|
  Je mu lehce přes pětapadesát, chlap jako hora, bujná hříva, ruce jako lopaty... Nevypadá zrovna na vědátora, který se probírá v křehkých letopisech nebo odstraňuje štětečkem prach z archeologických nálezů. Ale právě to Tomáš Durdík dělá.
Je archeologem, ostatně v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR pracuje od svých devatenácti, a za víc než pětatřicet let profesionální činnosti poznal všechny české a moravské hrady, zříceniny, hradiště, dávno zapomenuté hradní rozvaliny a vůbec všechno, co s tím souvisí.
Ať se zeptáte na jakoukoli lokalitu, kde stál nebo stojí nějaký hrad, Tomáš je absolutně v obraze. O své profesi, která je zároveň jeho celoživotním hobby, dovede poutavě vyprávět i psát. V populární publikaci „Encyklopedie českých hradů“ je všechno, co se dnes v Česku o hradech ví. Tomáš Durdík občas zakoketuje s televizí a připraví pro ni zajímavý projekt.
  Právě o letošních prázdninách nabízí první program ČT každou neděli v podvečer dokumentární cyklus Štíty království českého. Vysílání přeteče až do prvního zářijového víkendu, takže kdo o tomhle originálním projektu snad ještě neví, stihne pár dílů náležitě vychutnat. Průvodcem je historik Tomáš Durdík, zvědavým laikem herec Dejvického divadla Jaroslav Plesl. Už se dozvěděl, jak hrady rostly, kde rostly a proč tam rostly. Že vznikaly na místech původních dřevěných hradišť a chránily obyvatele před útočníky. Pod ochranou hradů se rozvíjela společnost, obchod, přeneseně i nové myšlenky. První velký boom výstavby hradů byl za vlády Přemyslovců, kteří, řečeno současným jazykem, vlastně přivedli České království do Evropy. Na ně pak navázali Lucemburkové, zejména Karel IV. a Václav IV. V časech jejich panování vynikaly hrady výstavností a byly vybaveny veškerým dosažitelným pohodlím a přepychem doby.
Dobyté a nedobyté
Tomáš Durdík dělí hrady podle osobité kategorie také na hrady dobyté a nedobyté. Mimochodem, každá bitva o hrad byla pro útočníky kromě vlastního dobývání nákladnou finanční operací, a nezapomínejme ani aspekty psychologické.
Když pak konflikt skončil, ať už jakkoli, přišel čas odpočinku a hojnosti. Exkurze do hradních kuchyní je zajímavá a ochutnat hradní krmi třeba v hodovní síni na Karlštejně naprosto exkluzivní.
Co zažily
  Závěrečná trojčlenka (od neděle 24. srpna) nabídne další pozoruhodné tajenky. V prvním případě odpověď na otázku čím vším hrad byl a jakými proměnami prošel za devět set let. Protože v průběhu času mohl být domovem i žalářem, darem nebo kořistí, symbolem bezpečí či rizikovým faktorem. Podle toho, kdo zrovna hrad vlastnil. Rovněž téma Bůh za hradbami (31. srpna) upoutá jedinečným pohledem. Na hradní výzdobu, umění, zdobení kaplí, a v neposlední řadě na přítomnost víry v mnoha podobách. Poslední epizoda populárního dokumentárního cyklu (7. září) s podtitulem Pomíjivá sláva přiblíží parafrázi hesla Všechna sláva polní tráva... Hrady, pilíře českého království, zažily ledacos: rekonstrukce, přestavby, konzervace, devastace, rozebrání, rozkradení... V co se proměnily, nebo lépe, v co jsme je proměnili my sami? |
