Íránský šáhinšáh Muhammad Rezá Pahlaví byl dosazen za souhlasu Sovětského svazu dosazen Brity na trůn místo svého otce Rezá Šáha Pahlavího v roce 1941 a zpočátku se mu dařilo obratně vládnout v zemi ohrožované z mnoha směrů. V roce 1951 se v Íránu k moci dostal nacionálně orientovaný premiér Muhammad Mossadek, který znárodnil íránský ropný průmysl dosud plně ovládaný Brity. Šáha, který se protivil jeho politice, pak donutil načas odejít do exilu. Za pomoci Britů a americké CIA se Muhammad Rezá Pahlaví vrátil po Mossadekově pádu k moci. Od této doby začal vládnout především za pomoci obávané tajné policie SAVAK, která s jeho odpůrci zacházela velmi brutálně. Na druhé straně ovšem v zemi zaváděl mnohé reformy v hospodářské a sociální oblasti, udělil volební právo ženám a snažil se bojovat s přežívající negramotností značné části obyvatelstva. Výrazně zdůrazňoval perské předislámské tradice a snažil se omezit moc duchovních. V zahraniční politice se šáh orientoval zejména na Spojené stát, na druhé straně však čile obchodoval i se státy východního bloku. S velkou pompou byl přijat společně se svou třetí manželkou Farah v roce 1977 i v Československu, kde obdržel nejenom Řád Bílého lva I. třídy s řetězem, ale také čestný doktorát právních věd Univerzity Karlovy v Praze. Gustávu Husákovi pak při této příležitosti předal Řád Pahlaví I. třídy. I s ohledem na tuto z pohledu Československa a jeho hospodářství velmi nadějnou návštěvu, přijalo Československo s jistými rozpaky zprávy o rozsáhlých nepokojích v Íránu koncem roku 1978, jejichž duchovním vůdcem byl vůdce íránských šíitů ájatolláh Ruholláh Chomejní žijící tehdy v exilu. Ani použití tvrdého násilí, ani jmenování vojenského kabinetu Gholáma Rezy Azharího nepomohlo situaci vyřešit a 16. ledna byl šáh Reza Pahlaví donucen opustit zemi. Za několik dní se z vyhnanství vrátil ájatolláh Chomejní, který se okamžitě postavil do čela islámské revoluce. V Íránu byla nastolena nadvláda duchovních, kterou potvrdilo i referendum. Převrat v Íránu nakonec více poškodil zájmy USA než zemí sovětského bloku. Pro Československo zůstával Írán přijatelným obchodním partnerem stejně jako jeho velký rival v oblasti Irák. Ve válce Íránu s Irákem, zahájené v roce 1980 Československo zásobovalo bez jakýchkoliv rozpaků obě strany a do obou zemí putovali čeští odborníci a montéři. Nebyla tak uzavřená ani našim hrdinům. Americko-íránské vztahy natrvalo poškodila událost z přelomu let 1979 a 1980, kdy dav islámských studentů vtrhnul do budovy amerického velvyslanectví v Teheránu a uvěznil zde 66 rukojmí. Administrativě tehdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera se nepodařilo zajistit jejich osvobození, což využil Carterův vyzyvatel v prezidentských volbách Ronald Reagan.Televizní klub mladých; ČST