O písních

Klikněte pro větší obrázek Tentokrát složil Bedřich Ludvík pro seriál hned dvě písně: jednu rychlou, znělkovou, lehce žertovnou a druhou pomalu, lyrickou, skoro až protestní. Obě vycházejí z téhož základního textu, ale každá hudba si řekla o jiné rozvinutí. Znělka dostala jednoduchý text s lehkou nadsázkou:

Přineste mu domů
kus dřeva kus stromu
on vám o něm všechno poví
protože o dřevu on ví
podle něj žijeme
v době dřevěné

Zazvoňte u dveří
ať svítá či šeří
dejte mu kus stromu k domu
on vám všechno poví k tomu
a pak vás dorazí
ze dřeva obrazy

Píseň dovnitř dílu se posunula až k zádumčivosti a povzdechu:

Přineste mu domů
kus dřeva, kus stromu
zazvoňte u dveří
k snídani, k večeři

Vezme ho do dlaní, lehoučce přivoní
a pak vám prozradí, že je to z jabloní
a než se nadáte, trvá to chviličku
vykrouží z jabloně lehoučkou mističku

Nebojte se stromů
vezměte je domů
stromy vás zachrání
před lidmi, před vámi

Jsou „lidé dřevění“, co žijí se dřevem
z dálky je poznáte jediným pohledem
ti vědí o dřevu, to co my nevidíme
svůj život prožili v dřevěné krajině

Vezměte si domů
kus dřeva, kus stromu
dřevo nám napoví
proč jsme dnes takoví

Takoví umělí, na dotek nevlídní
chladíme, nehřejem a nejsme solidní
jako by nám srdce bušila pod ledem
žijeme v prachu cest, ale ne se dřevem

Nechť stromy zas bydlí
ve vašem obydlí
vždyť stromy od věků
pomáhaj člověku

Klikněte pro větší obrázek Obě písně měl jako vždy u Bedřicha Ludvíka aranžovat skladatel z nejlepších – Jan Jirásek. A taky to udělal. Ukázalo se však, že je to tak kultivovaný člověk, že primitivní údernost znělky mu nesedí. Jen si poslechněte, jak ji zkultivoval.

A tak Bedřich Ludvík použil Jiráskovu instrumentaci jen u prostřední lyrické písně a znělku si v rámci svého hudebního primitivismu zaranžoval sám.