborně bavil, i když jak řekl, svou hru tam příliš nepoznával. Roli mého otce, o které mluvíte - ten film jsem nikdy neviděl, vůbec nic o něm nevím. S tátou jsem si jednou zahrál v televizní pohádce Čert a Káča, kde hrál táta čerta, Jiřina Bohdalová Káču a já jedno z dětí.“

Lucie P.: „Už viděla paní Legátová Želary? Pokud ano, co Vám vytkla?“

Ondřej Trojan: „Ano, viděla. Popravdě nás hlavně chválila. Bál jsem se, že nám bude vyčítat, že Aňa ve filmu kouří. Velmi chválila dětské představitele, Aňu a Gyorgiho. Mrzelo ji jen, že Jaroslava Adamová neměla ve filmu větší prostor. Obsazení paní Adamové jsem s ní totiž konzultoval a ona se na ni hrozně těšila.“

Jezinka: „Kdy se cítíte nejšťastnější?“

Ondřej Trojan: „To je různý. Přijde na to... Asi to bude znít banálně, ale hodně šťastný jsem vždy, když nám to všechno klape doma s mojí ženou Bárou a se syny Tadeášem a Matyášem. Pracovní úspěchy jsou určitě taky šťastnými okamžiky a přinášejí mi hodně radosti. Jsou ale chvíle, kdy se člověk cítí šťastný i z úplnejch hovadin.“

Michal: „V jednom z mnoha rozhovorů, které jste v poslední době poskytl tištěným médiím v rímci propagace Želar jste řekl, že Jiří Schmitzer byl pro roli Józy příliš profláklý. Co potom teprve Ladislav Dušek? Kino propuká v smích, jenom se poprvé objeví na plátně. Nelitujete jeho obsazení?“

Ondřej Trojan: „Dušek se jmenuje Jaroslav a hraje v Želarech pouze epizodní roli. Při rozhovorech, kde jsem se zmínil o Jiřím Schmitzerovi, jsem hovořil o tom, že tento vynikající herec role venkovských drsňáků v českém filmu hraje často a že já jsem hledal pro roli Jozy pro českého diváka neokoukanou tvář. Jardovi jsem jeho roli venkovského učitele nabídl již před více než dvěma lety, tedy v době, kdy Petr Jarchovský neměl ještě ani rozepsaný scénář k Pupendu. Dokonce i Želary se začly točit dřív než Pupendo, ale vzhledem k tomu, že jsme je točili v průběhu celého jednoho roku, měly premiéru až půl roku po Pupendu, kde hraje Jarda opět roli učitele. Herectví Jardy Duška si velice cením, a to zejména poté, co předvedl ve filmu Musíme si pomáhat. Rozhodně se mi nechtělo před natáčením Želar za ním přijít s tím, že když dostal velkou roli u Honzy Hřebejka, že já bych tu jeho přeobsadil. Odhlédnuto od jisté divácké nálepky, kterou máte zřejmě na mysli, myslím si, že Jarda Dušek v Želarech předvedl velmi dobrý výkon.“

Martin: „Dobrý den, chci Vám jen poděkovat za výbornej film Želary.Šel jsem do kina bez nějakých věčích očekávání,ale naprosto jste mě dostali!! Přeju Vám a všem, kdo se na filmu podílel hodně štěstí při oscarovém klání! - jo muzika byla taky výborná! :)“

Ondřej Trojan: „Děkuju a věřte mi, že o tu Oscarovou nominaci se ze všech sil popereme.“

stamosy@hol.gr Soňa Dorňáková-Stamou: „Pane Trojane, kdy uvidíme film v Řecku? Rozhodně by se to zasloužil. Ráda k němu přeložím titulky. Zabývám se totiž léta literárním přeladem - spolupráce s Paseka, Argo, Dilia atd..“

