Nevšední pohled na světoznámou kulturní památku, po staletí ukrytou v hlubinách kambodžské džungle (1999). Režie J. Hošek
00:00:30 Za zvuků trub šlo 500 mladých dívek,
00:00:34 ve vlasech květy, v rukou jasně planoucí svíce.
00:00:38 A další dívky s pruhem látky kolem beder,
00:00:41 v rukou oštěpy a štíty. To byla králova osobní stráž.
00:00:46 Za zlatými koňskými povozy se objevil nekonečný zástup slonů
00:00:50 s princi a ministry pod purpurovými slunečníky.
00:00:54 A znovu na slonech, ale také na koních a zlatých nosítkách,
00:00:58 se vezly manželky krále a jeho pět tisíc souložnic.
00:01:03 V té chvíli už všichni kolem leželi tváří v prachu.
00:01:07 A pak jsem spatřil obrovského slona s kly zářícími zlatem.
00:01:12 Na jeho hřbetě stál On.
00:01:15 V pozdvižené pravici posvátný zlatý meč.
00:01:18 Země i vzduch se chvěly. Poprvé jsem uviděl velkého krále barbarů.
00:01:23 A tu jsem pocítil, že i já se chvěji.
00:01:32 Tak viděl průvod královského dvora čínský diplomat Čou Ta-kuan,
00:01:37 který navštívil Angkor na sklonku 13. století.
00:01:41 Tušil tehdy, že všechna ta nádhera a okázalost jsou jen neživé kulisy?
00:01:48 Velkolepý Angkor byl mrtev. Už brzy zůstane prázdný a opuštěný.
00:01:58 Do 8. století se zde rozvíjela mocnější říše Khmerů.
00:02:03 Pak se země stala kořistí jávských uchvatitelů.
00:02:07 Ale už počátkem 9. století vznikla nová svobodná říše,
00:02:12 v níž se mísila indická kultura s domácí tradicí i novými prvky.
00:02:17 Byla velká a mocná, ale zcela mimořádné jsou památníky,
00:02:22 které po sobě zanechala.
00:02:25 Na severovýchodě Kambodže, kde bylo její centrum,
00:02:30 se na ploše 200 km2 uchovalo 130 velkolepých chrámů a paláců.
00:02:36 Celý tento monument, který nemá na světě obdoby, se nazývá Angkor.
00:02:46 Je to největší div, který chová pevnina asijská.
00:02:51 Nic, vskutku nic se mu nevyrovná.
00:02:54 Je velkolepější než cokoli z toho, co nám zanechali Řekové a Římané,
00:02:58 zapsal si v roce 1861 francouzský přírodovědec Henri Mohout,
00:03:05 když po dlouhém pochodu pralesem stanul ve zříceninách Angkoru.
00:03:09 Jak ale mohl tak mimořádný památník zcela zmizet z očí a paměti světa?
00:03:15 Bylo to neuvěřitelné, nepochopitelné.
00:03:19 A tak vznikl mýtus o ztracené velkolepé civilizaci,
00:03:23 která snad padla za oběť tajemné katastrofě.
00:03:29 Ale s pokračujícími výzkumy se ukázalo,
00:03:33 že skutečnost je ještě záhadnější.
00:03:36 Angorská říše totiž nikdy nezanikla.
00:03:39 Jenom lidé se od Angkoru odvrátili.
00:03:57 Budování Angkoru, které bylo smyslem životů celých generací,
00:04:03 se jednoho dne zastavilo. Reliéfy na zdech zůstaly nedokončeny.
00:04:08 Ale ještě po dvě staletí kolem nich každý den chodili lidé,
00:04:13 ale nic je nenutilo k tomu, aby pokračovali v díle předků.
00:04:16 A pak ho opustili.
00:04:19 Nezapomněli na něj, jen ho ponechali jeho osudu. Ale proč?
00:04:32 Cizinče, odpověď na tyto otázky není jen v kameni, ale i v duši člověka.
