Nevšední pohled na světoznámou kulturní památku, po staletí ukrytou v hlubinách kambodžské džungle (1999). Režie J. Hošek
00:00:30Za zvuků trub šlo 500 mladých dívek,
00:00:34ve vlasech květy, v rukou jasně planoucí svíce.
00:00:38A další dívky s pruhem látky kolem beder,
00:00:41v rukou oštěpy a štíty. To byla králova osobní stráž.
00:00:46Za zlatými koňskými povozy se objevil nekonečný zástup slonů
00:00:50s princi a ministry pod purpurovými slunečníky.
00:00:54A znovu na slonech, ale také na koních a zlatých nosítkách,
00:00:58se vezly manželky krále a jeho pět tisíc souložnic.
00:01:03V té chvíli už všichni kolem leželi tváří v prachu.
00:01:07A pak jsem spatřil obrovského slona s kly zářícími zlatem.
00:01:12Na jeho hřbetě stál On.
00:01:15V pozdvižené pravici posvátný zlatý meč.
00:01:18Země i vzduch se chvěly. Poprvé jsem uviděl velkého krále barbarů.
00:01:23A tu jsem pocítil, že i já se chvěji.
00:01:32Tak viděl průvod královského dvora čínský diplomat Čou Ta-kuan,
00:01:37který navštívil Angkor na sklonku 13. století.
00:01:41Tušil tehdy, že všechna ta nádhera a okázalost jsou jen neživé kulisy?
00:01:48Velkolepý Angkor byl mrtev. Už brzy zůstane prázdný a opuštěný.
00:01:58Do 8. století se zde rozvíjela mocnější říše Khmerů.
00:02:03Pak se země stala kořistí jávských uchvatitelů.
00:02:07Ale už počátkem 9. století vznikla nová svobodná říše,
00:02:12v níž se mísila indická kultura s domácí tradicí i novými prvky.
00:02:17Byla velká a mocná, ale zcela mimořádné jsou památníky,
00:02:22které po sobě zanechala.
00:02:25Na severovýchodě Kambodže, kde bylo její centrum,
00:02:30se na ploše 200 km2 uchovalo 130 velkolepých chrámů a paláců.
00:02:36Celý tento monument, který nemá na světě obdoby, se nazývá Angkor.
00:02:46Je to největší div, který chová pevnina asijská.
00:02:51Nic, vskutku nic se mu nevyrovná.
00:02:54Je velkolepější než cokoli z toho, co nám zanechali Řekové a Římané,
00:02:58zapsal si v roce 1861 francouzský přírodovědec Henri Mohout,
00:03:05když po dlouhém pochodu pralesem stanul ve zříceninách Angkoru.
00:03:09Jak ale mohl tak mimořádný památník zcela zmizet z očí a paměti světa?
00:03:15Bylo to neuvěřitelné, nepochopitelné.
00:03:19A tak vznikl mýtus o ztracené velkolepé civilizaci,
00:03:23která snad padla za oběť tajemné katastrofě.
00:03:29Ale s pokračujícími výzkumy se ukázalo,
00:03:33že skutečnost je ještě záhadnější.
00:03:36Angorská říše totiž nikdy nezanikla.
00:03:39Jenom lidé se od Angkoru odvrátili.
00:03:57Budování Angkoru, které bylo smyslem životů celých generací,
00:04:03se jednoho dne zastavilo. Reliéfy na zdech zůstaly nedokončeny.
00:04:08Ale ještě po dvě staletí kolem nich každý den chodili lidé,
00:04:13ale nic je nenutilo k tomu, aby pokračovali v díle předků.
00:04:16A pak ho opustili.
00:04:19Nezapomněli na něj, jen ho ponechali jeho osudu. Ale proč?
00:04:32Cizinče, odpověď na tyto otázky není jen v kameni, ale i v duši člověka.
00:04:40Protože ta stará historie není jen příběhem činu,
00:04:46ale také příběhem myšlenky.
00:04:49Jsem Buddhovým služebníkem a mé myšlenky nejsou tvými myšlenkami
00:04:53a nejsou ani myšlenkami mých předků,
00:04:56kteří sloužili hinduistickým bohům.
00:04:59A přece věřím, že to nejdůležitější v lidské duši
00:05:03je společné všem, živým i mrtvým.
00:05:06Proto žiji zde, ve stínu Angkoru,
00:05:09a spolu s poutníky, kteří sem přijdou,
00:05:12čteme ten starý příběh z kamenů a lidských duší.