Ondřej Trojan: „Kdy uvidí film diváci v Řecku, to opravdu nevím, upřímně řečeno se teď budu snažit hlavně, aby film sklidil úspěchy na mezinárodních filmových festivalech a aby se mu v zahraničí dostalo nějakých dobrých recenzí. Bez toho by film neměl šanci v zahraničí uspět. Další naší prioritou bude prosadit film do distribuce v USA. A to kdyby se nám povedlo, tak by měli šanci vidět Želary na plátně i diváci v Řecku.“

Barbora: „Dobrý večer, nejdříve Vám chci poděkovat za krásný a jedinečný film. Chtěla bych se zeptat, jestli hrála malá Anička dříve v Želarech, nebo v reklamě na Fidorku a co si o této její "roli" myslíte...“

Ondřej Trojan: „Anička hrála nejdřív v Želarech, Fidorku jsem neviděl, ale bylo by škoda, kdyby se tahle velmi talentovaná malá herečka zazdila v roličkách roztomilých děvčátek, byť za bezesporu zajímavé honoráře. Určitě bych jí přál nějakou další velkou zajímavou roli, protože má obrovský herecký talent.“

lida.krivancova@seznam.cz: „Vážený pane Trojane, jak na Vás působila paní Legátová ?“

Ondřej Trojan: „Úžasně. Je to neobyčejně sofistikovaná paní a vynikající a až zoufale skromná spisovatelka. Její krásná čeština patří do učebnic o literatuře. Moc nechybělo, aby skrzevá její skromnost a skepsi ke své vlastní práci, zůstalo její dílo na věky věků schované v šuplíku jejího pracovního stolu.“

Kudrnáčové: „Vysvětlete nám prosím, co přesně znamená věta "Jdem to vočmuchat!". Děkujeme“

Ondřej Trojan: „Věta "Jdem to vočmuchat!" znamená skoro cokoli. Tedy jako že se jdeme na něco podívat nebo něco zkontrolovat nebo něco ochutnat a podobně. Například dotaz "Už jsi čmuchal šlejšky?" znamenalo v hantýrce našeho štábu, jestli ten dotyčný tázaný ví, jaká je nabídka k obědu...“

Erika: „Dobrý večer, moc se mi líbil Váš film Pějme píseň dohola. Nevěděl byste, jestli je k dostání na videokazetách nebo jestli ho nebudou někdy v blízké budoucnosti vysílat v televizi? Mějte se hezky. E.“

Ondřej Trojan: „Na videokazetách k dostání je, film vydalo Centrum českého videa, které dnes patří pod Bonton. Jste-li z Prahy, budeme teď tento film uvádět v kulturním domě Divadla Sklep Dobeška, kam jsme pořídili filmové projektory. Film také poměrně často půjčujeme na různé jednorázové projekce po celé republice. Můžete zkusit oslovit se svým přáním svého kinaře, kopie se dá objednat u naší společnosti Total help art na e-mailu: total@tha.cz“

Zuzana: „Dobýy den pane Trojane, zhlédnutý film Želary mně trochu zošklivily 2 věci. Můžete mi prosím jejich účelnost a vhodnost vysvětlit? 1) Figura páně Duška (Dušek hrál Duška, nikoli přísného kantora, divák nebyl o nic obohacen, ty samé kreace viděl již v Pelíškách a Pupendu). + P. Donutil nezahrál vůbec nic. Tyto 2 známé figury mě (a zdaleka nejen mě) silně rušily ve filmu plném méně "profláklých" tváří. Bylo to, jako by do Želar spadly z Marsu, vůbec se tam nehodily, každý jejich výstup mě probouzel z iluze opravdovosti a připomínal mi, že jde o pouhý film, show. 2) Posledních 10 minut filmu jste potřebovalisplnit normy v počtu mrtvol a hektolitrech prolité krve? I kdyby ta knížka tak byla psaná, celkovému laděni filmu tovůbec neodpovídalo. Vypadalo to jako vložená reklama na americký akční film. Můžete mi to prosím vysvětlit? Děkuji“