00:04:40 Protože ta stará historie není jen příběhem činu,
00:04:46 ale také příběhem myšlenky.
00:04:49 Jsem Buddhovým služebníkem a mé myšlenky nejsou tvými myšlenkami
00:04:53 a nejsou ani myšlenkami mých předků,
00:04:56 kteří sloužili hinduistickým bohům.
00:04:59 A přece věřím, že to nejdůležitější v lidské duši
00:05:03 je společné všem, živým i mrtvým.
00:05:06 Proto žiji zde, ve stínu Angkoru,
00:05:09 a spolu s poutníky, kteří sem přijdou,
00:05:12 čteme ten starý příběh z kamenů a lidských duší.
00:05:16 Všechny ty vrcholy a pády, posedlost, zběsilost a láska,
00:05:21 které si vzali do hrobu, žijí dál - v každém z nás.
00:05:25 V každém z nás je celý příběh Angkoru.
00:05:29 Na jeho počátku byla vůle živých lidí,
00:05:33 kteří se stali bohy, aby poručili mrtvému kameni.
00:05:48 Ve středu Kambodže leží Tonlesap, Velké jezero.
00:05:53 Je pozůstatkem mořského zálivu,
00:05:56 jehož usazeniny pokrývají většinu vnitrozemí státu.
00:06:00 Jediným orientačním bodem na břehu jezera je nízký pahorek Phnom Krom.
00:06:08 Píše se rok 802. Na vrcholku kopce stojí mladý princ.
00:06:14 Vrátil se ze zajetí na Jávě
00:06:17 a právě vyhnal z kambodžských rovin uchvatitele z jižní ostrovní říše.
00:06:22 Nyní shlíží na domov svých předků
00:06:26 a uvažuje, co udělá se získanou mocí.
00:06:31 Úrodnou zemi je třeba oplodnit myšlenkou a činem.
00:06:37 Kámen čeká na své stavitele přímo pod jejich nohama.
00:06:44 Mladý princ, kterého historie zná jako krále Džajavarmana II.,
00:06:49 začal budovat středisko své říše, město Hariharálaja, dnešní Angkor.
00:07:05 Nejvyššího poznání dojde ten,
00:07:09 kdo pochopí, že jeho duše je součástí brahmy,
00:07:12 jež je na počátku všeho bytí, proniká vše a stojí nade vším.
00:07:18 Pak pocítí jednotu s ostatními lidmi,
00:07:21 ale i se zvířaty, s rostlinami a také s bohy.
00:07:26 Baksei Čamkrong, jeden z nejstarších chrámů Angkoru.
00:07:33 Hinduismus byl oporou nové říše,
00:07:36 stejně jako v ostatních částech tropické Asie.
00:07:39 Už první král však pevně svázal náboženství se světskou mocí.
00:07:43 Posloužila k tomu instituce,
00:07:46 která se na stovky let měla stát základem khmerské říše - deváradža.
00:07:55 Deváradža je božský král,
00:07:58 vládce, jemuž propůjčil část své podstaty sám velký Šiva-ničitel.
00:08:04 Díky tomu stojí král nad všemi smrtelníky.
00:08:08 Jeho neomezená moc se rozprostírá nad celou říší,
00:08:13 nad majetkem i životy všech poddaných.
00:08:16 Má jedinou povinnost: stvrzovat svou božskou moc božskými skutky.
00:08:21 Deváradža proto musí všemi silami pěstovat kult božského krále.
00:08:26 K tomu slouží další velkolepé chrámy, k větší slávě deváradži,
00:08:32 zvěčnělých bohokrálů i ostatních bohů.
00:08:41 Před dávnými časy žil jeden princ.
00:08:45 Tak sličný, že svým zevnějškem okouzlil i boha hromů Indru,
00:08:50 který ho pozvedl k sobě na nebesa.
