Jiřina Bohdalová v hlavní roli detektivní komedie o londýnské uklízečce, bez níž se neobejde ani Scotland Yard (1999). Dále hrají: V. Postránecký, V. Preiss, J. Hrušínský, Z. Adamovská, T. Brodská, S. Postlerová, M. Dlouhý a I. Jiřík. Scénář podle J. Popplewella Z. Zelenka. Kamera V. Opletal. Režie letošní jubilant Z. Zelenka
00:00:08ZPÍVÁ SI.
00:00:30Ježišmarjá.
00:00:41Jé! Pomoc!
00:00:45Frede! Frede! Frede!
00:01:26Haló! Policie?
00:01:28Já bych chtěla nahlásit, že se tady stala vražda.
00:01:34Tady v domě, hned vedle nádraží Victoria.
00:01:39Takhle v posledním patře, naproti v Logenově kanceláři.
00:01:46Kdo? Piperová, uklízečka.
00:01:50V Marshallově projekční kanceláři s ručením omezeným.
00:01:56Vždyť vám to povídám, tamhle leží chlap na zemi s kudlou v zádech!
00:02:05Tak se mě na nic neptejte, když mám mlčet.
00:02:11Jo takhle, o tom všem! To se ví, to je jasný.
00:02:17Dobře, tak já na vás počkám a zamknu. Spolehněte se.
00:02:32Proboha, to je pan šéf!
00:02:37Frede! Frede! Frede!
00:03:54Teď vás čeká pěkný pohled, no hrůza!
00:03:58Kterému dáte přednost, pravému nebo levému?
00:04:03To nechám na vás.
00:04:06Tak nejprve chudáka pana šéfa. Tak pojďte.
00:04:13Já vám něco řeknu - prevít, to on byl.
00:04:17Ale že bych mu přála takový konec, to teda ne.
00:04:23Prosím.
00:04:24Ne, ne. Jen jděte sám, já už ho podruhé vidět nemusím.
00:04:31To je pohled, co?
00:04:33A ten váš vrchní inspektor ví, kam má jít?
00:04:37Aby to nehledal, známe šéfy.
00:04:41Kde přesně jste tělo pana Marshalla viděla?
00:04:44Ježišmarjá, tady za těmi dveřmi, v tom křesle.
00:04:49Paní Piperová, pojďte sem.
00:04:54Myslíte v tomhle křesle?
00:05:02Kde je? On tady ležel!
00:05:05Byl celý natažený, takhle zvrácené oči a krvavý flek na srdci.
00:05:13-Tohle jako krev vypadá.
-Tak vidíte!
00:05:17A kde je ten druhý?
00:05:20Ten je v kanceláři pana Logena. Pojďte.
00:05:31Ovšem kdo je tenhle, to nevím, protože já jsem z něj viděla
00:05:35jenom polobotky a tu kudlu v zádech.
00:05:39Podívejte se, pojďte sem, tady on leží.
00:05:46Ježišmarjá, to není možné!
00:05:49Tady mi snad někdo uklízí, a já o tom nevím.
00:05:55Ne! Ne, takhle se na mě nedívejte.
00:05:58Jestli si myslíte, že vám tady vyprávím věci, které normální
00:06:02a střízliví lidi nevidí, tak vám přísahám, že jsem si dala
00:06:07jenom jednu malou po jídle, a to už je hodně dlouho.
00:06:11Klid, paní Piperová, není důležité, co si myslím já,
00:06:15ale jak celou situaci vyhodnotí pan vrchní inspektor.
00:06:18Je totiž silně nachlazený a vaše zpráva ho vytáhla z postele.
00:06:23Já vám přísahám, že já jsem tady měla mrtvé dva - tady a tamhle.
00:06:28Klid, paní Piperová, dobře. Tak než pan inspektor přijde,
00:06:33tak si to spolu probereme od začátku.
00:06:36Jak k tomu všemu došlo? Pamatujete si to?
00:06:40No dovolte! Jistě, já vám to řeknu naprosto přesně.
00:06:46Já jsem vešla, tady jsem rozsvítila a najednou tamhle vidím polobotky.
00:06:56A pod stolem jsem viděla tu kudlu v zádech.
00:07:02Tak jsem honem šla blíž, abych lépe viděla.
00:07:05A jak jsem to viděla, tak jsem vystartovala
00:07:09a rovnou k výtahu. Já si totiž všechno pamatuju, pojďte!
00:07:13Sjela jsem tímhle výtahem dolů, abych se poradila se svým starým.
00:07:19Vpadnu k nám do bytu a volám: Vstávej, v kanceláři se stal mord!
00:07:26A víte, co mi ten můj násoska poradil?
00:07:30-Abych prý zavolala na policii.
-Správně!
00:07:33Tak jsem zase vlítla zpátky do výtahu, jedu nahoru...
00:07:37A tady nahoře jste šla do kanceláře pana Logena a zavolala jste nám.
00:07:42To tak! Telefonovat nad mrtvolou, kdepak. Ne, ne, ne.
00:07:47Já jsem šla rovnou do kanceláře pana šéfa.
00:07:51Rozrážím dveře, skáču k telefonu, volám policii, že se stala vražda.
00:07:58Jak jsem se otočila, tak tady ležela druhá mrtvola.
00:08:04-A byl to pan maršál?
-Určitě. Celý zkrvavený.
00:08:09-Víte, co mě teď napadlo?
-Copak?
00:08:13Jak se odtud dostaly ty cizí osoby? Vždyť já jsem měla výtah dole!
00:08:22-A navíc, když obě místnosti byly zamčeny, že? -No.
00:08:27-Tedy, zamkla jste přece, ne?
-Samozřejmě!
00:08:32Vždyť jste sám viděl, jak jsem před vámi odemykala.
00:08:37-Myslím, jestli jste zamkla hned?
-Hned.
00:08:40Hned, jak jsem se vrátila od starýho.
00:08:44Ale to jsem to tady opravdu důkladně všechno pozamykala.
00:08:50Mám tomu rozumět tak, že obě místnosti zůstaly
00:08:54po vašem telefonickém ohlášení nějakou dobu odemčeny?!
00:08:59Minutku, dvě... No co, tak deset!
00:09:04Já jsem z toho byla tak rozčilená, že tady vidím mrtvého pana šéfa,
00:09:11že se mi úplně zatemnil mozek.
00:09:14Utíkala jsem se dolů poradit s mužem a na vaše blbé zamykání
00:09:19jsem si vůbec nevzpomněla.
00:09:21A co vám váš manžel poradil tentokrát?
00:09:24Řekl, abych to šla sem pozamykat.
00:09:32-Ticho.
-Co je?
00:09:34Slyšíte? Výtah.
00:09:36-A jede.
-Ano, jede, jede.
00:09:40A řekl bych, že veze pana vrchního inspektora.
00:09:46Divím se, že vůbec přijel. Ráno měl devětatřicet.
00:09:49A jaký on je?
00:09:51Říká se, že by mu popraskaly tváře, kdyby se usmál. Úplný poděs.
00:09:58Tak na takového já nejsem zvědavá, obzvlášť v tuhle pozdní hodinu.
00:10:03Sbohem.
00:10:04-Ale, paní Piperová!
-Co je?
00:10:07Dovolte, abych vám připomněl, že jste nám nahlásila vraždu.
00:10:11Taky už to víckrát neudělám.
00:10:14Teď to vypadá, že jsem si ty nebožtíky někam schovala.
00:10:19Já to na vás vidím, vy si o mně myslíte, že mám nějaké vidiny.
00:10:23Ale já nevím, kam se vám ti nebožtíci vypařili, to je vaše věc.
00:10:28-Vypařili?!
-Dobrý večer.
00:10:31Godarde, očekávám stručné a jasné hlášení! Prosím.
00:10:36Ano, tak toto je ta paní, která nám ten případ nahlásila.
00:10:41Zdejší posluhovačka paní Piperová, bytem ve zdejším suterénu.
00:10:45No ne, vždyť to je Hary Baxter!
00:10:49Ať do mě hrom bací, jestli to nejsi ty? Teda, promiňte, vy?
00:10:56Ale, vážená paní, tohle je přece pan inspektor!
00:10:59Baxter! My jsme spolu bydleli v jedné ulici.
00:11:03On si potom vzal moji druhou sestřenici.
00:11:06Já jí vždycky říkala, na toho si dej pozor.
00:11:10Až uhodí mrazy, bude pořád rozpálený jako žehlička.
00:11:19Já jsem Lily Piperová, za svobodna Harperová, vzpomínáte?
00:11:26Jsou osoby, na které nelze zapomenout.
00:11:33Byla jsem strachy celá bez sebe, když mi tady mladej povídá,
00:11:38že jeho vrchní je úplný postrach a že by mu snad popraskaly tváře,
00:11:42kdyby se usmál. A on je to on.
00:11:46-Zjistil jste něco důležitého?
-Hlásím nález krevních skrvn.
00:11:51Tak mě zaveďte na místo činu.
00:11:54Moment, na to první, nebo na to druhé?
00:11:57My tady máme, totiž měli jsme, nebožtíky dva.
00:12:01Žádné nebožtíky jsem samozřejmě nenalezl.
00:12:06Paní Piperová, volat neodůvodněně policii je vážný přestupek. Hepčí!
00:12:13Ať slouží. Když už jsme u toho zdraví, tak nedávno vysílali
00:12:19v televizi báječný recept právě proti nachlazení.
00:12:23Prý když se strčí malinká cibulka do ucha, tak ono to potom...
00:12:28Paní Piperová, já jsem nevylezl z postele proto, abych tady
00:12:33poslouchal nějaké kuchyňské povídačky a jestli je to kvůli
00:12:37vašemu rozmaru, tak vás tenhle výjezd přijde pěkně draho.
00:12:42-Odemknout všechny kanceláře!
-Jsou odemčeny.
00:12:46Požádal jsem sice paní Piperovou, aby všechno pozamykala,
00:12:50ale bohužel mě neposlechla.
00:12:53Odešla a vrátila se asi za 10 minut.
00:12:55Pročpak jste tak učinila?
00:12:57Vždyť už jsem to všechno řekla, teď abych to říkala znovu.
00:13:01Já byla tak rozčilená, že jsem musela sjet dolů a dát si panáka.
00:13:08Mluvila jste jen o jedné malé po jídle.
00:13:12Já jím několikrát denně, kvůli zdraví.
00:13:16Pomáhej nám Pánbůh.
00:13:20Budu se ptát a vy budete stručně odpovídat.
00:13:24-To tělo jste zřejmě nalezla zde?
-Ano. A potom taky vedle.
00:13:28Existuje více klíčů k této kanceláři?
00:13:30Kdo všechno sem může chodit?
00:13:33Tak pan Marshall, potom jeho sekretářka Selbyová a já.
00:13:37-Tyto dveře vedou kam?
-Do kanceláře pana Westerbyho.
