Italská sága z prostředí římské soukromé kliniky (2005). Hrají: W. Nudo, S. Sardoová, P. Pitagoraová, G. Pambieri, D. Boccardoová, L. Batistaová a další. Režie Tomaso Sherman a Ruggero Deodato
00:00:02Česká televize uvádí italský seriál
00:00:05OKOUZLENÍ VIII. řada, 3. část
00:00:10modrá
00:00:13žlutá
00:00:17modrá
00:00:20zelená
00:00:23bílá
00:00:26zelená
00:00:30zelená
00:00:33žlutá
00:00:36žlutá
00:00:39žlutá
00:00:42žlutá
00:00:46bílá
00:00:49žlutá
00:00:52žlutá
00:00:55žlutá
00:00:59žlutá
00:01:02zelená
00:01:05bílá
00:02:51-Teto, není ti něco?
-Ne, miláčku, je mi dobře.
00:02:56-Tak proč teda pláčeš?
-Jsem jenom trochu unavená.
00:03:05-Kde je babička?
-Šla pryč.
00:03:08-To tě tady nechala samotnou?
-Tak co bude s těmi úkoly, Giado?
00:03:13-Á, je tady Bruna.
-Ano, já Giadu hlídám.
00:03:18Liliana musela narychlo odejít, tak mě požádala,
00:03:22abych na ni trochu dohlídla. Zrovna jsme dělaly úkoly.
00:03:25Běž si je honem dodělat a potom ukážeme sešit tetě Giulii.
00:03:30-Děkuju ti, Bruno.
-Není zač, jsme přece sousedky.
00:03:34Ale ty vypadáš unaveně.
00:03:37-No, už jsem zažila lepší dny.
-Však se zase vrátí. -Doufejme.
00:03:42Určitě, děvče. Jestli mě budeš potřebovat, budu doma.
00:03:46-Děkuju ti za všechno, Bruno.
-Nemáš vůbec zač.
00:03:49-Mimochodem, nevíš náhodou, kam šla máma? -Ne.
00:03:53Ale jestli jsem dobře rozuměla, šla si promluvit s nějakým Paolem.
00:03:58Ano, ano, s panem Paolem.
00:04:06(muž) Mám to za pár, hned první den to roztočím.
00:04:15Dej mi sem cígo!
00:04:36-Ty jsi Soilo Jovack, že jo?
-A ty jsi kdo?
00:04:40Na tom nezáleží.
00:04:42-Tak v tom případě laskavě padej.
-Mám ti vyřídit důležitej vzkaz.
00:04:47Vážně? A jakej vzkaz?
00:04:50Tenhle!
00:04:54To je vzkaz od Cesara Gomeze.
00:04:58Co se stalo? Co udělal?
00:05:01Líbí se ti to, co? Ty hajzle, líbí se ti to?
00:05:09Všichni do cel! Rychle! Pohyb! Do cel! Padejte!
00:05:18-Co ti udělal, Cicalo?
-Nic, byl mi nesympatickej.
00:05:23-Dělej! Hejbni sebou!
-Pomalu, pomalu...
00:05:54Prosím? Ahoj, Paolo.
00:05:57Giulio! Rád tě slyším. Nemůžeš beze mě být, co?
00:06:01Prosím tě, nemám náladu na legraci. Tak co teda chceš?
00:06:05Moje matka jede k tobě. Ona už mě dávno přestala bavit.
00:06:10Ne, Paolo, prosím tě, ať ti máma řekne cokoliv, ty...
00:06:14Co? No co já? Á, už rozumím.
00:06:21Tvoje matka ví skoro všechno, ale neví o nás, že ano?
00:06:26Ne, to neví. A prosím tě, Paolo, ať ti řekne cokoliv,
00:06:29neříkej jí, co se stalo.
00:06:34Haló?
00:06:41Haló? Paolo?
00:06:44Je mi líto, to bude nějaký omyl. Na shledanou.
00:06:58Co tady chceš, Liliano? Už tě hledám několik dnů.
00:07:02Musíš mi něco vysvětlit. Já ti nemusím nic vysvětlovat.
00:07:06Jak to, že ne? Co to říkáš? Říkám jen, že jsi poslední člověk,
00:07:10který má právo sem přijít a dávat mi tady nějaké lekce z morálky.
00:07:16Já tě měla ráda jako vlastního syna!
00:07:19A byla bych udělala všechno, abys byl šťastný.
00:07:22Dala jsem ti veškerou svoji důvěru! Ne, ty jsi mě využívala!
00:07:26Šlo ti jen o to, aby Giulia nechala Antonia.
00:07:29A já jsem tu hru hrál s tebou.
00:07:33Takže pokud teď jde o nás dva, tak jsme si kvit.
00:07:39Já husa!
00:07:42Husa hloupá, že jsem se celou tu dobu nechala tak podvádět!
00:07:46Jak jsem jen mohla udělat takovou chybu!
00:07:50Ano, to je přesně ono. Udělala jsi chybu. A víš proč?
00:07:54Protože lidi dělají chyby. Tys udělala chybu a já taky.
00:07:58A víš jakou? Když mi Luisa přišla říct, že je těhotná,
00:08:01byl jsem kluk, vyděsil jsem se, a tak jsem utekl!
00:08:12Zasloužím si to. Udělala jsi dobře.
00:08:19Ublížil jsem Luise a Giadě, mé dceři.
00:08:30Nezkoušej to!
00:08:34Paolo, nezkoušej do toho zatahovat Giadu, nemáš na to žádné právo!