00:08:53 Za čas ale závist a nepřízeň nebeských nymf
00:08:56 vyštvala prince zpět na zem.
00:08:59 Na cestu dostal od boha hromů Indry božský dar - nádherný palác,
00:09:04 ve kterém žil jako host nebeského království.
00:09:11 Tak podle legendy vznikl klenot mezi angkorskými chrámy, Angkor Vat.
00:09:25 Ve skutečnosti trvala stavba Angkor Vatu
00:09:28 téměř celou 1. polovinu 12. století
00:09:31 a vyžádala si milion krychlových metrů kamene.
00:09:35 Dodnes je největší náboženskou stavbou světa,
00:09:40 čtyřapůlkrát větší než celý vatikánský stát.
00:09:47 Zároveň ale představuje velkolepou alegorii prostoru a času,
00:09:52 celý hinduistický vesmír přenesený na Zemi.
00:10:00 Vodní příkopy, které obklopují chrám, symbolizují světové oceány.
00:10:05 Půlkilometrová přístupová cesta k chrámu je zpodobněním duhy,
00:10:09 mostu, který se klene mezi nebem a zemí.
00:10:12 Ten, kdo po ní kráčí, vydává se na pouť k nebesům
00:10:17 a zároveň proti proudu času k okamžiku stvoření.
00:10:23 Cesta nás dovede až k počátku věků.
00:10:27 Když překonáme hlavní zemská pohoří a světadíly,
00:10:31 dospějeme k pěti věžím, vrcholkům posvátné hory Méru,
00:10:35 která je středem celého vesmíru a sídlem bohů.
00:10:39 Zde je srdce obrovitého chrámu,
00:10:42 zde byl pohřben popel jeho božského stavitele, krále Súrjavarmana II.
00:10:56 Stěny vnějších galerií Angkor Vatu
00:11:00 pokrývá největší známý reliéf na světě, dlouhý víc než 700 metrů.
00:11:05 Zobrazuje především různé výjevy z hinduistické mytologie.
00:11:12 Tím, co pohání osud lidí i bohů, je stálý zápas protikladných sil.
00:11:19 Ale v tomto souboji nikdy nemůže žádná strana nakonec zvítězit.
00:11:23 Bohové a démoni se přetahují o tělo hada obtočeného kolem hory Mandala.
00:11:30 Stloukají tak prapůvodní mléčný oceán na máslo,
00:11:34 aby získali elixír nesmrtelnosti, skrytý na dně moře.
00:11:46 Život je vzájemný souboj protikladů,
00:11:50 věčný zápas, který nezná vítězů ani poražených.
00:11:57 Svůj osud si ale každý píše sám vlastními pozemskými skutky.
00:12:01 Bůh Jama, poslední soudce.
00:12:05 Hříšníky svrhne podle míry jejich provinění
00:12:09 do některého z 32 podlaží pekla.
00:12:38 Obraz ráje vyhrazeného deváradžovi.
00:12:43 Vnitřní prostory Angkor Vatu oči poddaných nikdy nespatřily.
00:12:48 Kde jsou strohé svatyně z počátku angkorské říše?
00:12:53 Toto není místo pro cestu meditací k nejvyššímu poznání.
00:12:57 Stinné ambity, nádvoří s chladivými bazény
00:13:01 a téměř dva tisíce apsar, nebeských tanečnic,
00:13:04 které v milostném roztoužení očekávají příchod svého pána.
00:13:17 Je to v kámen proměněná žízeň po životě,
00:13:21 po dalších životech naplněných rozkoší.
00:13:40 Moc, sláva a bohatství angkorské říše byly postaveny na vodě.
00:13:46 Velké jezero patří mezi nejbohatší rybářská loviště světa.
00:13:52 Jeho vody zavlažovaly angkorská pole
00:13:55 a při pravidelných jarních záplavách
00:13:58 zúrodňovaly jeho naplaveniny stovky čtverečních kilometrů půdy.
