Italská sága z prostředí římské soukromé kliniky (2005). Hrají: W. Nudo, S. Sardoová, P. Pitagoraová, G. Pambieri, D. Boccardoová, L. Batistaová a další. Režie Tomaso Sherman a Ruggero Deodato
00:00:03 Česká televize uvádí italský seriál
00:00:05 OKOUZLENÍ VIII. řada, 40. část
00:00:09 modrá
00:00:13 žlutá
00:00:16 modrá
00:00:20 zelená
00:00:23 bílá
00:00:26 zelená
00:00:30 bílá
00:00:33 žlutá
00:00:36 modrá
00:00:39 žlutá
00:00:42 žlutá
00:00:46 žlutá
00:00:49 žlutá
00:00:52 žlutá
00:00:55 bílá
00:02:28 (rocková píseň)
00:03:55 Tilly! Tilly, vím, že jsi tady. Brána byla otevřená.
00:04:01 Jen jsem chtěl vědět, jak ti je. Dělám si o tebe starosti.
00:04:06 Ano, já vím, že zase dělám chybu, vím to. Vím, že chceš,
00:04:09 abych tě nechal na pokoji. Ale nemůžu si pomoct.
00:04:13 Prosím tě, otevři mi, prosím tě.
00:04:18 Dávám ti za pravdu. Mám, co si zasloužím.
00:04:23 Je to jenom moje vina.
00:04:26 Ale já nemůžu jen tak zmizet z tvého života.
00:04:30 Já si s tebou musím promluvit. Prosím tě, Tilly!
00:04:35 No dobře, dobře. Až budeš chtít. Až se rozhodneš.
00:04:40 Až budeš chtít. Já počkám. Já budu tady a budu čekat.
00:04:44 Počkám celou noc.
00:08:00 (záznamník) Ahoj, Antonio, tady Sára. Kde můžeš v tuhle dobu být?
00:08:06 No nic, jen jsem ti chtěla říct, že se Corsiové narodilo dítě.
00:08:11 A je to krásný chlapeček a ona mu chce říkat Antonio.
00:08:16 Prostě jsem toho využila, abych ti dala dobrou noc.
00:08:20 Tak zítra... Pusu!
00:09:18 Ty už jsi vzhůru? To bych mohla říct o tobě taky.
00:09:22 Jo, až na to, že já ještě do postele nevlezla.
00:09:26 Ale už se nemůžu dočkat. Nejdřív si něco sněz.
00:09:30 Ne, ne, díky, jsem moc utahaná. S plným žaludkem se spí líp.
00:09:35 Aspoň pár sušenek. Jen tohle. Koncert se blíží...
00:09:42 Jo, a je po spánku. Vyspím se až po premiéře, jako vždycky.
00:09:48 No, určitě jsi měla klidnější noc než já.
00:09:52 Proč? Co se stalo?
00:09:55 Čtyři hodiny s rodičkou na sále a pak porod.
00:10:00 To na jednu noc stačí.
00:10:04 Už jsem ti někdy řekla, jak moc jsem na tebe pyšná?
00:10:07 Ludovico, co je s tebou? Vážně jsi výborná, fakticky.
00:10:13 Chlap, kterého si najdeš, bude mít kliku.
00:10:16 Začínám si myslet, že nebude tak snadné ho najít.
00:10:21 Ale jdi! Každý by se pro tebe postavil na hlavu.
00:10:26 Každý možná, ale ne ten, koho chci.
00:10:33 Žádný chlap si nezaslouží, abys pro něj trpěla.
00:10:37 Ty se v mužských dost vyznáš. Asi bych tě měla poslechnout.
00:10:43 City tě vždycky podrazej, takže je lepší si chlapy držet od těla.
00:10:48 I když někdy ti závidím. Závidíš? A proč?
00:10:53 No, to světlo, co máš v očích, když mluvíš o lásce.
00:10:58 Já ani nevím, co to je. A myslím, že se to nikdy nedozvím.
00:11:04 Ty mě překvapuješ. A taky mě trochu děsíš.
00:11:09 Ale... nech to plavat. Taky jsem měla těžkou noc.
00:11:14 Hezky se vyspi, Sáro. Díky. Ahoj.
00:12:09 Co zase chce?
00:12:15 Co sis zapomněla tentokrát? Glorie! Co tady děláš?
00:12:21 Nevěděla jsem, kam jít. Nemůžu se takhle k tetě vrátit.