Ondřej Trojan: „Tak o Jardovi Duškovi už jsem hovořil, pokud jde o Mirka Donutila, vůbec nepochybuji o tom, že v Želarech odvedl - i když na malé ploše - jednu ze svých nejlepších životních rolí. Takže s Vaším názorem k jeho výkonu nemohu souhlasit. Absurdní finální zmar by bez konkrétních lidských tragédií působil jako selanka. Za absurditou a tragičností osudu podhorské vesnice Želary si stojím nejen z dramaturgického, ale i z historického hlediska. Pravdivost nemusí být vždy příjemná. Co se týče Vaší výtky k závěru filmu, musím říct, že je velmi ojedinělá. O tom historickém aspektu si můžete popovídat s ženami, které si konec války v Čechách i na Moravě pamatují. Jednou z nich je například i paní Květa Fialová, která se nezdráhá se o své zkušenosti z této doby podělit veřejně.“

Zuzana: „Dobrý den, proč Rusáky vedl velitel, který vypadal jako Stalin? To je trochu laciné, ne? Ale jinak slušný film, až na trochu nešťastné obsazení Duška a Donutila. Přesto za Želary děkuji!“

Ondřej Trojan: „On ten herec tak opravdu vypadá. Ten knír je jeho, ten jsme mu nelepili. Mně ta podoba v civilu ba ani při natáčení vůbec nesecvakla, až když jsem ten film viděl ve střižně. Takže pokus o laciné podobenství odmítám.“

Marky: „Jaký vztah máte ke svému bratru Ivanovi? A jaký vztah jste k sobě měli jako malí kluci?“

Ondřej Trojan: „Vztah s Ivanem byl vždy dobrý, je dobrý a dobrý bude. Tak přísahám!“

Pavel: „Dobrý den p. Trojane, jak Vám je po Želarech? Nám moc hezky - děkujeme“

Ondřej Trojan: „No, jak kdy... Jsou chvíle, kdy se mi po nich stýská, ale po pravdě převažuje pocit úlevy, že mám tu tříletou dřinu za sebou. Ten film si teď už žije svým vlastním životem a mě hrozně těší, když mi píšou diváci, že v nich zůstává třeba ještě i několik dní poté, co ho viděli. Věřte mi, že pro režiséra neexistuje radostnější pocit než právě tento, že se mu podařilo zprostředkovat něco, co neumřelo pro mnohé z vás diváků odchodem z kina.“

Machy: „Ahoj, chtěl bych se zeptat, jaký mate vztah k Ivanovi. Dik“

Ondřej Trojan: „Dobrý, výborný, báječný, občas hrozný, někdy strašný, ale většinou nádherný, překrásný, úžasný...“

Zdenka: „Neláká Vás režie televizního seriálu?Tatínek i bratr by to určitě přivítali,zvláště,kdyby se tam pro ně našla nějaká role.“

Ondřej Trojan: „Ne, rozhodně ne, je to útvar, který je mi bytostně cizí a který vůbec nesleduju. Dokonce i Twin Peaks mého dekadentního oblíbence Lynche jsem sledoval jen letmo, viděl jsem tak čtyři, možná pět dílů. Mě seriály unavujou.“

JUDr. Míša, č.42: „Miluju Vašeho bratra,anobrž jsem ho spatřila v divadle. Hodláte s tím něco dělat? Předem děkuji za vše, co pro mě vykonáte. P.S.: Ani Vy nevypadáte špatně!;-)“

Ondřej Trojan: „Musím říct, že Vaše vyhlídky vypadají dost nevalně. Bratr i já jsme už zadaní.“

davehauerland@centrum.cz: „Dobry den. Pane Trojan,jsem velky fanda divadla Sklep.Nejradsi mam divadelni hru od Vaclava Havla, Mlyny. Chtel jsem se zeptat,kdyz jste hrali Mlyny a tehdy to natacela televize,uz presne nevim kde to bylo,jestli jste si v zakulisi, nebo i na place dali par sklenicek alkoholu na povzbuzenou. Ja si tu hru poustim na videu porad dokola a rikam si,ze tak super jak jste tam vsichni hrali to ani za strizliva neslo.Doufam,ze Vas to neurazi.Dekuju.David“