00:05:16Všechny ty vrcholy a pády, posedlost, zběsilost a láska,
00:05:21které si vzali do hrobu, žijí dál - v každém z nás.
00:05:25V každém z nás je celý příběh Angkoru.
00:05:29Na jeho počátku byla vůle živých lidí,
00:05:33kteří se stali bohy, aby poručili mrtvému kameni.
00:05:48Ve středu Kambodže leží Tonlesap, Velké jezero.
00:05:53Je pozůstatkem mořského zálivu,
00:05:56jehož usazeniny pokrývají většinu vnitrozemí státu.
00:06:00Jediným orientačním bodem na břehu jezera je nízký pahorek Phnom Krom.
00:06:08Píše se rok 802. Na vrcholku kopce stojí mladý princ.
00:06:14Vrátil se ze zajetí na Jávě
00:06:17a právě vyhnal z kambodžských rovin uchvatitele z jižní ostrovní říše.
00:06:22Nyní shlíží na domov svých předků
00:06:26a uvažuje, co udělá se získanou mocí.
00:06:31Úrodnou zemi je třeba oplodnit myšlenkou a činem.
00:06:37Kámen čeká na své stavitele přímo pod jejich nohama.
00:06:44Mladý princ, kterého historie zná jako krále Džajavarmana II.,
00:06:49začal budovat středisko své říše, město Hariharálaja, dnešní Angkor.
00:07:05Nejvyššího poznání dojde ten,
00:07:09kdo pochopí, že jeho duše je součástí brahmy,
00:07:12jež je na počátku všeho bytí, proniká vše a stojí nade vším.
00:07:18Pak pocítí jednotu s ostatními lidmi,
00:07:21ale i se zvířaty, s rostlinami a také s bohy.
00:07:26Baksei Čamkrong, jeden z nejstarších chrámů Angkoru.
00:07:33Hinduismus byl oporou nové říše,
00:07:36stejně jako v ostatních částech tropické Asie.
00:07:39Už první král však pevně svázal náboženství se světskou mocí.
00:07:43Posloužila k tomu instituce,
00:07:46která se na stovky let měla stát základem khmerské říše - deváradža.
00:07:55Deváradža je božský král,
00:07:58vládce, jemuž propůjčil část své podstaty sám velký Šiva-ničitel.
00:08:04Díky tomu stojí král nad všemi smrtelníky.
00:08:08Jeho neomezená moc se rozprostírá nad celou říší,
00:08:13nad majetkem i životy všech poddaných.
00:08:16Má jedinou povinnost: stvrzovat svou božskou moc božskými skutky.
00:08:21Deváradža proto musí všemi silami pěstovat kult božského krále.
00:08:26K tomu slouží další velkolepé chrámy, k větší slávě deváradži,
00:08:32zvěčnělých bohokrálů i ostatních bohů.
00:08:41Před dávnými časy žil jeden princ.
00:08:45Tak sličný, že svým zevnějškem okouzlil i boha hromů Indru,
00:08:50který ho pozvedl k sobě na nebesa.
00:08:53Za čas ale závist a nepřízeň nebeských nymf
00:08:56vyštvala prince zpět na zem.
00:08:59Na cestu dostal od boha hromů Indry božský dar - nádherný palác,
00:09:04ve kterém žil jako host nebeského království.
00:09:11Tak podle legendy vznikl klenot mezi angkorskými chrámy, Angkor Vat.
00:09:25Ve skutečnosti trvala stavba Angkor Vatu
00:09:28téměř celou 1. polovinu 12. století
00:09:31a vyžádala si milion krychlových metrů kamene.
00:09:35Dodnes je největší náboženskou stavbou světa,
00:09:40čtyřapůlkrát větší než celý vatikánský stát.
00:09:47Zároveň ale představuje velkolepou alegorii prostoru a času,
00:09:52celý hinduistický vesmír přenesený na Zemi.
00:10:00Vodní příkopy, které obklopují chrám, symbolizují světové oceány.
00:10:05Půlkilometrová přístupová cesta k chrámu je zpodobněním duhy,
00:10:09mostu, který se klene mezi nebem a zemí.
00:10:12Ten, kdo po ní kráčí, vydává se na pouť k nebesům
00:10:17a zároveň proti proudu času k okamžiku stvoření.
00:10:23Cesta nás dovede až k počátku věků.
00:10:27Když překonáme hlavní zemská pohoří a světadíly,
00:10:31dospějeme k pěti věžím, vrcholkům posvátné hory Méru,
00:10:35která je středem celého vesmíru a sídlem bohů.