00:12:25 Sháněla jsem tě na klinice, ale tys tam nebyla.Pojď dovnitř.
00:12:44 Glorie, co se stalo? Srdce mi buší jako o závod.
00:12:51 Počkej, prohlídnu tě. Bože, pomoz mi!Glorie!
00:13:10 Tady Sára Segreová. Pošlete ke mně sanitku. Pospěšte si, prosím vás!
00:13:18 (Giovanna) Stráž! Stráž! Stráž!
00:13:27 Co je!
00:13:29 Promiňte, ale musím zatelefonovat svému advokátovi. Je to naléhavé!
00:13:34 No dobře, tak já vás tam doprovodím.
00:13:45 -Mně je špatně. -A komu?
-Marianna Nicotrová.
00:13:49 Tak dobře, někoho sem pošlu, aby tě odvedl na ošetřovnu!
00:13:58 Ano? Tady Giovanna.
00:14:01 Haló, kdo volá? Tady Giovanna.
00:14:04 Giovanno, odkud voláš? Musíme se vidět!
00:14:08 Sežeň komisaře Angia. Vím už, co se stalo!
00:14:12 Vzpomněla jsem si, proč jsem tehdy vešla do pokoje Letizie,
00:14:15 kde našli moje otisky! Nebyla jsem sama!
00:14:18 Giovanno, neslyším tě dobře. Giovanno!
00:14:22 Dej vědět komisaři Angiovi. Musím s ním mluvit.
00:14:25 Ano, neboj, hned mu zavolám. Spíš mi řekni, jak se máš?
00:14:30 Haló! Giovanno!
00:14:42 Přerušilo se to. Doufejme, že... Jdeme.
00:15:00 -Dobré jitro. -Dobré jitro.
-Vyspala ses dobře? -Ano, děkuji.
00:15:04 -Káva je horká?
-Ano. Ty už odcházíš?
00:15:07 -Mami, já pracuju. Zapomněla jsi?
-Já v poslední době nezapomínám.
00:15:13 Trefa!
00:15:16 -Jaké bylo to představení?
-Zajímavé. Pěkná inscenace.
00:15:21 Mrzí mě to, ale včera večer jsme měli urgentní příjem.
00:15:25 -Lhaní ti nikdy moc nešlo.
-Asi to budeme mít v rodině.
00:15:30 -Jak to?
-Ani tobě to moc nejde.
00:15:35 Kafe není horké, opera se ti nelíbila a moc ses nevyspala.
00:15:38 -Máš kruhy. Co se děje?
-Nic. Co by se mělo dít?
00:15:44 A takhle se na mě nedívej. To já se mám bát o tebe, ne naopak.
00:15:49 Něco tajíš, ale budu se tvářit, že ti věřím.
00:15:53 Ale nevěš hlavu, ty kruhy ti sluší. Tak večer nashle.
00:15:57 Dobře.
00:16:03 Tak, pane Altieri, zkusíme to s berlemi.Ano.
00:16:07 Tak, pořádně je uchopte a opřete se o ně,
00:16:10 ale na nohu zatím nestoupejte. Ano.
00:16:13 Raz, dva a tři! Udělejte pár kroků.
00:16:21 Výborně.
00:16:23 Nedá se říct, že bych byl jako gazela. A pořád mě to dost zlobí.
00:16:27 Bolestí nemůžu spát. V noci mi stoupá do hlavy.
00:16:31 To je normální. Zcela normální pooperační vývoj.
00:16:37 Teď vás to taky bolí? Ne. Řekl bych, že ne.
00:16:41 Teď se to zdá být v klidu.
00:16:44 Pane Altieri, víte, myslím, že byste moh už dneska domů.
00:16:48 Dneska? A co s těmi bolestmi?
00:16:51 Dostanete na ně prášky. Rozhodně už víc s vámi neuděláme.
00:16:56 Tedy nic, co by se nedalo udělat doma.
00:16:59 A budete hezky odpočívat. Doma si neodpočinu, pane profesore.
00:17:03 Pacienti, telefony, závazky. Jsem v jednom kole.
00:17:08 Buďte rád, aspoň se nenudíte. Vy taky žijete sám.
00:17:14 Jste velmi sám, že je to tak, pane profesore?
00:17:19 To je moje osobní věc. Ne, promiňte, to jsem nechtěl.
00:17:25 Ale neviděl jsem u vás snubní prstýnek.
