00:00:22 Koncem arktické zimy

00:00:24 se u Labradoru, za tajemného brebentění,

00:00:28 pomalu zvedá mlha.

00:01:22 V temném světě, pod obrovským ledovým příkrovem,

00:01:25 si duchům podobní mořští živočichové

00:01:28 stále něco vyprávějí.

00:01:31 Možná proto, aby zůstali v kontaktu.

00:01:34 Třeba chtějí porušit temné ticho.

00:01:36 Tu a tam jeden z nich konverzaci přeruší

00:01:39 a vydá se prozkoumat ledová bludiště.

00:01:42 Tohle je vyprávění o jedné takové cestě.

00:01:51 Česká televize uvádí dokumentární cyklus

00:01:54 MOŘŠTÍ SAVCI

00:01:56 BĚLUHY A NARVALOVÉ

00:02:17 Březen.

00:02:19 Po šestiměsíční nepřítomnosti se sluneční paprsky

00:02:22 pomalu vracejí do Baffinova zálivu a na západní břehy Grónska.

00:02:28 Toto místo se nalézá na 75. stupni severní šířky.

00:02:33 Teplota nepřekračuje 10 stupňů pod nulou.

00:02:36 Bílá, nehostinná poušť vypadá jako bez života.

00:02:40 Jenže pod ledem...

00:02:46 Mořské houby, sasanky a rohovitky tu žijí celoročně.

00:02:50 Živí se filtrováním organického materiálu z vody,

00:02:54 která má 0 stupňů.

00:02:56 Návrat světla tyto organismy probouzí k životu,

00:02:59 Dostávají šanci rychle načerpat energii, díky fotosyntéze.

00:03:04 Konečně na arktické fatamorgány dopadá denní světlo.

00:03:08 Táhlé kvílivé zvuky nevydávají žádní živočichové,

00:03:13 nýbrž praskající led.

00:03:16 Jedinými známkami pohybu ledových mas jsou tyto hřebeny.

00:03:20 Vznikly po nárazu pohybujících se ledových desek.

00:03:25 Koncem března přilétají okřídlení poslové: alkouni.

00:03:31 Opouštějí Labrador a míří na sever Baffinova zálivu,

00:03:35 kde bude slunce vládnout jarním a letním měsícům.

00:03:39 Ptáci nejsou jediní tvorové,

00:03:41 kteří míří k tomuto ledovému příkrovu.

00:03:44 Běluhy se vydaly po stejné cestě.

00:03:47 Často musejí plout pod ledem v naprosté tmě.

00:03:52 Mladá samička Ayla je průzkumnicí celé skupiny.

00:03:57 Jejím posláním je najít v ledovém příkrovu otvory,

00:04:01 které vedou k oblastem, kde je plno potravy.

00:04:05 Jediný nádech jí dokáže vydržet na 15 minut.

00:04:08 Jakmile přijde čas, Ayla musí najít dostatečně velký otvor,

00:04:12 aby jím protáhla své třítunové tělo.

00:04:15 Tenhle je příliš úzký.

00:04:17 Hledá dál a plave při tom břichem vzhůru, aby nějaký průduch našla.

00:04:21 Tak tenhle to nebude. A tenhle taky ne.

00:04:26 Ayla vydává zvukové impulzy, které zesiluje takzvaný meloun,

00:04:31 což je napadný tukový útvar na čele.

00:04:34 Brzy zjistíme, k čemu tyto zvuky slouží.

00:04:39 Ledový příkrov se tu v důsledku působení slunečních paprsků,

00:04:42 větru a vodních proudů neustále mění.

00:04:46 Zanedlouho už pohyb těchto ledových bloků

00:04:50 otevře velké pásy volné hladiny.

00:04:52 Ayle se podařilo nalézt vhodný otvor.

00:04:55 Konečně může předat signál ledovým bludištěm.

00:04:58 Pošle jakýsi telegram: "Tady Ayla. Otvor nalezen. Připlujte za mnou."

00:05:04 Tuto zprávu bude neúnavně opakovat.

00:05:15 Tato volání mohou mít frekvenci v rozsahu od 20 do 150 tisíc hertzů

00:05:21 a nesou se na vzdálenost až 5 kilometrů.

