00:00:03Česká televize uvádí americký seriál

00:00:05Viděli jste.

00:00:08Ještě ani jednou jsi nepřijala odpovědnost za to, cos provedla.

00:00:11Jedinkrát jsi neřekla, promiň, udělala jsem chybu.

00:00:14On mi to evidentně nechce prominout,

00:00:16protože se ještě nerozhodl, co si počne s tou druhou.

00:00:18A mimochodem, něco, o čem jsme ještě nemluvili.

00:00:22Jaká jsi ty matka?
-Víš, radši už nic neříkej,

00:00:24jinak se ztrapníš, to ti garantuju.

00:00:27Gino, tys říkala, že jsem Kate do toho poměru dotlačil

00:00:30kvůli svým citům k Lauře. Možná je to naopak.

00:00:34Vy oba něčím procházíte.

00:00:36To, co Kate pohání a s čím se potýká,

00:00:39v sobě měla odjakživa. A ty hledáš mladší ženu,

00:00:42která k tobě vzhlíží tak, jako kdysi Kate.

00:00:45No to je skvělý, to je fakticky skvělý.

00:00:52-Ahoj, Gino.
-Ahoj, Paule.

00:00:55Jak se máš?

00:00:57Tak tedy je jasné, že Kate dneska nepřijde.

00:01:00-Nechala mi vzkaz.
-Hm.

00:01:03Ale nijak nevysvětlila, proč vlastně.

00:01:05Řekla mi, že už ji unavuje, omílat to kolem dokola,

00:01:09že má dost toho, zjišťovat, kdo s čím začal a čí je to vina

00:01:12a kdo na co reaguje a...

00:01:15Chce se v podstatě rozhodnout sama. To musím respektovat.

00:01:26V ODBORNÉ PÉČI

00:01:34Gina - osmý týden Pátek, 19 hodin

00:01:38-Tak, co říkáš těm sezením s Kate?
-Podle mě byla chaotická.

00:01:44Trochu jsi mě tím rozčilovala, ale možná to byla i moje vina.

00:01:48A taky si asi připadala jako v kleštích mezi dvěma terapeuty.

00:01:52Ale přiznávám, že se ti podařilo najít souvislosti,

00:01:56které nám oběma otevřely oči, zejména pak Kate.

00:02:00Ale jestli to k něčemu povede nebo ne, to vážně nevím.

00:02:07Hm. Víš, komu závidím? Spisovatelům.

00:02:11Vytvoří si postavy, se kterými chtějí trávit čas,

00:02:14a pak sami rozhodují o tom, jestli budou žít či nikoli,

00:02:18zda budou šťastné či nešťastné,

00:02:20jestli budou úspěšné nebo neúspěšné.

00:02:23Chtěl bys každému napsat jeho příběh.

00:02:26Byl bych mizernej autor.

00:02:29Chtěl bych všechny dovést ke šťastnému konci.

00:02:35Paule, s tím pacientem je mi to moc líto.

00:02:40S Alexem.

00:02:44Jo, děkuju.

00:02:47Takový konec bych mu fakt nenapsal.

00:02:51Ten pohřeb, kristepane!

00:02:53Už jsem zapomněl, jak jsou pohřby strašné,

00:02:56na ten příšerný pocit, že na konci je jen ticho.

00:03:01Jako terapeuti bysme měli mít lepší nástroje, jak se s tím vyrovnat.

00:03:05Ale já je nemám.

00:03:07Trpím stejným pocitem marnosti a beznaděje jako každý jiný.

00:03:12Víš, co je taky zajímavé?

00:03:15Vidět příbuzné pacientů, co jsi léčila.

00:03:18Aktéry těch příběhů, které jsi tucetkrát slyšela.

00:03:21Otce, syna, bratra, prostě ty všechny.

00:03:24Myslíme, že je známe, ale ve skutečnosti o nich nevíme nic.

00:03:29Známe jen reakce na ně, vlastní verze jejich osob,

00:03:33idealizované nebo naopak očerněné.

00:03:35A dalo mi hroznou práci, než jsem si spojil představu,

00:03:38co jsem měl o Alexově manželce, s tou ženou, kterou jsem tam viděl.

00:03:42Mluvil o ní jako o někom panovačném a náročném.

00:03:45Jako o neustálém zdroji nátlaku, ale já na ni pohlédl

00:03:48a viděl jsem...