00:13:41Ne, to je zbytečné, ty jsou pořád zamčené, ztratily se klíče.
00:13:46To není možné? Oni mě nechávají chodit okolo s plnými koši.
00:13:54Žádná stopa po násilném vniknutí.
00:13:57Kolik bylo asi hodin, když jste nalezla první oběť?
00:14:01-Podle žízně jedenáct.
-Podle jaké žízně?
00:14:06Podle Fredovy přece.
00:14:09On když se zapomene U hroznu, tak pak má strašnou žízeň.
00:14:13A to se vám budí takřka pravidelně každou hodinu.
00:14:18Dneska šel spát v osm, třikrát se probudil... tak bylo jedenáct.
00:14:25Telefon na pana Marshalla máte?
00:14:28Ten vám to stejně nezvedne, když je mrtvý.
00:14:31Tak máte, nebo nemáte?
00:14:33Nemám, ale stačí zmáčknout jedničku a ono vás to spojí.
00:14:42Stejně vám řeknu, před 35 lety jste na mě byl milejší.
00:14:48Kdybych nebyl džentlmen, připomněl bych vám, kdo byl iniciativnější.
00:14:59ZVONÍ TELEFON.
00:15:04Marshallová.
00:15:06Promiňte, že vás obtěžuji, ale tady policie, odd. 5,
00:15:10vrchní inspektor Baxter. Rád bych vám položil jednu otázku.
00:15:15Jakou otázku? Co se stalo?
00:15:19Zajímá nás jen, zda je doma váš pan manžel?
00:15:22Ne, není. Proč se ptáte? Stalo se mu něco?
00:15:27Abyste rozuměla, ověřuji si fakta hlášení jisté nedůvěryhodné osoby.
00:15:35Velmi nutně bych v té věci potřeboval mluvit s vaším manželem.
00:15:39Volám vás proto, jestli nevíte, kde by byl v tuto hodinu k zastižení?
00:15:42Určitě ještě v kanceláři. Říkal, že tam bude dlouho přes půlnoc.
00:15:47Dobře, tak vám mockrát děkuju a přeji dobrou noc.
00:15:53Ta teď bude spát jako zabitá.
00:15:58A koho jste myslel tou "nedůvěryhodnou osobou"?
00:16:03-Godarde!
-Ano?
00:16:05Svolejte mi na zítřek na jedenáctou všechny zaměstnance tohoto podniku.
00:16:12Teď je třeba zavolat pro naše hochy, aby se tu porozhlédli.
00:16:17Sejmout otisky, vzorky krve a tak.
00:16:20Vás jsem nucen požádat, abyste se v 8,30 dostavila na komisařství,
00:16:25kde s vámi bude sepsán podrobný protokol.
00:16:29V 8,30? Nešlo by to později?
00:16:31Já totiž dělám Fredovi ráno snídani a on je na to...
00:16:36Tak já si klidně přivstanu.
00:16:43Takže vy jste v kancelářích pana Marshalla zaměstnána jako uklízečka.
00:16:48A ten můj donedávna taky, jako domovník.
00:16:52Ale Freda přece musíte znát, toho si musíte pamatovat.
00:16:58Jak jste vždycky zalezli do kůlny a tam jste si dávali tajně šluka.
00:17:09Tak on pan Marshall dal Fredovi výpověď, před týdnem.
00:17:14Jděte, ale proč?
00:17:16Že prý nemá to správné chování na správce budov.
00:17:21Já se mu ale nedivím, protože on dost často Fred byl zabraný
00:17:28do té své zájmové činnosti, takže zapomínal topit.
00:17:34-Copak dělal tak důležitého?
-Chlastal jako duha.
00:17:39On je taková nešťastná povaha, on neumí dělat dvě věci najednou.
00:17:46On buď pije, nebo topí.
00:17:49Vzhledem k tomu, že zaměstnance firmy pana Marshalla léta znáte
00:17:55a že si, jak si tak vzpomínám, všímáte věcí, které jiným unikají,
00:18:01byl bych rád, kdybyste mi odpověděla na pár otázek.
00:18:06Ale to já ráda, ráda.
00:18:09-Tak třeba pan Logen, kdo je to?
-To je ředitel.
00:18:13Teda on je dneska každý ředitel, ale tenhle je finanční.
00:18:19Ale toho si klidně můžete ze seznamu podezřelých škrtnout,
00:18:24protože pan Logen je na dovolené, takže to nemohl udělat.
00:18:29A kdyby tu byl, tak by ten čin podle vás spáchat mohl?
00:18:35-No jistě, ten ho přímo nenáviděl.
-Ale?
00:18:42Ale moc se zase neradujte, on ho tam nenáviděl kdekdo.
00:18:48-A proč ho nenáviděl pan Logen?
-On mu pořád lezl do účtů.
00:18:53Teda pánové, on to ten Logen mohl být.
00:18:59Kdyby on si odskočil z té dovolené, protože mu pan šéf na něco přišel.
00:19:07A co byste nám mohla říct o sekretářce pana Marshalla?
00:19:11Ta byla do pana šéfa celá tuhá.
00:19:16Ta mu kreslila taková srdíčka. A na úřední papíry!
00:19:22Ta bude jediná, které se bude po tom morousovi stýskat.
00:19:29-A písařka Vickie?
-Tak ta zase jede po Westerbym.
00:19:34To já se jí nedivím, to je fešák. Taky ředitel. Ale čeho, to nevím.
00:19:43A neměli pan Westerby s panem Marshallem spolu nějaký konflikt?
00:19:49To bych přece musela vědět.
00:19:52Nevzpomněla byste si náhodou, v kolik hodin včera zaměstnanci
00:19:57opouštěli budovu? Kdo první, kdo poslední?
00:20:01Tak jako první vzala do zaječích Vickie - jako obvykle.
00:20:06-Vickie, to je ta písařka, že?
-Ano.
00:20:09A bylo to... To si ale pište, to si pište!
00:20:14Bylo to v 17,10. To vím přesně, protože v rádiu končil kurz vaření.
00:20:23Pak odešel pan Westerby v půl sedmé a slečna Selbyová odešla v 19.45.
00:20:32-Máte to?
-Ano.
00:20:34-A pan Logen mě zdravil v 15.30.
-Píšu.
00:20:39Ale to si nepište, vždyť to bylo před týdnem. On odjel na dovolenou.
00:20:47A pan Marshall zmizel v jedenáct - ale už mrtvý.
00:20:53Takže vy jste vlastně jediný člověk, který byl pořád v budově.
00:20:59-I po tom, co ostatní odešli.
-No ano. Ježišmarjá!
00:21:05Takže já jsem asi nejvíc podezřelá!
00:21:11Ale já přísahám, že jsem ho nezapíchla.
00:21:15I když jsem měla někdy sto chutí to udělat.
00:21:18Klid, paní Piperová, nikdo vás nepodezírá.
00:21:21Pan inspektor si jen dával dohromady fakta.
00:21:23To je dobře, já už jsem si myslela, že odsud nevyjdu.
00:21:26Naopak, vyjdete. A to hned. A dokonce se mnou.
00:21:31Já jsem totiž náramně zvědavý, jak se vaše informace budou krýt
00:21:39s výpověďmi všech ostatních.
00:21:47-Dobrý den, pane inspektore.
-Dobrý den.
00:21:49Dovolte, abych vám představil:
00:21:52Slečna Selbyová, sekretářka pana Marshalla.
00:21:56Slečna Vickie, jeho písařka a Robert Westerby,
00:22:02ředitel pro obchod a plánování.
00:22:05Vedle v kanceláři na vás čeká paní Marshallová.
00:22:08-Ráda by s vámi mluvila osobně.
-Ano.
00:22:11Jsem nucen vás požádat nejen o spolupráci, ale i o trpělivost.
00:22:16Počkejte na mě třeba v téhle kanceláři.
00:22:20Vyslechnu vás, jen co si promluvím s paní Marshallovou.
00:22:26Z těchto tří to nemohl být nikdo, za ty já ručím.
00:22:30Ale zeptala bych se jich, jestli si včera nevšimli
00:22:34něčeho podezřelého. Tak nestyďte se a klidně se zeptejte.
00:22:39Když dovolíte, paní Piperová, tenhle případ vyšetřuji já.
00:22:43Kdyby vy jste měla problém s úklidem, já bych se vám
00:22:46do toho také nepletl.
00:22:49Já chápu, chápu.
00:22:51Proboha, co zase chápete? Řekněte mi, co zase chápete?!
00:22:56Vysvětlím později. Chápu.
00:23:15Nemáte tušení, z jakého důvodu by mu chtěl někdo ublížit?
00:23:19To opravdu nevím, Elen si svým chováním nadělal spoustu nepřátel.
00:23:24Máte na mysli někoho konkrétního?
00:23:27Vlastně to byli všichni, kteří mu někdy stáli v cestě.
00:23:31Dokázal být velmi krutý. Zvláště k lidem, které zaměstnával.
00:23:36Vaše manželství asi nebylo příliš ideální, viďte?
00:23:40To opravdu nebylo, ale stejně si nedokážu představit,
00:23:48že by ho někdo chtěl, že by ho... že by ho mohl...
00:23:53Proboha, paní Marshallová!
00:23:57-Vodu! Vodu!
-Kristapána, co tu děláte?
00:24:00-Nestůjte tu a třeste s ní!
-Paní Marshallová!
00:24:08-Paní Marshallová!
-Jste v pořádku?
00:24:11Poznáváte nás? Já jsem Lily, tohle je inspektor Baxter.
00:24:17-Já jsem Piperová.
-Ježišmarjá.
00:24:21Je to dobrý, poznala mě.
00:24:23-Počkejte.
-Ano?
00:24:25-Vy jste ho prý našla?
-Našla. Milostpaní, našla!
00:24:31To byla hrůza! Takhle velký krvavý flek.
00:24:39-Paní Piperová!
-Bylo to přímo na srdci.
00:24:43Já vás prosím, abyste si laskavě, uvědomila, že to, co vám připadá
00:24:49jako volná diskuse, je ve skutečnosti náročný výslech.
00:24:53A výslech takřka vždycky bývá záležitostí pouze dvou lidí.
00:24:57Rozumíme si? Pouze dvou lidí!
00:24:59Já bych s dovolením počkala vedle.
00:25:02Jen seďte, on to pan inspektor tak nemyslel.
00:25:06My dva jsme si už dávno řekli své. A nejen dneska, viď?
00:25:11Počkej, Hary, nikam nevolejte - v zájmu případu.
00:25:20Hary? To už teda opravdu ničemu nerozumím.
00:25:23Možná bude lepší, když si půjdete sednout do kanceláře.
00:25:28Pokračovat můžeme, až si trochu odpočinete.
00:25:30Dobře, ale nebude to dlouho trvat?
00:25:32To záleží na tom, jak nám to půjde.
00:25:35Pošlu pro vás, až vás budu potřebovat.
