Existuje život po životě? Georgia Lassová v tom už má jasno. Americký seriál (2003). Hrají: E. Muthová, M. Patinkin, C. Blue, J. Guyová, C. Stevensonová a další. Režie Scott Winant
00:00:05Tak pojďme na to. Jmenuju se Georgia Lassová.
00:00:09Je mi osmnáct a jsem tamhle dole. Někde.
00:00:12Budu vám vyprávět příběh. Ne svůj, to až později.
00:00:16Tohle je prostě příběh. Můžeme?
00:00:20Bylo nebylo, nebo ještě přesněji na úsvitu časů -
00:00:23bůh s malým "b" byl zaneprázdněn tvořením,
00:00:26asi tak jako dnes děti.
00:00:29Dal Ropuše hliněnou dózu a řekl:
00:00:32"Buď na ni opatrná. Uvnitř je totiž Smrt."
00:00:35Šťastná jako blecha, aniž by postřehla,
00:00:38že pokud jde o smrt, stane se obětním beránkem,
00:00:40Ropucha slíbila, že nádobu ohlídá.
00:00:44Avšak jednoho dne potkala Ropucha Žábu.
00:00:46"Nech mě hlídat dózu smrti, nebo jak tomu říkáš,"
00:00:49prosila Žába.
00:00:51S moudrostí hodnou Nancy Reaganové Ropucha řekla pouhé: "Ne."
00:00:55Ale Žába se nedala a po dlouhém žadonění
00:00:57Ropucha ustoupila.
00:00:59"Můžeš ji hlídat, ale jenom na chviličku," řekla.
00:01:02Žába začala nadšením skákat dokola
00:01:04a žonglovala s dózou z jedný nohy na druhou.
00:01:07Žába byla pitomý nemehlo.
00:01:10"Dost!" vykřikla Ropucha, ale už bylo pozdě.
00:01:13Žába dózu upustila a ta spadla na zem.
00:01:16Když se roztříštila, Smrt vyvázla ven.
00:01:20Od tý doby musí všechno živý umřít.
00:01:23O kolik by byl svět lepší, kdyby se rosničky držely
00:01:25svýho počasí.
00:01:27Už je to tak. Tajemství smrti bylo odhaleno.
00:01:31Všichni umřeme. Někteří spíš dřív než později.
00:01:34V mým případě mnohem dřív, ale to už je začátek mýho příběhu.
00:01:42To nejsem já.
00:02:07Tohle jsem já.
00:02:10Měla bych říct, že lituju, že vás zklamu, ale neřeknu.
00:02:12Kašlat na druhý, to je moje.
00:02:14Vím, že zájem vyvolá očekávání a očekávání vyvolá zklamání,
00:02:18tudíž způsob, jak se vyhnout zklamání, je neprojevit zájem.
00:02:21"A" rovná se "B", rovná se "C", rovná se "A" nebo tak nějak.
00:02:25Nemám zájem bejt dobrá, ani špatná.
00:02:28Pokud já vím, tak jako tak jste v háji.
00:02:32Špatný lidi trestá společnost svými zákony.
00:02:35Odhoď zbraň a dej ruce vzhůru! STŘELBA
00:02:39A dobří lidé...
00:02:40Kdo je hodná čičinka? No ty. Pojď dolů, drahoušku.
00:02:48...jsou trestáni podle Murphyho zákonů.
00:02:53Jistě chápete moje dilema.
00:03:08Georgia Lassová?
00:03:13Jsem Dolores Wellbrillová.
00:03:15Jako bych měla velké brýle. Personalistka firmy Happy Time.
00:03:19Pojďte se mnou, prosím.
00:03:40Chodila jste na odbornou školu? Dokončila ji?
00:03:44Jenom chodila.
00:03:49Tady vidím, že máte praxi ve veřejném stravování.
00:03:54-Big Mac s višňovou pepsi a jedny hranolky.
00:03:58Jo.
00:04:00Nebudíte se ráno s pocitem, že váš život nemá smysl?