00:17:29 A tak jsem si vydedukoval, že nejste ženatý.
00:17:32 Víte, já žiju sám a není to snadné.
00:17:37 A s tak pochroumanou nohou se na to necítím, vrátit se domů.
00:17:42 Co kdybych něco potřeboval? No jistě, být sám není pěkné.
00:17:48 A za těchhle podmínek... Tak já jdu. Na shledanou.
00:17:53 A navíc se tady na téhle klinice člověk nenudí.
00:17:56 Včera jsem asi vyrušil nějakou pěknou zábavu.
00:18:00 Ano, prý tu byla malá oslava, večeře na ošetřovně, ano.
00:18:05 Vynikající kuře tandoori. Opravdová lahůdka.
00:18:10 Sestřička byla moc hodná, dala mi trochu ochutnat.
00:18:14 Škoda že jste tu nebyl. Přišel jste o něco skutečně moc hezkého.
00:18:22 No, jistě ještě bude příležitost. Tak tedy na shledanou.
00:18:29 Pane profesore!
00:18:34 Tak tedy můžu zůstat ještě pár dnů?
00:18:38 Pane Altieri, dělejte, jak myslíte.
00:19:08 (zvoní mobil)
00:19:11 Ano, prosím? Ahoj. Zapomněl jsi na mě?
00:19:15 Prosím tě! Předběhla jsi mě, zavolal bych ti sám.
00:19:19 Ale to je milá zpráva do začátku dne. Já... včera jsem tě sháněla.
00:19:26 Víš co? Já mám ještě lepší zprávu.
00:19:29 Už mám finanční plán, jak ušetřit peníze tvému svěřenci.
00:19:33 A konečně si přijdu na své peníze i já.
00:19:36 Á, to je skvělé. Poslyš, schůzka u notáře má být zítra.
00:19:41 Myslím, že bychom se mohli sejít před tím a projít si všechno,
00:19:45 jestli nám něco neuniklo. Jsi velice obezřetná.
00:19:48 To mám asi v povaze. Nezajdem někam na dobré jídlo?
00:19:53 Odpoledne jsem volná. Dneska to bohužel nepůjde.
00:19:58 Aha. Tak to bychom mohli zajít na kafe. Kde jsi teď?
00:20:03 V kanceláři. Ale musím tě zklamat, jak jsem říkal, mám moc práce.
00:20:08 Tak jo, dobře. Ano. Uvidíme se příští týden.
00:20:11 Ahoj. Ahoj.
00:20:26 Glorie, jak je? Měla jsi kolaps. Víš, co to znamená?
00:20:30 Nechala jsem ti dát antipsychotika.
00:20:33 Teď už ti bude líp. Cos to v noci vyváděla?
00:20:38 Sáro, neměla jsi být doma? Právě, tam mě taky našla.
00:20:42 Byla zfetovaná kokainem a nechtěla jít v tom stavu domů.
00:20:46 To je Glorie Rossiová.
00:20:49 Měla hypertenzivní krizi. Dala jsi jí sedativum?
00:20:53 Ano, situace je pod kontrolou a tep je zase normální.
00:21:01 Prosím vás, neříkejte to manželovi.
00:21:04 Lehni si. Glorie, to, co se stalo, není žádná legrace.
00:21:08 A musíme dát vědět rodině. Nesmí mě vidět v tomhle stavu.
00:21:13 No dobře. Já se jdu převléknout.
00:21:34 -Madam? -Ano?
-Můžu vám nějak pomoci?
00:21:38 -Potřebuju jednu informaci.
-Vidíte tu paní v bílém?
00:21:41 -Ano. -Ta ví všechno.
-Děkuju vám. -Není zač.
00:21:57 -Dobrý den.
-Dobrý den přeju.
00:22:00 Mohla byste mi říci, kde tady leží můj syn?
00:22:03 -Ale jistě. Řeknete mi jméno?
-Alfredo.
00:22:07 -Ano. Alfredo. A příjmení?
-Vanni. Alfredo Vanni.
00:22:11 -Alfredo Vanni...
-Ano.
00:22:14 Hned se podívám. Ne, tady ho nemáme. A kolik mu je let?
00:22:18 -Jedenáct.
-Jedenáct?
00:22:22 -Jedenáct.
-Jedenáct...
00:22:25 Babičko, kam ses poděla? Nemohl jsem tě najít.
