00:00:35 Je nebe jako šmolka a zem je hezká holka.

00:00:40 A z foxtrotu je polka, než řekli byste švec.

00:00:44 Jak z prostřeného stolku, kde z polky vůně vdolků

00:00:48 jak pusa bez okolků zahřeje štěbenec.

00:00:52 Čert ví proč, polka nám prsty pokouší.

00:00:56 Čert ví proč, musíme polku hrát.

00:01:00 Swingová, jazzová a taneční hudba.

00:01:04 Tak to je mládí našich prarodičů.

00:01:06 Slavné orchestry Karla Vlacha, Gustava Broma

00:01:09 nebo Karla Krautgartnera ale zdaleka nepatří

00:01:12 jen do poválečné minulosti. Nesměly chybět

00:01:15 v žádném silvestrovském pořadu a zábavné revue.

00:01:18 Na slavnou éru orchestrů zavzpomínáme v dnešním Retru.

00:01:21 Podíváme se do historie swingových big bandů.

00:01:25 Těch kapel swingových byla taková spousta,

00:01:28 že je to až nepředstavitelné.

00:01:31 Připomeneme, co přinesla do hudby 60. léta.

00:01:35 Už nikdy nepřišla tak radikální stylová obměna

00:01:40 i změna v té instrumentaci.

00:01:43 A Felix Slováček zavzpomíná na své působení v rozhlasovém orchestru.

00:01:48 Kapela nebyla jenom to, že tam mám 15, 17, 20 muzikantů

00:01:53 a musím se o to starat, ale byla to i jakási líheň české muziky.

00:02:01 Swingová muzika dorazila ze Spojených států

00:02:05 i do poválečného Československa.

00:02:07 Odpolední čaje, taneční koncerty, vystoupení orchestrů

00:02:10 pod širým nebem, slavné období Karla Vlacha.

00:02:13 To vše k této době patří.

00:02:15 Po únorovém převratu ale měl být se západním vlivem konec.

00:02:18 Přesto se swing u nás rozvíjel dál.

00:02:30 Bezprostředně po skončení druhé světové války došlo u nás

00:02:35 k velkému boomu s tou americkou swingovou muzikou.

00:02:42 Bylo to také v době celosvětové popularity

00:02:45 orchestru Glenna Millera, která se k nám rychle přenesla.

00:02:48 Nositelem této éry tehdy bezprostředně

00:02:51 po těch válečných dnech byl orchestr Karla Vlacha.

00:02:56 Když hejno vran se vzhůru zvedne...

00:03:00 Tehdy byla ta muzika samozřejmě neodmyslitelně

00:03:03 spojena s tancováním.

00:03:05 To vlastně odpovídalo té swingové epoše jako takové.

00:03:10 U nás existovaly dnes už vlastně zaniklé

00:03:14 taneční kavárny a každá taneční kavárna,

00:03:18 ať už to byla Vltava nebo Slovanský dům,

00:03:22 Alfa na Václavském náměstí,

00:03:24 ty všechny měly vesměs velmi slušné kapely.

00:03:30 V podstatě na každém rohu v Praze byla nějaká velká taneční kavárna

00:03:35 a těch kapel swingových byla taková spousta,

00:03:39 že je to až nepředstavitelné. Hrálo se v podstatě

00:03:43 v každém trošku větším sále, který byl k dosažení.

00:03:47 Tomu udělal únor 1948 konec.

00:03:49 Samozřejmě toto byla typická hudba amerických imperialistů,

00:03:57 jak tomu začali říkat, ale měla obrovskou oblibu u mládeže,

00:04:00 tak si s tím nevěděli moc rady.

00:04:02 Díky Karlu Vlachovi, to musím říci,

00:04:05 a Gustavu Bromovi v Brně prakticky ten jazz přežil

00:04:10 ty nejhroznější doby, kdy trpěl všelijakými zákazy.

00:04:59 To byla osobnost, to byl fenomén.

00:05:02 To bylo něco. Prostě neměl konkurenci.

00:05:05 Zaprvé uměl si vybrat skvělé muzikanty.

00:05:09 To byla skutečně evropská úroveň.

00:05:12 Pro Karla Vlacha a jeho kapelu bylo nesmírným štěstím,

00:05:16 že v roce 1947 ho angažoval do jejich divadla,

00:05:20 obnoveného divadla Voskovce a Wericha,

00:05:26 tehdy ovšem v Karlíně, Jan Werich.

00:05:32 Karel Vlach pořádal také pravidelné koncerty

00:05:37 z Áčka z karlínského rozhlasu, které uváděl Jiří Traxler.