00:04:04Co?
00:04:06Ovládáte kancelářský balík Microsoft Oficce?
00:04:10World, Excess? Powerpoint?
00:04:11Znám Lotus.
00:04:14Teď užíváme Excel. Měla byste si najít nějaký kurz.
00:04:20Tak přejdeme rovnou k věci.
00:04:22Jakou byste si asi představovala práci?
00:04:26Já nevím. Co je k mání?
00:04:28Pro vás tu máme administrativní práce.
00:04:32V recepci, zadávání dat.
00:04:34Bylo mi řečeno, ať se ptám po místě asistentky.
00:04:39Ptát se můžete. Docela na rovinu:
00:04:42Při vaší značně omezené praxi i vzdělání máte
00:04:47jen na nekvalifikované práce.
00:04:49Co třeba v kartotéce? To mě nenapadlo.
00:04:53Možná by mělo. Můžu vám říct svůj postřeh?
00:05:01Od chvíle, kdy jste sem vkročila, jsem neviděla, že byste se usmála.
00:05:05A optimismus se všude velmi cení, zvláště ve firmě Happy Time.
00:05:10Věřte, žádný zaměstnavatel nestojí o zamračeného nekňubu.
00:05:15Třeba já. Já bych to nedotáhla tak daleko.
00:05:18Jak daleko to je? Co myslíte?
00:05:21Kam jste to dotáhla?
00:05:23Myslíte až do tady tý rohový kanceláře s výhledem?
00:05:28K tomu, že každej den hledáte lidem místa,
00:05:31z nichž většina je lepších než to vaše? Smutnej konec.
00:05:35A asi vám neplatěj, co? To je jenom můj postřeh.
00:05:47Jak to dneska šlo? Dobře.
00:05:49To je všechno? Jo. Všechno.
00:05:54Má zlost. Řekli jí, že na pořádnou práci
00:05:58nemá kvalifikaci.
-To je mi líto.
00:06:02Víš, co si myslím? A je to tady.
00:06:05Tys neměla té školy nechávat. Nechápu, proč jsi nemohla
00:06:09dokončit aspoň ten semestr.
00:06:14Co se ti stalo? Georgio?
00:06:17Mívala jsi tolik kamarádů. Bývala jsi taková šikovná.
00:06:20Všechno jsi vzdala.
00:06:26Já ti to říkala od začátku. Ty víš vždycky všechno nejlíp.
00:06:30Zlato, nemluv tak s maminkou. Víš, že ji jen rozčílíš.
00:06:35-Moc ti děkuju. Skvělá pomoc.
00:06:38To je moje rodina. Joy, 41 let, znamení Panny.
00:06:42Dělá sekretářku, má ráda bruslení a romány Johna Grishama.
00:06:46Nesnáší balonky a slovo "vlhký". Má ho za pornografické.
00:06:52Clancy, 43, je Rak.
00:06:55Je profesorem angličtiny na univerzitě v Seattle
00:06:58a je tam prý velice uznávaný.
00:07:01Má poměr se svou bývalou studentkou.
00:07:04A tohle je Reggie. Je jí deset.
00:07:06Ne, že by byla neviditelná, ale pokud jde o mě,
00:07:09klidně by mohla bejt.
00:07:12Tohle je výborný.
00:07:16Tak vlhký.
00:07:28V dětství mi máma řekla, že Santa Claus neexistuje.
00:07:32Stejně tak skřítkové, víly a čerti.
00:07:35Nevyjádřila se konkrétně, ale nabyla jsem dojmu,
00:07:38že ani bůh neexistuje.
00:07:40Jinak bych se touhle dobou modlila.
00:07:58Modlila bych se za světový mír a tak, a možná i za trochu vedení.
00:08:03Víte, jaký to je, stanout na prahu dospělosti
00:08:06a nevědět, kdo jste?
00:08:08Čím chcete bejt a jestli vůbec chcete bejt?