00:08:39Právo? Já k ní mám povinnost! Je to přece moje dcera!
00:08:45A já ji připravil o lásku, o pevné místo na světě.
00:08:49To vše jsme jí dávaly my, rozumíš? Já, Giulia i její matka,
00:08:53do svého posledního dechu! Ale bohužel tady Luisa už není.
00:09:00To dítě přišlo o matku a nikdy nepoznalo otce. To je příliš.
00:09:06To je pro tak malé dítě příliš. Přestaň chodit kolem horké kaše
00:09:10a řekni rovnou, co chceš dělat.
00:09:14Myslím, že je načase, abych na sebe vzal odpovědnost.
00:09:20Uznám Giadu za vlastní. Uvědomuješ si, co by to znamenalo?
00:09:29Ty to máš dobře vymyšlené, že? Já tě moc dobře znám!
00:09:33Protože ty by ses jistě nezastavil jenom u toho!
00:09:41Má dcera mě potřebuje.
00:09:47Žije se mnou a s Giuliou! My jsme její jediná rodina.
00:09:53Jediná rodina, kterou to dítě kdy mělo. Nemůžeš nám ji odvést pryč!
00:09:58To taky ale nemám v úmyslu. Vůbec.
00:10:02Giada už příliš trpěla. Nechci jí nic brát.
00:10:08Myslel jsem si, že bych spíš já mohl žít u vás.
00:10:13No představ si to, nebylo by to krásné?
00:10:17Co má zase znamenat ta nenadálá chuť dělat otce? Co?
00:10:22No jistě, ty nechceš Giadu, ty chceš Giuliu, že ano!
00:10:28Ona ti má sloužit jako nástroj pomsty Antoniovi!
00:10:33Dej si pozor, Paolo. Já ti nedovolím, abys jim dál ubližoval,
00:10:37ani Giulii, ani Giadě!
00:10:41A co uděláš?
00:10:44Zkus to a zjistíš, čeho jsem doopravdy schopná.
00:10:49Nepodceňuj mě, Paolo!
00:10:52A přestaň už s těmi svými rodinnými pomstami!
00:10:56Těšilo mě.
00:11:05Hm, Soilo, my dva si toho musíme ještě hodně říct.
00:11:10-Komisaři... -Gaetano! Musíme zařídit výslech Soila Jovacka.
00:11:15-Potřebujeme povolení soudu.
-Jovack nebude mluvit.
00:11:18-To se ještě uvidí.
-Ne, komisaři, zabili ho. -Cože?
00:11:22Jo. Teď volali z věznice. Jovacka někdo oddělal.
00:11:33Řekni jim, ať se ničeho nedotýkají, dělej!
00:11:40-Francesco, zavolej vězeňskou službu, ať na nic nesahají. -Ano.
00:11:57-Tak dobře, děkuju vám.
-Přesně tak to bylo.
00:12:02-Nic jiného vám k tomu neřeknu.
-Děkuju.
00:12:06Tak co, jak se to stalo?
00:12:09Udělal to jistý Salvo Viestri, říkají mu Cicala.
00:12:14Přiblížil se během vycházky k Jovackovi.
00:12:18-Než mohli dozorci zasáhnout, už bylo pozdě. -Co ten Viestri?
00:12:22Zadrželi ho a je na samotce. Zrovna vyšetřujou, jak si mohl opatřit nůž
00:12:27Ve věznici si seženeš, co chceš. Stačí znát ty správné lidi.
00:12:34Skončil jako nějaký obyčejný zločinec.
00:12:38Kdyby byl jen tak obyčejný zločinec, tak by ještě žil.
00:12:41-Mrtví nepromluví.
-Bohužel.
00:12:45Kdo ví, kdo ho nechal oddělat.
00:13:08Opatrně!Co tady máme? Lorenza Ferentiová, 26 let,
00:13:13učitelka na základní škole. Udělalo se jí špatně při vyučování.
00:13:17Stěžovala si na dýchací obtíže. Během převozu nám zkolabovala.
00:13:22Teď má horečku 41 stupňů. Životní funkce jsou slabé.
00:13:26Antonello! Ano?
00:13:28Hemochrom na rozbor a rentgen hrudníku. Na sál, rychle!
00:13:45-Dělej! -Co do mě strkáš?
-Sedni si!
00:13:51Salvo Viestri, řečený Cicala.
00:13:55-Děkuju za vyvenčení, komisaři.
-Nech si ty vtipy!
00:13:59-To nic, to nic. Sundejte mu to.
-Prosím? -Jen klid, on bude hodný.
00:14:05-Co mi taky zbejvá?
-Je to lepší?
00:14:09Ztrácíte se mnou čas. Já nic neřeknu.
00:14:12-Proč jsi zabil Jovacka?
-Hé...
00:14:16Kdo ti to poručil? A co ti za to slíbili?
00:14:21-Viestri, dochází mi trpělivost.
-Hele komisaři, klidně ji ztraťte.
00:14:25Mám už dva flastry. A každej na doživotí.
00:14:29Po dnešku budou určitě tři. Z basy se už stejně nedostanu. Že ne?
00:14:33-Tak co na tom vyděláš?
-Nebojte se. V base se dá žít dobře
00:14:39A ty, kterým jsem pomoh, mi budou vděčný, ne?
00:14:44-Za tvoje mlčení ti tu zařídí slušný život. -Jo.
00:14:48Podle mě existuje jednodušší a levnější způsob,
00:14:52jak někomu zavřít ústa.