00:22:29 -Nahnala jsi mi strach.
-Drahoušku, já tady hledám Alfreda.
00:22:33 Slepé střevo.
00:22:38 Promiňte, ale babička to má v hlavě trochu popletené.
00:22:41 A co ji tedy dát vyšetřit nějakým dobrým specialistou u nás?
00:22:45 Ne, to je věkem, začala trochu... jak bych to řekl...
00:22:49 -Trojčit?
-Ano, je to tak.
00:22:52 Ale nic vážného. Ale stejně děkuju. Na shledanou.
00:22:56 -Kdyby přece jen...
-Děkuju.
00:22:59 Babi! Babi! Babi!
00:23:11 Jestli nejsi proti, zatím bych Rossimu nevolala.
00:23:14 Radši bych s ním pak mluvila sama. Dobře. Jak chceš.
00:23:17 Ty jsi dneska nějak shovívavý. Cože?
00:23:20 Nic jsi nenamítal, hned jsi mi dal za pravdu. To se nestává často.
00:23:24 Ale to ne, Sáro. Když máš v něčem pravdu, vždycky to uznám.
00:23:29 A musím taky říct, že je mi té dívky hrozně líto.
00:23:34 Jsi samé překvapení. Ale promiň, já to nechápu.
00:23:39 To se jen tak ovládám a jsem tak chladný? Takový ti připadám?
00:23:44 Ne, mně ne, ale ty sám děláš všechno, abys tak vypadal.
00:23:48 Podle mě jsi sentimentální, citlivý a rád se trápíš.
00:23:54 Já bych řekl, že jsem si svou dávku trápení už užil.
00:23:58 A proto jsem se asi dost obrnil, já vím.
00:24:01 Takhle přijdeš o to nejlepší ze života.
00:24:05 Víš, myslím si, že láska a vášeň nakonec nejsou tak důležité.
00:24:12 Zjistil jsem, že se dá žít i bez toho.
00:24:16 Zvláštní. Jako bych slyšela mluvit svou sestru.
00:24:19 Počkej, promiň, jak to myslíš? Od kdy se z tebe stal cynik?
00:24:26 Ahoj, Tilly. Nechceš jít s námi na kafe?
00:24:35 Sáro, co je jí? Nevím.
00:24:58 Sergio...Tilly, měli bychom se mrknout na včerejší výkazy.
00:25:03 Jak se má Giovanna? Giovanna...
00:25:07 Ano. Giovanna. Jak ti připadala? No, není v lehké situaci,
00:25:11 ale je to žena, kterou hned tak něco nezaskočí.
00:25:14 Rozhodně doufám, že se ta situace co nejdřív vyřeší.
00:25:18 Není dobrá pro nikoho, tím méně pro Life.
00:25:22 Je třeba rozhodnout spoustu věcí, co nepočkají.
00:25:25 Bez jejího vedení je všechno mnohem těžší.
00:25:28 Prozatím postačí, abys mi tohle podepsala.
00:25:31 A musíme mluvit s Diegem, jestli... Promiň, promiň, Sergio.
00:25:36 Promiň. Musím na chvilku ven. Tak já přijdu pozdějc.Promiň.
00:25:48 A nakonec nás tam bylo dvacet, všechen personál.
00:25:52 A tady je Sára. Zeptej se jí, jaká byla ta večeře?
00:25:55 -Jaká byla včera ta večeře?
-Ale... co ty tady ještě děláš?
00:25:58 Asi bez vás nedokážu být. A doma se můžu ukousat nudou.
00:26:02 Jen se přiznej. Doufala jsi, že bude oběd jako včerejší večeře.
00:26:06 I Altieri mluvil o kuřeti tandoori. Altieri?Ano.
00:26:10 Samia mu donesla kousek ochutnat. Teda!
00:26:13 Rozhodně jste přišli o moc. Doufejme, že vám to stálo za to.
00:26:17 Stálo to za to?
00:26:20 Promiň.Pardon. Promiň. Antonio, počkej, prosím tě.
00:26:24 -Jaká byla knížka?
-Knížka? -Včera sis chtěl číst.
00:26:29 Jo tak, knížka! Nic moc. Musím říct, že ani večer nestál za moc.
00:26:36 -Jsi unavený?
-Ne, jenom pitomec.
00:26:40 Měl jsem zůstat s vámi. Jeden džus.
00:26:45 Domenico, něco tě trápí. Pověz, o co jde.