00:05:25 Zvuk tady putuje poblíž hladiny a usměrňují ho tající vrstvy ledu,

00:05:30 které nejsou tak husté, ani slané.

00:05:33 Není to ale jen zvuk, co tudy putuje.

00:05:36 V této vrstvě plují rovněž medúzy a plankton.

00:05:41 Mezitím Aylina asi 30členná skupina zachytila její zprávu

00:05:46 a míří po cestě, kterou jim označila.

00:06:13 Celá skupinka už od pobřeží Labradoru,

00:06:16 kde přečkávala zimu, urazila tisíce kilometrů.

00:06:20 Zanedlouho se již setkají s Aylou,

00:06:22 která jim o sobě nepřestává podávat zprávy.

00:06:38 Konečně se všichni setkávají.

00:06:41 Teď už je potřebuje jen dovést k nezamrzlé hladině,

00:06:45 kterou objevila.

00:06:47 Je to jen jeden krok na dlouhé cestě k dalekému severu,

00:06:50 kde je všechny čeká bohatá hostina.

00:07:21 Dospěli ke vstupu do tunelu.

00:07:24 Ayla tam vplouvá jako první, přičemž dohlíží na to,

00:07:27 aby ji ostatní následovali.

00:07:29 Jedním ze způsobů, jak se ve tmě neztratit,

00:07:32 je neustále komunikovat.

00:07:35 Opět si začínají povídat. Vydávají řady cvakavých zvuků,

00:07:39 které vznikají v hrtanu,

00:07:41 jsou pak očištěny a zesíleny velmi jemnou tukovou emulzí,

00:07:44 která se nachází v melounu.

00:07:47 Když zvukové vlny narazí na překážku,

00:07:49 vrátí se jako echo do mozku,

00:07:51 který z nich sestaví přesný obraz okolí.

00:07:54 Díky tomuto biologickému sonaru

00:07:55 jsou běluhy schopny "vidět" sluchem i ve tmě.

00:07:59 V čele skupinky plave dominantní samice.

00:08:02 Má už trochu ochablé ploutve a také je lehce při těle.

00:08:06 Plave s pevně sevřené skupince, kterou tvoří její dcery,

00:08:10 vnučky a jejich potomci.

00:08:13 Nedospělé běluhy, které rozpoznáme podle jejich břidlicové barvy,

00:08:17 se nedokáží v temných ledových bludištích samy pohybovat.

00:08:21 Proto zůstávají u matek, za nimiž mohou bez námahy plavat.

00:08:30 Mládě se během putování učí vydávat cvakavé zvuky.

00:08:35 Vymýšlí zvuk, který bude jen jeho, jakýsi podpis.

00:08:40 Tímto zvukem pak bude ostatním dávat najevo svou přítomnost.

00:08:45 Ayla a zbylé přízraky brzy zmizí v podmořské noci.

00:08:49 Kam se vydávají za potravou?

00:08:52 Nikdo neví, to je jejich tajemství.

00:08:55 Cestou se ale setkají s ostatními duchům podobnými tvory.

00:09:02 Červen.

00:09:04 Půlnoční slunce ohřívá klidnou masu vzduchu.

00:09:08 Ten se při styku s ledem otepluje a oproti okolnímu vzduchu řídne.

00:09:12 Láme světelné paprsky a deformuje obraz krajiny,

00:09:16 takže to vypadá, jako by to tu zde byly jen samé fatamorgány.

00:09:54 Velryba grónská nebo velryba černá? To nikdy nepoznáme.

00:10:03 Podmořské komentáře o těchto podivných přízracích

00:10:06 jsou v plném proudu.

00:10:08 Jenže tohle nejsou známé výkřiky a pískání běluh.

00:10:12 Zní to spíš jako pěvecké cvičení či skřípějící panty.

00:10:18 Tyto mořské panny jsou stejně výřečné,

00:10:21 jako jejich příbuzné běluhy.

00:10:23 Jinak jsou ale ještě tajemnější.

00:10:26 Narvalové: už jejich jméno samo vyvolává vzpomínky

00:10:30 na vyprávění starých námořníků.

00:10:32 Sudovitá těla s bílými skvrnami,

00:10:35 vějířovité ocasní ploutve, na tom nic pozoruhodného není.