00:05:43 Traxler vzpomíná, jak jednou na jednom z těchto koncertů

00:05:47 ohlašoval číslo z repertoáru Glenna Millera,

00:05:51 které Karel Vlach pravidelně hrával, a nic se nedělo.

00:05:56 V tomto případě Traxler do mikrofonu jenom řekl:

00:06:00 A teď uslyšíme skladbu z repertoáru Glenna Millera

00:06:04 Americká hlídka, American Patrol.

00:06:09 Obecenstvo spustilo takový kravál a takový aplaus,

00:06:12 že to byl konec těchto koncertů

00:06:15 a konec jakéhokoliv vystupování Jiřího Traxlera.

00:06:19 Traxlerovi nezbylo než potom se pokoušet nějak přes Šumavu

00:06:23 dostat se do zahraničí.

00:06:26 Vedle pana Vlacha a samozřejmě Gustava Broma

00:06:31 byl takovou ústřední postavou a motorem toho dění

00:06:36 od svého příchodu do Prahy ještě v polovině roku 1945

00:06:41 Karel Krautgartner.

00:06:46 Karel Krautgartner, kterému se zdálo,

00:06:50 když přišel do orchestru Karla Vlacha,

00:06:53 že na jeho vkus hraje ten orchestr trošku málo skutečného jazzu,

00:06:58 takže od Vlacha odešel. Dostal nabídku,

00:07:02 aby pro rozhlas sestavil speciální jazzový orchestr.

00:07:08 V roce 1958 s tímto orchestrem vystoupil

00:07:13 na internacionálním festivalu v Praze.

00:07:18 U posluchačů to mělo úspěch, ale byla tam pochopitelně

00:07:23 také delegace Svazu sovětských skladatelů.

00:07:27 Ti tento pokus jednohlasně shodili ze stolu a odsoudili.

00:07:32 Toto není hudba, která by se měla v socialismu rozvíjet.

00:07:48 Karel Krautgartner ovšem potom v rozhlase uspěl.

00:07:53 Postupně vznikla myšlenka repertoár toho orchestru rozdělit,

00:07:58 takže tady byl na jedné straně Taneční orchestr rozhlasu

00:08:03 a na druhé straně Jazzový orchestr Československého rozhlasu tenkrát.

00:08:09 Vyvolalo to v podstatě v život jakousi českou aranžérskou školu.

00:08:14 Objevila se řada talentovaných mladých aranžérů

00:08:19 a také sólistů a bylo to velice úspěšné období.

00:08:29 V březnu roku 1960 vystoupil Taneční orchestr

00:08:32 Československého rozhlasu na svém prvním koncertě.

00:08:36 Za uplynulých 20 let doprovázel snad všechny naše zpěváky

00:08:39 populárních písní na stovkách koncertů a televizních vystoupení.

00:08:44 Za jeho pulty se vystřídali snad všichni naši

00:08:48 nejlepší instrumentalisté z oblasti populární písně a jazzu.

00:08:52 A společně pořídili na 6 000 rozhlasových snímků

00:08:55 a stovky gramofonových nahrávek.

00:08:57 Jako Taneční orchestr za řízení Josefa Vobruby

00:09:00 nebo Jazzový orchestr řízený Kamilem Hálou přispěli

00:09:03 rozhlasoví muzikanti významnou měrou k vývoji

00:09:06 naší soudobé populární písničky a našeho původního jazzu.

00:09:10 Dnes večer oslavil rozhlasový orchestr své dvacetiny

00:09:13 na samostatném koncertě v Hudebním divadle v Karlíně.

00:09:16 Znovu dokázal, že patří k našim nejlepším

00:09:19 interpretům populární hudby a jazzu.

00:09:25 Hlavním hybatelem tenkrát byla Hudební a artistická ústředna,

00:09:30 která se později změnila v Pragokoncert.

00:09:34 Ta měla svoje dramaturgy a ti dávali pochopitelně

00:09:38 veliký pozor na to, aby se nikde neobjevily

00:09:42 nějaké americké vlivy nebo americké prvky.

00:09:46 Když jsme třeba hráli na tanečních zábavách,

00:09:52 tak když se zahrálo něco rychlejšího nebo bubnové sólo,

00:09:55 tak začali ti pořadatelé vyklízet sál.

00:09:58 To bylo těžké.

00:10:02 My jsme potom jednu dobu byli spíš úředníci než muzikanti.

00:10:06 Ty texty...

