Prezident Velitel

Příběh Ludvíka Svobody je obrazem zneužití postojů i určité politické naivity upřímně smýšlejícího vlastence, vojáka, který neváhal pro tuto zemi nasadit život. Do jaké míry k tomu přispívala atmosféra doby a její kontexty i jeho osobní vlastnosti, to je základním tématem dokumentu. Svobodovo jméno je úzce spjato se všemi výraznými milníky našich novodobých dějin, jako je vznik první republiky, aktivity v době jejího ohrožení v období mnichovského diktátu, s válečnou etapou našeho zahraničního odboje; výraznou roli sehrál jako ministr národní obrany třetí republiky, vrcholící jeho dosud málo objasněnou rolí v únoru 1948, krátkodobě sdílel osud obětí komunistických represálií v padesátých letech, aby byl posléze plně rehabilitován; v událostech Pražského jara 1968 zaujímá vrcholné postavení v čele státu. Ten se mu pak "odvděčil" nejen postupným oslabováním jeho pozice, ale nakonec i odstraněním starého muže z vrcholné funkce.