00:26:51 Aldo, už ses někdy cítil jako korunovaný blbec?
00:26:54 Ne. Ale jo, jasně že jo.
00:27:01 Je to jako jet rychle a muset prudce zpomalit.
00:27:05 A nic z toho, co sis myslel, v co jsi doufal, se nestane.
00:27:10 A nakonec jsi zase na začátku. Jen o něco osamělejší a smutnější.
00:27:14 A s tím vším, co se ti zmítá v nitru, si už nevíš rady.
00:27:18 A vztekáš se, protože ten cit je tak opravdový a krásný,
00:27:23 a je škoda, že přijde vniveč.
00:27:30 Ano. Taky jsem se už cítil jako hlupák.
00:28:04 Vy taky na někoho čekáte? Ne, já už na nikoho nečekám.
00:28:11 To já mám tady na klinice syna. To mě mrzí. Něco vážného?
00:28:21 Ale ne, jen maličkost. Slepé střevo. Trpěl tím už jako malý.
00:28:29 Jak já ho ráda držela v náručí.
00:28:33 Už jste někdy chovala dítě v náručí? Krásný pocit, viďte?
00:28:43 Říká se, že s věkem se na všechno zapomene.
00:28:47 Ale to není pravda. Říkají, že si vymýšlím.
00:28:55 Jenže když děti odejdou, člověk se cítí tak sám.
00:29:02 Dělá se spousta hloupostí.
00:29:05 Já to říkala vnukovi, ale kdepak, ani to neposlouchá.
00:29:10 Je to pravda. Dítě drží člověka při životě.
00:29:16 Vidíte, souhlasíte se mnou. Jste moc sympatická. Ano.
00:29:28 -Babi, měla jsi mi říct, kam jdeš.
-Ale jdi, jsem přece tady.
00:29:32 Paní Vanniová, víte, že jsme vás hledali všude?
00:29:36 To je k neuvěření. Ale... kam ji vedete?
00:29:40 -Podívá se na ni doktor Meunier.
-Meunier?
00:29:43 -Ano. Vyhovuje vám to tak?
-Ale ano, jak by ne.
00:30:20 Já vím. Slíbila jsem, že toho nechám. Ale nedokážu to.
00:30:27 Mám u sebe vždycky trochu koksu.
00:30:30 Schovávám ho v koupelně v lékárničce.
00:30:34 Jsem po něm klidnější. Ale ten večer mi došel.
00:30:41 A už jsem nemohla dál. A tak když malá usnula, šla jsem ven.
00:30:48 Manžel byl doma? Ten není doma nikdy.
00:30:52 Nechala jsem malou s tetou Clotildou.
00:30:56 Víš, včera byl večírek v jednom z těch míst,
00:31:00 kde kokain nikdy nechybí. Řekl mi o tom jeden kamarád.
00:31:06 A tak jsem tam šla. Říkala jsem si, jen si šňupneš,
00:31:10 a když tak si trochu koupíš a vrátíš se domů k malé.
00:31:16 Jenže... Glorie, co se stalo?
00:31:31 Přišla jsem do toho lokálu. Byla tam spousta lidí, víno, hudba.
00:31:39 Pak mě někdo zavedl na záchod. Dával mi pořád šňupat koks.
00:31:49 A přitom mě osahával. Já mu v tom nebránila.
00:31:57 Ani ti neřeknu, o koho šlo.
00:32:04 Ale mně to bylo stejně fuk.
00:32:10 Viděla jsem jen jedno, tu fůru koksu a on mi ho dával pořád dál.
00:32:22 Netuším, jak dlouho jsem tam zůstala.
00:32:30 Najednou jsem se ocitla na ulici. Sama. A bylo ráno.
00:32:38 Proč jsi přišla za mnou?
00:32:47 Protože jsi jediná, komu mám odvahu se podívat do očí.
00:33:01 Děkuju, Antonio, ale já nechci tvou pomoc.
00:33:05 Nepotřebuju ničí pomoc. Tilly... Tilly, počkej!
00:33:09 Vlastně se ani tak dlouho neznáme, ale každý si potřebuje vylít srdce.
00:33:14 A co bych ti ještě měla říct? Nestačí to, co jsem ti vyprávěla?
00:33:18 Udělala jsem strašlivou chybu. A v mém věku! Ježíši!
00:33:23 Člověk se nepoučí, pořád chybuje! Ne, ty jsi nechybovala.