00:10:39 Narval se stal legendou

00:10:41 díky extrémně prodlouženému levému špičáku,

00:10:44 který měří 2 až 3 metry

00:10:46 a který získal přezdívku narvalovi "mořský jednorožec".

00:10:55 Dlouho se mezi zoology tradovalo, že narval je vlastně jen mýtus.

00:11:01 Nejspíš to vzniklo díky tomu,

00:11:04 že se tento živočich vyskytuje vzácně a obtížně jej lze spatřit.

00:11:08 Lidé se dříve domnívali, že spirálovitý kel,

00:11:10 který mají výhradně samci,

00:11:12 používají narvalové k harpunování ryb.

00:11:15 Jde ale o zesilovač zvuku,

00:11:17 díky němuž jsou pískání a mručení slyšet

00:11:20 na vzdálenost přes 8 kilometrů a zbraň zároveň.

00:11:26 Každý narval se ohlašuje jedinečným vrzavým zvukem,

00:11:30 podle něhož dotyčného sólistu všichni rozpoznávají.

00:11:34 Každý se může diskuse zúčastnit, pokud dodržuje pravidla.

00:11:39 Výkřiky, které skřípavé zvuky doprovázejí, se mění podle témat,

00:11:45 mají pravidelné přestávky, leitmotivy, rytmické změny a pauzy.

00:11:50 Jako u běluh, i zde si odstavené mládě zkouší vydávat cvakavé zvuky.

00:11:56 Dělá to na okraji skupiny,

00:11:58 aby si procvičilo vytváření akustických obrazů svého okolí.

00:12:03 Patří sem dospívající Bianca, kterou poznáme podle bílého bříška.

00:12:08 Sonar ji upozornil, že ve tmě se kdosi skrývá.

00:12:12 Její skupinka odpočívá u hladiny.

00:12:15 Jsou roztroušeni ve směru, kudy plují kry.

00:12:18 Vůbec se nestarají o to,

00:12:20 že se k nim pod ledovým příkrovem blíží cizinec.

00:12:24 Je to Ayla. Opustila svou skupinku,

00:12:26 aby odhalila zdroj těchto podivných kovových zvuků.

00:12:30 Prozatím se Ayla a Bianca pozorují z bezpečné vzdálenosti.

00:12:41 Zkoušejí spolu komunikovat, ale k ničemu to nevede,

00:12:44 nemluví stejným jazykem.

00:12:54 Biančini zvědaví společníci se přibližují.

00:12:59 Aylu rychle obklopují narvalové.

00:13:02 Raději se proto rozhoduje

00:13:03 zavolat si na pomoc vlastní společníky.

00:13:11 Zpráva nachází adresáta.

00:13:17 Nejprve připlouvá skupinka samců.

00:13:22 Proti nim pluje skupinka mladých narvalů s Biancou v čele.

00:13:28 Rychle sem spěchá celá skupinka běluh,

00:13:32 aby si narvaly prohlédly.

00:13:36 Mladý narval se snaží navázat mírumilovný kontakt.

00:13:44 Náhle se ale objevuje velký narvalí rytíř

00:13:49 a šermuje před samci běluh svým mečem.

00:13:53 Ačkoli běluhy a narvalové

00:13:54 svým jazykům plným výkřiků a vrzání nerozumějí,

00:13:58 výraz těla je všem okamžitě jasný.

00:14:02 U obou druhů se vypouštění bublin rovná hrozbě.

00:14:06 Narvalí rytíř toho ne a ne nechat.

00:14:09 Jenže běluhy, jisté si svou převahou,

00:14:11 co se velikosti i počtu týče, se rozhodly ukázat mu,

00:14:15 kdo je tady pánem.

00:14:31 Celý incident graduje.

00:14:34 Narvalové zahajují řadu zastrašujících útoků.

00:14:44 Jenže zastrašování bublinami je trik,

00:14:47 který běluhy rovněž dobře ovládají.

00:14:55 Hrozby sílí, i když v případě narvalů už jsou velmi vlažné.

00:15:05 Nakonec se do toho zapojují všechna zvířata,

00:15:09 dokonce i skupinky samic.

00:15:12 Jenže vyluzování bublin postupně ztrácí na agresivitě

00:15:15 a stává se z ní víceméně hra.