00:08:11Je to totální fiasko, tak je to.
00:08:15Vstávat! Mami.
00:08:17Už volala paní z té agentury. Našla pro tebe práci.
00:08:21Jakou práci? Musíš brát, co je.
00:08:24Není mi dobře. To je zlý.
00:08:26Asi mám teplotu.
00:08:29K čertu, Georgio, nejsi malý dítě!
00:08:32Osmnáct let rozmazlování ti musí stačit, mladá dámo.
00:08:36Pokud si myslíš, že budeš do konce života
00:08:38žít na moje útraty, budeš muset změnit názor.
00:08:43Teď vstaneš a půjdeš do práce.
00:08:46Až dostaneš výplatu, tak se z tohohle domu odstěhuješ.
00:08:50Rozumíš? Oblíkni se.
00:08:53To jsou šaty na funus.
00:08:55Funus bude, když nevstaneš z tý postele!
00:08:58To byla poslední slova, která mi matka řekla.
00:09:00A dělej!
00:09:02Ta toho bude litovat.
00:09:07A to "Joy" znamená radost.
00:09:13Vidíš ty krabice?
00:09:15Před dvěma roky jsme převzali agendu jedné malé
00:09:17pojišťovací společnosti.
00:09:21Předali nám všechny svoje pojistné události k digitalizaci.
00:09:25Tady tomu říkáme "šachta".
00:09:27Zabydli se tady, protože tu budeš trávit spoustu času.
00:09:30Tvým úkolem bude hrabat se v těch papírech
00:09:32a třídit je pro úředníky, kteří vkládají data do počítače.
00:09:35Myslíš, že to zvládneš? Jasně. Proč ne.
00:09:39Skvělý. A čím jsi Dolores tak naštvala?
00:09:46Dolores Wellbrillová. Jako by měla velké brýle.
00:09:53No, něčím asi jo. Sem posílá jen ty, co nesnáší.
00:09:58Den ubíhal a já jsem pojala podezření,
00:10:00že Dolores Wellbrillová jako že má spíš velkej zadek,
00:10:04je ďábel, co mě poslal do pekla.
00:10:08Abych se vyhnula Luciferovi, využila jsem každý příležitosti,
00:10:11jak se z práce ulejt.
00:10:20Ačkoli jsem se snažila se nepřetrhnout,
00:10:23většina ostatních dělala ještě mnohem míň.
00:10:46Vítejte v americké firmě. Tak tohle je ono?
00:10:50Tohle je můj osud?
00:10:52Zapíšu se tu jako poskok z archivu? Pomocná síla?
00:10:58-Je to hotový?
00:11:00-Ne, ten spis ještě přepisuju.
-Tak sebou hoď.
00:11:18-Jen to polož.
00:11:22Kde je ten další spis?
00:11:24Jaký spis?
00:11:26Ten, co jsem si vyžádal, červeně označenej.
00:11:30Jo. Hledám, ale nemám. Spis přece jen tak nezmizí.
00:11:36Zmizí, když ti spadne do výtahový šachty.
00:11:41To má bejt vtip? Já nevím.
00:11:45Jo, snad. Můžu už jít?
00:11:51Kterej výtah? Prostřední.
00:12:00Byla jsem odsouzena strávit zbytek života
00:12:02v týhle mizerný, hnusný práci.
00:12:05Vůbec nepřeháním.
00:12:07Skutečně to bude celej zbytek mýho života,
00:12:10jehož mám před sebou ještě tak půl hodiny.
00:12:23Tak co plánuješ? Nic moc.
00:12:27Nic moc. Tak fajn. Máme tu hodinu na oběd.
00:12:31Takže za pětatřicet minut zase tady.
00:12:35Když je to hodina na oběd, tak proč má jen pětatřicet minut?
00:12:38Á, protože před pěti lety dělali nějakej průzkum.
00:12:41U několika lidí si to změřili a zjistili,
00:12:43jak dlouho trvá někam dojít, koupit něco k jídlu
00:12:46a rozumíš, sníst to. Minut prý stačí třicet pět.