00:33:27 Edoardo tě jistě miluje. Jenomže muži někdy jednají dost neuváženě.
00:33:32 A bohužel často slabošsky podlehnou. Chápeš?
00:33:35 Je to všechno směšné! Jeho lži, moje žárlivost.
00:33:42 Jen jsem myslela, že můžu žít zas normálně. Jsem tak hloupá!
00:33:47 Ne, Tilly, ty nejsi hloupá. Ne, Antonio.
00:33:51 Když ti umře dítě, už nic nejde normálně.
00:33:56 Všechno jsou jen fantazie, iluze.
00:33:59 Ale ty jsi to dokázala překonat. Vždyť já jsem utekla!
00:34:05 Z domova, od života, od vzpomínek!
00:34:10 A člověk nemůže skoncovat se svou minulostí.
00:34:16 Stejně tě jednou dostihne. Tilly!
00:34:37 Já bych doporučil hospitalizaci. Pár dnů si tu poležíte,
00:34:40 vyšetříme vás a pak půjdete zase domů klidnější.
00:34:44 Ale já jsem klidná. Nemůžu tu zůstat, mám doma spoustu práce.
00:34:48 Nebojte se, madam. Jen vám uděláme pár odběrů
00:34:52 a pak vás propustíme. -Vážně?
-Nebude vhodné propustit ji hned.
00:34:57 A kdyby z výsledků něco vyplynulo, hned bychom vás zavolali.
00:35:02 Ano, ale tady u nás bychom vás vyšetřili ve větším klidu.
00:35:05 Ale prosím vás, proč tolik chcete, abych tu zůstala?
00:35:10 Z opatrnosti, madam, jen z opatrnosti.
00:35:14 Z opatrnosti! A vy si myslíte, že se mi něco stane?
00:35:18 V mém věku? Já chci jenom za svým synem, víc nic.
00:35:24 Alice, uděláme paní Vanniové odběry a pošleme ji domů.
00:35:29 -Ano. -Babi, za chvíli jsme doma.
-Kdyby tak! Podej mi kabelku.
00:35:37 Jsem rád, že tě tu vidím. To je překvapení.
00:35:40 -Výměna služeb.
-Ale ten večírek byl fajn, viď?
00:35:51 -Všechno v pořádku?
-Ano, v pořádku, děkuju.
00:35:55 To jsem ráda.
00:36:21 Dobrý den, paní Mediciová. Dobrý den.
00:36:24 Dobrý den, Giovanno. Dobrý den, pane doktore.
00:36:28 Potřebuju s vámi mluvit. Proto jsme přišli.
00:36:31 Komisař Angio a soudce Marchi mají velký zájem všechno objasnit.
00:36:35 Posaď se. Ne, děkuju, sedím celý den.
00:36:39 Tak tedy povězte, je něco nového? Váš advokát něco naznačoval.
00:36:43 Ano, vzpomněla jsem si, proč jsem vešla do pokoje Letizie Morettiové.
00:36:50 To ráno mě propustili a ještě jsem byla trochu mimo sebe.
00:36:53 Slyšela jsem křik z vedlejšího pokoje. Tak jsem se tam šla podívat
00:36:58 A potkala jsem doktora Sensiho. Pak jsem uviděla doktora Santiho,
00:37:01 jak se snaží uklidnit Renza Morettiho, který křičel,
00:37:05 protože jeho ženu převezli na intenzivní péči.
00:37:08 Nato všichni tři v hádce odešli a já pocítila lehkou slabost,
00:37:12 a tak jsem si sedla na postel. Kde jsme našli vaše otisky.
00:37:17 Ano, asi jsem se rukou opřela o pelest, nevím.
00:37:21 Byl v pokoji ještě někdo? Ne, v tu chvíli jsem byla sama.
00:37:25 -Určitě? -Dobře si to rozmyslete, paní Mediciová.
00:37:30 Takhle si to pamatuju. Dobře.
00:37:45 Poslyšte, pane kolego, tentokrát jste to doopravdy přehnal.
00:37:50 -Co se vám na tom nelíbilo?
-Nelíbí se mi vaše chování.
00:37:54 Neposloucháte kolegy a nemáte respekt k pacientům.
00:37:58 Podle mě respekt k pacientům nemáte vy, pane kolego.
00:38:02 Ta žena potřebuje léčbu, musí být hospitalizována!
