Karel Čapek a jeho obyčejný svět

Karel Čapek (1890–1938), od jehož úmrtí uplyne v nadcházejících svátečních dnech 80 let, je jedním z mála našich spisovatelů, jejichž jméno zná celý svět. Byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu a nebýt jeho předčasné smrti, možná by na ni jednou i dosáhl. Dokumentární portrét Ondřeje Kepky je především portrétem člověka a filozofa. Popisuje poslední tři roky Čapkova života, které z velké části prožil v oblíbené vile ve Strži u Staré Huti. Jeho filozofie se opírala především o pozitivní vztah k člověku a k obyčejnému lidskému životu. Čapek byl často napadán za svůj přehnaný optimismus a obhajobu všeho pozitivního, co je v člověku zakódováno. I přesto se v jeho dílech objevují i podtóny, které přesvědčivě svědčí o tom, že to s tím "malým" člověkem není tak prosté a jednoznačné. Karel Čapek zemřel v období silného nátlaku odpůrců jeho díla a demokratických hodnot obecně. Opustil svět, který se začal prudce vymykat jeho vidění, asi půl roku před plánovaným zatčením gestapem. Kdoví, jak by následující tíživé události poznamenaly jeho dílo, jež se stalo pečetí jeho humanistické životní filozofie.