Portrét francouzského nádechového potápěče Loica Leferma. Francouzský dokument

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Díky intenzivnímu tréninku a speciálním dýchacím technikám je francouzská nádechový potápač Loic Leferme schopen nabrat do plic devět litrů vzduchu, což je dvakrát více než kapacita plic průměrného člověka. Má třicetikilogramovou zátěž, která jej táhne ke dnu rychlostí více než jeden metr za vteřinu. Třicet metrů – tlak tři kilogramy na centimetr čtvereční. Každých deset metrů znamená zvýšení tlaku o jeden kilogram. V cílové hloubce bude na povrch jeho těla působit tlak dvě stě tun. Když míjí posledního podpůrného potápěče, zůstává úplně sám. Velké hloubky mu dávají šanci něco se o sobě dozvědět, porozumět svému tělu Lidé zjišťují, že jejich schopnost přizpůsobení je v podstatě nekonečná. Potápěči se plně soustřeďují na své tělo a snaží se jej donutit k co nejúspornějšímu fungování. Ve velké hloubce je třeba být absolutně uvolněný a zároveň maximálně soustředěný na fungování svého těla. Doby, kdy všichni, včetně lékařů, byli přesvědčeni, že v hloubce větší než čtyřicet metrů se lidské tělo zhroutí, jsou nenávratně pryč. Při ponoru do čtyřiceti metrů se tlak na povrch lidského těla postupně zvyšuje a hrudní koš je stlačován až k mezní hranici. Přesto nedojde k jeho rozdrcení a v sestupu lze pokračovat. Plicní vaky se zmenší na desetinu svého původního objemu, což je přibližně velikost menšího pomeranče. Při potápění do velkých hloubek je u potápěče důležitá flexibilita, a to nejen fyzická, ale také psychická. Tyto dvě složky spolu úzce souvisejí: Je třeba mít velmi pružné tělo, hrudní koš, všechny svaly a úpony.O úspěchu však rozhoduje i technické zabezpečení a hrdinovi našeho dokumentu napsal osud smutný nečekaně smutný konec.

Originální názevRoads to the Deep
Stopáž51 minut
Rok výroby 2006
 ST
ŽánrDokument