00:13:06Byl to krásnej den.
00:13:08Svítilo sluníčko, obloha byla modrá
00:13:11a ruská kosmická agentura stahovala z oběžný dráhy Mir.
00:13:16Zřejmě došlo k omylu v propočtu hustoty ionosféry
00:13:19v místě vstupu nebo něco takovýho.
00:13:22Celej ten krám měl spadnout do Tichýho oceánu,
00:13:25ale pár kousků si to namířilo přímo na západní pobřeží,
00:13:28včetně záchodovýho prkýnka.
00:13:31Promiňte, kolik je hodin? Jedna a pět minut.
00:13:35Děkuju. Moc vám děkuju. Jak se jmenujete?
00:13:41Georgia.
00:13:44A druhé jméno? Máte druhé jméno?
00:13:46Co je vám po tom? Začíná na "L"?
00:13:56Radši si pospěšte, Georgio. Ať nepřijdete pozdě.
00:14:15Říká se, že před smrtí člověku proběhne před očima
00:14:18celej jeho život.
00:14:19Možná je to pravda, pokud je někdo na smrt nemocnej
00:14:22nebo se mu neotevře padák.
00:14:25Ale pokud na vás smrt vybafne nečekaně, proběhne vám hlavou jen:
00:14:28A hrome!
00:14:32ZMATEK A VÝKŘIKY
00:14:45Zavolejte sanitku!
00:15:01-Hej, Chrisi, co je s tebou?
00:15:12Pojď sem!
00:15:25Já že jsem mrtvá?
00:15:28Haló, mrtvá děvenko! Počkej chvilku!
00:15:31To je Rube. Je nemrtvý.
00:15:35Existuje prej něco jako pět psychologických stadií smrti.
00:15:38To platí pro ty, co už to mají za sebou.
00:15:41Číslo jedna odmítnutí.
00:15:43To není možný. To není pravda.
00:15:46Ne, poupátko. Je to tak, jak vidíš. Jsi mrtvá.
00:15:51Tohle je Betty. Taky nemrtvá.
00:15:57Tohle je tvoje.
00:15:58Ten krám nadělal kraválu, co?
00:16:01Ale nepamatuju si, že bych něco cítila.
00:16:03Duši ti vzal před nárazem. U nehod to děláme z ohleduplnosti.
00:16:08Ale já jsem nechtěla umřít.
00:16:10To nikdo, kromě sebevrahů. Ti se na to třesou.
00:16:14Číslo dvě je vztek.
00:16:16Je mi jen osmnáct! Ještě jsem si nic neužila.
00:16:19To není fér!
00:16:26A vy jste teda kdo? Andělé nebo tak něco?
00:16:31Ne, ne, ne, madam.
00:16:33Andělé si neradi špiní ruce. To víš, je to vyšší společnost.
00:16:37Jsme něco jako Zubatá s kosou a říkáme si Smrtonoši.
00:16:43Číslo tři je smlouvání.
00:16:46A nechcete radši někoho jinýho? Třeba někoho starýho
00:16:50nebo toho houmlesáka? Neprásknu to na vás.
00:16:57Dobře. Vážně?
00:16:59Ne.
00:17:00Chci bejt zase živá! S tímhle vůbec nic neuděláš.
00:17:06A pak je tu deprese.
00:17:15Vím, co by tě mohlo rozveselit. Co?
00:17:17Tvoje pitva.
00:17:21To je věc, vidět svý tělo mrtvý a studený.
00:17:24V mým případě rozšmelcovaný na kusy.
00:17:27Rube říká:
00:17:28"Vypadá to jako broskvovej koláč, kterej právě spadnul na zem.
00:17:32Mohl bejt báječnej, ale teď už ho nikdo nechce."
00:17:35Je to trochu praštěný, ale fakt mi to udělalo líp.
00:17:39Nechápu to. Proč dělaj pitvu?