00:25:43Co jste to pochopila tak důvěrného, že si to můžeme říct jen o samotě?
00:25:48Vy myslíte jako před tím?
00:25:52-Můžu se posadit?
-No prosím.
00:25:57Já jsem pochopila, že na mě musíte být před nimi jako odměřený.
00:26:01Že by jako ti ostatní neměli vědět, že vám chci pomoct.
00:26:05-A já vám pomoct chci a taky musím.
-A pročpak?
00:26:09Protože vy jste mi taky pomohl. A to se má oplácet.
00:26:14-Já jsem vám pomohl?
-No jistě.
00:26:17Vždyť já už jsem myslela, že jsem snad průhledná.
00:26:21Mužský okolo mě chodili, jako by mě ani neviděli.
00:26:25Až jste přišel vy a projevil jste zájem, a to mi strašně pomohlo.
00:26:33Mně tak narostlo sebevědomí, že jsem to byla já, kdo klofnul Freda.
00:26:45Já přiznávám, že mě velice těší, že jsem udělal, byť dávno
00:26:53a nevědomky něco, na co je teď vámi v dobrém vzpomínáno.
00:26:56Ale velice bych vás prosil, kdyby celá ta naše osobní záležitost
00:27:00byla už definitivně považována za ukončenou.
00:27:04Rovněž by mě velice potěšilo, kdyby vámi nabízená pomoc spočívala
00:27:09pouze v podávání informací, o které projevím zájem.
00:27:13Takhle nějak já jsem to myslela, ale abychom si úplně rozuměli,
00:27:20když já třeba uvidím něco podezřelého, tak na vás mrknu.
00:27:28Vy si mě pak odvedete do ústraní a tam mě to...
00:27:35-Co?
-Vyzpovídáte, jo?
00:27:39Budiž. Tak až budu někoho vyslýchat, buďte tak laskavá
00:27:47a nezískávejte informace poslechem skrze tyto dveře.
00:27:53No jistě, když je to v zájmu věci, tak já už za TYHLE dveře nepůjdu.
00:28:03ZVONÍ TELEFON.
00:28:06Ano. Ne, Godarde, já jsem musel výslech na chvilku přerušit.
00:28:10Ale to nevadí, ať sem přijde ta jeho sekretářka.
00:28:14Tohle bude zajímavé!
00:28:16Být vámi, tak se jí hlavně zeptám, proč jako ona jediná dělá
00:28:20pro pana Marshalla ráda?
00:28:22Já už jdu, ale nezapomeňte se jí na to zeptat. To bude zajímavé.
00:28:33KLEPÁNÍ. Ano!
00:28:39Prosím, slečno Selbyová, posaďte se.
00:28:46Vy prý jste jedna z mála, kdo pro pana Marshalla pracoval
00:28:50docela rád. Je to tak?
00:28:52Já Elena Marshalla zbožňovala, byl to skvělý člověk.
00:28:58-Kdy jste ho viděla naposledy?
-Včera večer o půl osmé.
00:29:03Zdržela jsem se, protože se panu Marshallovi nelíbila jistá
00:29:08grafická úprava dopisů, které jsem mu odevzdala ke schválení.
00:29:12Pan Marshall měl prý hodně nepřátel.
00:29:15Nevíte o někom, kdo měl důvod nenávidět ho víc než ostatní?
00:29:19Doporučila bych promluvit si s jeho ženou.
00:29:22Už se stalo. Celá událost se jí citově velice dotkla.
00:29:29Vždyť ho nenáviděla, opovrhovala jím. Ničila ho! Nesnášela ho!
00:29:35Nebýt majetku, tak už se s ním dávno rozvedla, aby mohla být
00:29:38v posteli s tím svým milencem.
00:29:40-Kdo byl její milenec?
-Pan Westerby.
00:29:44Víte to jistě?
00:29:47Jednou zůstal pan Westerby pracovat dlouho do noci a ona ho navštívila.
00:29:52Netušili ovšem, že zde pracuji i já.
00:29:55A při tom, co se tam pak dělo, se dál opravdu pracovat nedalo.
00:30:00O někom dalším už nevíte?
00:30:04Snad jedině ta Piperová, to je naše firemní rarita.
00:30:09Slovo je u ní rychlejší než myšlenka.
00:30:11Nejvíc jí rozčílilo, když ten její budižkničemu dostal výpověď.
00:30:16A teď bych vám rád položil jednu zásadní otázku.
00:30:21Heleďte, tak já rarita a ten můj budižkničemu,
00:30:25tak já vám něco řeknu: Fred hodně ležel jenom proto,
00:30:29že ho doktor uznával tak často nemocným.
00:30:33Ten doktor řekl, že ve svém životě neviděl takový případ simulace.
00:30:42Pan Marshall ho vyhodil nejen kvůli pití,
00:30:46ale taky ze zdravotních důvodů.
00:30:49A kvůli takovéhle maličkosti bych ho měla nenávidět?
00:30:54Teda pana Marshalla.
00:30:57Toho jste nenáviděla hlavně proto, že byste se po té výpovědi
00:31:00museli vystěhovat z bytu.
00:31:03Řekněte tady panu inspektorovi, jak se váš muž choval,
00:31:06když ho pan Marshall vyhodil. Vyhrožoval mu, nebo ne?
00:31:10-Vyhrožoval mu, nebo ne?!
-Ale no tak, nevyhrožoval.
00:31:15On mu jenom řekl, neškodilo by, kdyby vás někdo za rohem praštil.
00:31:22To mu řekl do očí, ale že by mu vyhrožoval? To by si nedovolil.
00:31:27Ale vyhrožovat byste potřebovala vy, vy jedna roztoužená,
00:31:32neukojená pomlouvačko!
00:31:36Máte k případu ještě nějaké další informace?
00:31:39Ne, děkuji, já už jsem skončila.
00:31:46Jistě pochopíte, že po takovém výstupu nejsem schopná výslechu.
00:31:52Alespoň ne hned. KLEPÁNÍ.
00:31:55Pardon, pan Westerby už by chtěl přijít na řadu, má prý nějakou
00:32:00důležitou schůzku.
00:32:02Uklidněte se, slečno Selbyová, počkejte, prosím, zde.
00:32:09Já doufám, že mi ta ženská nezlikviduje všechny svědky dřív,
00:32:14než je stačím vyslechnout? Kam vlastně zmizela?
00:32:18Možná šla za tím svým Fredem.
00:32:21Bohudíky, konečně budu moct pokračovat běžným způsobem.
00:32:34Slečno Reynoldsová, mohla byste, prosím, počkat v hale?
00:32:38Jistě.
00:32:39A kdyby šla náhodou kolem paní Piperová, řekněte jí,
00:32:43že jsem do této kanceláře vyhlásil pro všechny přísný zákaz vstupu.
00:32:48A já bych mohl zatím slečně položit několik otázek.
00:32:52Rozumím, souhlasím, pokládejte.
00:33:02Tak.
00:33:04Tedy, řeknu vám, pane inspektore, byl to ale šok pro nás pro všechny.
00:33:09Pro všechny bych neřekl, pane Westerby.
00:33:11Někdo to přece musel vědět dřív než ostatní.
00:33:14-Kdo?
-Přece pachatel.
00:33:17-Prosím.
-Děkuji.
00:33:19Jak dlouho jste zaměstnán u pana Marshalla?
00:33:23Dva dlouhé roky.
00:33:27Měl jste ho rád?
00:33:29Copak toho člověka mohl mít někdo rád?
00:33:31Tedy když nepočítám slečnu Selbyovou.
00:33:33Ovšem ta má ve všem poněkud netradiční vkus.
00:33:36Pan Marshall vám byl tedy nepříjemný. Dokonce velmi.
00:33:39-Je to tak?
-Byl to odporný člověk.
00:33:42Takový, který si o zabití přímo říkal.
00:33:45Ovšem já ten osvobozující čin nespáchal.
00:33:48Jednak na to nemám nervy, a pak mi slušně platil.
00:33:52Kdy jste ho viděl naposledy?
00:33:55V půl šesté, když jsem odcházel z kanceláře.
00:33:58-A potom už jste šel rovnou domů?
-Přesně tak.
00:34:01A co paní Marshallová? S ní jste se znal dobře?
00:34:06Byla manželkou mého šéfa, takže jsme se občas potkali na chodbě.
00:34:11To je vše.
00:34:13ZVONÍ TELEFON. Pardon. Prosím.
00:34:16ZMĚNĚNÝM HLASEM: Prosila bych inspektora Baxtera.
00:34:21-Pro vás.
-Ano?
00:34:26Hary, okamžitě se kouknětě do těch časů, co jsem vám nadiktovala!
00:34:32Pan Westerby lže, neodcházel v půl šesté, ale v půl sedmé.
00:34:39No ne, tak ať nelže, to vypadá, že prolhaná jsem tady já.
00:34:45Ano, děkuju, pane komisaři, o výsledku vám včas řeknu.
00:34:57Takže vy tvrdíte, že jste odtud odešel v půl šesté.
00:35:02Z výpovědi jistého svědka ovšem vyplývá, že jste svou kancelář
00:35:06opustil daleko později. Máte pro to nějaké vysvětlení?
00:35:09Já tu pracuji, takže zůstanu-li zde o nějaku tu minutku déle,
00:35:14je to vždy jen a jen kvůli práci. A při práci já na čas nehledím.
00:35:19Ano. Teď bych ovšem potřeboval, abyste mi odpověděl jednoznačně.
00:35:26Obvinil vás někdy pan Marshall, že jste milencem jeho ženy?
00:35:31Ano, nebo ne?
00:35:33Ne, to pouze slečna Selbyová se mylně domnívá, že když se paní
00:35:36Marshallová někdy náhodně u mě staví, že spolu hned něco máme.
00:35:41A pan Marshall se nikdy nedomníval? Ten vás nikdy nepodezříval?
00:35:45Neměl důvod.
00:35:46Já už to nemůžu poslouchat, neměl důvod!
00:35:49Takže pan šéf si na vás najal toho detektiva jenom proto,
00:35:52-že měl strach...
-Jakého detektiva?
00:35:55Na tuhle otázku bych slyšel odpověď velice rád, paní Piperová.
00:36:01-A tak, já bych nerada rušila.
-Paní Piperová!
00:36:05Jestli víte o tom, že si pan Marshall najal soukromého detektiva
00:36:09tady na pana Westerbyho, tak by mě velice zajímalo, odkud to víte?
00:36:13Tak abyste věděl, on si nenajal jednoho, ale dva.
00:36:17Jeden aby špehoval paní Marshallovou a druhý zde přítomného
00:36:21vyslýchaného. A to já vím určitě, protože já jsem zahlédla na stole
00:36:27pana Marshalla, samozřejmě čirou náhodou, zasunutý papír v obálce.
00:36:34Tak jsem tu obálku otevřela a koukám:
00:36:40"Detektivní kancelář OTEVŘENÉ OKO". A objednávka na dvě oka.