Ondřej Trojan: „No, máte pravdu, nějakou tu skleničku jsme si dali, hehe...“

Kamos: „Kto je Ondřej Trojan???“

Ondřej Trojan: „Člověk.“

DeViL: „A kdo vlasně jste? v životě jsem o Vás neslyšel :-(. Chtělo by to trošku více informací.“

Ondřej Trojan: „Nikdo Vás nenutí, když mě neznáte, abyste tu se mnou ztrácel čas, DeVile.“

honza: „Dobrý večer, nejprve bych Vám chtěl poděkovat za skvělý, kvalitní český film. Tento krásný lidský příběh musí vzít každého a kdo říká že ne, tak lže. Má otázka zní, jakou šanci má Želary na Oscara?. Je to přece takové pro každého pochopitelné téma. Moc Vám držím palce a ještě jednou děkuji.“

Ondřej Trojan: „Já na toto téma nechci spekulovat, za prvé od toho filmu ještě nemám potřebný odstup, abych ho mohl sám hodnotit nezaujatě, což asi nejde ani po tom dostatečném odstupu, že? Budete se muset spokojit s odpovědí, že svému filmu věřím, protože jsem ho natáčel bez postranních spekulací, komerčních kalkulací; v té nejupřímnější víře, jaké jsem byl při své práci schopen, neokázale... Věřím, že právě tohle by mohli ocenit diváci všude na světě. A děkuji Vám za Vaši podporu, to je pro mě opravdu důležité.“

Dáša Horáková: „Vážený pane Trojan, nejprve Vás srdečně zdravím a gratuluji k perfektnímu filmu ŽELARY ! Zajímalo by mne, zda ohlas diváků na tento film splnil či předčil Vaše očekávání?“

Ondřej Trojan: „Já si reakcí diváků na tomhle webu samozřejmě čas od času pročítám, ty hezký mě pochopitelně těšej. Já jsem od první chvíle, kdy jsem se rozhodl režírovat tento film, věřil, že se může divákům líbit. Bez týhle víry bych tu práci vůbec nemohl dělat a ani by neměla vůbec žádnej smysl.“

xXx: „Seš panic?“

Ondřej Trojan: „And you, xXx?“

lukysy@seznam.cz: „Chystáte něco dalšího jako byly Želary?“

Ondřej Trojan: „Ne, nejsem stroj na práci a taky musím občas producentovat. Dělat filmy je bohužel strašně nákladná věc. A propos, nevíte o někom, kdo by měl chuť do českýho filmu investovat nějaké ty miliony?“

Tereza Čadová, Praha: „Jak se Vám natáčelo s Aňou Geislerovou?“

Ondřej Trojan: „Krásně, Aňa nemá divadelní závazky a byla po celý rok k dispozici pro natáčení filmu, což je zde v Čechách jen těžko představitelný luxus. Navíc je to mimořádná herečka a permanentní trusička velmi dobré nálady.“

allys: „Ahoj,chtela bych se zeptat,jak ste se dotal k této profesi???“

Ondřej Trojan: „Vlastně náhodou přes divadlo Sklep. Já jsem v první polovině osmdesátých let, kdy jsem měl rozstudováno sedm semestrů Pedagogické fakulty - obor matematika a chemie, pochopil, že divadlo a film jsou mi mnohem bližší. Mou inspirací byli kolegové ze Sklepa, FAMáci Milan Šteindler a Tomáš Vorel. Po dvou letech plácání se na Barrandově jako rekvizitář a permanentních kličkách, jak se vyhnout vojně, se mi v mých 26ti letech podařilo dostat na FAMU právě na obor filmové režie. Velký dík za neskutečnou trpělivost se mnou patří mým rodičům.“