00:10:08 To víte, vždycky se tam dostal nějaký jinotaj.

00:10:11 Například skladbu, kterou zpíval Karel Štědrý s Karlem Hálou.

00:10:16 Ta písnička se jmenovala Nic není gratis.

00:10:21 A protože tam v tom textu bylo, že není gratis ani sjezd,

00:10:26 tak oni to vzali na sebe jako sjezd KSČ.

00:10:33 Není zdarma křest ani antigest,

00:10:37 ba zřejmě snad ani sjezd.

00:10:41 -Sjezd čí?
-No sjezd z kopce dolů přece.

00:10:45 Ó!

00:10:46 Dívku, co máš rád, když chceš si brát...

00:10:56 České big bandy byly do jisté míry jakýmsi evropským specifikem.

00:11:01 Pochopitelně to pokračovalo i nadále,

00:11:05 zejména potom v 50. letech,

00:11:08 kdy naše swingové big bandy měly výborné odbytiště,

00:11:13 výborné působiště v ostatních socialistických zemích,

00:11:17 kde pro ně představovaly jakousi malou Ameriku.

00:11:22 Hraje Vlach.

00:11:24 Dvě slova, která přilákala mládež ve Varšavě na vystoupení

00:11:27 orchestru Karla Vlacha.

00:11:30 Poslechněme si provedení skladby V náladě.

00:12:04 Všechna vystoupení Vlachova orchestru

00:12:07 byla v Polsku vřele přijata milovníky dobrého jazzu.

00:12:15 Tak to je přístroj, který, dá se říci,

00:12:18 naučil hrát spoustu jazzmanů, spoustu muzikantů.

00:12:21 To je původní přenoska gramofonová, kterou on převinul,

00:12:26 udělal z ní nahrávací, měl jsem z rádia vstup sem,

00:12:31 tady jsem měl vstup taky na sluchátka.

00:12:35 Toto jsem zapnul a ono se to rozjelo, tady je zapínání.

00:12:39 Tady je posuv. Tady je materiál plicní.

00:12:44 Z toho se dalo hrát.

00:12:46 Tam je skutečně totiž vidět, že jde o rentgenový plicní snímek.

00:12:50 Ano. Sice to trošku šumělo.

00:12:53 Některý ten rentgen šuměl víc, některý méně.

00:12:57 To nejpodstatnější, z toho jsme získali dost muziky,

00:13:01 kterou jsme pak lidem hráli.

00:13:32 Pane Slováčku, jak jste se vůbec dostal k jazzové muzice?

00:13:38 Když jsem začínal studovat klarinet,

00:13:41 tak jsem v orchestrech, které v tu dobu existovaly,

00:13:44 já jsem z Malenovic, ze Zlína, tenkrát ve Zlíně bylo

00:13:47 několik velkých orchestrů, dokonce big bandů,

00:13:50 takových těch amatérských samozřejmě, ale vynikajících,

00:13:53 jezdily po různých soutěžích a dostávaly v té době ceny.

00:13:58 Tam byly takové orchestry jako Start, Vpřed,

00:14:03 takové ty budovatelské. Fatra Napajedla byl asi jediný,

00:14:08 který neměl budovatelský název. Tam jsem začínal hrát.

00:14:13 Tam už jsem poslouchal některé swingové melodie.

00:14:17 Vy jste hrával v orchestru Karla Vlacha, Gustava Broma.

00:14:21 Byly to osobnosti? Jak na ně vzpomínáte?

00:14:24 Je pravda, že když mi zatelefonoval do Armádního uměleckého souboru

00:14:30 Víta Nejedlého pan Kopáček, že odchází z Orchestru Karla Vlacha

00:14:36 do České filharmonie a že bych tam měl za něj nastoupit,

00:14:41 tak samozřejmě to byla vrána úplná. Tak jsem nastoupil.

00:14:46 Přišel jsem tam, odehrál jsem první znělku

00:14:50 a vyhrkly mi slzy do očí, protože to byla taková šílená emoce,

00:14:55 když to člověk jenom slyšel z rozhlasu nebo z televize,

00:15:00 a celý život vzhlížel k takovému tělesu, takovým profíkům,

00:15:04 tak si dovedete představit, co to se mnou dělalo.

00:15:16 Gustav Brom, to byl zase trošku jiný typ.

00:15:20 Ten byl takový muzikantsky náročnější ve smyslu,

00:15:24 že se spíš orientoval na jazzové festivaly

00:15:27 a víc na jazzové muzikanty.

00:15:30 Duch toho orchestru zůstal až dodnes.