-Vědí, že já nepromluvím.
00:14:56Nojo, ale někdo by jim mohl namluvit opak.
00:15:00Viestri promluvil, všechno řekl. Však víš, jak to chodívá.
00:15:04-To nemůžete udělat, oni mě sejmou!
-Promluv a my tě ochráníme.
00:15:09Nemůžu nic říct, komisaři. Nepřežil bych to.
00:15:13Víte, mrzí mě to, fakt mě to mrzí.
00:15:19-Odveďte ho do cely.
-Jo, výborně, odveďte mě do cely.
00:15:25Tak vstávej!
00:15:30Na shledanou, komisaři!
00:15:35Tak pohyb, pohyb!
00:15:46Saturace pořád klesá.
00:15:49Má plné plíce tekutiny, nedokáže absorbovat kyslík.
00:15:52Zázrak že ještě dýchá. Provedeme drenáž. Rychle.
00:16:10Posaď se.
00:16:16To není žádný soud, nejsou tady soudci, ale jen lékaři jako ty.
00:16:22Nikdo tě nechce soudit. Nepleť se. Snad víš, proč jsme tu.
00:16:27Ano, protože lékařská komora chce přezkoumat tvoje jednání,
00:16:32pokud jde o smrt toho pacienta.
00:16:36Byla to nehoda, byl jsi osvobozený. V trestním řízení ano,
00:16:41ale tady je to jiné. Tady jde o profesionální selhání.
00:16:45Jestli mě vyškrtnou z komory, tak jsem jako lékař skončil.
00:16:49-Uvidíš, že to dobře dopadne.
-Alessio Fiore, začneme.
00:17:07Je to lepší. Saturace stoupá. Dobře. Antonello, dáme antibiotika
00:17:158 miligramů kortizon intravenózně a monitor každou půlhodinu.
00:17:20Dokázala jsi to.
00:17:33Mami!
00:17:38Mluvila jsem s Paolem. Ale proč, já...Nech toho.
00:17:42Musela jsem ho vidět.
00:17:45Hrozně jsem se bála. Nechci, abys za ním chodila, já mám strach.
00:17:50Tvoje matka něco vydrží, to snad víš.Já vím.
00:17:55A on mě strach nenažene. Giulio, Paolo mi řekl všechno.
00:18:04Co ti řekl?
00:18:10Všechno. Ke všemu se přiznal. Věděl, že je Luisa těhotná,
00:18:16když ji opustil, věděl, že on je Giadin otec, a navíc...
00:18:21Navíc? Co ti ještě řekl?
00:18:26Bojím se ti to říct. Chce uznat Giadu za vlastní.
00:18:33Cože? A proč?
00:18:38Já to nechápu. Jestli uzná otcovství,
00:18:42tak jeho postavení bude oficiální. Giada se to dozví a pak...
00:18:48On nám ji chce vzít! Toho se obávám.
00:19:01Ty někam jdeš? Polekala jsem tě?
00:19:04Ne.Promiň, měla jsem zaklepat, ale bylo otevřeno. Kam se chystáš?
00:19:09No, víš, když teď žiju tady, myslela jsem si,
00:19:13že bych si sem mohla přestěhovat pár věcí.
00:19:16A víš, jak to chodí... krabice... Jestli ti jde jen o to,
00:19:21tak se nestarej. Už jsem ti to zařídila.
00:19:24Stěhování je vždycky horor. A tak jsem zavolala jednu firmu.
00:19:29Je velmi spolehlivá. Nemusíš hnout ani prstem.
00:19:32A oni ti všechny ty krabice přivezou rovnou sem.Rovnou sem?
00:19:37No ano. Myslela jsem si, že budeš ráda.
00:19:40Ale jestli chceš, můžu to vždycky zrušit.Ne, to je v pořádku.
00:19:45Jen mě to překvapilo, víš? Chtěla jsem pár věcí vyhodit,
00:19:50než se rozhodnu, co si sem vezmu. Tak to uděláš až tady, ne?
00:19:54Probereš si to a rozhodneš se, co si necháš a co vyhodíš.
00:19:58A víš, co bude nejlepší? Uděláme to společně.
00:20:03No samozřejmě! On chce žít s námi! Se mnou...
00:20:09Já mu to nedovolím. Nedovolím mu, aby se k Giadě přiblížil.
00:20:13Nedovolím mu, aby tě odloučil od Antonia!A jak to uděláš?
00:20:17Ty nemůžeš dělat vůbec nic, mami. Nikdo nemůže nic udělat.
00:20:22To nesmíš říkat, musíš bojovat!
00:20:30Miluješ Antonia? Víc než svůj život.
00:20:34Vidíš, a když budete držet při sobě, Paolo nic nezmůže.
00:20:38On proti vám nemá žádnou zbraň, pochop to.
00:20:42Mami...
00:20:47Jdeš za Antoniem? Jdu na Life, za hodinu sloužím.
00:20:52Giulio, buď s ním, holčičko. Dej mu najevo, jak moc ho miluješ.
00:20:59Tuhle bitvu spolu vyhrajeme... my tři!
00:21:20Giulio, co tam děláš, pojď dál. Promiň, nechtěla jsem tě rušit.
00:21:25Nerušíš mě, pojď dál.
00:21:35Je všechno v pořádku? Ano, promiň.
00:21:39No tak, pořád se jen omlouváš. Já vím, promiň.Už zase?
00:21:44Antonio... Já nevím, co se se mnou děje. Hrozně tě potřebuju.