00:03:52jen zlomenou ženu.

00:03:54Připadala mi velice laskavá a jemná.

00:03:57Teď už ji asi nikdy nepoznám.

00:03:59-A to tě trápí?
-Ano, trápí mě to.

00:04:01A taky to, jestli o životech svých pacientů doopravdy vím to,

00:04:05co si myslím, že o nich vím.

00:04:07Například ten manželský pár, ti, co se snažili mít to dítě.

00:04:12Amy.

00:04:13Řekl bych, že nikdy nikdo nepozná, jaká je.

00:04:16Najdeš určité vzorce chování, které vyvěrají z její minulosti,

00:04:20ale neumím jianalyzovat. Ne.

00:04:25Je příliš komplikovaná a já se pak sám sebe ptám:

00:04:28doopravdy ty lidi znám, nebo jsou všichni jen jedna velká fikce,

00:04:32kterou jsem si sám vytvořil v hlavě?

00:04:37Čas od času se mi zdává o příbuzných pacienta, kterého léčím.

00:04:41Přitom jsem je v životě neviděl.

00:04:43Víš, je to zvláštní, že kromě toho silného spojení s pacienty

00:04:48teď ještě navíc mluvíš o tom...

00:04:51Já nevím, že toužíš po jejich příbuzných a přátelích.

00:04:55Jak tomu "toužím" mám rozumět?

00:04:58Možná to není to pravé slovo.

00:05:00Myslíš tím, že jsem zvědavý na životy jiných lidí?

00:05:04Není to snad jedna stránka naší práce?

00:05:06Je to jen zvědavost.

00:05:09Očekává se od nás, že nás bude lidské chování fascinovat.

00:05:13Aspoň si to myslím.

00:05:19Alexova smrt ve mně zanechala silný pocit,

00:05:23že jsem něco jako bezpečnostní schránka, opatrovník.

00:05:28Svěřil se mi s tím, co nikdy nikomu neřekl.

00:05:31Se svými myšlenkami. A ty ve mně zůstaly.

00:05:33Jsou hluboko ve mně.

00:05:36Velká část jeho života je v té schránce, kterou v sobě mám.

00:05:39Víš, část jeho života v tobě je, ale nemusí to být velká část.

00:05:43Byl jsi jeho terapeut.

00:05:45-Jen jeho terapeut.
-Ano.

00:05:48Vím, že máš odjakživa trochu rozporný názor na tvrzení,

00:05:51že terapie je víc než jen vědní obor,

00:05:54že je to spíš náboženství. Taky tvrdíš, že jsme jen terapeuti

00:05:58a že nemůžeme pacientům organizovat životy.

00:06:02Jakmile vyjdou z našich dveří, musejí si poradit sami.

00:06:09V jakém byl Alex rozpoložení, když jsi s ním naposledy mluvil?

00:06:13Byl bezbranný jako dítě, strašně křehký.

00:06:17Víš, paradoxní na tom je,

00:06:20že jsme doopravdy dosáhli slušného pokroku,

00:06:23jenže pak jako by přišla regrese. Bylo to, jako by cítil,

00:06:27že už je tak blízko průlomu, že ho to vyděsilo.

00:06:30Bylo toho na něj moc, a tak se od toho všeho odvrátil.

00:06:35Připadáš si za jeho smrt nějak zodpovědný?

00:06:45Víš, znám se s psychiatrem, co dělá konzultanta pro námořnictvo.

00:06:49Alfonsa Coseilles. Znáš ho?
-No jistě.

00:06:51Požádal jsem ho, jestli by mi něco nezjistil.

00:06:54Říkal, že šlo o závrať.

00:06:56Na přístrojích nebyla žádná porucha.

00:06:59Bylo to nějaké bojové cvičení. Letadlo, co pronásledoval, šlo dolů

00:07:03a Alexe přepadla závrať, takže ztratil vládu nad strojem.

00:07:07To je jejich oficiální závěr.

00:07:14-Ale byla to sebevražda.
-Jak to víš tak jistě?

00:07:17Celý jeho život bylatragédie od první vteřiny.

00:07:20Dětství, vztah s otcem, všechno až po ten okamžik,

00:07:23kdy stiskl tlačítko a zabil třídu plnou dětí.

00:07:26Jak s tím měl žít?