Martin Havran Jihlava: „Vinsuji krasny podvecer pane Trojane. Byl jsem se podivat na Vasem filmu Zelary. Film je proste velmi povedeny a vykon madarskeho herce a slecny Geislerove jsou excelentni. Gratuluji jak jim tak Vam. Mel bych pro Vas namet na film. Mate zajem? Pokud ano kam s nim? Jsem presvedcen ze Vy nebo pan reziser Michalek by to mohli kvalitne zpracovat.“

Ondřej Trojan: „Náměty na filmy čtu, můžete mi ho zaslat buď poštou do filmového Studia Barrandov, na naši společnost Total HelpArt nebo v horším případě mailem na total@tha.cz.“

Dannek: „Dobrý den, jste také toho názoru,že je Anna Geislerová nejkrásnější ženou v republice?“

Ondřej Trojan: „Nejkrásnější ženou v republice je Barbara Trojanová, to ví přece každé malé dítě!“

Alena: „Zdravím vás pane Trojane a přeju vám jako dosud dobrou dolbu pro vznik filmu, který zaujme diváky. Zajímá mě jestli čtete knížky a jaké? A koho uznávate a máte za vzor ze své brandže?“

Ondřej Trojan: „Upřímně řečeno, během posledních tří let jsem knih přečetl opravdu velmi málo. Chystám se to napravit zanedlouho při naší společné rodinné dovolené v teplých krajích. Jinak čtu rád romány i povídkové knihy všech žánrů, vyjma sci-fi.“

Veronika: „Připravujete nějaký nový film?“

Ondřej Trojan: „Jako producent ano, točíme nový celovečerní film v režii Honzy Hřebejka, který se jmenuje Horem pádem a premiéru bude mít v květnu příštího roku.“

Aneta a Markéta: „Zdravíme pana Trojana, otázku nemáme, jen bychom rády poděkovaly za včerejší Besídku v Prostějově. Perfektní byli všichni, ale ve scénce, kdy jste četl povídky nejmenovaného markýze jste byl skvělý :-)) Děkujeme za krásný večer a budeme se těšit zase někdy v Prostějově.“

Ondřej Trojan: „Zdravím tímto všechny Prostějovany s jemným a vybroušeným vkusem.“

celebrit: „Dobrý den.Chtěl bych se zeptat, Který film se vám líbí nejvíce?“

Ondřej Trojan: „To je opravdu těžká otázka, to se mění s věkem a hlavně filmy - to není jako skok do dálky, to se nedá změřit. Pominu-li filmy, na kterých jsem se podílel, tak z českých z poslední doby mám hodně rád Zapomenuté světlo od Michálka, z těch nečeských se mi líbila v poslední době třeba Americká krása nebo Andělin popel. Z klasiků mám rád třeba Tarkovského nebo Antonioniho, ale to bychom takhle mohli žvanit dlouho a dlouho a pořád by si bylo o čem povídat. Ať žije film! HURÁÁÁ!!! A mějte na paměti, jak rád dodávám, že showbyz never sleeps!“

Kdokoliv: „věříte v Boha“

Ondřej Trojan: „Moc ne. Tedy popravdě vlastně by se dalo skoro říct, že vůbec ne. Tedy krátce řečeno: nevěřím v žádného Boha.“

LEA: „Dobrý den ,bude film Želary s titulky pro neslyšící ? Děkuji za odpověď“

Ondřej Trojan: „Želary jsou ve verzi s titulky pro neslyšící. Mrzí mě, že na tomto webu není možné najít nasazení verze pro neslyšící. Zkuste se obrátit na Falcon (odkaz je na těchto stránkách) a my se to pokusíme na těchto stránkách napravit.“

