Černá a bílá je plná barev
Dokumentární film zobrazuje celý komplex vztahů mezi uměním,životem a smrtí,který tvoří pozadí fascinujícího života malířky Friedl Dicker-Brandeisové. Byla talentovanou umělkyní a členkou velice progresivního uskupení německého BAUHAUSU. Jeho členové byli samozřejmě první, kteří svým výrazně moderním pojetím umělecké tvorby byli pronásledováni nacistickými kulturtrégry. Paní Friedl musela odejít zprvu do Vídně a po anšlusu Hitlerem se dostala do Prahy. Bohužel i tady jí dostihla nacistická byrokracie a pro svůj židovský původ byla po okupaci Československa zařazena do transportu do terezínského ghetta. Její láska k umění a dětem ji přivedla k myšlence,ulehčit právě uměleckou tvorbu,kterou dobře ovládala,blízkost smrti těm nejnevinnějším. Učila děti malovat a dokázala s nimi obdivuhodnou věc: odpoutat se od děsivé reality Terezína a prožívat nádhérné chvíle imaginace,fantazijního světa barev a tvarů,snů a vzpomínek na krásné chvíle života před válkou. Většina dětí nepřežila, ale přesto zůstaly některé,které dodnes vzpomínají a vypovídají o velké osobnosti paní Friedl. Zůstalo ovšem na 5000 dětských kreseb,které svým obsahem dokumentují velkou a nesmírně citlivou duši dětí a zároveň jsou dokladem čeho všeho je umění schopno.
V mírových dobách lze tyto výtvarné projevy považovat za terapii uměním. Film,který vyrobila izraelská společnost ARGO FILMS v koprodukci s Českou televizí režíroval Tamir Paul, který napsal i scénář a natáčel se ve Vídni,Švýcarsku,New Yorku,Čechách a Izraeli.