00:21:51Vždyť já tebe taky, Giulio, to snad víš, ne?
00:21:55Co jsi dělal? Něco důležitého?
00:21:59Á, ano, kontroloval jsem kartu pacientky,
00:22:02kterou jsme přijali dnes ráno, nějaká Lorenza Ferentiová.
00:22:06Co jí je?Všechno ukazuje na zánět průdušek a plic,
00:22:10má vysokou horečku, dýchací obtíže, dnes se dusila.
00:22:14Provedli jsme drenáž kvůli hrudnímu výronu.
00:22:17Co analýzy? To je právě to, co se mi nezdá.
00:22:21Nevím, ale připadá mi,
00:22:24jako by ten zápal plic byl až důsledek něčeho mnohem vážnějšího.
00:22:28Jestli někdo dokáže přijít na to, co to je, tak jsi to ty.
00:22:34Pane profesore, ta Ferentiová...
00:22:40Saturace je velmi nízká, začíná mít problémy s dýcháním.
00:22:44Pomoz mi ji zvednout.
00:22:55Plíce jsou volné, chce to intubaci, stoprocentní kyslík.
00:23:09Počkej chvíli. Co je?
00:23:14To jsou Koplikovy skvrny. Spalničky!
00:23:17Ano, to je ono. Dělej!
00:23:30Saturace se obnovila.
00:23:35Jsou tady rodiče té dívky. Řeknu jim, aby počkali, ano?
00:23:39Ne. Zjistili jsme, že se jedná o akutní formu spalniček.
00:23:43Takže antibiotika, cílená profylaxe.
00:23:47Doufejme, že není příliš pozdě.
00:23:52Vyšetřoval jsem vaši dceru. Jak je jí, můžeme ji vidět?
00:23:57Promiňte, ale dozvěděli jsme se až teď, že je Lorenza nemocná.
00:24:01Pane profesore, jak je na tom? Zatím nemohu říct žádnou prognózu.
00:24:05Je to vážné?Když ji přivezli, mysleli jsme si,
00:24:10že je to zánět průdušek a plic. Bohužel ne.
00:24:13Teď jsme zjistili, že se jedná o akutní formu spalniček.
00:24:17Nevšimli jsme si toho, protože nás nenapadlo,
00:24:20že by mohl někdo očkovaný onemocnět.Očkovaný?
00:24:24-Očkování je běžné pro každého, kdo je v kontaktu s dětmi. -Bože!
00:24:32Je přece očkovaná proti spalničkám?
00:24:37Ne. Ne, protože když byla malá, nebylo to povinné.
00:24:42A potom, když vyrostla, tak jsme na to úplně zapomněli.
00:24:46Zapomněli? Víte, jak jsou spalničky pro dospělé nebezpečné?
00:24:51Kdyby byla vaše dcera těhotná, mohla by o to dítě přijít!
00:24:54-Ne, počkejte...
-Antonio, prosím tě.
00:24:58Nařídil jsem cílenou farmakologickou léčbu.
00:25:01Imunitní obrana vaší dcery je ovšem velmi slabá.
00:25:05Uzdraví se, viďte? Její stav je opravdu velmi vážný,
00:25:10ale neztrácejme naději. Pane profesore, co můžeme udělat?
00:25:20Jen čekat. Čekat a doufat, že léky zaberou.
00:25:36Protože být lékařem, to není jen tak nějaká práce.
00:25:41Znamená to zachraňovat lidské životy,
00:25:44být konfrontován s bolestí a se smrtí.
00:25:48Především to ale znamená přijmout odpovědnost za svoji práci.
00:25:52Za všech okolností, vždycky.
00:25:58Kdo je to? Co se to děje?
00:26:02Paní, promiňte, tady probíhá jednání.
00:26:06Obhajoba diplomových prací je jinde Ne, my jsme tu správně.
00:26:10Kvůli Alessiovi Fiore. Ale myslím, že to není přípustné.
00:26:15Jednání je přístupné veřejnosti. Pokračujte, pane profesore.
00:26:19Dobře, jak chcete.
00:26:21Žádám, aby ho tato komise vyškrtla z lékařské komory
00:26:25a zakázala mu doživotně vykonávat lékařské povolání.
00:26:32Pane doktore, chcete říct něco na svoji obhajobu?
00:26:40Jestli nikdo nemá nic jiného, prohlašuji jednání za skončené.
00:26:51Promiňte, chtěla bych něco říct. Jistě, paní, prosím, posloucháme.
00:26:59Děkuji. Alessio Fiore je lékař, ale to vy už víte.
00:27:06Můj syn byl také lékař. Oba byli velcí přátelé.
00:27:13Chtěla bych vás požádat, abyste vzali do úvahy
00:27:17celý život tohoto chlapce.
00:27:20On opravdu velmi trpěl, trpěl tak, jak jen může člověk trpět.
00:27:27A upnul se na svůj lékařský plášť, na svoji vášeň k práci.
00:27:33Ano, je pravda, že uprchl. Kam ale uprchl? Do Afriky.
00:27:40Šel pracovat na místa, která si nezaslouží název "nemocnice".
00:27:45Šel léčit děti, trpící strašnými nemocemi, způsobenými hladem.
00:27:51Šel ošetřovat muže a ženy zmasakrované válkou.
00:27:57A tomu nemůžete říkat zbabělost.
00:28:02On to všechno dokázal překonat proto, že chtěl být stále lékařem.
00:28:14A já vás prosím, prosím vás, neberte mu ten jeho sen.
