Premiéru měl film Obecná škola

Premiéru měl film Obecná škola

Naši seriáloví hrdinové jsou milovníci české filmové produkce, a tak lze očekávat, že si nenechali na sklonku léta ujít nový snímek Obecná škola. Natočil ho začínající režisér Jan Svěrák. Scénář obsahující vyprávění o dětství v krátce poválečném období vytvořil jeho otec Zdeněk. Ten také ztvárnil na plátně svého otce, zatímco role maminky se ujala Libuše Šafránková. Velký návrat do českého prostředí slavil v úloze razantního učitele Igora Hnízda, který dokáže spolehlivě disciplinovat celou chlapeckou třídu, herec Jan Tříska, který v roce 1977 emigroval do USA. Dobu počátku devadesátých let charakterizovala mladistvá dravost, a tak komediálně laskavý příběh působil v mnoha ohledech jako balzám na duši, i když se autor nevyhnul ani určitému vyrovnávání se s některými aspekty českých dějin. Film rychle získal pozici skutečně kultovního snímku a to nejenom mezi dětmi nebo naopak pamětníky, ale i mezi částí mládeže. Komedie ale dokázala uspět i u kritiky. Jestliže v roce 1991 sklízela řadu cen na českých a slovenských festivalech, v roce následujícím zaznamenal snímek řadu úspěchů i v zahraničí – na Festivalu evropského filmu ve francouzském La Baule mu byla udělena Grand Prix Europa, ale hlavně se ocitl v užší nominaci na cenu americké Akademie filmových umění a věd (Oscar) v kategorii neanglicky mluvených filmů. Režisér Jan Svěrák však tehdy ještě neuspěl a Oscara získal italský snímek Mediterraneo, což část médií dychtících konečně po nějakém českém úspěchu na mezinárodním poli přijala s velkou trpkostí. Ale Jan Svěrák se nevzdal a již o několik let později se mu se snímkem Kolja podařilo Oscara získat. Film Obecná škola se ovšem od té doby již zapojil do zlatého pokladu českého filmu a byl mnohokrát vysílán i v televizi. Naši hrdinové si ani nedokážou vzpomenout, kolikrát už příhody Edy Součka (ztvárněného Václavem Jakoubkem) a jeho věrného kamaráda Tondy Čejky (Radoslav Budáč) viděli. Přesto, když Obecná škola znovu běží, třeba jen z nostalgie se na ni zase podívají. Přitom si možná vzpomenou i na doby, kdy tuto komedii viděli poprvé, na éru, kdy se všechny možnosti jevily jako zcela otevřené a kdy se jejich osudy znovu zamotávaly. Události, komentáře, U-1991-10-10; ČST

Ve stopách doby