00:36:45A tam přesný popis, co mají dělat.
00:36:51Proboha, snad nechcete tvrdit, že pan Marshall nechával
00:36:54svou paní a dokonce i mě, sledovat nějakým OTEVŘENÝM OKEM?
00:36:58Co by to mělo za smysl?
00:37:00A co by mělo za smysl vás nechat sledovat ZAVŘENÝM OKEM?
00:37:05Ale já jsem zjistila, že oni se scházeli v jednom bytě.
00:37:10Vy si nepřejte vědět, co si o vás já jako slušná ženská myslím.
00:37:15Já vás žádám, abyste se tu před panem inspektorem nevydávala
00:37:19za slušnou ženskou, když otevíráte obálky.
00:37:22-A strkáte nos do cizích věcí!
-Pane Westerby, nezamlouvejte to!
00:37:27Já vím moc dobře, že vy jste byli s panem šéfem zadobře jen naoko.
00:37:31Jinak jste byli pěkně rozhádaní, a to hlavně kvůli paní Marshallové.
00:37:36A ještě něco, Hary, on dostal výpověď. On o tom ani neví.
00:37:42Pan Marshall potom zmačkal tu výpověď, hodil do koše
00:37:48a tam jsem to právě našla.
00:37:52Drobné nespory přiznávám, ale byly pouze pracovní.
00:37:56Pracovní? Já si myslím, že zde přítomný mohl zabít pana šéfa,
00:38:02Protože mu vadil a překážel mu v jeho milostných pletkách.
00:38:07Kvůli takovým pomluvám se lidé taky soudí, víte?
00:38:11Klidně si to žeňte až k soudu nejvyššímu.
00:38:15A já jim taky řeknu, že jste tady domlouvali s panem Logenem
00:38:20proti panu šéfovi.
00:38:22A neříkejte, že ne, protože já jsem to tady za těmi dveřmi slyšela.
00:38:28A za těmi je teda slyšet velice dobře.
00:38:32Ještě jste napadl mého Freda, že prý málo topil.
00:38:37Proč by topil o půlnoci!
00:38:39Když oni se na něj domlouvali, tak to by topil jenom blbec.
00:38:43Váš pan manžel, paní Piperová, je notorický pijan.
00:38:46Ježišmarjá!
00:38:47Kterému kotel vyhasínal i během dne, jestli to nevíte.
00:38:51Ale to je bohapustá pomluva!
00:38:53Jestli mu ten kotel malinko vyhasl, tak jsem zatopila já a bylo to.
00:38:58Aby nikdo nepoznal, že můj muž už je zase unavený.
00:39:02Mě by zase zajímalo, jak jste mohla topit v kotli, když se v tom
00:39:06zařízení vůbec nevyznáte?
00:39:09Copak, pane inspektore, už jste skončil?
00:39:13Já se tam nějak nedokážu soustředit.
00:39:16Svolejte mi, prosím vás, všechny na zítra na komisařství.
00:39:21Celý personál?
00:39:22Celý personál a zavolejte taky paní Marshallovou a řekněte jí...
00:39:25Ale prosím vás, vždyť vy jste v životě kotel neviděl!
00:39:29On by v něm topil uhlím, když je plynový. To by se jeden posral.
00:39:43Tak, kde jsme to přestali?
00:39:46Já už bych snad mohla jít, ne? Ještě musím opsat stoh papírů.
00:39:53Nemohl bych vás ještě nějakou chvíli vyslýchat?
00:40:10Krásné ticho, že?
00:40:15Takže, pane Westerby, z výpovědi svědkyně Piperové vyplývá,
00:40:20že jste s Arthurem Logenem plánovali cosi, co by mohlo být
00:40:23v neprospěch pana Marshalla.
00:40:25Můžete říct, čeho se tento váš záměr týkal?
00:40:29Protestuji, aby má bezúhonnost byla zpochybňována výpovědí
00:40:33jakési pitoreskní uklízečky. Já si opravdu nevzpomínám...
00:40:37Už jsem konečně tady, pane inspektore.
00:40:41To koukáte, co? Ale já jsem tak spěchala, abych to stihla!
00:40:49A když člověk nejvíc spěchá, tak ho zdrží nějaká blbost jako mě.
00:40:54Představte si: prázdná ulice, nikdo nikde.
00:40:59Já utíkám, prudce zahnu doprava a mužský s novinami.
00:41:05Srážka! Váleli jsme se a potom nějaká baba začala ječet,
00:41:12ať prý si ty nemravnosti necháme na doma.
00:41:17Ale já pak nevím, jak se tam tak narychlo objevil strážník?
00:41:22A než nás s tou babou odtrhl od sebe, tak už bylo kolem páté.
00:41:28A to už jsem tady měla dávno být, ale to se stane, že?
00:41:33Přišla jsem o moc? Co?
00:41:37Říkal jste celý personál, pane inspektore.
00:41:41A paní Piperová je jeho součástí.
00:41:43To jistě, my jsme stmelený kolektiv.
00:41:46On to pan inspektor myslel dobře, on se se mnou tak trošku radil, že?
00:41:50Ano, my jsme si tak trochu radili.
00:41:55Tak budeme radši pokračovat.
00:41:58Úvodem bych rád zdůraznil, že toto vyšetřování vedu já.
00:42:02Jistě, s tím my všichni počítáme.
00:42:05Paní Piperová, co bylo obsahem nočního rozhovoru mezi pány Logenem
00:42:12a Westerbym. Ale stručně, prosím.
00:42:15Finance.
00:42:23Tuto informaci vám povoluju trochu rozvést.
00:42:26To jste hodný, ale já víc nevím. Tam lítaly miliony.
00:42:33Já jsem z toho byla celá tumpachová.
00:42:36A podle čeho jste usoudila, že se jednalo o přípravu řekněme
00:42:40netradiční finanční operace? Ale konkrétně, prosím.
00:42:45Konkrétně podle čichu, protože když má někdo dluhy jako ti dva
00:42:51tak přece nebude plánovat, že skoupí půlku Londýna
00:42:55a nějakou haciendu ve Skotsku.
00:42:58Roberte, vy máte dluhy?
00:43:00Domníval jsem se, že jsme sem byli pozváni kvůli vyšetřování vraždy
00:43:04našeho pana ředitele, ne kvůli kontrole firemního účetnictví.
00:43:07Ovšem pokud by si zde přítomná vyšetřující paní Piperová přála
00:43:11kontrolovat naše účetní knihy, prosím, tady jsou klíče od trezoru.
00:43:15Můžete po těch milionech začít pátrat hned.
00:43:17Když má dáma takový čich.
00:43:20Když už jsme u těch klíčů, slečno Selbyová, vy prý ke kanceláři
00:43:23-pana Marshalla vlastníte klíč?
-Ano, mám ho stále u sebe.
00:43:27A nedala jste ho poslední dobou z ruky?
00:43:29Já vám děkuju za pomoc, ale jak už jsem řekl, ptát se budu jen já.
00:43:35Jo takhle, no jistě, jistě.
00:43:41Nedala jste ho poslední dobou z ruky?
00:43:44Měla jsem od pana Marshalla přísný zákaz ho komukoliv vydat.
00:43:48Byl určen výhradně pro moji osobu.
00:43:50Ale to má zase pravdu, protože když slečna Selbyová šla vždycky
00:43:54za panem šéfem do kanceláře, tak zamykala tímhle klíčem zevnitř.
00:43:58No tohle! Jak mi to vysvětlíte, slečno Selbyová? Já žádám
00:44:03vysvětlení, proč jste při návštěvě mého muže za sebou zamykala?
00:44:08Aby tam náhodou nevtrhla paní Piperová, když to chcete vědět.
00:44:12My jsme se s panem Marshallem věnovali náročným, čistě pracovním
00:44:15úkolům, které vyžadovaly absolutní klid a soustředění.
00:44:18A já si vyprošuji, aby tady někdo před paní Marshallovou,
00:44:21na základě jakýchsi konkrétních detailů, naznačoval cokoliv jiného!
00:44:25Mně bylo řečeno, abych mluvila konkrétně, tak neječte tady na mě!
00:44:30Paní Piperová, je docela možné, že budete vyzvána, abyste mi
00:44:35při vyšetřování toho případu asistovala.
00:44:38Ale do té doby vás prosím, abyste mluvila jenom tehdy,
00:44:42-budete-li tázána.
-Jistě.
00:44:47-Můžu se jí teď zeptat na něco?
-Ne!
00:44:52Slečno Selbyová, když víte všechno, nevíte náhodou,
00:44:57proč zrovna včera zůstal pan Marshall v kanceláři do noci,
00:45:02když obyčejně odchází v půl šesté?
00:45:09Odpovězte na tuto otázku, výjimečně.
00:45:13Pokud vím, čekal telefonický hovor z New Yorku a ve čtvrt na deset měl
00:45:17jakousi obchodní schůzku, prý velmi důležitou.
00:45:20-S kým?
-S nějakým panem Verfieldem.
00:45:23To jméno jsem v životě neslyšela. Vy jo?
00:45:28Teď bych zase věděla, na co se zeptat, ale když mám ten zákaz.
00:45:34A vy jste jako sekretářka opravdu ani netušila, co mohlo být
00:45:38-předmětem té schůzky?
-Správně.
00:45:41Pan Marshall mě dokonce požádal, abych si svou práci vzala domů.
00:45:45V každém případě s ním chtěl být sám.
00:45:47Mně už je to celkem jasné. Onen neznámý pan Verfield
00:45:51pod nějakou záminkou požádal pana Marshalla o schůzku
00:45:55a potom ho... a potom byl poslední, kdo ho viděl živého.
00:45:59Nebo spíš první, kdo ho viděl mrtvého, ne?
00:46:02To je ale pěkný nesmysl. A kdo by pak zabil toho Verfielda?
00:46:07A proč by oba zmizeli? Ale hlavně jak?
00:46:11Tam musel být kromě těch dvou mrtvých ještě někdo třetí a živý.
00:46:16Musím vás zklamat, ale podle dosavadních šetření to vypadá,
00:46:21-že došlo pouze k jedné vraždě.
-K jedné? Vždyť tam leželi 2 mrtví!
00:46:27Co je to?
00:46:28Tak nám přidělili ten mord z Notinghillu, z té aleje.
00:46:31Šéfovi se zdálo, že s tímhle budeme brzy hotovi.
00:46:35-Ale ne! Pokračujte sám, Godarde.
-Ano.
00:46:38Má někdo z vás krevní skupinu AB? Je to poměrně vzácná skupina.
00:46:45Co například vy, paní Piperová?
00:46:48Já ne, já nemůžu mít, já jsem obyčejná ženská.
00:46:52Já žádnou vzácnou skupinu mít nemůžu, ale co mi pánbíček ubral
00:46:57na skupině, to mi možná přidal tuhle.