00:07:28I když máš dneska přístroje,

00:07:30co lidi redukují jen na tečky na displeji,

00:07:33ať ti námořnictvo tvrdí cokoli, nic to nezmění.

00:07:36Nezabralo to na něj. Každou z těch smrtí pořád cítil.

00:07:39Vím, že je cítil.

00:07:43Bože, tolik se od něj čekalo!

00:07:49Nejlepší a nejchytřejší a on takový byl.

00:07:56Byl silný jako lev, hezký, inteligentní

00:08:02a pod tou jeho sebejistou chlapáckou slupkou

00:08:05se skrýval...

00:08:13...fakt dobrej chlap.

00:08:16Sympatickej. Byl milej, víš.

00:08:20Vypadal a mluvil, jako by mu svět ležel u nohou.

00:08:24A najednou je z něj vrah. Jak tohle lze sladit?

00:08:30Myslím, že právě to ho zabilo.

00:08:33Milý? Víš, nikdy jsem tě neslyšela takhle o něm mluvit, právě naopak.

00:08:38Popravdě to byl dost zvláštní člověk.

00:08:41Byl... já nevím.

00:08:44Že bych si ho už začínal idealizovat? Jo, možná.

00:08:49No, po takovém šoku, bych se ani nedivila.

00:08:53Dal mi šanci, abych mu to lítání zarazil.

00:08:56Doslova? Nabídl ti ji, nebo to jen vyvozuješ?

00:08:59Přímo se mě zeptal, jestli by měl lítat.

00:09:02Co jsi mu řekl?

00:09:03Že mi jeho duševní rozpoložení dělá velké starosti.

00:09:07-To jsi řekl jasně?
-Hm.

00:09:09Ale on chtěl, abych to řekl jednoznačně, že nesmí lítat.

00:09:13-Od toho tu nejsi, Paule.
-No a...

00:09:16Je vyloučené, abys vzal jeho život do vlastních rukou.

00:09:19Ty pacientovi nic zakazovat nemůžeš.

00:09:21Zrovna jako není na tobě,

00:09:24abys tomu manželskému páru radil, aby šli na potrat.

00:09:27Nebo Lauře, aby si vzala nebo nevzala toho snoubence.

00:09:30Měl jsem námořnictvu poslat vyhodnocení, že cítí vinu,

00:09:34že se chce potrestat a že by neměl lítat.

00:09:38Alexův otec přišel do ordinace, aby něco zjistil.

00:09:44Chudák na mě hulákal a tvrdil, že synovy deprese byly to jediné,

00:09:49co ho celou dobu drželo naživu,

00:09:52a že terapie, tedy to, co dělal se mnou...

00:09:57-Ta terapie ho zabila.
-Ach, proboha.

00:10:00Tam nahoře ve vzduchu, v nadzvukové rychlosti,

00:10:03nemá mít žádné emoce a nezatěžovat hlavu.

00:10:06To je ten skutečný důvod, proč se zřítil.

00:10:12Jeho otce jsem si taky představoval úplně jinak.

00:10:15Sužovala ho vlastní vina.

00:10:19Ale měl i pár dobrých postřehů.

00:10:22Tvrdil, že něco je zasuté v podvědomí z dobrého důvodu.

00:10:25Že bychom asi nežili, nedýchali, neudělali jediný krok,

00:10:29kdybychom vytáhli na denní světlo všechno, co se tam skrývá a dřímá.

00:10:34Při plném vědomí by byl člověk paralyzovaný, byl by z něj mrzák.

00:10:39Alex, nepotřeboval být při plném vědomí, ale jen výkonný.

00:10:45-Já nevím.
-A ty tomu fakt věříš?

00:10:48Že je lepší prostě žít a svůj život nezkoumat?

00:10:51A pak se objeví úzkost, strach a bolest a v plné síle zaútočí.

00:10:56Jak jinak si s tím poradíš, než že se na to podíváš?

00:10:59Že to podrobíš analýze? My to představení nerežírujeme.

00:11:03Někdy mám dojem, že se někteří terapeuti považujou za spisovatele.

00:11:07Že mohou rozhodovat o tom, jak který příběh skončí.

00:11:11Nežijeme jejich životy za ně. Dokonce je ani nežijeme s nimi.

00:11:15Vím, že bys ráda věřila, že je doopravdy ovlivňujeme

00:11:17a vždycky jen pozitivně.