Dan: „tak funguje ten chat nebo ne?“

Ondřej Trojan: „No, jste v pořadí...“

Dan: „je tůůůůůůůůůůůůůůůů někdooooooooooooooo“

Ondřej Trojan: „tadýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý!“

Šamanka: „Tak děje se něco nebo zas ne? Už tady sedim 3.večer celá natěšená...“

Ondřej Trojan: „Ja su tu, co vás zajímá?“

Eva: „Dobrý den pane Trojane!Nedávno jsem byla na filmu jedna ruka netleská a tak mě napadlo,jste na svého bratra Ivana hrdý?Poplácáte si třeba po ramenou a řeknete si:Tak brácho to se ti zas něco povedlo?“

Ondřej Trojan: „Bude to znít asi divně, ale já jsem ten film ještě neviděl. V den premiéry jsem byl s Želary na premiéře v Náchodě. Ale brzy se jistě nějaký večer uvolní...“

Pavel Kubas: „Jak hodnotíte profesionální výkony svého bratra? Mimochodem já velice kladně. Děkuji“

Ondřej Trojan: „Já taky kladně. Není zač.“

paf: „jak dopadla pondelni oslava nominace CFTA filmu zelary do oscaroveho klani???“

Ondřej Trojan: „No pěkně, něco jsme vypili, pokecali jsme, a tak... Fakt pěkný to bylo.“

Machy: „Kdo si myslíte, že je lepší herec, Vy nebo brácha?“

Ondřej Trojan: „Já si myslím, že já. Ale bohužel se o tom málo ví. Nicméně bráchovi to neříkejte. On je rád, že se to málo ví.“

kasa: „Bavil jste se filmem Želary?“

Ondřej Trojan: „Jak kdy... Byly chvíle, kdy se Želary bavily mnou, což bych vám nepřál zažít.“

Johny: „Co vás při natáčení Želar nejvíc naštvalo? A co vám uděalo největší radost?“

Ondřej Trojan: „Počasí. Taky počasí. Podle toho, jak zrovna bylo.“

Janina: „Pane Trojane, děkuji Vám za tu obrovskou odvahu, přenést na plátno Želary. Jsem ráda, že mají takový ohlas. Například moje jinak velmi kritická kamarádka se na ně chystá už podruhé, tak moc se jí líbily. :-) Překvapilo mě, že je to vlastně teprve Váš druhý celovečerní film. (Po "Pějme píseň dohola") Mohu se Vás zeptat, jaké to pro vás bylo, postavit se po deseti letech opět do role režiséra a nikoli producenta? Nota bene, když jste pracoval na tak obrovském a náročném projektu? Díky a držím Vám palce i do budoucna :-)“

Ondřej Trojan: „Bylo to celkem fajn, děkuju za optání, mě moje práce u filmu baví. Producentská, režijní i ta občasná herecká. Já mám k filmu prostě pozitivní vztah. A děkuju za ty palce.“

Jarmila: „Dobrý večer!Želary se mi moc líbily,opravdu pěkný film a navíc jste měl skvělou volbu,co se týče hudby-ta je fakt skvělá! Akorát mi přijde škoda,že se o obyvatelech Želar nedovídáme něco víc, protože v knížce (Želary) je to opravdu hezky vylíčeno. Rozhodně s Vámi souhlasím,co se týče závěru filmu-ten tomu dodává své kouzlo,bez toho by ten film nebyl ono... Ale jsem zmatená,co se týče jedné z postav-Jiřinka/Helenka.Jestli jsem nepřeslechla,tak ve filmu je Lipkova kamarádka nazývána Jiřinkou,ačkoliv v knížce je to Helenka.Přeslechla jsem se nebo je tomu opravdu tak?“

Ondřej Trojan: „Helenka se ve filmu jmenuje Helenka. A věřte mi, že bylo trýznivé a těžké seškrtávat scénář do únosné délky pro celovečerní film...“

Richard: „Dobrý večer, když jsem viděl rozhovor s vaším bratrem v televizi, říkal že mu na konci filmu ukápla dojetím slza. Byl jste taky dojatý z příběhu který jste natočil když jste ho viděl ve finále? Nebo vás už po tak dlouhé době práce na něm výsledek tolik nedojímal?“