00:47:00Mně naopak právě přišlo divné, když jsem viděla, jak tady
00:47:05slečna Selbyová lomcuje se zde přítomnou Vickie a mumlá si něco
00:47:11o zabití. To by mohlo nějak souviset.
00:47:15-Jak souviset?
-Jak tě načapala s panem šéfem.
00:47:20Tak to ne! Slečna Selbyová nenačapala mě, ale pana šéfa.
00:47:25-Objímala jste ho vy, ne on vás.
-To není pravda!
00:47:29Pan Marshall jenom využil toho, že jsme zůstali v kanceláři sami.
00:47:33Když jsem se natahovala pro horní spis na skříni, tak mě objal.
00:47:38Ale v tu chvíli tam vlítla slečna Selbyová a začala žárlivě ječet.
00:47:44A ještě ke všemu mě praštila takhle tlustým výpisem všech volných
00:47:48staveb z katastru nemovitostí.
00:47:51To já jsem právě viděla, že zde přítomná sokyně udeřila Vickie.
00:47:57Já žádám, abych zde nebyla označována za sokyni dívky,
00:48:01o které se pan Marshall vyjádřil, že jí rozum stačí pouze na to,
00:48:05-aby trefila z kanceláře domů.
-A víte, co řekl o vás?
00:48:09Že jste nebezpečná mrcha, která by byla schopna ze žárlivosti i zabít.
00:48:14Já si dobře pamatuju, jak jste celá zbledla, když jste zaslechla
00:48:18pana Marshalla, jak mi říká, že když s ním zůstanu přes noc,
00:48:22že se rozvede a hned si mě vezme.
00:48:24Vy lhářko, z čeho mě to obviňujete? Čeho že jsem schopná?
00:48:29Vy byste nikdy nepřipustila, aby patřil jiné ženě.
00:48:32To byste ho opravdu zabila!
00:48:34Vy byste zasluhovala zabít, vy jedna erotomanko smilnická!
00:48:38Tak dost!
00:48:41Dovolíte doufám, abych si tu občas vzal slovo taky já. Prosím.
00:48:50Vzhledem ke zmizení pana Marshalla se lze domnívat, že obětí zločinu
00:48:56se stal vlastně on. A je-li tomu tak, pak z dosavadního šetření
00:49:01vyplývá, že pachatelem mohl být kdokoli z vás.
00:49:05Každý z vás měl k tomu činu motiv.
00:49:08Kupř. slečna Selbyová ho milovala, byla však odmítána.
00:49:13Navíc pana šéfa přistihla s jinou ženou.
00:49:16Motiv: nenaplněná láska a žárlivost.
00:49:19Nebo jste to snad byla vy, kdo spáchal onu vraždu?
00:49:23Já? Prokristapána, Hary!
00:49:26Možná vás rozčílila zdánlivá nespravedlnost manželovy výpovědi.
00:49:31Navíc jste se mohla obávat nuceného vystěhování.
00:49:34Nebo to snad byla paní Marshallová? Máte poměr s jiným mužem.
00:49:39Manžel vám stojí v cestě k druhé polovině majetku.
00:49:43A co pan Westerby a jeho nedefinované finanční operace?
00:49:47Já vás ujišťuji, vážení, ať už je cesta k pravdě jakkoliv složitá,
00:49:54já jí projdu a úspěšně. Co si to šeptáte, paní Piperová?
00:50:01-Že se máme na co těšit.
-To bych řek'!
00:50:14ZVONÍ TELEFON.
00:50:24Haló? Co je, Frede? Prosím tebe, nech toho.
00:50:29Teď mám akorát chuť s tebou vtipkovat. Co?
00:50:34Ale ne, neschovala jsem to, vždyť to máš v troubě už pečené.
00:50:41No jo.
00:50:45Dobrý večer, pane šéf.
00:50:48Dobrý večer, paní Piperová, promiňte, já jsem si trochu...
00:50:53Pomoc! Pomoc! Frede!
00:50:59Co je vám, paní Piperová?
00:51:05Co se stalo?
00:51:21Paní Piperová, toto je co?
00:51:25Pane šéf, já bych samozřejmě za normálních okolností ten koš
00:51:30vynesla, ale to byste nemohl ležet v křesle úplně mrtvý.
00:51:35-Já mám na mysli toto.
-Co to je?
00:51:38To je vzkaz slečně Selbyové, mé sekretářce. Prosím, přečtěte to.
00:51:43-Můžu?
-Prosím, prosím.
00:51:46"Slečno Selbyová, odneste mi laskavě tyto projekční plány domů
00:51:50a vyřiďte mé manželce, že jsem kvůli nesrovnalostem v projektu
00:51:56Chelnsford musel odcestovat mimo Londýn.
00:52:00Přijedu až druhý den večer. Děkuji, Marshall."
00:52:04A tady jsou, pane inspektore, ty plány.
00:52:10-Prosím.
-Děkuju.
00:52:12Kdybyste si při uklízení hleděla spíš prachu, paní Piperová,
00:52:16nemuselo k této komické zápletce vůbec dojít.
00:52:20Snad tisíckrát jsem jí nakázal, aby se v této kanceláři
00:52:24žádných papírů ani nedotýkala!
00:52:27Pane šéfe, já přísahám, že vaše příkazy já plním jako písmo svaté.
00:52:34Já bych si ani nedovolila na něco sáhnout, zvlášť na takovou věc.
00:52:40Vy chcete říct, že ten papírek se prostě vyhodil sám, že?
00:52:44-Jestli chcete znát můj názor, tak ano. -Co ano?
00:52:49Prokristapána, jestliže jste ten papírek dal pod tohle okno,
00:52:54tak prvním průvanem ten papírek slítnul semhle do koše.
00:53:00Počkejte, vy chcete říct, že jste tady po mém odchodu větrala?
00:53:07Můžete to panu inspektorovi potvrdit?
00:53:11Ono je snad větrání trestné?
00:53:15Mě by spíš zajímalo, kdo to teda tady ležel, když jste to nebyl vy?
00:53:22A co ten druhý, že jo?
00:53:24Paní Piperová, prosím vás, ležel tady vůbec někdo?
00:53:28Nic ve zlém, ale jen si vzpomeňte, jak jste mi vyprávěla
00:53:31o tříhlavém koni, kterého jste kdysi po jakési bujaré oslavě
00:53:35viděla tančit a zpívat u vaší postele.
00:53:38To se podívejme! Tak já průvanem ničím vzkazy,
00:53:42honím sem policii kvůli nějakým svým vidinám...
00:53:47Takhle, jako teď tady sedíte, jsem viděla vás.
00:53:53-S dovolením, pane inspektore.
-Ale, paní Piperová!
00:53:56Takhle jste měl nohy, úplně stejné sako a tady veliký krvavý flek.
00:54:03-To jsem viděla.
-Já? Tam? To je absurdní.
00:54:07Nebudete se zlobit, pane Marshalle, když byste nám zapůjčil to sako?
00:54:15Ale jistě, pánové, moje sako je vám k dispozici.
00:54:18Kdybyste chtěli vědět, pane inspektore, kde jsem přespal,
00:54:22v levé kapse je vizitka hotelu.
00:54:25To je ale záhada, tak já ho vidím mrtvého, teď on je tady živý.
00:54:29-Já už jsem z toho úplně blbá.
-Netrapte se tím, paní Piperová.
00:54:33Bude lepší, když si některá fakta objasníme v klidu a pouze my dva.
00:54:40-Co tomu říkáte?
-Ale mile rád.
00:54:44Myslíte, že byste mě mohl zítra v 10 hodin navštívit v kanceláři?
00:54:49Pokládám to za svoji povinnost.
00:54:52A přece jen ještě něco, je nutné, abyste mi byl kdykoli k dispozici.
00:54:57Neplánujete doufám zase cestu mimo Londýn?
00:55:00-Nikoliv, pane inspektore.
-Já taky ne.
00:55:03Ale naopak, paní Piperová, kdybyste měla vy něco na venkově...
00:55:09Ne, já se odsud nehnu, dokud nebudeme mít v tom případu jasno.
00:55:14To vás ctí, ale za pár dní nás oba už tenhle případ nebude trápit.
00:55:20-Na shledanou, pane řediteli.
-Na shledanou, na shledanou.
00:55:31Fajnovej člověk, co?
00:55:35A kdybyste ho znal za mlada!
00:55:38Ten, jak měl chvilku čas, tak už mě tahal do takový boudy za městem,
00:55:42rošťák jeden.
00:55:44Paní Piperová, mojí zásadou je nezabývat se tím, co bylo včera.
00:55:48Tím méně něčím, co bylo hádám před víc jak čtvrt stoletím.
00:55:52Vzhledem k sympatiím, které k vám chovám, bych vám doporučil
00:55:56tuto zásadu převzít.
00:55:59To bude těžké, pane šéf, protože mě všechno zajímá.
00:56:03Třeba včera, co se všechno semlelo u toho výslechu, tomu byste nevěřil.
00:56:10Právě o tom bychom si teď s panem ředitelem i s vámi chtěli říct.
00:56:16Abychom předešli některým nepřesným informacím.
00:56:20Již mi bylo naznačeno, že se tam včera mluvilo o pěkných věcech.
00:56:25Rád bych vás upozornil, že moje společnost není firma na drby.
00:56:31Znám mnohem smysluplnější činnosti, jak využít pracovní dobu.
00:56:35Prosím, rozejděte se do svých kanceláří, budeme pracovat.
00:56:40Slečnu Selbyovou prosím do své kanceláře. Budeme diktovat.
00:56:47Kampak?
00:56:49Tam je určitě po panu inspektorovi našlapáno, tak já bych...
00:56:53Ale já bych vám při tom nepřekážela.
00:56:57Paní Piperová, pokud chcete uklízet, je vám k dispozici
00:57:01zcela prázdná kancelář pana Logena!
00:57:04Jenomže tam nikdo není.
00:57:17Diktovat, určitě diktovat. Ten jí pořád něco diktuje.
00:57:30Helemese.
00:57:34Já ti dám tříhlavého koně.
00:57:43Nevstupovat!
00:57:48Promiňte, že vás ruším, pane šéf, zrovna při telefonování,
00:57:54ale já jsem tu ohledně těch svých vidin.
00:57:58Já jsem totiž našla něco, co může dokázat, že jsem to všechno
00:58:01ale opravdu viděla.
00:58:03Paní Piperová, byl bych vám vděčen, kdyby se veškeré naše kontakty
00:58:06omezily pouze na diskusi o čase úklidu.
00:58:10A byl bych vděčný, kdyby každý úklid a tedy i ten dnešní,
00:58:13proběhl až po ukončení mé práce. To je vždy až večer!
00:58:18-Já ti rozumím.
-Co jste říkala?
00:58:20Říkala jsem, že vám rozumím.
00:58:26A kdybyste věděl, jaké lži o nás dvou napovídala inspektorovi.
00:58:31Jestli to takhle půjde dál, poletí jako ten její Fred.