00:17:42Musej přece identifikovat mrtvolu.
00:17:44To je tak těžký?
00:17:46Zasáhl tě předmět letící rychlostí 320 kilometrů za hodinu
00:17:50o teplotě víc než 800 stupňů. Spočítej si to.
00:17:54Nevím, co byl větší šok:
00:17:56Že jsem mrtvá, nebo že první muž,
00:17:58kterej sáhl na moje nahý tělo je patolog?
00:18:02Je to paráda, ale nezdá se vám, že je čas, abysme šli?
00:18:05A máš teď kde bydlet? Já nevím. Proč?
00:18:09Musíš počkat, dokud neuloží tělo k odpočinku.
00:18:12Ta fašírka ve futrálu potřebuje odpočinek?
00:18:16O to nejde, ale musíš se rozloučit s předešlým životem,
00:18:18než vstoupíš do dalšího. Jak "do dalšího"?
00:18:22Nějak se převtělím nebo co bude?
00:18:27Nebuď husa.
00:18:32Na všech pohřbech se říkají stejný pitomosti.
00:18:35Jak jste byli skvělí, úžasní a plní života.
00:18:38Jak se naplnil váš čas a nelze se protivit boží vůli.
00:18:42Nikdo neřekne nic špatnýho.
00:18:44I z největšího lejna v záchodový míse
00:18:46udělaj voňavou růži.
00:18:48Joy, upřímně s tebou cítím.
00:18:57Tohle sem nenos! Běž pryč!
00:19:03Jo, Betty, ta funusy miluje.
00:19:05Jeden by řekl, že ještě na žádným nebyla.
00:19:17Velice s vámi cítím.
00:19:30Promiňte, tady je obsazeno. Promiňte.
00:19:39Jak to, že tebe lidi viděj a mě ne?
00:19:42Poupátko, ty jsi mrtvá. Ty taky.
00:19:45Ale no tak. Copak nevíš, že já jsem nemrtvý?
00:19:49V čem je rozdíl?
00:19:51Jakožto nemrtvý mám jistá práva a výhody,
00:19:53jako třeba fyzický tělo.
00:19:55Můžu si taky vychutnat kousek tohohle lahodnýho
00:19:58ovocnýho koláče a pokud chci, můžu komunikovat s žijícími.
00:20:04Sleduj. Dobrý den.
00:20:07Dobrý.
00:20:08Vidíš? To neumíš. To je blbý.
00:20:10Pro vás mrtvý jistě, ale mně se to líbí.
00:20:14Každej musí znát svoje místo.
00:20:18Ahoj. Rád tě vidím.
00:20:20Já tebe taky. Upřímnou soustrast.
00:20:30Je normální, aby přátelský objetí dvou mužů trvalo tak dlouho?
00:20:39A pak sem přišla Reggie.
00:21:18Poté, co jsem ji deset let ignorovala, je asi čas,
00:21:20abych se stala její neviditelnou sestrou.
00:21:42Byl tu pěknej zmatek. Tvoje matka plakala,
00:21:45až se začala dusit. Málem volali sanitku.
00:21:48Vážně?
00:21:50Je zničená. Pořád bude postrádat svou holčičku.
00:21:53Když s nima můžeš komunikovat, nemůžeš jim říct,
00:21:56že jsem v pořádku?
00:21:57To nemůžu. Tak já sama.
00:22:00Jak to chceš udělat? Chřestit řetězem, blikat světlem?
00:22:04Skučet jako vítr? Píchnu ti.
00:22:06Tohle pro tebe můžu udělat.
00:22:09Proč musíš bejt takovej mizera?
00:22:53Á, zatracená práce!
00:23:03Co?
00:23:10Tak co dál? Vpřed a vzhůru?
00:23:13Vpřed, vzhůru ne. Žádná nebeská brána.
00:23:16Ani žádné andělské chóry.
00:23:18Lotře! Posíláš mě do pekla?
00:23:21Moc si nelichoť. Tak zajímavá nejsi.