00:11:19-Ne, my lidem pomáháme pochopit,
-...co cítí.

00:11:23Pokud potom udělají nesprávný tah, není to naše vina.

00:11:26Selhal lidský faktor. Je to... ale nic.

00:11:30-Na koho máš vlastně vztek?
-Na sebe, samozřejmě.

00:11:33Na tebe... Na všechny terapeuty od Freuda až po Mitchella.

00:11:37-Proč?
-Protože, no, nutíme pacienty,

00:11:41aby se na sebe podívali.

00:11:43A uznale se za to poplácáváme po zádech.

00:11:46Pak jim řekneme, tohle je váš problém, a pošleme je pryč.

00:11:51-Tak ses na to díval už před tím, než Alex zahynul?-Víceméně ano.

00:11:55Nepřemýšlel jsi o tom teď i v jiném kontextu?

00:11:57-V jakém?
-Jen se ptám.

00:12:00Vedli tě k podobným úvahám i jiní pacienti než jen Alex?

00:12:03-Zas něco naznačuješ.
-Ne, jen se snažím zorientovat,

00:12:07zjistit historii těch tvých pocitů ohledně psychoterapie.

00:12:11Myslíš tím, jestli už dlouho pochybuju o tom,

00:12:14že naše profese doopravdy lidem pomáhá?

00:12:17Ano, jistě, přemýšlím o tom den co den.

00:12:22Takže máš pocit, že pacientům nepomáháš?

00:12:24Vezmi si například tu gymnastku, Sophii.

00:12:27No, u ní mám pocit, že udělala velký pokrok.

00:12:30Navázali jsme kontakt.

00:12:32Vytvořilo se mezi námi pouto, ale mám dojem,

00:12:35že to byl jen osobní vztah, který jí pomohl,

00:12:38a ne terapie.

00:12:40Víš, možná má Yalom pravdu,

00:12:43možná je to doopravdy osobní vztah, který léčí.

00:12:46A pokud jde o ten pár, Jakea a Amy, tak ti řeknu na rovinu,

00:12:49že nevím, jestli by měli zůstat spolu nebo se rozejít.

00:12:52Fakt nevím, jestli jim vůbec nějak pomáhám.

00:12:57Ach jo.

00:13:02-Co je ti, Paule?
-Asi jsem jen unavenej, Gino.

00:13:06Tu máš, dej si nohy nahoru.

00:13:12Hmm. Ach!

00:13:22Víš, Alex říkal, když jednou mluvil o závrati,

00:13:27říkal, že... když tě přepadne,

00:13:29musí se pilot spoléhat na přístroje a ne na svoje smysly.

00:13:33-To je pravda.
-Jak tohle víš?

00:13:36Chodila jsem kdysi s pilotem civilních letadel.

00:13:40To bylo před Davidem. Ten mě to naučil.

00:13:45Mezi jiným.

00:13:50Ano, Paule, jsem víc než jen ospalá tarantule.

00:13:54Hmm, vypadá to tak.

00:14:00Ale u psychologů je tomu právě naopak.

00:14:03Asi bychom byli úspěšnější, kdybychom se míň spoléhali

00:14:07na nástroje, teorie a knihy a víc na vlastní instinkty.

00:14:11Chceš říct, že průprava a vědomosti tě mohou svést na scestí?

00:14:16Myslím, že ano.

00:14:18Máš tenhle pocit všeobecně nebo ve vztahu ke konkrétním pacientům?

00:14:23Jak to myslíš? Co to znamená, Gino?

00:14:26-Co?
-Už zase máš ten svůj výraz.

00:14:31-Jaký výraz?
-Takový ten výraz,

00:14:34co říká, že máš nějakou teorii.
-Ohledně čeho?

00:14:38No tak, Gino! Neštvi mě a pověz, co si myslíš.

00:14:41Sedím tady, Paule, a poslouchám

00:14:43ty tvoje nově nalezené teorie o užitečnosti psychoterapie.

00:14:47Ve vztahu k pacientům, a to zejména...

00:14:55-Řekni, že už jsme zase u Laury.
-A jsme?

00:14:59Myslíš, že to všechno je jen reakce na Lauru.

00:15:02Co všechno?

00:15:04Že kritizuju psychologii, že zpochybňuju teorie.

