Titulem zasloužilý umělec byl oceněn mj. spisovatel Bohumil Hrabal

Tzv. Přestavba pronikala koncem osmdesátých let i do oblasti kultury a režim se nově snažil nastavit příznivější tvář i mnohým představitelům nezávislé kultury, pokud se příliš výrazně nehlásili k opozici. Oficiální titul zasloužilý umělec tak obdržel i jeden z nejpřekládanějších českých spisovatelů, legendární vypravěč příběhů drobných lidí Bohumil Hrabal (1914-1997). Přitom autor knih jako Ostře sledované vlaky, Příliš hlučná samota nebo Taneční hodiny pro starší a pokročilé měl po roce 1970 několik let zákaz publikování. Nastupující normalizátoři tak „ocenili“ např. skutečnost, že podle Hrabalovy předlohy byl natočen trezorový film Jiřího Menzla Skřivánci na niti o osudech „politických provinilců“, kteří na počátku padesátých let brigádnicky pracují v kladenských ocelárnách. Hrabal byl poté donucen svoje díla publikovat v samizdatu. V polovině sedmdesátých let sice po zveřejnění stručné sebekritiky v oficiálním časopise Tvorba mohl znovu vydávat svá díla i v „kamenných“ nakladatelstvích, ale trvale ho sužovala cenzura. I nadále tak některé Hrabalovy texty byly dostupné pouze v samizdatových nebo pololegálních edicích (např. vycházely v rámci Jazzové sekce). Začátkem května mu však tehdejší český ministr kultury Milan Kymlička předal ocenění a aktu přihlížel i třeba vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán či novopečený vedoucí odboru kultury ÚV KSČ Jaroslav Čejka. Časy se zkrátka měnily a mnohé ledy se již lámaly. Bylo i příznačné, že kromě Bohumila Hrabala obdržel titul zasloužilého umělce i významný skladatel duchovní hudby Petr Eben (1929-2007, otec moderátora a herce Marka Ebena). Vedle těchto dvou osobností se zasloužilými umělci na počátku května stali například herci Jiří Adamíra a Petr Kostka, režiséři Jiří Adamec, Dušan Klein a Antonín Moskalyk, dramatik a scénárista Jiří Hubač, hudební skladatelé Ilja Hurník a Karel Svoboda, klavírista Rudolf Rokl, malíři Vladimír Komárek a Miloš Nesvadba, spisovatelé Vladimír Körner, Jaroslav Matějka nebo Jiří Šotola, jehož osudy v sedmdesátých let měly některé paralely k osudům B. Hrabala.Aktuality, A-1989-05-06; ČST