00:14:03 Díky dostatku tepla a vláhy byly ve středověké Kambodži
00:14:07 běžné tři i čtyři sklizně do roka.
00:14:11 Angkorské reliéfy ukazují, že život lidí na Velkém jezeře se nezměnil.
00:14:16 I dnes zůstává stejný jako před staletími.
00:14:20 V dobách největší slávy khmerské říše
00:14:23 poskytovalo Velké jezero obživu více než milionu lidí,
00:14:27 kteří obývali oblast Angkoru.
00:14:30 A každý z nich se podílel na vzestupu říše.
00:14:33 A přece zde moc slavného města, které leželo na dohled,
00:14:37 nikdy nezvítězila. Tady jsou pány svých osudů sami lidé, a jezero.
00:14:42 Život se tady řídí podle věčných pohybů jeho vod:
00:14:46 nahoru a dolů, nahoru a dolů...
00:14:56 Jednou však z vln životodárného jezera přišla smrt a zkáza.
00:15:02 V roce 1177 připlula proti proudu Mekongu a po vlnách Velkého jezera
00:15:06 obrovská flotila válečných lodí z nepřátelské čámské říše.
00:15:14 Pyšný Angkor byl vydrancován a vypálen, vojáci pobiti.
00:15:20 Božský král padl v boji. Říše byla v rukou nepřátel.
00:15:27 Vypráví se, že v té době přikázal čámský král porobeným Khmerům,
00:15:32 aby každý rok odevzdali džbán plný lidské žluče.
00:15:36 Tehdy prý za branami města mnohý poutník padl do rukou pacholků,
00:15:41 kteří mu zaživa vyřízli žluč z těla,
00:15:44 aby říše mohla tyranovi odevzdat jeho daň.
00:15:47 A pak se pod vedením jednoho muže z královského rodu
00:15:51 znovu shromáždila vojska a vyhnala nenáviděné Čámy ze země.
00:15:55 Rozhodující bitva, během níž byla čámská vojska rozdrcena na prach,
00:16:01 se odehrála opět na Velkém jezeře.
00:16:08 Ten muž, který zachránil říši, se stal jejím králem.
00:16:14 Ale když usedl na trůn, poznal, že se stal pánem pouhých stínů.
00:16:19 Zestárlá říše ztratila duši a obsah.
00:16:27 Nový král se odvrátil od Angkor Vatu.
00:16:31 Severně od něj začal budovat opevněné sídlo,
00:16:35 které mělo svou silou vzdorovat nepřátelům
00:16:38 a svým duchovním obsahem čelit nevíře a úpadku.
00:16:43 To je jeho tvář, největší z králů Angkoru, Džajavarman VII.
00:16:49 Bohové a démoni. Dvě řady kamenných soch střeží Angkor Thom.
00:16:57 Velké město, obehnané kamennými hradbami.
00:17:03 Přelom 12. a 13. století.
00:17:07 Angkor se poprvé poučil o pomíjivosti světské slávy.
00:17:11 A jako by chtěl zaplašit kacířské myšlenky,
00:17:14 vzepjal se ke své největší moci.
00:17:18 Vstupujeme do stotisícové metropole nejmocnější říše jv. Asie,
00:17:24 do nejlidnatějšího města celého tehdejšího světa, do Angkor Thomu.
00:17:35 Najednou se na zdech objevuje to, co bylo dosud nemyslitelné.
00:17:40 V Angkoru se něco důležitého změnilo.
00:17:44 Po staletích poprvé směl kámen
00:17:47 přijmout podobu obyčejných smrtelníků.
00:17:55 Jak tehdy žili? I tentokrát máme očitého svědka.
00:18:00 Nechme znovu promluvit čínského diplomata Čou Ta-kuana,
00:18:05 který navštívil Angkor Thom sto let po jeho vzniku.
00:18:10 Ještě než se sluneční paprsky dotknou zlatých věží chrámů,
00:18:15 proudí městem obchodníci, kteří nosí a rozkládají své zboží.