00:10:39Zde je srdce obrovitého chrámu,
00:10:42zde byl pohřben popel jeho božského stavitele, krále Súrjavarmana II.
00:10:56Stěny vnějších galerií Angkor Vatu
00:11:00pokrývá největší známý reliéf na světě, dlouhý víc než 700 metrů.
00:11:05Zobrazuje především různé výjevy z hinduistické mytologie.
00:11:12Tím, co pohání osud lidí i bohů, je stálý zápas protikladných sil.
00:11:19Ale v tomto souboji nikdy nemůže žádná strana nakonec zvítězit.
00:11:23Bohové a démoni se přetahují o tělo hada obtočeného kolem hory Mandala.
00:11:30Stloukají tak prapůvodní mléčný oceán na máslo,
00:11:34aby získali elixír nesmrtelnosti, skrytý na dně moře.
00:11:46Život je vzájemný souboj protikladů,
00:11:50věčný zápas, který nezná vítězů ani poražených.
00:11:57Svůj osud si ale každý píše sám vlastními pozemskými skutky.
00:12:01Bůh Jama, poslední soudce.
00:12:05Hříšníky svrhne podle míry jejich provinění
00:12:09do některého z 32 podlaží pekla.
00:12:38Obraz ráje vyhrazeného deváradžovi.
00:12:43Vnitřní prostory Angkor Vatu oči poddaných nikdy nespatřily.
00:12:48Kde jsou strohé svatyně z počátku angkorské říše?
00:12:53Toto není místo pro cestu meditací k nejvyššímu poznání.
00:12:57Stinné ambity, nádvoří s chladivými bazény
00:13:01a téměř dva tisíce apsar, nebeských tanečnic,
00:13:04které v milostném roztoužení očekávají příchod svého pána.
00:13:17Je to v kámen proměněná žízeň po životě,
00:13:21po dalších životech naplněných rozkoší.
00:13:40Moc, sláva a bohatství angkorské říše byly postaveny na vodě.
00:13:46Velké jezero patří mezi nejbohatší rybářská loviště světa.
00:13:52Jeho vody zavlažovaly angkorská pole
00:13:55a při pravidelných jarních záplavách
00:13:58zúrodňovaly jeho naplaveniny stovky čtverečních kilometrů půdy.
00:14:03Díky dostatku tepla a vláhy byly ve středověké Kambodži
00:14:07běžné tři i čtyři sklizně do roka.
00:14:11Angkorské reliéfy ukazují, že život lidí na Velkém jezeře se nezměnil.
00:14:16I dnes zůstává stejný jako před staletími.
00:14:20V dobách největší slávy khmerské říše
00:14:23poskytovalo Velké jezero obživu více než milionu lidí,
00:14:27kteří obývali oblast Angkoru.
00:14:30A každý z nich se podílel na vzestupu říše.
00:14:33A přece zde moc slavného města, které leželo na dohled,
00:14:37nikdy nezvítězila. Tady jsou pány svých osudů sami lidé, a jezero.
00:14:42Život se tady řídí podle věčných pohybů jeho vod:
00:14:46nahoru a dolů, nahoru a dolů...
00:14:56Jednou však z vln životodárného jezera přišla smrt a zkáza.
00:15:02V roce 1177 připlula proti proudu Mekongu a po vlnách Velkého jezera
00:15:06obrovská flotila válečných lodí z nepřátelské čámské říše.
00:15:14Pyšný Angkor byl vydrancován a vypálen, vojáci pobiti.
00:15:20Božský král padl v boji. Říše byla v rukou nepřátel.
00:15:27Vypráví se, že v té době přikázal čámský král porobeným Khmerům,
00:15:32aby každý rok odevzdali džbán plný lidské žluče.
00:15:36Tehdy prý za branami města mnohý poutník padl do rukou pacholků,
00:15:41kteří mu zaživa vyřízli žluč z těla,
00:15:44aby říše mohla tyranovi odevzdat jeho daň.
00:15:47A pak se pod vedením jednoho muže z královského rodu
00:15:51znovu shromáždila vojska a vyhnala nenáviděné Čámy ze země.
00:15:55Rozhodující bitva, během níž byla čámská vojska rozdrcena na prach,
00:16:01se odehrála opět na Velkém jezeře.
00:16:08Ten muž, který zachránil říši, se stal jejím králem.
00:16:14Ale když usedl na trůn, poznal, že se stal pánem pouhých stínů.
00:16:19Zestárlá říše ztratila duši a obsah.
00:16:27Nový král se odvrátil od Angkor Vatu.