00:15:07Myslíš, že se vymlouvám.

00:15:09Dokonce i to, že se Alex zabil, je podle tebe výmluva.

00:15:12Psychologie se hroutí, takže se s Laurou klidně můžu vyspat.

00:15:15Myslím, že to je způsob, jak...

00:15:18-Tohle že si myslím?
-A mýlím se snad?

00:15:20Víš, pokaždé, když hádáš, co si myslím, skončíš u Laury.

00:15:23Jako bych předpokládala, že všechno, co řekneš,

00:15:26s ní souvisí.
-A ne snad?

00:15:28-To tys o ní začal mluvit.
-Tady nejde o Lauru.

00:15:32Mluvím o tom, že teď mám problémy uvěřit

00:15:37v to tvoje náboženství.
-Moje?

00:15:41Myslím, že tradiční psychologií se už dneska nic nevyřeší.

00:15:44Máme dva extrémy.

00:15:47Terapeutické celebrity, co píšou bestsellery,

00:15:50vystupují v televizi a nutí nešťastný pár,

00:15:53aby se před kamerou rozplakal. Je to něco jako pornografie.

00:15:56A na druhé straně máme odborníky, psychology tvého typu,

00:16:00ortodoxní a autoritářské, kteří chtějí všechno ovládat,

00:16:04na všechno dohlížet a důkladně si posvítit

00:16:08a totálně to rozpitvat.

00:16:11Naprosto a dokonale odtrženi od skutečného života.

00:16:15-Že jsem odtržená od života?
-Nikdys nežila mimo tenhle pokoj.

00:16:19Ústav, postgraduál, Davidův svět...

00:16:23A když David zemřel, tak ses zas zamkla tady.

00:16:27Já vím, je to pěknej pokoj, stačí se kouknout.

00:16:30Překrásně koncipovaný, všechno je na svém místě.

00:16:34Ale sedíš tady, a co děláš?

00:16:36Píšeš tu smyšlenky o tom, jaký život mohl být a měl být.

00:16:42-O tom píšu?
-A ne?

00:16:45Zeptej se sama sebe jako terapeutky.

00:16:48Můžeš opravdu lidem pomoct, když žiješ v bublině?

00:16:51Tak teď jsem ospalá tarantule v bublině.

00:16:53Hele, nechci se tě dotknout, Gino. Jen...

00:16:56-Nedotkneš.
-Já zapomněl, jasně.

00:17:00Tebou nic neotřese. Vždycky se ovládneš.

00:17:05Paule, tady s tebou

00:17:08jsem se už několikrát neovládla.

00:17:16-Snažíš se mě vyprovokovat?
-Nesnažím se tě vyprovokovat.

00:17:21Nechci jenom skončit jako ty. Takhle to vypadá?

00:17:28Takhle terapeuti dožívají svoje životy?

00:17:31Jsi perverzní.

00:17:33I v tvém životě se objevilo něco skutečného a mocného,

00:17:37ale tys to zahodila.

00:17:39Neudělala jsi to kvůli Charliemu ani kvůli sobě.

00:17:42Já vím, sváděla jsi to na to, že to byl tvůj pacient.

00:17:45Ale chceš něco vědět? Podle mě to byly kecy.

00:17:48-Opatrně, Paule.
-Byla jsi vyděšená...

00:17:51Charlie mi říkal, že tvoje odmítnutí ho totálně zničilo.

00:17:56Že celý jeho život mohl vypadat úplně jinak.

00:17:59Nemáš ani ponětí, o čem mluvíš.

00:18:06Ani po všech těch letech, Paule, mě vůbec neznáš.

00:18:13Chceš vědět, s čím se potýkám?

00:18:16Nejsem příliš odměřená, příliš odtažitá.

00:18:21Ale citově založená. Jsem impulzivní a emocionální,

00:18:26okamžitě a vášnivě reaguju na to, co se mi líbí.

00:18:31Všechno moc prožívám.

00:18:34Copak nevidíš, že se tak chráním, protože mám strach,

00:18:38že se nechám unést a že ztratím hlavu?

00:18:41A schopnost analyzovat? A pak i pracovat?

00:18:45Vytvořil sis tenhle můj chladný obraz,

00:18:49který je omezující a kastrační,

00:18:52protože při hádkách se mnou chceš mít pocit,

00:18:57že bojuješ s mým chladným nátlakem.