00:18:19 Na tržišti páchnou ryby, voní santal a pižmo,
00:18:23 kterým se natírají muži i ženy.
00:18:27 Co se těla týče, jsou barbaři spoří a velice tmaví.
00:18:31 Jenom vznešené dámy, které se skrývají před slunečními paprsky,
00:18:36 mají pleť i odhalená ňadra jako mléko.
00:18:48 Ženy barbarů jsou podle všech svědectví lehkovážné a smyslné.
00:18:54 Novorozené dceři se dostává do vínku přání:
00:18:58 kéž by ses v budoucnosti stala ženou sta a tisíce manželů!
00:19:03 Slyšel jsem však i o ženách, které zachovávají svým mužům věrnost.
00:19:15 Král nocuje na vrcholku zlaté věže,
00:19:19 kam nemá přístup žádná z jeho manželek.
00:19:22 Lid věří, že věž obývá i Pán slunce v podobě devítihlavého hada.
00:19:28 Ten se každou noc mění v ženu.
00:19:32 Tehdy za ní přichází král a sdílí s ní lože.
00:19:38 Potom se vrací ke svým manželkám a souložnicím.
00:19:43 Kdyby král zapomněl hada navštívit byť i jen jedné noci,
00:19:48 ohrozilo by to blaho celé říše.
00:19:52 Tehdy poprvé v dějinách Angkoru panovník opustil zdi paláce
00:19:57 a ukázal se lidu v celé své nádheře.
00:20:00 V té době se Čou Ta-kuan setkal s jeho průvodem.
00:20:05 Jestlipak pocítil i on něco z dechu prázdnoty,
00:20:09 která se otevřela za velkolepými kulisami?
00:20:13 My už víme, že okázalé ceremoniály té pozdní doby
00:20:16 byly posledním pokusem dodat Angkoru zdání bývalé velikosti.
00:20:21 Tušili to i jeho tehdejší obyvatelé?
00:20:24 Sbírali už tehdy síly k poslednímu kroku?
00:20:28 Chystali se už tehdy, že opustí Angkor?
00:20:41 Ale vraťme se ještě do doby před Čou Ta-kuanem,
00:20:45 do časů největšího z králů, Džajavarmana VII.,
00:20:49 posledního božského stavitele chrámů...
00:20:59 Většina národa se už v té době odvrátila od hinduismu
00:21:04 a stala se vyznavačem buddhismu.
00:21:07 Také Džajavarman VII. byl učedníkem Buddhy.
00:21:11 Nebylo to z pouhé vypočítavosti?
00:21:14 To už se nikdy nedozvíme.
00:21:17 V myšlenku deváradži, božského krále, už věřil málokdo.
00:21:21 Ale bez ní byla angkorská říše nemyslitelná.
00:21:26 Byl to základní kámen, který držel celou stavbu pohromadě.
00:21:30 Džajavarman chtěl svému lidu vrátit víru v Angkor,
00:21:34 a tak se stal Buddharadžou.
00:21:38 Božský král s lidskou tváří.
00:21:41 Tehdy vznikl snad nejzáhadnější angkorský chrám, Bájon.
00:21:46 Zdobí ho 37 obrovských tváří Džajavarmana v podobě Pána světa.
00:22:01 Útroby chrámu Bájon.
00:22:11 Jak se liší od poživačného Angkor Vatu!
00:22:16 Věřím, že Bájon vznikl jako přímá odpověď na Angkor Vat,
00:22:20 jako jeho protiklad.
00:22:23 Ta na odiv stavěná duchovnost Bájonu,
00:22:26 která je vlastně buddhismu cizí, nám napovídá,
00:22:29 co asi tehdy lidé postrádali a co jim chtěl Džajavarman dát.
00:22:36 Podle posledních výzkumů se zdá,
00:22:40 že plány Bájonu se během jeho výstavby měnily.