00:59:09Končím, paní Piperová, takže moje pracovna je vám plně k dispozici.
00:59:15-Dobrou noc, pane šéf.
-Dobrou.
00:59:46-Hledáte snad něco?
-Ne.
00:59:50Vzpomínám si, že jste mi říkala, že jste našla něco zajímavého.
00:59:55Našla, podívejte. V kanceláři pana Logena.
01:00:00A přesně na místě, kde jsem viděla ty natažené nohy.
01:00:05-JPG.
-Ano - JPG.
01:00:08To budou zřejmě klíče některého z klientů.
01:00:12Já řeknu slečně Selbyové, aby celou záležitost vyřídila.
01:00:14Ne, ne, ne. Ty já předám zítra Harymu i s tímhle knoflíčkem.
01:00:20Já si totiž myslím, že obě dvě tyhle věci jsou moc důležité
01:00:24taky pro mě, aby si nikdo nemyslel, že jsem náměsíčná.
01:00:29-Kde jste našla ten knoflíček?
-V téhle sedačce.
01:00:34To bylo tak, jak on se ten mrtvý bránil, tak mu upadl knoflík.
01:00:42A zapadl. Anebo je možné, jak ho tady šíboval.
01:00:48-Kdo šíboval? Kam?
-No k tomu požárnímu schodišti.
01:00:53To jsem taky zjistila, protože tam byl setřený prach.
01:00:59A potom po schodech dolů a možná do auta a pryč.
01:01:05Takhle nějak se to muselo stát, když tam našli toho mrtvého
01:01:12v té aleji.
01:01:15-V aleji?
-Ano.
01:01:17A koho, prosím vás?
01:01:20To já nevím, možná toho, co mu vypadly ty klíče.
01:01:24Nebo toho vašeho dvojníka, to je jedno.
01:01:27Ale tyhle důkazy jsou důležité, že tady ti dva mrtví byli.
01:01:31A ne, že nebyli.
01:01:34Já vám nechci kazit radost, ale žijete v zajetí své fantazie.
01:01:40Ovšem pokud myslíte, že tyhle dvě věci jsou pro vás tak důležité,
01:01:44tak já si ještě teď rád zajedu a předám to osobně na policii.
01:01:50Ne, ne, ne, pane šéf, to byste mi zkazil radost.
01:01:54Vidět Haryho, jak se bude tvářit, až mu tyhle věci předám.
01:01:59Já mu řeknu, tak teď už si jen zjistěte, která z věcí patří
01:02:04tomu mrtvému z toho Notinhghillu a bude vám jasné, odkud byl vlastně
01:02:10převezený do té aleje. Ovšem do té doby zůstanou u mě.
01:02:16Úplně, s dovolením, na úplně bezpečném místě.
01:02:25Musím říct, paní Piperová, že jsem dnes o vás trochu přemýšlel.
01:02:31Musím se přiznat, že už si nedovedu představit svou firmu bez vás
01:02:36a bez vašeho svérázného humoru.
01:02:39Prokazujete nám opravdu platné služby, váš muž taky.
01:02:44Víte co? Řekněte mu, ať zítra přijde znovu do práce.
01:02:49-Máte z toho radost?
-Ano. Určitě větší než on.
01:02:53A co tak najednou? Vždyť on pije stejně jako předtím.
01:02:59Já si říkám, že lidi mají spolu spíš vycházet, než být na sebe zlí.
01:03:06-Co říkáte?
-Svatá slova, pane šéf.
01:03:09-Tak zítra, dobrou noc.
-Dobrou noc.
01:03:26Jen se klidně šminkuj dál, jen si tady něco najdu.
01:03:30Jestli potřebujete pohotovost, tak ta je za rohem.
01:03:34Ale pohotovost - policii, inspektora Baxtera.
01:03:38-Baxtera? To náhodou vím.
-Jak to?
01:03:42Dobrá písařka musí vědět všechno.
01:03:52ZVONÍ TELEFON. Baxter.
01:03:55Piperová, já jsem ráda, že tam ještě jste.
01:03:59Budete se divit, ale já už vím zase něco nového.
01:04:04To se nedivím.
01:04:06Při tom posledním výslechu jsem slyšela, jak vám přidělili
01:04:11ten mord v Notinghillu. Dneska taky o tom píšou v novinách.
01:04:16O čem?
01:04:17Že ještě nevíte, kde se vzal v té aleji. Tak já to vím.
01:04:22-Odnesli ho tam odsud.
-Ale jděte.
01:04:26Noc bych za to nedala, že to bude jeden z těch dvou mrtvých,
01:04:30-co jsem tady včera viděla.
-A z čeho tak usuzujete?
01:04:36Já jsem totiž našla knoflík a klíče, které nám určitě nepatří.
01:04:43-A kde máte ty věci teď?
-Jsou dobře schované.
01:04:47-Líp jak v trezoru.
-To vás chválím.
01:04:50Pošlu tam za vámi inspektora Willise a obojí mu předáte, ano?
01:04:55Ne, ne, ne, hezky z ruky do ruky, osobně vám.
01:05:00Tak dobře, počkám tady na vás.
01:05:03Ale zatím nikam nechoďte až do příjezdu vozu, ano?
01:05:06A paní Piperová, děkuji vám.
01:05:09Ale no tak za nic, to je přece povinnost.
01:05:16Paní Piperová. Taky by mu huba neupadla, kdyby mi řekl jako kdysi.
01:05:20Vy si myslíte, že toho mrtvého z novin tam odvezli od nás?
01:05:24Jak jste na to přišla?
01:05:26Protože se to všechno shoduje, moje hlášení, jeho zmizení,
01:05:30pak čas jeho nalezení a potom, on měl taky kudlu v zádech.
01:05:36KLEPÁNÍ.
01:05:38To snad není možné, že mají tak rychlá auta.
01:05:43Dále!
01:05:47-Ale, dobrý večer, paní Piperová.
-Dobrý večer.
01:05:54Vy koukáte, jako byste Jeremyho nikdy neviděla?
01:05:57Aha, Jeremyho! Tak teď je mi jasné, že jsi znala telefon
01:06:02do jejich kanceláře.
01:06:05A vy, když jste ji vyslýchal, tak jste ani nemohl klást otázky,
01:06:11protože jste do ní koukal jak tetřev do otýpky sena.
01:06:16Promiňte, promiňte.
01:06:18Otázky jsem nekladl proto, že pan inspektor nesnáší,
01:06:21když mu někdo zasahuje do vyšetřování.
01:06:23S tím, myslím, máte i vy jistou zkušenost, že?
01:06:26Jak kdy, třeba před chvílí, kdyby to bylo možné,
01:06:31tak mi snad poslal pusu po telefonu.
01:06:37-Pro mě poslal dokonce auťák.
-Auťák?
01:06:40Vám to můžu říct. Já vám něco ukážu, to budete koukat.
01:06:53Podívejte se, co jsem našla. To je určitě toho mrtvého.
01:06:59To se asi budete divit, ale ty jsou živého.
01:07:04Vidíte? JPG, neboli Jeremy Peterson Godard.
01:07:13Musely mi vypadnout, když jsem to tu prohledával.
01:07:16-Vy jste Peterson Godard?
-A Jeremy.
01:07:19Prokristapána! A on pro mě posílá auťák. Ten mě roztrhne!
01:07:26Ještě, že mám ten knoflík.
01:07:28-Vy jste tu našla i knoflík.
-Jo.
01:07:30A mohl bych ho vidět?
01:07:32Jo a vy řeknete, že vám upadl od kalhot. Ani nápad.
01:07:38Půjdete hned, nebo... se tady asi zdržíte, co?
01:08:17Co je? Ne! Ne! Ne!
01:08:22Pomoc! Pomoc! Vražda!
01:08:27Ne! Pomoc! Vražda!
01:08:37Paní Piperová, co je vám? Neublížila jste si?
01:08:41Mě vem čert, ale utíkejte za tím grázlem!
01:08:46Vždyť on mě převrátil jak za mlada, sprosťák jeden.
01:08:58-To je, co?
-Tak ještě jednou.
01:09:00Vy jste klečela na kolenou, leštila jste podlahu
01:09:04a když jste se otočila, spatřila jste muže...
01:09:07Kdyby muže! Monstrum to bylo, jako z nějakého děsivého filmu.
01:09:13Ramena jako stěhovák, celý černý, strčil do mě, já padla, on na mě.
01:09:24Teda hrůza!
01:09:27Zřejmě zloděj. Paní Piperová ho vyrušila a on utekl.
01:09:30Jinak si to nedovedu vysvětlit.
01:09:33A kde máte ty předměty?
01:09:36S těma klíčema je to jasné. Ty jsou jeho.
01:09:40A ten knoflík... já bych se otočila.
01:09:50Ježišmarjá! Aha, to je jasné, jak on se mnou praštil o tu zem,
01:09:56tak ten knoflík vypadl.
01:09:59Hary, já jsem ten knoflík opravdu měla! Byl takový perleťový.
01:10:06-A tvar?
-Co to?
01:10:09-Byl kulatý, čtverhranný, oválný?
-Byl hezký.
01:10:16-A nevypadal náhodou takhle?
-To je on!
01:10:20Možná, že se ten knoflík utrhl zrovna odsud, co?
01:10:27Paní Piperová, vám obyčejně nic neujde, co se ve firmě děje.
01:10:31-Vy máte oči všude.
-To už patří trochu k mé profesi.
01:10:35A nespatřila jste onen večer, když jste nám ohlásila ten případ,
01:10:40nějakého cizího muže, který by vstoupil do domu?
01:10:43To je těžké, tam totiž vstupuje mužských.
01:10:46A co takhle béžové sako, červená vázanka, knírek, asi čtyřicet?
01:10:52Počkejte, ano jeden tam takový vešel do vestibulu
01:10:56a koukal se na seznam. Ale to nebylo večer, ale odpoledne.
01:11:00A ptal se, kde má kancelář pan Marshall?
01:11:03-Proč jste mi to proboha neřekla?
-Vy jste se mě proboha neptal.
01:11:08A nebyl to ten muž, kterého jste pak v noci viděla ležet za stolem?
01:11:14Jak to mám vědět? Vždyť já jsem viděla jen polobotky a tu kudlu.
01:11:19Ale mohla bych se teď zeptat něco já vás?
01:11:24Prosím, ptejte se.
01:11:26Nenapadlo vás náhodou, porovnat tu krev z kanceláře
01:11:30s tou krví toho, co ležel v aleji?
01:11:34-Budete se divit, ale napadlo.
-No a?
01:11:37Je totožná. Přiznávám, že jste měla pravdu, paní Piperová.
01:11:43Onen muž z Notinghillu byl nejspíš zabit v kanceláři pana Marshalla.
01:11:50Ježišmarjá, mně to teď dochází.
01:11:54To já teď věřím, že ten mrtvý byl jenom jeden.
01:12:03-To je neuvěřitelné!