00:28:24Neberte těm, kdo ho potřebují, lékaře jako je on.
00:28:38-Ahoj. -Ahoj.
-Jak se máš? -Ujde to.
00:28:44-No, netváříš se moc vesele.
-Ale ne.
00:28:50Co Antonio?
00:28:53Je u Diega. Mají tam schůzku na nejvyšší úrovni.
00:28:57A ty jsi tu sama samotinká.
00:29:02-A co ty? Radost z tebe přímo čiší.
-Alessio! Mám dobré zprávy.
00:29:07-Dokonce výborné zprávy.
-Vážně? Tak povídej.
00:29:11Řeknu ti to u kávy.
00:29:16Promiňte zpoždění. Měla jsem něco neodkladného.
00:29:26Dobře, tak můžeme začít.
00:29:29Rozhodli jsme se svolat toto malé shromáždění,
00:29:33abychom si promluvili o přítomnosti a budoucnosti kliniky Life.
00:29:37Za přítomnost hovoří čísla, a proto tady máme doktora Fantiho.
00:29:42Děkuji. Kdybychom použili tuto metaforu profesora Olivarese,
00:29:46mohli bychom klidně říct, že přítomnost je lepší
00:29:50než naše očekávání. Účetní uzávěrka je v plusu.
00:29:54A kromě toho máme velmi dobrou likviditu.
00:29:57A právě proto teď chceme obohatit a rozšířit naše oddělení.
00:30:01Hledáme jednoho specialistu z chirurgie
00:30:05a jednoho z gynekologie. A chtěli bychom znát váš názor.
00:30:08No, Giovanna mi o tom už říkala, a já s tím absolutně souhlasím.
00:30:12Co ty myslíš, Antonio? Tato klinika má velký potenciál.
00:30:18Vlastně, když dovolíte, chtěl bych vám rovnou navrhnout jedno jméno.
00:30:22Tak mluv.
00:30:26Jean Meunier.
00:30:31Promiň, ale není to náš pacient? Ano. Ano, prošel ošklivým obdobím,
00:30:38ale už se ze všeho dostal. A je připraven pracovat.
00:30:42-To možná ano, ale je dost na výši?
-Proto tady mám jeho publikace.
00:30:47Ten materiál hovoří sám za sebe. Prosím, Diego.
00:30:51Endokrinologie, imunologie.
00:30:54Jsou to právě tyhle dva obory, kde klinika potřebuje posílit.
00:30:59Ano, skutečně. Vemte si, že třeba jenom nemoci
00:31:03spojené se špatným fungováním štítné žlázy v posledních letech
00:31:07narostly o 90 procent. Ano, proto si myslím,
00:31:11že Jean Meunier by nám mohl pomoci. Mám právě teď jednu pacientku,
00:31:15která trpí silným imunitním deficitem.
00:31:19Jean Meunier?
00:31:23No, dej nám nějaký čas na rozmyšlenou, ano?
00:31:32Tak prosím... Děkuji.
00:31:34Tak co? Jak jde práce? Dobře. Všichni jsou tu moc milí.
00:31:38A Giovanna je přímo anděl. To ty jsi anděl
00:31:42a tvoje holčička je andílek. Jsi fakt kámoška.
00:31:46Ale teď promiňte, musím udělat asi deset tisíc kafí.
00:31:52Tak povídej o Alessiovi.
00:31:55No, proces je u konce. A lékařská komora ho taky osvobodila.
00:32:00Takže může konečně všechno hodit za hlavu.
00:32:03Senzace! Můžete začít myslet sami na sebe.
00:32:06-No vlastně...
-Promiň, nechci se do toho plést.
00:32:10Ne, ne, klidně, to mi nevadí.
00:32:14Víš, já se snažím pochopit, co ke mně asi může cítit,
00:32:18ale nedaří se mi to. Jsem praštěná, co?
00:32:24Ne, jsi zamilovaná. A Alessio taky, tím jsem si jistá.
00:32:29Musíš mu jen dát čas, aby si to uvědomil.
00:32:33Třeba jako Antonio. Ten je zamilovaný a šťastný.
00:32:42-Ano. Asi až moc.
-Jak to myslíš?
00:32:47Že někdy je hrozně těžké naplnit očekávání.
00:32:51Pro Antonia jsem něco jako ikona, jako dokonalá žena.
00:32:56A dokonalé ženy nesmějí dělat chyby.
00:33:05Říkal jsem no comment, jasné? Napište si, co chcete!
00:33:11Novináři se ptají, kdo si objednal Jovackovu vraždu. Nakopu jim zadek.
00:33:16-Oni dělají jen svou práci.
-A já taky!
00:33:19-Myslíš, že nechci zjistit pravdu?
-Řekl jsem to jen tak. -Tak mlč!
00:33:25Nebo mi pomoz se v tom nějak vyznat.
00:33:28Dobře. Viestri, jeho vrah, drží jazyk za zuby.
00:33:31-A bude ho držet dál, není hlupák.
-Tak odkud začneme?
00:33:35Odtud. Vždycky se začíná odtud, pamatuj si to.
00:33:38Musíme se snažit uvažovat chladně.
00:33:43Takže, Jovack šéfoval skutečnému kriminálnímu impériu.
00:33:48Prostituce, hazardní hry, nezákonná imigrace, drogy.
00:33:54Přesně tak. Hromada peněz, co mohly lákat kdekoho.
00:33:57Takže tomu, kdo ho zavraždil, jde o kontrolu jeho aktivit.