00:23:23Ty, mrtvá děvenko, budeš Smrtonoš.
00:23:29Denně umírají stovky tisíc lidí. S tělem je to snadný.
00:23:33Do jámy, škrtnout sirkou. Ale co duše? Kdo se postará o ně?
00:23:38No my. Ručíme za ty, kdo byli zbaveni tělesnosti.
00:23:43Duše opustí tělesnou schránku, pak je pod naší ochranou,
00:23:47než dorazí na místo určení. Doufám, že mluvíte o nebi.
00:23:51Kdo ví?
00:23:52Snad to není tak pompézní jako v Bibli.
00:23:55Byl bych rád, kdyby to vypadalo nějak takhle.
00:23:57Znamená to, že Bůh existuje? Co myslíš?
00:24:02-Waffle House vás vítá. Co si dáte?
00:24:05Biftek s vejci. Středně propečený, žloutky tekuté.
00:24:08Toast místo brambor, plus lívance s horkým sirupem
00:24:10a nešetřit máslem.
00:24:12Navíc křupavou slaninu. Extra křupavou.
00:24:15K pití? Limonádu.
00:24:18Já musím jít. Čeká mě jedno setkání.
00:24:21Snad to není mrtvá prostitutka.
00:24:25Slečno? Slečno!?
00:24:31Vy! Říkal jsi, že mě nikdo nevidí.
00:24:34To platilo, než ses stala nemrtvou.
00:24:36Teď si objednej, nebo tě bude mít za debila.
00:24:40Totéž co jemu. Hm.
00:24:45Tak jo. Ale pořád nemůžu pochopit, proč zrovna já.
00:24:48Protože jsi naplnila něčí kvótu.
00:24:52Každý má stanovený jistý počet duší,
00:24:54které musí posbírat.
00:24:56A pozor, nevíš, kolik jich je, dokud nepopadneš tu poslední.
00:25:01Pamatuješ se na toho divnýho chlapa,
00:25:02kterej se tě ptal na jméno předtím, než tě zasáhlo prkýnko?
00:25:05Jo.
00:25:06Tys byla jeho poslední, takže ho povýšili.
00:25:09A dostal pěkný prémie. Ty zaujmeš jeho místo.
00:25:12Já osobně jsem rád, že vypadnul.
00:25:15Byl to protiva.
00:25:17No, jsi jako miliontý zákazník, jen chybí radost z nákupů.
00:25:21To jste mi mohli říct dřív. Nezlob se, ale já jsem taktní.
00:25:25Smrt je dost traumatizující sama o sobě,
00:25:27natož abych ti mátl hlavu tímhle.
00:25:29Nekomplikuj si tím život. Takový je osud. Užij si to.
00:25:34Házeli kolem sebe slovama jako "osud" a "úděl".
00:25:38Slovo "volba" vůbec nepadlo.
00:25:40To proto, že jsem žádnou volbu neměla.
00:25:43Tak jo. Ahoj. Ahoj.
00:25:45A gratuluju.
00:25:48Budeš jíst tu slaninu?
00:25:54A tak je ze mě z ničeho nic Smrtonoš. Na mou duši.
00:25:59Byla jsem znovuzrozena, ale ne v náboženském smyslu.
00:26:03Kolem mě byl krásný, sluncem prozářený svět
00:26:06a smrt byla všudypřítomná.
00:26:11Infekční a parazitické choroby, choroby oběhového systému,
00:26:15zhoubné novotvary.
00:26:18Tohle je silná trojka. Hlavní příčiny úmrtí na celém světě.
00:26:22Ale to není můj problém.
00:26:24Každej Smrtonoš má přidělenou určitou sekci.
00:26:27Mou sekcí jsou "vnější vlivy". Lidsky řečeno:
00:26:31Vraždy,
00:26:32sebevraždy,
00:26:35nehody a tak dále.
00:26:37Je toho fakt fůra.
00:27:16Tohle je Roxy. Je to drsňačka.