00:38:06 Kdybychom tu ženu tady drželi proti její vůli,
00:38:09 ztratila by zbytek orientace, který ještě má. A vy to víte.
00:38:13 -Nebo aspoň byste to vědět měl.
-Dejte si pozor na to, co říkáte!
00:38:17 Nebo jinak? Co se stane?
00:38:20 Naznačil jste, že své pacienty nerespektuju.
00:38:23 To je vážné obvinění. Mohl bych to nahlásit.
00:38:26 Pane kolego, dělejte si, co chcete.
00:38:30 Ale nechte mě laskavě na pokoji, abych mohl dělat svou práci.
00:38:35 Přesně to bych chtěl dělat taky, Meuniere, svou práci.
00:38:50 To, na co jste si vzpomněla, je důležité.
00:38:54 Myslíte, že vám doktor Sensi potvrdí vaši verzi?
00:38:58 Pevně doufám, že ano.
00:39:01 -A dosáhneme domácího vězení.
-No, nespěchejte tak, pane doktore.
00:39:06 Ale je to pravděpodobné. Nicméně vás musím upozornit,
00:39:09 že atmosféra na klinice v tuhle chvíli není z nejlepších.
00:39:13 Co tím chcete říct, pane komisaři? No, ta úmrtí, vaše zatčení,
00:39:17 my policisté, kteří jsme se vetřeli prakticky na všechna oddělení.
00:39:21 Lékaři a veškerý personál se cítí ohroženi, panuje nervozita.
00:39:26 To všechno způsobil někdo, kdo mě chtěl vyřídit.
00:39:30 Uvažujete jako profesor Corradi. On je taky přesvědčený,
00:39:34 že vrah je přímo na klinice.
00:39:37 Někdo, kdo zdánlivě bez motivu chodí a vraždí nevinné lidi.
00:39:43 Motiv tu je. Zničit nás všechny a potom se zmocnit kliniky.
00:39:50 To nebude snadné dokázat.
00:39:58 Proč se trochu neopaluješ? Mám rád opálenou pleť.
00:40:03 No tak, přece nemůžeš trávit všechny dny takhle!
00:40:08 A co bych měla dělat? No co já vím!
00:40:12 Například uspořádat své věci v domě, starat se o zahradu.
00:40:16 Je tisíc věcí, co se dají dělat.
00:40:19 Já nejsem tvoje manželka, to si dobře pamatuj.
00:40:23 Jsme spolu, protože máme jeden cíl, kterého zatím nebylo dosaženo.
00:40:28 Nemysli si, že se mě tak snadno zbavíš. Všechno, co jsem dělal,
00:40:32 jsem dělal i pro tebe. Abych viděl tvůj úsměv.
00:40:35 Ty chceš vidět můj úsměv? Tak zařiď, aby bylo po té ženské.
00:40:40 Hned! Mám už dost čekání.
00:40:52 To ji přejde, tati.
00:41:01 Dále.Měl bys minutku? Potřebuju s tebou mluvit.
00:41:05 Ano, jistě. Pojď dál.
00:41:09 Myslel jsem, že se tady Beatrice trochu rozptýlí.
00:41:13 O ni se neboj. Měl bys to nechat plavat.
00:41:16 Já nikdy nic nenechám plavat, to bys měl vědět.
00:41:20 To je pravda. Ale vždycky to tak nebylo.
00:41:24 -Co tím chceš říct?
-O mámu ses nikdy nestrachoval.
00:41:27 Jak s tím souvisí tvoje matka? To je minulost.
00:41:32 Pro mě to není uzavřená kapitola. Je to moje matka!
00:41:36 Byl jsi ještě malý! A ona ani neváhala a opustila nás.
00:41:40 Docela klidně. Před rodinou dala přednost jinému.
00:41:44 A tys ji nechal odejít jen tak, co? Nic jsi neudělal!
00:41:48 Ani prstem jsi nepohnul! A vůbec, jak je možné,
00:41:51 že za celé ty roky neměla chuť mě vidět? Něco se o mně dozvědět?
00:41:56 Chtěla s minulostí skoncovat. Byla už taková. Myslela jenom na sebe!
00:42:01 Ale to jsi mi vykládal ty, tati!
00:42:05 Spokoj se s tím, co víš, a už na to nemysli.
00:42:09 -Je to minulost, a uzavřená.
-Jistě.
00:42:13 Ty nenecháváš věci nedodělané. Viď, tati?