00:15:18 Hrozba pominula a oba druhy spolu teď dobře vycházejí.

00:15:23 Rytíř z řad narvalů potlačil svou pýchu

00:15:26 a vyzývá jednoho z mladíků ze své skupinky,

00:15:28 aby s ním přivítal běluhy, které připluly na návštěvu.

00:15:33 Tady je skupinka samic.

00:15:42 Tohle je určitě také průzkumník, jako Bianca.

00:15:48 Rytíře ale představování začíná brzy unavovat

00:15:52 a svěřuje nováčka jedné samičce ve své skupině.

00:15:57 Když si toho Ayla všimla, dostala nápad.

00:16:00 Hned s ním spěchá za vůdčí samicí.

00:16:11 Zdá se, že její nápad byl přijat.

00:16:16 Bianca se připojila k samicím a mláďatům,

00:16:18 která jsou poměrně nervózní. Něco se děje, ale co?

00:16:22 Začala to chápat, jakmile ji sonar informoval,

00:16:24 že běluhy pod vedením vůdčí samice míří k samicím narvalů.

00:16:29 Plují sem však jen matky s mláďaty.

00:16:37 Samice narvalů tento manévr nechápou

00:16:41 a instinktivně odplouvají jinam.

00:16:50 Z povzdálí sledují samice běluh, jak shromažďují svá mláďata.

00:17:11 Mezitím mladé samice běluh bez potomků odplouvají,

00:17:16 aby se připojily k dospělým narvalům.

00:17:19 Aylin nápad vytvořit společnou školku

00:17:22 začíná dostávat obrysy.

00:17:24 Aby byla mláďata obou skupin chráněna,

00:17:26 běluhy a narvalové část cesty poplují společně

00:17:30 a vytvoří matkám kolektivní doprovod.

00:17:57 Konec srpna.

00:17:59 Světla začíná pomalu ubývat

00:18:02 a fatamorgány teď ustupují blizardům.

00:18:11 Vítr tady vane na sever rychlostí přes 180 kilometrů v hodině

00:18:16 a žene kry zpět k ledovému příkrovu.

00:18:20 Vlny lámou obrovské desky ledu na kusy,

00:18:24 které začínají blokovat tyto volné cesty.

00:18:27 Je to nevlídné počasí, proto se tyto arktické přízraky

00:18:31 už začaly vracet do klidnějších vod na jihu.

00:18:35 Všechny samozřejmě vede zase Ayla.

00:18:39 Rozhodla se najít klidné místo,

00:18:41 kde by si její skupinka mohla v klidu poklábosit.

00:18:44 Jakmile zdárně překonala Davisův průliv,

00:18:47 Ayla nachází klidnější vody.

00:19:04 Jenže v tomto poklidném moři není žádný život,

00:19:08 tedy žádná potrava.

00:19:10 V bezvětří hladina tiše zamrzá.

00:19:14 To ale představuje pro Aylu nebezpečí.

00:19:18 Je jen jediné východisko:

00:19:20 pokračovat na jih a riskovat, že uvízne v nových formacích ledu.

00:19:32 Labradorské moře,

00:19:34 obrovská vodní plocha žije signály zvířecích sonarů.

00:19:38 Ayla se řídí pomocí magnetických částeček v mozku,

00:19:42 které jsou citlivé na magnetické pole Země.

00:19:45 Ačkoli jsou vybaveny tímto biologickým kompasem,

00:19:49 běluhy přesto raději putují podél pobřeží.

00:19:53 Ayla dorazila do Cumberlandského zálivu,

00:19:56 na jih od Baffinova ostrova.

00:19:58 Voda je tu klidná a bohatá na plankton,

00:20:01 proto má tuhle modrozelenou barvu.

00:20:09 Ayla se zájmem objevuje stopy dalšího společenství: člověka.

00:20:15 Lidé bohužel nemají mozkové buňky citlivé na magnetické pole Země.

00:20:20 Potřebují značky, aby se neztratili,

00:20:23 a tak do moře umísťují bóje.

00:20:31 Ayla kupodivu nemůže odolat tomu,

00:20:34 aby se toho zvláštního materiálu nedotkla.