00:34:01Nepochybně. Jenže dokud byl na svobodě, byl nedotknutelný.
00:34:05Jakmile se dostal do vězení, stal se pro všechny snadnou kořistí.
00:34:09Koho máte na mysli, komisaři?
00:34:16Cesare Gomez. Je dostatečně bezohledný
00:34:20a v Soilových aktivitách se dobře vyzná.
00:34:23-Riskoval by návratem do Itálie.
-To je pravda, ale nezapomínejme,
00:34:28že je posedlý pomstou Giovanně Mediciové.
00:34:33-Co uděláme? -Necháme posílit kontroly na hranicích.
00:34:37A pak budete ostře sledovat kliniku Life.
00:34:41Jestli je Gomez náš muž, bude to jeho první cíl. Jasné?
00:34:45Jistě.
00:35:03-Naložil jsi všechno?
-Ano.
00:35:12-Kam jedeme?
-Do hotelu v centru. Jako vždy.
00:35:15-Zůstanete v Římě dlouho?
-Ne, musím jen dodělat
00:35:20nějakou práci, kterou jsem předtím nestihl.
00:35:24Jedeme!
00:35:41Tak a hotovo. Děkuji.
00:35:53S dovolením... Neruším? Ne, Giovanno, pojď dál.
00:36:00Jak se máš? Slyšela jsem, že tě mají operovat.
00:36:03Nedělá mi starosti ta operace, ale to, co se stalo s Domovem.
00:36:13Všechno je zničené! Všechno! Můžeš začít znovu. Já ti pomůžu.
00:36:20Děkuji, ale cítím se v koncích. Pro mě už všechno skončilo.
00:36:28Nesmíš se tomu poddávat. Já už nemám nic, Giovanno.
00:36:33Ani práci, ani dům pro sebe a pro Michela.
00:36:36Ještě jsme tady ale my, na to nezapomínej.
00:36:39Jestli nemáš kam jít, můžeš chvíli bydlet u mě.Giovanno...
00:36:44Já mám velký dům, vzpomínáš? Budeš tam mít svůj pokoj
00:36:47a chlapec bude mít spousty zeleně. To nemůžu přijmout.
00:36:51Prosím tě, přestěhuješ se ke mně, a hotovo!
00:36:55A pak si v klidu budeš hledat nějaké bydlení.
00:36:59Diego s tím taky souhlasí. Uvidíš, že to zvládneš.
00:37:15Co je to? Kde se to tady vzalo? Budou ti moc slušet.
00:37:20Ach, Costanzo! Promiň, vždycky zapomenu zaklepat.
00:37:26Byla bych moc ráda, kdyby sis na to občas vzpomněla.
00:37:30Já vím, máš pravdu, promiň. Ne, ty promiň.
00:37:33Měla jsem moc těžký den. Ne, to já jsem udělala chybu
00:37:37a omlouvám se ti za to. Už dost omluv. Ty šaty jsou tvoje?
00:37:41Ne, tvoje.
00:37:43Myslela jsem si, že by se ti třeba mohly hodit,
00:37:46když tady nemáš všechny svoje věci.
00:37:49Jsou moc hezké, ale není to zrovna můj styl, víš, jsou...
00:37:54Padnou ti dokonale. Máš nádherný krk.
00:37:58A ta barva ti moc sluší. Je to Edoardova oblíbená.
00:38:05Uvidíme se na večeři.
00:38:54Věděla jsem, že tě tady najdu. Už mě znáš.
00:39:01A vím, že cítíš zodpovědnost za všechny svoje pacienty.
00:39:05I za Lorenzu. Nesmíš se tím trápit, udělal jsi, co jsi mohl.
00:39:09Jenomže je pořád v bezvědomí. Víš přece, že chvíli potrvá,
00:39:13než jí zaberou léky. Je to k zbláznění, nedokážu čekat.
00:39:17Antonio, jsi ten nejlepší lékař, jakého znám.
00:39:21Tak proč ji nemůžu zachránit? Pšššt, pojď sem.
00:39:25Uklidni se, Lorenza se z toho určitě dostane, hm?
00:39:32Miláčku, co bych si bez tebe počal? Myslím, že bys to v pohodě přežil.
00:39:37Ne, myslím, že ne. Víš, dnes jsem tě trochu zanedbával.
00:39:43Jak to můžu napravit? Dej mi pusu.Pusu?
00:39:49Jenom to? To se ti zdá málo?
00:39:53A co bys chtěl ty?
00:39:56Víš, chtěl bych být s tebou, daleko od všeho a od všech.
00:40:01Strávit tak aspoň jeden víkend. Ano.
00:40:05Já bych chtěla někam, kde to neznám.
00:40:09Víš, že jsem nikdy nebyla v Ponze? Ráda bych ji viděla.
00:40:26Dobrý den. Já vám to zaparkuju, profesore.
00:40:38Ahoj, Giovanno. Můžete nosit na stůl.
00:40:42Jedu včas? Jistě.Už mám hlad.
00:40:50Pečený krocan. Jako včera?
00:40:53Neměla jsem čas nakoupit. Dobře. Na, ukaž.
00:40:57Děkuji.
00:41:00Řekla jsem Denise, že může být chvíli u nás, když přišla o dům.
00:41:04Ano. Nejdřív Monica a Armando, teď zase Denisa a Jean.
00:41:08Musíš být pořád tak velkorysá? Ale ta chudinka potřebuje pomoc,
00:41:13aby mohla začít znova.
00:41:17No ovšem. Já nakonec taky.
