Definitivně byla zprovozněna dálniční trasa Praha – Brno – Bratislava

Výstavba silnic v Československu dlouhá desetiletí významně zaostávala. Ještě v šedesátých letech země nedisponovala ani jedinou dálnicí, což představovalo jednu z překážek plného rozvoje motorismu. Teprve v druhé polovině šedesátých let započala výstavba klíčového dálničního spoje, tzv. dálnice D1 mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. První úsek z Prahy do Mirošovic byl slavnostně otevřen na začátku sedmdesátých let, ale na dobudování celé 317 kilometrů dlouhé trasy se muselo čekat až do roku 1980. Přesto lze říci, že mohutná stavební akce proběhla poměrně rychle. Posledními zprovozněnými částmi celé trati se staly úseky Humpolec-Pávov na větvi D1 a Hustopeče-slovenské hranice na větvi D2. Jak zdůraznil dobový tisk, dálnice byla předána k užívání veřejnosti s čtrnáctiměsíčním předstihem vůči původním plánům, čímž stavbaři splnili usnesení XV. sjezdu KSČ. Tehdejší premiér Lubomír Štrougal také zdůraznil, že při stavbě byly v maximální možné míře respektovány požadavky ochrany životního prostředí a hledělo se na minimalizaci ztrát zemědělské půdy. I tak ovšem bylo v rámci stavby přemístěno celkem asi 40 milionů kubíků zeminy. Od nového spoje si tehdejší vedení slibovalo mj. snížení vysokých nákladů na pohonné hmoty, které československé hospodářství závislé na dovozu ropy velmi silně zatěžovaly. Dálnice Praha – Brno – Bratislava se stala skutečnou páteří silniční infrastruktury a tomu odpovídalo hned od začátku i její zatížení provozem automobilů. To se ale samozřejmě postupně projevilo na jejím stavu – v současnosti jsou některé její úseky špatným stavem vozovky až smutně proslulé.TN1-1980-11-08; ČSFT 1980/49; ČST; Krátký film