00:22:44 Ano, jako by král, zmítaný neustálými pochybami,
00:22:48 hledal do poslední chvíle nejlepší výraz pro své myšlenky.
00:22:52 Nevím, jestli je právě on největším ze všech božských králů.
00:22:57 Mně ale připadá nejlidštější.
00:23:01 Někdy mu naslouchám ve stínu jeho obrovských usměvavých tváří
00:23:05 a lichotím si, že jeho slovům, myšlenkám i omylům rozumím.
00:23:21 Ale právě toto dílo nebylo po jeho smrti nikdy dokončeno.
00:23:27 Reliéfy jsou opuštěny uprostřed práce,
00:23:30 jako by kameníci odhodili nástroje ještě dřív,
00:23:34 než bylo tělo krále spáleno.
00:23:48 Po Džajavarmanově smrti nepřibyla k nádheře Angkoru už ani cihla.
00:23:53 Ale lidé tu přece žili dál, ještě víc než 200 let.
00:23:58 A pak ho opustili. Jaký smysl má Angkor, když neroste?
00:24:13 Nakonec zůstal jen kámen a džungle.
00:24:28 V roce 1431 odešel z Angkoru král se svým dvorem.
00:24:34 Později založil 200 km odsud nové sídelní město, dnešní Phnom Penh.
00:24:41 Kam ale odešli všichni ostatní, kteří tu žili?
00:24:47 Když stoupám na vrchol posvátné hory Méru, do středu vesmíru,
00:24:53 když stoupám k srdci Angkor Vatu, vracím se k počátkům času.
00:24:58 Klaním se Bohům, ale také duším lidí.
00:25:06 Jejich dílo je veliké.
00:25:09 Jsou velcí tím, co učinili, ale i tím, co opustili.
00:25:15 Ptáš se, kam odešli?
00:25:21 Snad za svým osudem. Už dlouho na ně čekal.
00:25:26 Teď mohou být zase jeho pány.
00:25:30 Je čas věnovat život velké myšlence a je čas život žít.
00:25:38 To jsou oni, dědici slavné angkorské říše.
00:25:43 Znají památníky, které zanechali jejich předci.
00:25:47 Občas je navštěvují a obdivují. A pak se vracejí na jezero.
00:25:52 Angkor může vzniknout jen jedenkrát.
00:25:56 Ale jestli byla jen v jediné lidské duši vůle,
00:26:00 která pohnula miliony tun kamene, pak musí být v každém z nás.
00:26:05 Každý z nás může postavit Angkor a každý z nás ho může opustit.
00:26:10 Ten příběh neskončí, dokud budou lidé žít.
00:26:26 Ze souboje protikladů se rodí harmonie tohoto světa,
00:26:31 který je v neustálém pohybu.
00:26:34 Tak jako vody Velkého jezera, nahoru a dolů, nahoru a dolů...
Když v roce 1861 odjížděl francouzský přírodovědec Henri Mouhot na sever Kambodže, byla tato země pro Evropany dosud prakticky neznámá. Kolovaly pouze zkazky portugalských a francouzských misionářů o nádherném městě, ukrytém kdesi v hlubinách džungle. Mouhot při svém průzkumu narazil na rozsáhlé trosky kamenných staveb, téměř zcela překryté pralesní vegetací. Sám o nich prohlásil, že jejich velkoleposti se nevyrovná nic ze staveb starých Řeků a Římanů. Tak byl objeven jeden z architektonických divů světa – Angkor.
Dnes po mnoha desetiletích však kromě samotných staveb nezbylo mnoho, co by mohlo podat svědectví o životě mocné říše i jejích obyvatel. Jsme odkázáni především na dohady. Každý z nás se proto může pokusit hledat odpovědi na otázky, které vzrušují i po staletích: proč lidé s vynaložením obrovské námahy, nákladů a obětí velkolepý Angkor vybudovali a proč jej nakonec opustili?