00:41:22Co ty taky? Taky potřebuju začít znova.
00:41:31Chybíš mi.
00:41:35Giovanno, já jsem tady s tebou. Jsi tady, ano, ale jako bys nebyl.
00:41:40Nemluvíme spolu, a když už mluvíme, tak jen o práci.Od tebe to sedí!
00:41:45Nevím, jestli si uvědomuješ, jak jsme dopadli!
00:41:48Pořád sedíme na zadku, nikam večer nechodíme,
00:41:52nestýkáme se s přáteli, nic! Myslím, že to přeháníš, Giovanno.
00:41:56Nezlob se, ale já bych... já nevím, potřebovala bych asi...
00:42:01...něco jiného, nějakou emoci, něco nového, než definitivně zestárnu!
00:42:06Je to něco tak nepochopitelného?
00:42:10Lariso? Ano?
00:42:14Odneste to všechno. Vždyť jste vůbec nic nesnědl.
00:42:18Už nemám hlad.
00:42:23(někdo klepe)
00:42:31Dále!
00:42:35Á, to jsi ty. Říkal jsem ti, že se máš předem ohlásit.
00:42:40Já vím, ale myslel jsem si, že to není potřeba,
00:42:44když jsem přinesl tohle.
00:42:49Takže tržba z herny a odměna sjednaná s paní Balliovou.
00:42:56Výborně. Byla ta dáma spokojená s naší prací?
00:43:01Byla v sedmém nebi. Malinko níž než plameny, co zničily Domov.
00:43:05Člověka potěší, když se něco vydaří.
00:43:08Balliová zaplatila bez mrknutí oka. S klinikou musí mít nevyřízené účty
00:43:14Není sama. Pozvi ji sem, chci se s ní seznámit.
00:43:19-Ale proč, ještě jste ne...
-Ne, vše zařídil manžel z vězení.
00:43:24Teď je načase, abych se seznámil i s ní.
00:43:28Dobře.
00:43:41Tilly má zpoždění, zavolám ji. Ne, nech ji, třeba je unavená
00:43:47a nemá chuť večeřet.
-Ano, dobře, ale...
00:43:51Odpusťte, že jdu pozdě.
00:43:54Trvalo mi trochu déle, než jsem si oblékla tohle.
00:43:58Moc ti to sluší. Děkuji. To je zásluha těch šatů.
00:44:02A taky Costanzy, to napadlo ji. Tebe napadlo dát jí Emminy šaty?
00:44:11Tohle patřilo Emmě? Tak co? Na něco jsem se ptal!
00:44:18Ano, dala jsem jí je.
00:44:23Ale jen proto, že Tilly tu ještě nemá svoje věci. A říkala jsem si,
00:44:27že by ji to mohlo potěšit.
-Už to nedělej, prosím tě.
00:44:31To je mi líto, nevěděla jsem to. Neomlouvej se, ty za to nemůžeš.
00:44:36Moc ti to v těch šatech sluší.
00:44:39Já bych jen nechtěl, aby tě někdo do něčeho tlačil,
00:44:43nebo s tebou nějak manipuloval. Já chci milovat tebe, Tilly,
00:44:47a ne vzpomínku na svou ženu. Půjdu se převléknout.
00:45:10Můžete se posadit tady.
00:45:18Ne, raději tamhle, ano? Jak si přejete. Prosím.
00:45:30Tenhle stůl bude vyhovovat, paní? Ano, jistě, děkuji.
00:45:34Čekám ještě na přítelkyni, která by měla přijít, ano?
00:45:38Daniello! Giuseppe!
00:45:43Nechceš si přisednout?
00:45:46Tak dobře, ale až přijde Diana, přesednu si.
00:45:51Děkuji.
00:45:56Tak... jak se máš? Ujde to. Dlouho jsme se neviděli.
00:46:02Už jsem si skoro říkal, co je s mou drahou přítelkyní.
00:46:06Co by bylo? Měla jsem jen pár problémů, nic víc.
00:46:10A už dobrý? Chceš o tom mluvit? Ne. Copak to piješ?
00:46:15To je taková vynikající místní specialita, ananasový koktejl.
00:46:19Že bych ho ochutnala? Chceš ho? Dobře.
00:46:22Pane vrchní, prosím vás, ještě jeden koktejl pro dámu.
00:46:28Tak pročpak o tom nechceš mluvit? Nechci tě zatěžovat svými problémy.
00:46:35No tak dobře, já vím, že tobě se nedá říct ne.
00:46:39Hm, výborně.
00:46:46Životní funkce jsou dobré, teplota klesla, už je mimo nebezpečí.
00:46:50No to se teprve uvidí. Jak to myslíš?
00:46:58Některé akutní formy spalniček mohou způsobit meningitidu.
00:47:02A i když je Lorenza mimo nebezpečí, mohla by mít infekci.
00:47:07Tak jak budeme postupovat? Musíme jí odebrat míšní mok
00:47:12a poslat ho na rozbor. Dobře, připravím to.Dobře.
00:47:28Lorenzo, já jsem doktor Corradi. Ráno tě k nám přivezli,
00:47:33udělalo se ti špatně ve škole, vzpomínáš si?
00:47:38Musíme ti udělat jeden odběr. Bude to trochu bolet, cítíš se na to?
00:47:45Dobře. Fajn. Začneme.
00:48:07Deniso, neměla bys vstávat.
00:48:11Chci s tebou mluvit před tou operací. Dlužím ti odpověď.
