Příběh o nelehkém soužití Čechů, Němců a Židů během druhé světové války a na jejím konci. Hrají: M. Sidonová, M. Trnavský, M. Asmanová, B. Munzarová, P. Špalková, J. Ornest, S. Zindulka a další. Scénář M. Uhde. Režie J. Nvota

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Druhá světová válka vnesla do našich dějin trauma, s nímž se dodnes vypořádáváme. Jeho stopy neseme stále v sobě, dokonce i ti, kteří tu dobu sami neprožili. Náš příběh se vrací do doby, kdy Brno bylo stále ještě multikulturní město - žili v něm Češi, Němci a Židé. Výjimkou nebyly ani rodiny, kde se různá etnika spojovala. A právě do jednoho takového domova příběhem vstoupíme.

V centru dění stojí malý chlapec Pavel Hejný a jeho rodiče - tatínek Čech a maminka Židovka. Tatínkova sestra se provdala za Němce a přijala jeho německou národnost. Není to žádný nacista, vlastně je invalidou z první světové války, nicméně gestapo na něho tlačí, aby se přestal s rodinou stýkat. Protižidovské tlaky a hrozba deportace vedou k rodinné tragédii. Matka, aby zachránila syna, je nucena zapřít svoje rodiče, kteří později zahynou v koncentračním táboře.

Po válce se ale situace obrátí. Divoký odsun zasáhne německou větev rodiny. Malý Pavel nechápe, co se kolem něho děje. Jeho rodiče mu řadu věcí zatajují anebo problémy bagatelizují. Tím mu však situaci ještě víc ztěžují. Po letech se Pavlovi, jako starému muži, který se vrací z emigrace, vybaví během koncertu vzpomínka na dobu, kdy jednu totalitu začala nenápadně střídat totalita jiná.

Milan Uhde k tomu poznamenává: „Člověk se nemůže v dějinách poučit a vyhnout se chybám, kterých se dopustil. Člověk je bohužel recidivista, za stejných okolností a podmínek jedná vždycky stejně.“

Film se natáčel v Brně, taktéž příběh je brněnský. Tou dobou bylo město stále ještě multikulturní – stýkali se v něm Češi s Němci a Židy. A nebyly výjimkou ani rodiny, v nichž se tato etnika setkávala. A právě o jedné takové rodině vypráví příběh, v jehož centru stojí Pavel Hejný. Tuto roli si zahrál třináctiletý Natan Sidon. Jeho filmovými rodiči se stali Martin Trnavský (hrál tatínka a Čecha), maminkou mu byla jeho skutečná matka Magdalena Sidonová (hrála Židovku).

Zajímalo nás, z jakého národnostního „těsta“ jsou jmenovaní herci vně tohoto příběhu.

Magdalena Sidonová: Můj dědeček byl Žid, kterého zabili v koncentráku. Tatínek se na rozdíl ode mě cítí být Židem a dodržuje i jejich víru. Mě vychovávala maminka (Češka), neumím jidiš a nepřejala jsem ani jejich víru. A přestože vím, že ve mně po tátovi koluje i krev židovská, cítím se být Češkou.
Přes namíchanou krev jsem se nesetkala s žádnou averzí, poznámkami ani jinými útoky okolí. V roli Pavla vystupuje můj syn Natan. Dnes hlásá, že je ateista, tuším ale, že až čas dozraje, tak se ve svém nastavení obrátí.

Martin Trnavský: Když dědeček sestavoval rodinný rodokmen, zjistili jsme, že pocházíme z polského šlechtického rodu Trnowských. Ani toto zjištění ale samozřejmě nezměnilo mou krev na modrou. A musím přiznat, že jsem nikdy nezatoužil být někým jiným, než Brňákem, co má rád tohle město i národ Čechů – tedy i sebe, a nechce na tom nic měnit.
Pokud bych pošilhával jinam, jako že bych si mohl vybrat, kde se chci nanovo narodit, vybíral bych spíše místo než národnost. Tak například Itálii, kde jsou hory, moře, jezera i lesy, protože právě tohle miluju.

Text: Iveta Kováčová, foto: Jef Kratochvíl
Převzato z časopisu ČT+

Stopáž60 minut
Rok výroby 2008
 P ST
ŽánrFilm