00:27:19Každej Smrtonoš má vlastní styl.
00:27:21Zvláštní osobní přístup, kterej dělá smrt neopakovatelnou.
00:27:30Dobré jitro. Dobré.
00:27:34Nestůj a nečekej, až na někoho spadne piáno.
00:27:37Slušnost by byla vzít jí duši už na rohu
00:27:40a dopřát jí důstojnou smrt.
00:27:53Vy dokážete zařídit, aby na někoho spadlo piáno?
00:27:56Jste snad kouzelníci?
00:27:58My nenecháváme padat piána ani záchodový prkýnka.
00:28:00Kdo to teda dělá? Hrobaříci.
00:28:04Hrobaříci? Jsou neviditelní?
00:28:07Ale ne, to zas nejsou.
00:28:09Jenom je nelze spatřit, ne, když se díváš přímo na ně.
00:28:12Ale někdy, když se k něčemu schyluje nebo se něco právě stalo,
00:28:15je můžeš zahlídnout koutkem oka. Tak se nevyděs.
00:28:19A jsou skuteční?
00:28:24Bohužel jsou.
00:28:28Uvádějí věci do chodu, to oni způsobují nehody.
00:28:32Zabíjejí lidi?
00:28:34Koukej, život a smrt musí být vyvážené.
00:28:37Jin a jang nebo jak chceš, ale ta rovnováha
00:28:40musí být zachována. Nebo?
00:28:45Nebo se věci vymknou z ruky, a pak je zle.
00:28:51Co novýho, frajírku? Ahoj.
00:28:53To je Mason.
00:28:54Mason. Á, Mason, Mason, Mason.
00:28:56Masone, to je Georgia. Ahoj.
00:28:58Musí se tahle smažka vybavovat s každým?
00:29:00Pšš!
00:29:01Co na mě syčíš? Proč to děláš? To je sprostý!
00:29:03-Je to neúcta k mrtvejm.
00:29:05Tak koukněte:
00:29:07Vy dva jste se navzájem picli v drogovým doupěti.
00:29:10Úctu nezasloužíte, a proto: pššš.
00:29:14To je drsný, vole. Hm.
00:29:17Georgia zemřela při střetu s vesmírným objektem.
00:29:20Jo! Pamatuju si tě. Záchodový prkýnko.
00:29:25Už jsi dostala přezdívku. Záchodový prkýnko se potřebuje
00:29:28ubytovat. Nevíš, kde by bylo volno?
00:29:31O jednom místě vím. Nevím, jestli je ještě k mání, ale...
00:29:34Tak to, prosím tě, zjisti. Vezmi ji hned s sebou.
00:29:36Mám tě rád, ale ničíš mě.
00:29:38Postarám se o Mutta a Jeffa, aby se dostali, kam patří,
00:29:41a ty ji vem k tomu případu ve dvě třicet.
00:29:43Potřebuje zjistit, jak to chodí. Kdy ji chceš zpátky?
00:29:46V půl desátý ve Waffle House. Večeře na můj účet. Autobus!
00:29:50Jeď s ním, je to hodnej kluk. A my jdeme.
00:29:55Má to pronajatý nějakej účetní. Fixloval účetnictví
00:29:58v jednom kasinu.
00:30:00Postaral se, aby všechny účty byly placeny ze zahraničních účtů.
00:30:09Jak umřel?
00:30:10To nevím. Neptal jsem se.
00:30:15Jak dlouho budou ty účty placený?
00:30:18Dokud někdo výplatu nezastaví. Zatím tu můžeš bejt.
00:30:20To jako...
00:30:21To jako bez nájemní smlouvy a hlavně bez placení činže.
00:30:24Smrtonoši jsou squatteři?
00:30:26Můžeš to vzít jako benefit. Za veřejně prospěšné služby.
00:30:30To si živí asi nemyslí. Co když se tu někdo objeví?
00:30:35Tak odejdeš. Pokud to tu nezničíš. Pak uteč.
