Jaderná elektrárna v Temelíně se začala stavět již v druhé polovině osmdesátých let a celými léty devadesátými se jako červená nit táhly spory o otázku jejího dokončení. Stavba se protahovala a sílily hlasy zpochybňující její bezpečnost i potřebnost. Výrazně se dávali slyšet zejména odpůrci jaderné energie ze sousedního Rakouska, protože stavba elektrárny ležela relativně nedaleko česko-rakouských hranic. Rakouská ultrapravicová strana Svobodných (FPÖ) dokonce požadovala, aby jižní soused blokoval vstup České republiky do Evropské unie, pokud bude jaderná elektrárna v Temelíně spuštěna. Vláda České republiky však neustoupila a v roce 1999 znovu potvrdila původní rozhodnutí o dokončení stavby. Nejbojovnějším zastáncem dokončení celého projektu byl tehdejší ministr průmyslu Eduard Grégr, označovaný proto někdy i jako „atomový dědek“. V lednu 2000 se v Rakousku konalo dokonce podpisové referendum, v němž více než 15 procent voličů požadovalo podmínit vstup České republiky do Evropské unie odstavením Temelína. Odpůrci pořádali také blokády česko-rakouských hraničních přechodů. Ani to však nedokázalo zabránit dobudování elektrárny a jejímu spuštění. Nakonec tuto fázi rakouského odporu proti Temelínu utlumilo podepsání tzv. Protokolu z Melku, kde se Česká republika zavázala mj. k nadstandardnímu informování rakouské strany, a představitelé naopak uznali nutnost rozšíření Evropské unie o Českou republiku a podpořili volný pohyb zboží a osob, a tak vlastně odsoudili blokády přechodů. V červenci 2000 do ní bylo zavezeno palivo, které zde 9. října téhož roku aktivovali. A konečně 21. prosince byl první blok poprvé připojen do rozvodné sítě. Zkušební provoz prvního bloku začal však až zhruba o rok a půl později – 10. června 2002. Druhý blok zahájil činnost o rok později a počátkem listopadu 2006 byla celá stavba přes mohutné opětovné protesty zejména z rakouské strany zkolaudována. Již v prvních letech 21. století se mluvilo i o možnosti výstavby dalších dvou bloků této jaderné elektrárny, což ovšem od počátku odpůrce této stavby doslova rozpalovalo do běla. V roce 2004, tedy ještě před celkovou kolaudací stavby, možnost vybudování dalších dvou bloků odmítli v hlasování zastupitelé Jihočeského kraje. Projekt se však opakovaně vrací, a ani vlastník jaderné elektrárny Temelín, společnost ČEZ se ho nechce vzdát, stejně jako část politické reprezentace jak na regionální, tak na celostátní úrovni. Události Plus, UP-2000-12-21; ČT