18. března 2009

Žánr dokumentárního filmu, tedy filmu, v němž zachycujeme existující skutečnost a nic neinscenujeme, má mnoho podob. Které to jsou, to nám řekne dokumentaristka, dramaturgyně a zároveň pedagožka dokumentární režie Jana Hádková. Dozvíme se mimo jiné, že u dokumentu typu portrét je zásadní a rozhodující výběr osobnosti, o které natáčíme. Musí být něčím zajímavá, ale nemusí to být vždycky nějaký mistr světa nebo nositel Nobelovy ceny. Spíš jde o to, abychom našli člověka s nějakou jedinečností.

I Ondřej Kepka si vybral člověka neobyčejného, leč nikoli věhlasného. Zvolil si svého pedagoga, s nímž se setkal při studiu Akademie múzických umění, vedoucího Katedry tělesné výchovy AMU, Petra Pachla. Je to výjimečný pedagog, učitel, který oslovil celé generace studentů herectví, režie a pantomimy. Svým filmem o něm chtěl ukázat, jakou autoritu a jaký význam může mít pro studenty učitel - navíc nikoliv hlavního oboru.