00:20:48 Že ale bude mít pro své druhy plno novinek!

00:20:53 Na mořském dně nachází další stopy lidské přítomnosti.

00:21:01 O tenhle drsný materiál se dá báječně podrbat.

00:21:06 Voda zde je teplejší než byla v Baffinově zálivu,

00:21:10 takže se Ayla musí ochladit.

00:21:12 K tomu se potřebuje zbavit

00:21:14 vrstvy tlustých a svědících kožních buněk.

00:21:28 Zdá se, že lana jsou spojena s nějakou velkou věcí,

00:21:33 která se vznáší na hladině.

00:21:35 Opuštěný škuner.

00:21:39 Nedaleko této lodě duchů se nachází další předmět,

00:21:43 který přilákal Aylinu pozornost.

00:21:46 Je to člun. Dřevo, plast, kov.

00:21:49 Který z těchto nových materiálů bude pro odloupání kůže nejlepší?

00:21:55 Ayle se nejvíc líbí lodní šroub, tak to s ním zkouší.

00:22:07 Běluhy potřebují co nejdrsnější materiál,

00:22:11 aby se zbavily svrbící pokožky.

00:22:13 Nakonec novou pokožku zvláční kapičky tuku a uhlohydrátů.

00:22:20 Když je kůže měkká a hladká, odpor vody klesne na minimum.

00:22:28 Ayla odírání pokožky přerušuje, protože její sonar právě odhalil,

00:22:33 že na mořském dně se cosi pohybuje.

00:22:39 Mladý platýs: jedna z oblíbených kořistí běluh.

00:22:45 Ayla by ho mohla slupnout jako malinu, ale nikam nespěchá.

00:22:49 Má s ním jiné plány.

00:23:04 Ještě není se svým zkrášlováním u konce a rozhodla se,

00:23:08 že drsná kůže platýse se bude báječně hodit k drbání zad.

00:23:26 Platýs je pro běluhy ideální kořistí.

00:23:30 Nejenže se hodí k odstraňování pokožky,

00:23:32 ale jeho maso je energeticky bohaté a obsahuje vitamíny a tuky.

00:23:36 Po dokončení očisty

00:23:38 Ayla své živoucí drbátko jednoduše pozře.

00:23:49 Konec října. V Arktidě není žádný podzim.

00:23:53 Světla pomalu ubývá a led pokrývá dosud otevřené cesty

00:23:57 a dál zaplavuje Baffinovu zátoku a Davisův průliv.

00:24:02 Okřídlení poslové se vracejí zpět k šedé obloze Labradoru.

00:24:07 Opět sem dorážejí jako první.

00:24:09 Tvoří jen součást dlouhé šňůry poutníků,

00:24:13 kteří je podél pobřeží následují.

00:24:37 S matkami a mláďaty ve středu skupiny narvalové putují na jih.

00:24:52 Aylina skupinka doprovází narvaly a bedlivě sleduje mladé samičky.

00:24:59 Aby se nerozdělili,

00:25:01 každý vydává svůj specifický signál.

00:25:06 Cestou se vytvářejí skupinky podle příbuznosti.

00:25:10 Bianca se dala dohromady s další samičkou stejného věku.

00:25:15 Někteří mladí samci se rádi přesunují

00:25:17 od jedné skupiny ke druhé.

00:25:20 Dominantní samice a její klan míří do Cumberlandského zálivu,

00:25:25 kde na ně čeká Ayla.

00:25:27 Zaslechla jejich povídání a míří se s nimi přivítat.

00:25:41 Má pro ně zprávy o lodích duchů a živoucích drbátkách zad.

00:25:46 Nejprve se ale musí sejít s vůdčí samicí.

00:25:51 Cestou narvalové a běluhy vytvořili několik roztroušených hejnek.

00:25:57 Ayla se musí dostat ke klanu vůdčí samice.

00:26:05 Jenže kde je?

00:26:10 Konečně je našla,

00:26:13 ale její společníci musejí mít náladu poslouchat.

00:26:18 Pravidla komunikace běluh to říkají jasně:

00:26:21 Ayla musí nejdřív oznámit svůj záměr.

00:26:32 A je to.

00:26:34 Teď jim Ayla může povyprávět všechny poslední příběhy.

00:27:22 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2008