-A co zase, paní Piperová?
01:12:07ZVONÍ TELEFON. Baxter.
01:12:12Proto on byl na mě takový milý.
01:12:15Děkuju.
01:12:17Protože on chtěl od sebe odvést pozornost.
01:12:22On vám mě začal div ne objímat. A pak tohle, gauner jeden!
01:12:30On chtěl ten knoflík, abych ho nemohla odevzdat já vám.
01:12:36No jistě! Vždyť on taky jako jediný věděl, tedy kromě vás
01:12:42a Vickie, kam jsem ho schovala.
01:12:46-Ale kdo, paní Piperová?
-Pan šéf přece.
01:12:53Ano, Willis zjistil, že pan Marshall se nedostavil
01:12:59ani na jednu ze schůzek, kterou si sjednal.
01:13:03A doma už měl taky dávno být.
01:13:06Propánakrále, tak my vypátráme vraha a vy ho necháte utéct?
01:13:10Paní Piperová, já bych k vám měl prosbu. Jiného bych o to nepožádal,
01:13:15protože pro takovou akci je už víc než pokročilá hodina,
01:13:19ale vzhledem k dávným přátelským vztahům...
01:13:21Najednou, najednou.
01:13:24Byla byste ochotná ještě teď potvrdit totožnost muže,
01:13:28který se vás vyptával na kancelář pana Marshalla?
01:13:42Jsem povinen vás upozornit, že to nebude zrovna příjemný pohled.
01:13:48-Prosím.
-Ne, počkejte!
01:13:59Ne, děkuju.
01:14:05Můžeme.
01:14:17Paní Piperová, paní Piperová, no tak! Paní Piperová!
01:15:03Vy jste mě vyděsila. Co vy tady, paní Marshallová?
01:15:08Myslela jsem, že tady bude můj manžel.
01:15:12Neříkal vám včera, že třeba někam odjede?
01:15:16-Nemáte tušení, kde by mohl být?
-To víte, že nevím.
01:15:20Přece pan šéf se nebude svěřovat uklízečce.
01:15:25-Prokleté pití.
-Nějaký večírek, co?
01:15:28Ale kdepak, pitevna, milostpaní, pitevna!
01:15:34Ještě v noci mě policie táhla do pitevny identifikovat nějakého,
01:15:41nějakého Jamese Kamerona. Ale to byl hrozný pohled!
01:15:46Tak to víte, abych na to zapomněla, tak jsem si musela dát něco
01:15:51ostřejšího a teď takhle vypadám.
01:15:54Ale zase díky té mrtvole se konečně prokázalo, že jsem tu osudnou noc
01:16:00neměla žádné vidiny z nadměrného pití.
01:16:03Protože ten Kameron byl opravdu zapíchnutý tady.
01:16:07Počkejte! Vy chcete říct, že nějaký člověk jménem Kameron
01:16:12byl zavražděn v téhle kanceláři?
01:16:14Ne, v té naproti. A to se prokázalo podle krve.
01:16:19A tenhle krvavý flek, co na něm zrovna stojíte, ten asi vznikl tak,
01:16:25že když ten vrah táhl toho Kamerona, tak si musel odpočinout.
01:16:31A proto je to tady takhle zadělané.
01:16:34-Bože můj! Bože můj!
-Co je vám?
01:16:37Nic, je tady jenom strašné horko. ZVONÍ TELEFON.
01:16:43Haló, Marshallova realitní kancelář.
01:16:47Hary! To je pan vrchní inspektor, co vyšetřuje ten mord.
01:16:54To jsem taky pochopila.
01:16:57Tak co, Hary, jak se to vyvíjí?
01:17:00Musím přiznat, že díky vám jsme s tím trochu pohnuli.
01:17:04To ráda slyším. A co ještě nevíte?
01:17:07Třeba to, jestli se tam u vás neobjevil pan Marshall?
01:17:11Jako pan šéf? Pan Marshall?
01:17:15Jestli tam je a vy nemůžete mluvit, kýchněte.
01:17:19Ale co bych kýchala, ať kýchá, kdo je nastydlý.
01:17:23Pan Marshall tu není a kdyby tu byl, tak já bych to hned hlásila.
01:17:28Ale je tu jeho paní, tak jestli s ní chcete mluvit, tak...
01:17:33Nechci, jen ji poproste, zda by tam nemohla zůstat řekněme do 14 hodin.
01:17:40Potřebujeme mluvit jak s ní, tak se všemi zaměstnanci.
01:17:44Mohla byste to všem ostatním vyřídit?
01:17:48Vy chcete jako dneska přijet sem?
01:17:51Je snad nějaký důvod, proč bychom neměli?
01:17:55Důvod? Ne, žádný. Já si to jenom musím v hlavě trochu utřídit.
01:18:03Musím tady uklidit a prach utřít. Tak nashledanou, pane Marshall.
01:18:11Na shledanou, Hary. Já jsem z toho úplně zblblá.
01:18:21-Buď pila, nebo něco ví?
-Hádám to první.
01:18:27To by mě zajímalo, kam ten chlap vlastně zmizel?
01:18:31Ale moc důkazů proti němu nemáme.
01:18:34To sako bylo dokonce bez krevních stop.
01:18:36Aby nebylo, když si koupil nové a úplně stejné.
01:18:40Poslyšte, schválně před nimi dnes vylíčím, co se podle mě té noci
01:18:48vlastně stalo. Vy se jich na nic neptejte, jen mlčte.
01:18:53A pozorně sledujte jejich reakce.
01:18:56Pokud vraždil někdo jiný než pan Marshall, troufnu si říct,
01:19:01že je vrah mezi nimi.
01:19:03A jestli budeme mít jen trochu štěstí, je možné, že se prozradí.
01:19:07Ovšem za jednoho předpokladu, že se nám přímo na to štěstí
01:19:11nepostaví madame Piperová.
01:19:16Od ohlášení případu neuběhly ještě ani tři dny a vyšetřování končí.
01:19:23Zbývá už jenom pár drobností, které bychom rádi s vaší pomocí znali.
01:19:28Slečno Selbyová, vy jste říkala, že pan Marshall si naplánoval
01:19:33-schůzku s jistým panem...
-Verfieldem.
01:19:36Na čtvrt na deset. Opravdu nikdo neví, proč se ti dva měli sejít?
01:19:42Ale žádný Verfield neexistuje.
01:19:45-Pročpak si to myslíte?
-Já nevím, já jsem jen tak.
01:19:50Aha, já vás možná překvapím, ale vše nasvědčuje tomu,
01:19:55že pan Verfield je skutečně smyšlená osoba.
01:19:59Ale kdo potom byl onen muž, který sem ten večer přišel?
01:20:04Mám jisté důvody domnívat se, že se jmenoval James Kameron?
01:20:09Ani tohle jméno nikomu z vás nic neříká?
01:20:12Kameron? Ne, neznám.
01:20:14Přitom jsem panu řediteli vyřizovala veškerou korespondenci.
01:20:18Ani já si nevzpomínám, že by se tak jmenoval některý z našich klientů.
01:20:22Se žádným Kameronem jsme nikdy neměli nic společného.
01:20:27Já jsem znala Jamese Kamerona. Byl to můj přítel, důvěrný přítel.
01:20:34V životě bych to nikomu nepřiznala, ale teď, když je mrtvý.
01:20:39V manželově korespondenci jsem našla tenhle dopis.
01:20:44Jakýsi pan Verfield v něm žádá mého muže o schůzku.
01:20:48Za nemalý obnos mu nabízí prozrazení jména mého milence.
01:20:55Proč sem ovšem přišel James a ne ten Verfield, to nevím?
01:20:59Pochopila jsem, že z vraždy Jamese podezíráte mého muže.
01:21:03Jestli chcete znát můj názor, myslím si, že vaše podezření
01:21:06je oprávněné.
01:21:08Takže je to jasné a můžeme jít domů, ne?
01:21:11Ne, moment, já si myslím, že pan Marshall je nevinný
01:21:16a že to byla na něj nastražená past.
01:21:20Být vámi, Hary, tak si to ještě pořádně prověřím!
01:21:23Máte na mysli něco konkrétního?
01:21:26Konkrétního zrovna ne, ale já nesnesu, když se na člověka
01:21:32hází špína a on je evidentně třeba nevinný.
01:21:37Paní Piperová přece říkala, že tady viděla mrtvého i pana šéfa.
01:21:43A ti mrtví pak zmizeli oba, tak co se vlastně stalo?
01:21:47-To je chytrá otázka.
-Ano, ano.
01:21:50Dejme tomu, že se pan Marshall s panem Kameronem tady opravdu
01:21:55setkali kvůli vaší nevěře a pohádali se.
01:21:58Pan Marshall v této kanceláři ze vzteku zabil pana Kamerona.
01:22:02Ale teď se vžijme do jeho situace.
01:22:05Bezprostředně po vykonání toho činu se mu objevil veliký problém. Jaký?
01:22:11Zbavit se mrtvoly.
01:22:14Ale jak? Měl ji odnést tudy, hlavním vchodem?
01:22:17Ne, naopak. Odnesl ji k terase, pak dolů a pak ji odvezl do té aleje.
01:22:23Odtud na terasu by se musel dostat zde přes halu, přes jeho kancelář
01:22:29dveřmi, od kterých měl klíče jenom on.
01:22:31Tohle všechno by 100% udělal, nebýt toho, že těsně po činu
01:22:35byl vyrušen příchodem paní Piperové.
01:22:37-Můžete pokračovat?
-Ano, jistě.
01:22:39Já jsem odemkla tyto dveře, vlezla jsem dovnitř a co nevidím?
01:22:44Mrtvola. Lekla jsem se, málem jsem dostala infarkt, ale on byl přitom
01:22:50pořád schovaný v téhle kanceláři.
01:22:53Já jsem letěla k výtahu a sjela jsem domů za Fredem.
01:22:58-Pokračujte.
-Ano, děkuji.
01:23:00Po odjezdu paní Piperové popadl pan Marshall mrtvého pana Kamerona,
01:23:05vlekl ho touto halou... následujte mě, prosím.
01:23:08Vlekl ho do své kanceláře. Pojďte, prosím, všichni za mnou!
01:23:11Tady za dveřmi ho pak nechal ležet na koberci.
01:23:15Asi si přišel pro klíčky od auta, nebo měl nějaký jiný důvod.
01:23:19Ale já pořád nechápu, kde se tu vzal mrtvý pan šéf?
01:23:23Ano, to je velmi logická otázka.
01:23:25Po tom, co pan Marshall snesl pana Kamerona přes tuto terasu
01:23:30dolů do auta, vrátil se stejnou cestou zpátky.
01:23:33Asi chtěl zahladit stopy, nebo si přišel pro vizitku hotelu,
01:23:36ve kterém chtěl přespat, aby měl alibi, nevím.
01:23:38Vím ale naprosto bezpečně, že ve chvíli, kdy se vrátil
01:23:42-ho tu opět překvapil kdo?