00:42:31 Dále!
00:42:33 Tilly! Diego!
00:42:38 Mluvil jsem s Antoniem. Mrzí mě to.
00:42:42 Já mu říkala, že nic nepotřebuju.
00:42:51 Dneska se mi nic nedaří. Pojď chvilku ke mně, Tilly.
00:43:00 Diego!
00:43:28 Výborně, děvčata, díky. Přestávka na oběd.
00:43:31 Sejdeme se za hodinu, ano?
00:44:20 Ludovico, my budem v kavárně za rohem. Co ty? Přijdeš za námi?
00:44:25 Ne, musím něco vyřídit. Uvidíme se pak.
00:44:29 Dobře. Tak zatím, ahoj!
00:44:46 Takže ses dneska v noci vrátila domů?Ano.
00:44:51 Ale kdybych tam radši nešla.
00:44:55 Jako by se tam na mě všechno zřítilo. Věci, hlasy.
00:45:09 Víš, Diego, fakt je, že tohle všechno by se nestalo,
00:45:14 kdyby tu Massimo ještě byl. Možná máš pravdu.
00:45:19 Totiž... ne vždycky je všechno tak, jak bychom chtěli.
00:45:27 Nicméně Edoardo byl pro tebe důležitý.Ano, jistě.
00:45:31 Kdo ví, třeba zase jednou bude.
00:45:35 Jsou tu jiné věci, důležitější,
00:45:39 na které musím teď myslet. Je tu Life, Giovanna...
00:45:44 A pak... pak si musím udělat pořádek v životě.
00:45:49 (zvoní telefon) Vezmi to, prosím tě.Ano.
00:45:59 Prosím.Tady Edoardo. Chtěl bych mluvit s Tilly.
00:46:03 Edoardo, tady Diego.
00:46:06 Lituju, ale v tuhle chvíli s tebou nemůže mluvit.
00:46:09 Prosím tě! Co mám teda dělat?
00:46:12 Chci s ní mluvit, vysvětlit jí to. Říkám ti, že to nejde, je mi líto.
00:46:17 Na shledanou.
00:46:32 Překlad: Kateřina Vinšová Dialogy: Eva Štorková
00:46:39 Skryté titulky: Václav Píbl, Česká televize 2008
|
Pro všechny příznivce italské ságy z prostředí římské soukromé kliniky Life vysílá ČT již osmou řadu tohoto populárního seriálu. Setkáme se v ní znovu se všemi protagonisty řady sedmé, zejména s instrumentářkou Giulií Donattiovou a primářem Antoniem Corradim, jejichž komplikovaný vztah nezadržitelně spěje k nečekanému rozuzlení, na němž má samozřejmě velkou zásluhu Antoniův bratr Paolo. Na kliniku Life přibudou nové lékařské i ošetřovatelské posily a situace renomovaného zdravotnického zařízení se zdá být víc než nadějná. Zvlášť poté, co se klinika dostala zpátky do rukou pravého vlastníka – Giovanny Mediciové. Césare Gómez se však nevzdává a jeho plán na zničení kliniky je přímo ďábelský, zejména když spojí své síly s další pomstychtivou osobou Beatricí Balliovou, která si vytkla za cíl zničit život Denise Nascimientové. Na klinice se začínají dít podivné věci, nevysvětlitelná úmrtí několika pacientů na stejný vir hepatitidy B vždy ve chvíli, kdy již byli téměř vyléčeni, se pro kliniku, Giovannu i Antonia stávají pomalu noční můrou. V životě Antonia se objeví další žena – gynekoložka Sára Segreová, jíž kdysi zachránil život transplantací srdce své bývalé ženy Marielly. Tilly, těžce se vyrovnávající se smrtí milovaného Massima, nachází útěchu ve vztahu s Eduardem de Nittis, kaleným jen těžce skrývanou nenávistí sestry Costanzy… Giuseppe Ansaldi se po celkové ztrátě paměti zkouší za pomoci Giovanny a Tilly pomalu orientovat v životě kolem sebe. Cristinu, která se mu představí jako Daniela, však potká bez nich a tak dojde k tomu, že se nic zlého netuše znovu zamiluje do ženy, která mu v životě tak ublížila… Na závěr snad jen dodejme, že osudy protagonistů, které nezvykle přesahují rozměr jedné řady seriálu, dospějí s koncem této osmé, velmi dramatické 54dílné série k závěru. |