Ondřej Trojan: „Když řeknu, že ukápla, tak to asi bude znít blbě. Já jsem ve skutečnosti dost velký cynik, jenže já při sledování toho filmu kromě příběhu vidím i tu dřinu mnoha záběrů, které často vypadají tak strašně jednoduše.“

Radek: „Zajímalo by mne proč velmi talentovaní režiseři točí třeba jednou za 5 let.Není to škoda?Spolupracuješ i s jinými režisery než s sebou nebo Hřebejkem? Dík“

Ondřej Trojan: „Udělal jsem taky celovečerní film s Tomášem Vorlem (mým spolužákem z FAMU) - Cesta z města a taky slovensko-českou koprodukci Nvotových Krutých radostí. Honza Hřebejk je dvorním režisérem mojí společnosti a do budoucna na tom nechci nic měnit. To ale nic nemění na věci, že by mi chyběla chuť udělat film i s nějakým dalším režisérem.“

Janina: „Dobry vecer. Dekuji za Vasi odvahu natocit Zelary. To je film takoveho typu, ktery tu strasne chybel. A dekuji Vam, ze jste se spolupodilel na objeveni literarnich skvostu pani Legatove :-) Mozna jste take cetl vyjadreni Z.Sveraka v Lidovych novinach, ze by Zelary zkratil tak o pul hodiny, aby to bylo pro neceske divaky "stravitelnejsi". Prosim Vas, neuvazoval jste take o tom? Ze byste film nejak upravil? Zvlaste nyni, pro nominace na Oskary? Nebo myslite, ze by zkraceni bylo na ujmu celkoveho dojmu vice, nez jeho soucasna delka? Dekuji za odpoved a preju Vam vsechno dobre (i toho strejdu Oskara:-))“

Ondřej Trojan: „No, kdyby to nějak šlo, tak bych Želary klidně zkrátil. Z obchodního hlediska je dvouapůlhodinovej film úplnej nesmysl. Ale popravdě, myslím si, že krácením by se ten příběh sesypal. Myslím, že už na věky zůstane takový, jaký je teď, ať si říká kdo chce, co chce.“

Radek: „Ahoj Ondro,u mne zatím bezkonkurečně vedou Pelíšky.Naopak mne vůbec neoslovilo Pupendo.Želary jsem ještě neviděl,ale chystám se na ně.Jak jsi přijmul dva české lvy za rok 2002,byť jsi se nezúčastnil udílení?“

Ondřej Trojan: „Mně to připadalo vzhledem k bráchovi celý nějaký strašně pitomý.“

Klárka: „Dobrý večer,jak se máte?Jste můj oblíbenej herec a režisér.“

Ondřej Trojan: „Mám se vcelku fajn, trochu mě děsí, že tady visí ještě hromada dotazů a mně už se chce domů. Jinak je od Vás hezké, že sledujete i moji nevalnou dráhu herce. Věřím, že i Vy se máte fajn.“

anonym: „Dobrý večer, jak se vlastně máte a co děláte“

Ondřej Trojan: „S anonymama si nepovídám.“

Klárka: „Budete hrát ne Vánoční Besídce?A hrajete něco v Mazaném Filipovi?“

Ondřej Trojan: „Nejspíš ne a ne. Nemůžu stíhat všechno...“

Radek: „Prý jste se na Slovensku při natáčení potkali s produkcí filmu o Jánošíkovi.Nevíte náhodou,kdy půjde do kin?A propos,kde vlastně jsou Želary?“

Ondřej Trojan: „Jánošík je roztočený a zatím je jeho natáčení zastavené. Naše Želary jsme točili hlavně v okolí obce Zázrivá na Slovensku.“

Radek: „Chtěla bych se zeptat,jak se daří vašemu otci,zda-li ještě někde hraje?“

Ondřej Trojan: „Daří se mu báječně, na můj vkus hraje až příliš a sice v pražském Divadle na Fidlovačce.“