-Vy to děláte tak napínavé.
01:23:46Samozřejmě zase já.
01:23:48Šla jsem vám telefonovat, protože to Fred chtěl.
01:23:52Pan Marshall zazmatkoval a v té situaci ho nenapadlo nic
01:23:56chytřejšího, než že si lehl do křesla a předstíral mrtvého.
01:24:00Paní Piperová tomu uvěřila, protože proč?
01:24:03Protože on byl celý zamazaný od krve.
01:24:06A druhý den se pan Marshall vrátil jakoby nic, aby celou historku
01:24:10převrátil a z paní Piperové udělal poblázněnou ženskou,
01:24:14která z přílišné lásky k dobrému pití neví, co vidí.
01:24:18-To zní docela věrohodně.
-Až na to, že to tak vůbec nebylo.
01:24:25A bylo by od nás příliš troufalé, kdybychom vás poprosili,
01:24:30abyste nám laskavě sdělila, jak to tedy bylo?
01:24:33Proč ne?
01:24:38Ačkoliv, ještě ne.
01:24:41Já si totiž musím něco dost důležitého ověřit.
01:24:49Ale hned zítra ráno za vámi přijdu a předložím vám celý případ
01:24:55vyřešený do puntíku.
01:24:58To budete koukat, kdo to všechno vymyslel a udělal.
01:25:02Už se na to velmi těším, paní Piperová. Tedy zítra.
01:25:09Vážení, já bych řekl, že se mnohé vyjasnilo.
01:25:14Mně už nezbývá nic jiného, než vám všem poděkovat za trpělivost.
01:25:26Jak to tipujete?
01:25:27Jsem hlavně zvědav, jestli madame Piperová došla ke stejnému závěru
01:25:32jako já.
01:25:50Tak přece jen to bylo u schodů. Já jsem nejdřív četla "u soudu".
01:25:55Ale všimli jste si, jak chytře jsem na to šla?
01:25:58Jaké provokativní řeči jsem vedla?
01:26:01Ale to jenom proto, abych vzbudila u toho vraha zájem o své vědomosti.
01:26:06A k čemu jste došla?
01:26:08Když dáte na mě, Hary, tak s tím do půlnoci budeme hotovi. Pojďte!
01:27:07Pan Westerby!
01:27:09Vy ale taky bez té práce nemůžete být.
01:27:15To víte, paní Piperová, termíny.
01:27:17Termíny, termíny! Ty asi dají zabrat, co?
01:27:22To já si vůbec nedovedu představit.
01:27:27Já si zase tady tak přemýšlím o tom našem případu.
01:27:33Ono to asi probíhalo tak, jak říkal ten inspektor dneska.
01:27:40-Až na ten fax.
-Fax?
01:27:46Fax. Ten přece, co ten večer dostal pan šéf.
01:27:53O tom vím jenom já, víte? Ono v něm stálo:
01:28:00"Milenec vaší ženy se jmenuje James Kameron."
01:28:05A další věta je teď v Logenově kanceláři.
01:28:09-Počkejte, to přece není možné?
-Ale je.
01:28:18To víte, jak taková věta vzbudí zvědavost.
01:28:26Já si to představuju asi takhle: pan šéf vstal, šel do kanceláře
01:28:33a tam mrtvola za stolem. A než se pan šéf nadál, cvak!
01:28:38Někdo za ním zamknul.
01:28:40Jak si jinak vysvětlit, že já jsem pak musela odemykat?
01:28:45Proč by ho tam zamykal?
01:28:48Proč, proč? Přece aby ho načapali s mrtvolou milence své ženy.
01:28:59To by se z toho pak vůbec nevykroutil.
01:29:04A pak jsem přišla já. Šéf zazmatkoval.
01:29:08A pak už se všechno odvíjelo tak, jak říkal ten inspektor.
01:29:12On se schoval, dělal mrtvého, pak odvezl toho Kamerona.
01:29:17Druhý den přišel a dělal jako by nic. To je, co?
01:29:22Vaše fantazie, nic víc.
01:29:26Ale i kdyby nebyla, neříkejte mi, že chlap, který by podle vás
01:29:31posílal nějaký fax, byl tak hloupý a nezničil ho?
01:29:35Vždyť by ho to mohlo usvědčit.
01:29:38Hloupý nebyl, ale blázen asi ano.
01:29:41Vždyť on v tom rozčilení zničil úplně jiný fax.
01:29:46Ono taky není divu, vždyť jich tady je.
01:29:50Ovšem ten pravý fax, ten je tady!
01:29:58Představte si, že ten chlap byl celou dobu zavřený ve vaší
01:30:04kanceláři a právě ten fax je poslaný od vás.
01:30:09Tady přece podle těch čísel se to pozná.
01:30:14A tohle chcete zítra odevzdat na policii?
01:30:18Jistě, protože teď se vyšetřování povede úplně jiným směrem.
01:30:24Oni totiž budou hledat toho chlapa, který poslal tenhle fax.
01:30:30Víte, co si myslím? Že máte v mnohém pravdu.
01:30:35Viďte.
01:30:37Ale že by ten člověk byl blázen, to bych neřekl.
01:30:44Totiž on by byl blázen v případě, že by vám ten fax nechal.
01:30:54On to vůbec ten člověk neměl jednoduché.
01:30:58Dluhy, zpronevěra, teď ta paní Marshallová dávala čím dál víc
01:31:06přednost nějakému strašně bohatému Kameronovi.
01:31:18Ono mu prostě nezbývalo nic jiného, než elegantně vyřídit pana šéfa
01:31:25-a zbavit se toho fešáka.
-Ježišmarjá!
01:31:29Protože, kdyby to totiž neudělal, tak on by potom už ten život
01:31:37nestál vůbec za nic, víte?
01:31:45Být nemilovaný, chudý, možná i zavřený, s tím se muselo
01:31:49něco dělat. To snad chápete, ne?
01:31:52Pane Westerby, takže jste ho zabil vy?
01:31:57Ano a docela s chutí.
01:32:03Ne! Ne! Pomoc!
01:32:07Tak dost!
01:32:15A máte to i s přiznáním. Ale to jsem ho dostala, co?
01:32:23Tady na ten fax si můžete v base psát básničky.
01:32:27Ten fax si naopak ponechám.
01:32:29To je vzácný případ, kdy bude soudu předložen
01:32:33jako předmět doličný pouhý falzifikát, navíc vyrobený policií.
01:32:37A mnou.
01:32:39Odeslán byl totiž z vaší kanceláře až dnes, při přípravě naší lsti.
01:32:45Musím se vám přiznat, pane Westerby, že nebýt tohoto
01:32:48geniálního nápadu paní Piperové, stěží bychom vám teď dokazovali
01:32:53existenci něčeho, co jste vy sám tak důkladně zničil. Odvést!
01:33:01Moment! O tom faxu jsem věděl jenom já a pan Marshall.
01:33:06Jak jste se o něm dozvěděla vy?
01:33:10Jak? Stačilo poslouchat, pane Westerby.
01:33:13A musím říct, že paní Piperová je velmi pozorná posluchačka,
01:33:17navíc vzorná hostitelka.
01:33:19Ale no tak, pane šéf, ale mě po tom vašem povídání druhý den
01:33:24tak bolela hlava. A Freda taky. Vždyť to bylo lahví!
01:33:29Člověk se vrátí z pitevny a najde tam takový šok.
01:33:34Vy jste byl schovaný u ní? Proč?
01:33:37Teď o tom můžete v base tak nejmíň 15 let přemýšlet.
01:33:44-Odvést! Nebo ne?
-Neprodleně.
01:33:47Neprodleně! A ve slušné společnosti se při odchodu zdraví!
01:33:54To byl syčák, co?
01:33:56Škoda, pane Marshalle, škoda.
01:34:00Nebýt toho přepadení, my dva jsme se nemuseli už nikdy vidět.
01:34:05Nešlo by to panu šéfovi prominout?
01:34:09Vždyť on se mi za to za všechno omluvil. I ten knoflík vrátil.
01:34:13Když já jsem měl strach, že to dopadne přesně tak,
01:34:17jak si to ten Westerby vymyslel.
01:34:19Vždyť já do té jeho pasti málem spadl.
01:34:22Tak se u mě zítra zastavte, uzavřeme to.
01:34:26Děkuju vám, pane komisaři. Mně neděkujte.
01:34:29Ale to ne...
01:34:34Děkuji vám, paní Piperová, díky. Dobrou noc.
01:34:38Dobrou noc.
01:34:43Dobrou noc. Viděl jste to?
01:34:46Nebýt toho mordu, tak vlastně pořádně jeden druhého nepozná.
01:34:53A co budete dělat vy?
01:34:56Já si teď nakoupím tak 5 kg cibule a konečně si doléčím chřipku.
01:35:03A myslím, že byste měla vědět, paní Piperová, že díky vám
01:35:10se teď na řadu věcí dívám tak nějak líp.
01:35:17Opravdu? To ráda slyším.
01:35:23Tak se měj, Hary.
01:35:33Kdybyste snad měl zase něco k řešení, tak klidně zavolejte.
01:35:40A nemusí to trvat zrovna půl století.
01:35:45Přece jen ještě rád, pro případ, že bychom se už nikdy neviděli.
01:36:03Lily, děkuju.
01:36:27Ach jo.
01:36:45Skryté titulky: Simona Sedmihorská, ProType
|
V sedmdesátých létech prošla mnohými našimi jevišti řemeslně dobře napsaná detektivní komedie anglického autora Jacka Popplewella "Paní Piperová zasahuje". V některých divadlech se hrála i pod názvem "Paní Piperová a Scotland Yard". Všude byla přijata s velkou diváckou odezvou a byla úspěšná. Jejím kladem bylo i to, že nabízela velkou hereckou příležitost pro starší herečku v souboru. Režisér Zdeněk Zelenka upravil tento text pro televizní ztvárnění a do hlavní role si vybral Jiřinu Bohdalovou, které roli uklízečky Piperové "ušil" téměř na tělo. Zdánlivě komplikovaný příběh o pátrání po vrahovi dvou mrtvých, kteří jsou zprvu nalezeni, aby krátce nato opět zmizeli, slouží samozřejmě především k tomu, aby se diváci upřímně bavili, jednak peripetiemi nalezených "řešení", ale hlavně situacemi, do nichž dostává paní Piperová celý vyšetřovací tým svojí neúnavnou činorodostí a zasahováním. Ať se komisař Baxter snaží sebevíc, jeho vyšetřování je stále narušováno její "pomocí", která pramení nejen z jejího pocitu důležitosti, ale i z faktu, že před mnoha a mnoha roky měla s mladičkým Baxterem poměr. Řemeslně dobře zvládnutá zápletka i vtipný dialog, spolu s komediálním herectvím Jiřiny Bohdalové, se staly zárukou diváckého úspěchu této televizní inscenace. |