00:48:14Odpověď?Na tvé pozvání. To přece nespěchá.
00:48:19Rozhodla jsem se, že přijmu, jestli to ještě platí.
00:48:23Ale samozřejmě.
00:48:26Jsem ti vděčná, i když... I když?
00:48:30I když mě děsí, že budu začínat znovu.
00:48:34Chápu tě.
00:48:38Měla jsem návštěvu, přišli za mnou skoro všichni,
00:48:42co se mnou pracují v Domově. Asi jim chybíš.
00:48:46A oni chybí mně. Proto jsem se rozhodla, že začnu znovu.
00:48:51Nechci je všechny zklamat. Nezaslouží si to.
00:48:55Výborně.
00:48:58Podívej se. Farmaceutické firmy na nás tlačí,
00:49:03abychom kupovali víc antihistaminik a léků proti bolesti.
00:49:08Antonio, je to důležité! Cože?
00:49:12Že musíme kupovat větší množství léků.
00:49:15Promiň, čekám na důležité výsledky. Můžu přijít později.Ne, povídej.
00:49:20-Výsledky analýzy Lorenzy.
-Dobře, přijdu za chvíli.
00:49:37Tady jsou.
00:49:43Spalničky sice ještě probíhají, ale vaše dcera je mimo nebezpečí.
00:49:49Ach Bože!
00:49:52Tak jste nám ji zachránil, i když ji naše hloupost málem zabila.
00:49:58Nesmíte si to vyčítat, už jste vytrpěli dost.
00:50:02Ne, můj manžel má pravdu. Udělali jsme hroznou chybu,
00:50:06že jsme ji nenechali očkovat. To je bohužel chyba,
00:50:09kterou dělá spousta lidí. Naštěstí to dopadlo dobře.
00:50:14-Můžeme ji vidět?
-Ne, ona teď musí hodně odpočívat.
00:50:18Ale můžeme tady zůstat, viďte? Jistě.
00:50:22Pane profesore...
00:50:27Děkuji. Prosím.
00:50:36To je tvoje zásluha. Ano. Mám hrozný hlad.
00:50:42Co kdybych tě pozval na sendvič při svíčkách do bistra naproti?
00:50:46Ó, nezruinuje tě to? Možná ano. Naštěstí zítra beru.
00:50:51Počkej na mě tady, skočím se převléknout.
00:51:04Paolo, co tu děláš? Antonio... Giulio...
00:51:09Chtěl jsem si s tebou promluvit, ale asi se to nehodí.
00:51:13Tak to necháme na jindy. Ne, počkej, je to důležité?
00:51:18Ano, jde o něco, co bys měl asi vědět. Myslel jsem,
00:51:24že bychom mohli zajít na oběd. Dobře, proč ne?
00:51:28My jdeme zrovna naproti do bistra. Pojď s námi.
00:51:32Ne, je to dost delikátní, radši ne.
00:51:36Proč ne, říkal jsi, že je to důležité.Jo, to je.
00:51:41Giulio, prosím tě, nevadilo by ti, kdybych šel na oběd s Paolem?
00:51:46Ne, jen jdi, uvidíme se pak. Dobře. Díky.
00:51:51Pojď.
00:51:55Děkuji ti, Giulio.
00:52:09Překlad: Hana Fialová Dialogy: Helena Čechová
00:52:16Skryté titulky: Václav Píbl, Česká televize 2007
|
Pro všechny příznivce italské ságy z prostředí římské soukromé kliniky Life vysílá ČT již osmou řadu tohoto populárního seriálu. Setkáme se v ní znovu se všemi protagonisty řady sedmé, zejména s instrumentářkou Giulií Donattiovou a primářem Antoniem Corradim, jejichž komplikovaný vztah nezadržitelně spěje k nečekanému rozuzlení, na němž má samozřejmě velkou zásluhu Antoniův bratr Paolo. Na kliniku Life přibudou nové lékařské i ošetřovatelské posily a situace renomovaného zdravotnického zařízení se zdá být víc než nadějná. Zvlášť poté, co se klinika dostala zpátky do rukou pravého vlastníka – Giovanny Mediciové. Césare Gómez se však nevzdává a jeho plán na zničení kliniky je přímo ďábelský, zejména když spojí své síly s další pomstychtivou osobou Beatricí Balliovou, která si vytkla za cíl zničit život Denise Nascimientové. Na klinice se začínají dít podivné věci, nevysvětlitelná úmrtí několika pacientů na stejný vir hepatitidy B vždy ve chvíli, kdy již byli téměř vyléčeni, se pro kliniku, Giovannu i Antonia stávají pomalu noční můrou. V životě Antonia se objeví další žena – gynekoložka Sára Segreová, jíž kdysi zachránil život transplantací srdce své bývalé ženy Marielly. Tilly, těžce se vyrovnávající se smrtí milovaného Massima, nachází útěchu ve vztahu s Eduardem de Nittis, kaleným jen těžce skrývanou nenávistí sestry Costanzy… Giuseppe Ansaldi se po celkové ztrátě paměti zkouší za pomoci Giovanny a Tilly pomalu orientovat v životě kolem sebe. Cristinu, která se mu představí jako Daniela, však potká bez nich a tak dojde k tomu, že se nic zlého netuše znovu zamiluje do ženy, která mu v životě tak ublížila… Na závěr snad jen dodejme, že osudy protagonistů, které nezvykle přesahují rozměr jedné řady seriálu, dospějí s koncem této osmé, velmi dramatické 54dílné série k závěru. |