00:16:31Severně od něj začal budovat opevněné sídlo,
00:16:35které mělo svou silou vzdorovat nepřátelům
00:16:38a svým duchovním obsahem čelit nevíře a úpadku.
00:16:43To je jeho tvář, největší z králů Angkoru, Džajavarman VII.
00:16:49Bohové a démoni. Dvě řady kamenných soch střeží Angkor Thom.
00:16:57Velké město, obehnané kamennými hradbami.
00:17:03Přelom 12. a 13. století.
00:17:07Angkor se poprvé poučil o pomíjivosti světské slávy.
00:17:11A jako by chtěl zaplašit kacířské myšlenky,
00:17:14vzepjal se ke své největší moci.
00:17:18Vstupujeme do stotisícové metropole nejmocnější říše jv. Asie,
00:17:24do nejlidnatějšího města celého tehdejšího světa, do Angkor Thomu.
00:17:35Najednou se na zdech objevuje to, co bylo dosud nemyslitelné.
00:17:40V Angkoru se něco důležitého změnilo.
00:17:44Po staletích poprvé směl kámen
00:17:47přijmout podobu obyčejných smrtelníků.
00:17:55Jak tehdy žili? I tentokrát máme očitého svědka.
00:18:00Nechme znovu promluvit čínského diplomata Čou Ta-kuana,
00:18:05který navštívil Angkor Thom sto let po jeho vzniku.
00:18:10Ještě než se sluneční paprsky dotknou zlatých věží chrámů,
00:18:15proudí městem obchodníci, kteří nosí a rozkládají své zboží.
00:18:19Na tržišti páchnou ryby, voní santal a pižmo,
00:18:23kterým se natírají muži i ženy.
00:18:27Co se těla týče, jsou barbaři spoří a velice tmaví.
00:18:31Jenom vznešené dámy, které se skrývají před slunečními paprsky,
00:18:36mají pleť i odhalená ňadra jako mléko.
00:18:48Ženy barbarů jsou podle všech svědectví lehkovážné a smyslné.
00:18:54Novorozené dceři se dostává do vínku přání:
00:18:58kéž by ses v budoucnosti stala ženou sta a tisíce manželů!
00:19:03Slyšel jsem však i o ženách, které zachovávají svým mužům věrnost.
00:19:15Král nocuje na vrcholku zlaté věže,
00:19:19kam nemá přístup žádná z jeho manželek.
00:19:22Lid věří, že věž obývá i Pán slunce v podobě devítihlavého hada.
00:19:28Ten se každou noc mění v ženu.
00:19:32Tehdy za ní přichází král a sdílí s ní lože.
00:19:38Potom se vrací ke svým manželkám a souložnicím.
00:19:43Kdyby král zapomněl hada navštívit byť i jen jedné noci,
00:19:48ohrozilo by to blaho celé říše.
00:19:52Tehdy poprvé v dějinách Angkoru panovník opustil zdi paláce
00:19:57a ukázal se lidu v celé své nádheře.
00:20:00V té době se Čou Ta-kuan setkal s jeho průvodem.
00:20:05Jestlipak pocítil i on něco z dechu prázdnoty,
00:20:09která se otevřela za velkolepými kulisami?
00:20:13My už víme, že okázalé ceremoniály té pozdní doby
00:20:16byly posledním pokusem dodat Angkoru zdání bývalé velikosti.
00:20:21Tušili to i jeho tehdejší obyvatelé?
00:20:24Sbírali už tehdy síly k poslednímu kroku?
00:20:28Chystali se už tehdy, že opustí Angkor?
00:20:41Ale vraťme se ještě do doby před Čou Ta-kuanem,
00:20:45do časů největšího z králů, Džajavarmana VII.,
00:20:49posledního božského stavitele chrámů...
00:20:59Většina národa se už v té době odvrátila od hinduismu
00:21:04a stala se vyznavačem buddhismu.
00:21:07Také Džajavarman VII. byl učedníkem Buddhy.
00:21:11Nebylo to z pouhé vypočítavosti?
00:21:14To už se nikdy nedozvíme.
00:21:17V myšlenku deváradži, božského krále, už věřil málokdo.
00:21:21Ale bez ní byla angkorská říše nemyslitelná.
00:21:26Byl to základní kámen, který držel celou stavbu pohromadě.
00:21:30Džajavarman chtěl svému lidu vrátit víru v Angkor,
00:21:34a tak se stal Buddharadžou.
00:21:38Božský král s lidskou tváří.
00:21:41Tehdy vznikl snad nejzáhadnější angkorský chrám, Bájon.