00:15:35 Byla to pro vás pocta, když jste se stal šéfdirigentem

00:15:39 Tanečního a Jazzového orchestru Československého rozhlasu?

00:15:44 Samozřejmě. V době, kdy jsem ještě hrával

00:15:48 s Karlem Gottem u Ládi Štaidla a zemřel slavný dirigent

00:15:53 Pepík Vobruba, přišli za mnou muzikanti z kapely,

00:15:56 jestli bych to po panu Vobrubovi nechtěl vzít,

00:15:59 já jsem měl docela dobré místo, tak jsem si říkal nevím, nevím.

00:16:03 Pak jsem si to rozmyslel, že zkusím udělat ten konkurz.

00:16:07 Konkurz jsem vyhrál.

00:16:10 Pak už mi nezbývalo než tu kapelu převzít.

00:16:14 Byl jsem tam veden jako šéfdirigent.

00:16:17 Se mnou tam byla slavná jména jako Kamil Hála,

00:16:21 Vladimír Popelka a ostatní, takže to byla velká čest.

00:16:25 Byl to dobrý nápad,

00:16:28 založit orchestr v rámci nějaké takové instituce?

00:16:31 Já si myslím, že to je dobrý nápad vždycky,

00:16:34 protože kapela nebyla jenom to, že tam mám 15, 17, 20 muzikantů

00:16:38 a že se musím o to starat, byla to i jakási líheň české muziky.

00:16:43 Byla to i líheň českých autorů a českých aranžérů.

00:17:19 V 60. letech přichází na světovou hudební scénu

00:17:21 éra sólových zpěváků a hlavně big beat.

00:17:24 Mladí lidé si oblékají džíny a nechávají si narůst dlouhé vlasy.

00:17:28 Velké orchestry si své místo na slunci i přesto našly.

00:17:32 Vzniká například orchestr Československé televize,

00:17:34 přímo určený pro vystupování v zábavných pořadech.

00:17:41 Šedesátá léta vůbec vnesla do historie populární muziky

00:17:47 největší impulsy, které svým způsobem přetrvávají dodnes,

00:17:52 protože už nikdy nepřišla tak radikální stylová obměna

00:17:57 i změna v té instrumentaci, preference těch elektricky

00:18:02 amplifikovaných nástrojů, zejména kytar a podobně

00:18:06 a i zmenšování postupně toho velkoorchestrálního obsazení.

00:18:11 Když kraloval Vlach tady, tak přijel Vlach,

00:18:15 jdeme na Vlacha. Že tam zpíval Cortés, Salačová,

00:18:19 to bylo příjemné, ale nebyl ten kult zpěváků takový.

00:18:24 Potom se to trošku změnilo.

00:18:27 Přišel Karel Gott, Waldemar Matuška

00:18:30 a už se chodilo Matušku

00:18:32 a my jako muzikanti jsme byli trošku odsunuti.

00:18:36 Ale přitom vlastně díky těm zpěvákům jsme zase

00:18:41 se dostali do povědomí. Ono to je jedno k druhému.

00:18:47 Já poznal mnoho žen, byl jimi okouzlen,

00:18:51 však žádná z nich víc není má.

00:18:54 Ženy se střídají, své štěstí hledají.

00:18:58 Jen jednu znám věčně věrnou.

00:19:02 Díky vzdávám nezměrné jen mámě mé.

00:19:10 Tu písničkovou éru začal Semafor, který začal v 60. letech.

00:19:17 Ten začal objevovat ty zpěváky, kteří tam začali.

00:19:21 Ti se strašně líbili, protože to bylo pro mládež

00:19:23 zase něco nového, a tím pádem když něco začíná,

00:19:27 nějaká éra, tak něco musí i končit.

00:19:30 Tak ten jazz nekončil, ale říkám, zúžil se kádr posluchačů

00:19:35 na menší než to obrovské, jak to těsně po válce

00:19:40 žilo tím Glennem Millerem a touto hudbou.

00:20:09 Nepochybně ty velké kapely byly tím nejpříhodnějším

00:20:14 odrazovým můstkem při narůstající kariéře sólových zpěváků.

00:20:19 Je to patrné i právě zpočátku té kariéry Karla Gotta,

00:20:24 který byl sám od sebe ještě odchovancem prostředí

00:20:29 tanečních kaváren. On začínal zpívat ve Vltavě

00:20:33 s orchestrem Jaroslava Maliny, později tam přišel Krautgartner

00:20:37 s tím svým orchestrem a vlastně Karel Gott

00:20:41 už byl protagonistou všech těch prvních ročníků

00:20:44 písničkových soutěží.