00:19:02Ale kdybych byla emocionální osoba, která musí držet city na uzdě,

00:19:07nehrálo by ti to do noty, je to tak?

00:19:21Samozřejmě, že jsem Charlieho chtěla.

00:19:28Byl to ten nejvitálnější člověk na světě.

00:19:32Chtěla jsem se s ním vyspat, umilovat ho k smrti.

00:19:36Ale nestalo se a s etikou to nemělo co dělat.

00:19:42Možná jsem to odůvodnila tím, že to byl pacient,

00:19:46ale skutečným důvodem byl David.

00:19:49Ačkoli mě David podváděl už bůhvíkolik let.

00:19:54Ano, celou dobu jsem to věděla, tajil to přede mnou hodně mizerně.

00:20:02Nevyspala jsem se s Charliem,

00:20:05protože někým takovým jsem nechtěla být.

00:20:10Milovala jsem Davida i život, který jsme spolu vedli,

00:20:14i ženu, jíž jsem s ním byla.

00:20:16Milovala jsem sama sebe s Davidem. Davidovu Ginu.

00:20:30A něco ti povím...

00:20:37Když jsem stála nad jeho...

00:20:43...nad jeho hrobem na pohřbu,

00:20:47bylo mi jasné, že bych si ho vybrala zase,

00:20:54přes všechny jeho chyby,

00:21:01kdybych se znovu narodila.

00:21:05Dovolil mi být tím, kým jsem chtěla být.

00:21:14Udivuje mě, žes to neviděl.

00:21:17Jak jsem do něj byla zblázněná!

00:21:20Byl pro mě vším.

00:21:24-Tos mi nikdy neřekla.
-Jdi do háje!

00:21:27To musíme všechno říkat?

00:21:33A teď tady musím sedět a poslouchat ty tvoje trapný, krátkozraký,

00:21:38sebestředný teorie o vlastním životě.

00:21:43Ach, proboha!

00:21:48Jen si nás poslechni.

00:21:51Jo, já ti dám ránu, ty mi ji oplatíš a...

00:21:56Někdy si říkám, že je to konstruktivní,

00:21:59ale už si tím nejsem tak jistá. Možná bychom měli přestat.

00:22:09Už dva měsíce se mnou bojuješ, opakuješ Laura, Laura, Laura.

00:22:16Čekáš, že ti ta imaginární Gina přiskočí na pomoc a zastaví tě?

00:22:26Víš, Paule, já nejsem to, co ti brání.

00:22:31Bojuješ sám se sebou.

00:22:35Je to jen na tobě. Jako s Alexem.

00:22:38Víš, ty ses pečlivě podíval na jeho život a otevřel jsi mu dveře.

00:22:42Otevřel jsi mu oči, ale život měl ve svých rukou.

00:22:47A rozhodl se lítat.

00:22:51Teď se rozhodni ty. Víš, máš možná pravdu.

00:22:55Možná i v terapeutově ordinaci může rozkvést láska

00:22:59a k čertu s etikou i s pravidly,

00:23:02láska je silnější než tohle všechno.

00:23:06Co já o tom vím? Třeba je tvým Davidem.

00:23:12Možná jen s ní můžeš být tím Paulem, kterým chceš být.

00:23:18Takže, běž za ní

00:23:22a zjisti to.

00:23:27Ale prosím, přestaň srovnávat svůj život s mým.

00:23:36Přestaň používat Charlieho proti mně...

00:23:40Víš, je mi líto, že mu to odmítnutí tak ublížilo.

00:23:44Ale já jsem ho nemilovala, ani jediný den.

00:23:49Milovala jsem Davida.

00:23:53Takže už se mnou o Charliim nikdy nemluv.

00:23:55Říkám to jasně?

00:24:08A teď, prosím, běž.

00:24:47Natočeno podle izraelského seriálu "V léčení"

00:24:59Připravili: překlad: Pavel Medek

00:25:03dialogy: Eva Štorková dramaturgie: Michael Málek

00:25:07asistentka režie: Hana Somolová produkce: Miloslava Herynková

00:25:11vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková

00:25:14šéfproducent: Vladimír Tišnovský režie: Janoš Vaculík

00:25:18skryté titulky: Stanislav Vyšín

00:25:22Vyrobila Česká televize, 2008