Klárka: „Hrajete ještě někdy ve Sklepě?Mě se zdá,že už moc né,flákáte to jako Macháček,no hrůza,měli byste se oba stydět.Sklep je nejlepší!!!“

Ondřej Trojan: „No hraju ještě v Mlýnech (které - pravda - už moc často nehrajeme) a občas ve starých Besídkách. Zrovna teď jsem byl se Sklepem na zájezdě v Uherském Hradišti a v Prostějově. Mimochodem v Uherském Hradišti na mne tvrdě dopadla pěst Grossovy policejní akce Kryštof. Při zběsilém přesunu z divadla do kina, kde mne čekala krátká debata s diváky, jsem jaksi pozapomněl, že jsem před představením neodolal pokušení ochutnat uherskohradištský punčák. Těch 500m v autě mě stálo fóknutí do trubičky a 0,5 promile v krvi. Asi půjdu do tepláků... Dobře mi tak.“

Dana: „O čem bude váš nový film“

Ondřej Trojan: „Žádný nemám. A vy?“

Libor: „Jak hodnotite film Jedna ruka netleska ? Byl by jste na takovy film hrdy ? V mych ocich akteri i reziser hodne klesli. Diky za uprimnou odpoved ( pokud jste film videl :-) )“

Ondřej Trojan: „No, já to ještě neviděl...“

Klárka: „Dobrý večer Onřeji,sem se chtěla zeptat,jak jste se dostal do Sklepa?Moc Vám fandím.Jste výborný režisér a i herec(v Multikáru nezapomenutelný pan továrník).Mějte se.“

Ondřej Trojan: „Do Sklepa jsem se přece dostal tak, že jsem píchal hezky rychle klackem do vohně, abych nemusel na strusku! Vy se taky mějte!“

Klárka: „Máte doma psa?“

Ondřej Trojan: „Jo. Jezevčici trpasličí. Je to totální hysterka.“

Richard: „Díky za krásný film. Kde přesně se Želary natáčeli? Kdybych si chtěl udělat výlet :o)“

Ondřej Trojan: „Zázrivá - kousek za Terchovou. Nad hotelem Veľká Havrania je možné najít ještě stojící Jozovu chalupu. Je tam fakt pěkně. Můžete ode mě pozdravovat pana hoteliéra Calla. Třeba vám dá slevu na ubytování (i když pochybuju).“

Dana: „Jak se vám točilo s bratrem“

Ondřej Trojan: „Pěkně, opravdu!“

Klárka: „Víte,že vypadáte hrozně zle a přitom se zdáte být hodným člověkem?Jak je to možné?“

Ondřej Trojan: „Klárko, blíží se desátá hodina a já jsem se podíval, kolik na tomto chatu ještě visí dotazů. Zjistil jsem, že nejmíň deset jich je od Vás (pokud vás Klárek není víc). Protože už chci jít domů za rodinou, mám hlad a tak podobně, tak Vám odpovím již jen na tuto otázku: ano, máte pravdu, vypadám zle, i když jsem hodným člověkem a vůbec nechápu, jak je to možné. Možná, že by to věděl můj tatínek s maminkou, že mi tak nějak dali geneticky do vínku tak zlý obličej a tak dobrotivou duši. Vězte však, že pro práci producenta i režiséra je však tato dvojlomnost velmi praktická.“

Tonda Klas: „Jaky mate vztah a nazor k panu Macháčkovi z MIG21“

Ondřej Trojan: „Jirka je milý a zábavný člověk. Vztah k němu mám veskrze kladný.“

Radek: „Ondro,jdi už domů! Žena čeká,děti brečí...“

Ondřej Trojan: „Dyk už jdu! Právě odbila 22. hodina.“

Nina: „Máte rád skupinu Olympic?“

Ondřej Trojan: „Absolutně ji nesnáším. Mám rád Franka Zappu.“