Přestavba a „nové myšlení“ měly v Československu své jasné hranice, za něž politické špičky rozhodně nemínily jít. Mimo diskusi měl například podle nich zůstat rok 1968, okupace Československa státy Varšavské smlouvy a následné politické čistky. Když v roce 1987 Prahu navštívil Michail S. Gorbačov, věnovali českoslovenští vyjednavači veškeré úsilí přesvědčování sovětského politika, aby otázku roku 1968 za žádnou cenu na veřejnosti neotvíral. Důvod byl jednoduchý – právě tzv. normalizace umožnila stávajícím československým představitelům jejich rychlou a úspěšnou kariéru. Dalším tabuizovaným tématem v poválečných československých dějinách byla úloha a chování prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Politické špičky v Československu v tomto ohledu pouze navazovali na své předchůdce, kteří již v období kritiky stalinismu v druhé polovině padesátých let usilovali především o zachování čistého obrazu „dělnického prezidenta“. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pak Gottwaldův kult dále pěstoval a rozvíjel. Vznikl třeba most Klementa Gottwalda (Nuselský most) v Praze nebo stanice metra Gottwaldova (dnes Vyšehrad). K devadesátému výročí narození pak byl natočen oslavný biografický pětidílný seriál Gottwald podle scénáře Jaroslava Matějky, v němž roli Klementa Gottwalda ztvárnil Jiří Štěpnička. Režisérem díla byl Evžen Sokolovský. Aby si českoslovenští občané připomínali postavu Klementa Gottwalda pokud možno co nejčastěji, bylo také v osmdesátých letech rozhodnuto, že se jeho tvář objeví i na stokorunové bankovce. Dosavadní stokoruna byla v oběhu již v roce 1961. I když samozřejmě měla také „ideologicky správné“ výtvarné pojetí, nepůsobila nijak agresivně a lidé si na ní za skoro třicet let již zvykli. Nová bankovka podle návrhu Albína Brunovského poprvé přinášela portrét komunistického politika a Klement Gottwald se na ní navíc díval značně zavile. Reakce občanů, ke kterým se bankovka dostala od 1. října, byla jednoznačná. Již k 7. listopadu Státní bezpečnost evidovala 130 zachycených bankovek s různými posměšnými přípisy a malůvkami, případně propíchané. Tento trend pochopitelně ještě výrazně zesílil a nakonec bylo nutno novou bankovku po listopadu 1989 stáhnout a nahradit dřívějším typem. Ten pak platil až do vzniku samostatné české měny.Televizní noviny, TN-1989-09-28; Aktuality, A-1989-09-28; ČST