00:20:46 ZVONÍ TELEFON

00:20:49 Ano.

00:20:51 Tady Československá televize Praha.

00:20:53 Haló? Kdo volá?

00:20:55 Tady Orchestr a balet Československé televize.

00:20:58 A jéje. Takže došlo k nejhoršímu.

00:21:01 Proč k nejhoršímu?

00:21:03 Připravujeme revuální pořad pro vás a vaše hosty.

00:21:21 Televizní orchestr byl dítětem tehdejšího soudruha

00:21:27 ústředního ředitele Jana Zelenky,

00:21:31 který sám byl vystudovaný absolvent konzervatoře,

00:21:35 dirigent a ohromně tomu fandil.

00:21:39 A myslím si, že v jeho vnitřních pocitech

00:21:43 sehrála roli jistá závist, kterou choval vůči východoněmeckým

00:21:48 proslulým estrádám Ein Kessel Buntes.

00:21:52 Zelenka chtěl mít něco takového doma.

00:21:56 Proto také angažoval i balet, protože se mu líbily

00:22:01 ty slečny v tom řetězu, jak zvedají všechny nohy současně.

00:22:11 Ze všeho nejraději sníš a budík je ti na obtíž.

00:22:14 Když si ho na půl sedmou dáš, snídani v osm zameškáš.

00:22:19 Ten orchestr byl v každém ohledu určitě profesionální.

00:22:24 Hráli v něm vynikající muzikanti, ale zejména ta dramaturgie

00:22:29 a pořady, ve kterých vystupoval, tak přece jenom byly

00:22:34 příliš poplatné tomu dobovému normalizačnímu trendu.

00:22:41 V Praze byla podepsána dohoda o účasti

00:22:44 orchestru Československé televize

00:22:46 na Velké ceně Intervize Sopoty 1980.

00:22:49 U této příležitosti jsme ve studiu přivítali ředitele festivalu

00:22:52 soudruha Lecha Sikorského. Jestliže jste se rozhodli

00:22:55 přizvat k účasti právě tento orchestr,

00:22:57 nebude to zřejmě vaše první zkušenost s ním.

00:23:01 Ano, máme zkušenosti už z roku 1978,

00:23:04 kdy se Orchestr Československé televize pod vedením

00:23:08 Václava Zahradníka poprvé účastnil našeho festivalu.

00:23:12 Kritika hodnotila jejich vystoupení velmi kladně.

00:23:15 A kromě toho jak Václav Zahradník, tak nás Zbyněk Burni jsou

00:23:19 mladí dirigenti a myslím, že si oba velmi dobře rozumějí.

00:23:23 Jsem velmi rád, že jsme se dohodli,

00:23:26 protože neznám v členských státech Intervize orchestr,

00:23:29 který by se vašemu vyrovnal.

00:23:31 Ten televizní big band působil, dejme tomu,

00:23:35 při mezinárodních jazzových festivalech,

00:23:38 které se v Praze začaly roku 1964.

00:23:42 Mohl si zvát sólisty, napřed jenom ze socialistických zemí,

00:23:47 potom postupně velice střízlivě i ze západních zemí.

00:23:52 Vytvářel tady jakési mezinárodní orchestry,

00:23:56 které se nahrávaly současně na desky

00:24:00 a které měly velice slušný prodejní ohlas

00:24:04 na supraphonských nahrávkách v zahraničí,

00:24:08 a přitom hrály hudbu,

00:24:11 která zdaleka nebyla jednoduchá a nebyla posluchačsky přístupná.

00:24:46 Swing byla éra, která skutečně poznamenala vývoj nejen jazzu,

00:24:50 ale především moderní populární hudby po několik desetiletí.

00:24:55 A to nepřechází jen tak samo sebou.

00:24:58 Ta tradice big bandů a bigbandového zvuku

00:25:02 a obrazu big bandu jako velkého tělesa,

00:25:06 ta pochopitelně je ještě dnes naprosto neopominutelná.

00:25:10 Takže i dnes mají big bandy svou úlohu.

00:25:21 České muzeum hudby vás provede hudební historií.

00:25:24 Do ní určitě patří i velké orchestry.

00:25:27 Jak na ně vzpomínáte? Poslouchali jste je?

00:25:30 Chodili jste na ně? Tančili jste při nich?

00:25:33 Napište nám na www.retromanie.cz.

00:25:36 Mějte se hezky a za týden na viděnou.

00:25:54 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2011