00:21:46Zdobí ho 37 obrovských tváří Džajavarmana v podobě Pána světa.
00:22:01Útroby chrámu Bájon.
00:22:11Jak se liší od poživačného Angkor Vatu!
00:22:16Věřím, že Bájon vznikl jako přímá odpověď na Angkor Vat,
00:22:20jako jeho protiklad.
00:22:23Ta na odiv stavěná duchovnost Bájonu,
00:22:26která je vlastně buddhismu cizí, nám napovídá,
00:22:29co asi tehdy lidé postrádali a co jim chtěl Džajavarman dát.
00:22:36Podle posledních výzkumů se zdá,
00:22:40že plány Bájonu se během jeho výstavby měnily.
00:22:44Ano, jako by král, zmítaný neustálými pochybami,
00:22:48hledal do poslední chvíle nejlepší výraz pro své myšlenky.
00:22:52Nevím, jestli je právě on největším ze všech božských králů.
00:22:57Mně ale připadá nejlidštější.
00:23:01Někdy mu naslouchám ve stínu jeho obrovských usměvavých tváří
00:23:05a lichotím si, že jeho slovům, myšlenkám i omylům rozumím.
00:23:21Ale právě toto dílo nebylo po jeho smrti nikdy dokončeno.
00:23:27Reliéfy jsou opuštěny uprostřed práce,
00:23:30jako by kameníci odhodili nástroje ještě dřív,
00:23:34než bylo tělo krále spáleno.
00:23:48Po Džajavarmanově smrti nepřibyla k nádheře Angkoru už ani cihla.
00:23:53Ale lidé tu přece žili dál, ještě víc než 200 let.
00:23:58A pak ho opustili. Jaký smysl má Angkor, když neroste?
00:24:13Nakonec zůstal jen kámen a džungle.
00:24:28V roce 1431 odešel z Angkoru král se svým dvorem.
00:24:34Později založil 200 km odsud nové sídelní město, dnešní Phnom Penh.
00:24:41Kam ale odešli všichni ostatní, kteří tu žili?
00:24:47Když stoupám na vrchol posvátné hory Méru, do středu vesmíru,
00:24:53když stoupám k srdci Angkor Vatu, vracím se k počátkům času.
00:24:58Klaním se Bohům, ale také duším lidí.
00:25:06Jejich dílo je veliké.
00:25:09Jsou velcí tím, co učinili, ale i tím, co opustili.
00:25:15Ptáš se, kam odešli?
00:25:21Snad za svým osudem. Už dlouho na ně čekal.
00:25:26Teď mohou být zase jeho pány.
00:25:30Je čas věnovat život velké myšlence a je čas život žít.
00:25:38To jsou oni, dědici slavné angkorské říše.
00:25:43Znají památníky, které zanechali jejich předci.
00:25:47Občas je navštěvují a obdivují. A pak se vracejí na jezero.
00:25:52Angkor může vzniknout jen jedenkrát.
00:25:56Ale jestli byla jen v jediné lidské duši vůle,
00:26:00která pohnula miliony tun kamene, pak musí být v každém z nás.
00:26:05Každý z nás může postavit Angkor a každý z nás ho může opustit.
00:26:10Ten příběh neskončí, dokud budou lidé žít.
00:26:26Ze souboje protikladů se rodí harmonie tohoto světa,
00:26:31který je v neustálém pohybu.
00:26:34Tak jako vody Velkého jezera, nahoru a dolů, nahoru a dolů...
Když v roce 1861 odjížděl francouzský přírodovědec Henri Mouhot na sever Kambodže, byla tato země pro Evropany dosud prakticky neznámá. Kolovaly pouze zkazky portugalských a francouzských misionářů o nádherném městě, ukrytém kdesi v hlubinách džungle. Mouhot při svém průzkumu narazil na rozsáhlé trosky kamenných staveb, téměř zcela překryté pralesní vegetací. Sám o nich prohlásil, že jejich velkoleposti se nevyrovná nic ze staveb starých Řeků a Římanů. Tak byl objeven jeden z architektonických divů světa – Angkor.
Dnes po mnoha desetiletích však kromě samotných staveb nezbylo mnoho, co by mohlo podat svědectví o životě mocné říše i jejích obyvatel. Jsme odkázáni především na dohady. Každý z nás se proto může pokusit hledat odpovědi na otázky, které vzrušují i po staletích: proč lidé s vynaložením obrovské námahy, nákladů a obětí velkolepý Angkor vybudovali a proč jej nakonec opustili?