00:30:39A jak to funguje? Vloupám se sem?
00:30:42Jo, víceméně.
00:30:44Dostanu klíče? Pokud je najdeš.
00:30:46A co když ne, Ježíši Kriste! Co?
00:30:49Ježíši Kriste! Ježíši Kriste! Neřvi tolik. Co je?
00:30:55Ti všichni jsou mrtví!
00:30:57Už jo.
00:31:00Přece tu nemůžu bydlet s mrtvolama, to je hnus!
00:31:04Taky nebudeš, podívej se na ně.
00:31:07Poprava, poprava, poprava a tihle byli zřejmě
00:31:11umučeni k smrti. Je to práce profesionálů.
00:31:16Takže?
00:31:17Takže ty mrtvoly tu nezůstanou dlouho. Zmizí.
00:31:22Na tohle mají odklízecí čety, víš? Fakt.
00:31:28Už budou na cestě s parním čističem koberců
00:31:30a sudama kyseliny.
00:31:38Co to děláš?
00:31:41Vybírám si svůj plat. Karty nech bejt. Ber hotovost.
00:31:47Copak my nedostáváme nějakej plat oficiální cestou?
00:31:51Ne.
00:31:55Říkala jsem si: Jsou mrtví. Nikomu tím neublížím.
00:31:58Pak mě napadlo, že ti maníci, co souložej s mrtvolama,
00:32:01si říkají totéž.
00:32:03Tam je ten účetní. Mrkni do kapes, jestli má klíč.
00:32:07Jo.
00:32:21Ne, že bych byla nějakou baštou mravních zásad,
00:32:24ale není okrádání mrtvých tak trochu nefér?
00:32:29No, buď ber tohle, nebo si sežeň práci.
00:32:33Nežertoval.
00:32:35Vláda Spojených států neposkytuje Smrtonošům sociální dávky.
00:32:38Nemáme tramvajenky a do kina nás zadarmo nepustí.
00:32:41Většina Smrtonošů obírá mrtvé. Ostatní si najdou práci.
00:32:45To se mám někam odebrat nebo přemístit nebo co?
00:32:49-Nepůjdeš nikam, dokud nesplním svou normu.
00:33:01Ahoj. Co tu provádíte? Hledáme klíče.
00:33:05Já je mám. Bydlím tu už dvě hodiny.
00:33:07Ty byt máš.
00:33:09Závěť je potvrzena. Realitní agentura mi dala výpověď.
00:33:12Byli velice slušný.
00:33:14Aha. Tak jí musíme najít k bydlení něco jinýho.
00:33:17No, a nemohla bych na pár dní prostě přespat na gauči
00:33:20u někoho z vás?
00:33:22Víš, to je problém. Nikdy to není jen na pár dní, že ne?
00:33:24Ne. Ze dvou dnů je týden, z týdne se stane měsíc.
00:33:28Nic o tobě nevíme.
00:33:30Můžeš být třeba šílenec a to bychom to chytli,
00:33:32pozvat si tě do bytu. Jistě chápeš.
00:33:42Přátelé z nemocí oběhového systému mi dávají informace
00:33:45o volných bytech v jejich sekci.
00:33:46Důvěrně získané zprávy dál nepředávám.
00:33:49Ale ty se mi líbíš. Máš kuráž.
00:33:52Snad to tam nebude celý postříkaný od krve, co?
00:33:55Musíme doufat, že byl tak laskav a umřel jinde.
00:33:59Vnikli jsme k bílému zuřivci.
00:34:01Co tu sakra děláte? A kdo jste vy?
00:34:04-Kdo jsi ty, smrade?
-My jsme tu kvůli bytu.
00:34:07-Obsazenej. Zmizte!
00:34:14-Von ti řek "smrade".
00:34:15Možná bysme ho tu měli nechat.
00:34:18Tyhle řeči mu nedaruju. Nebude mi říkat smrade!
00:34:23Promiňte, že zas rušíme.
00:34:25Jenomže já a tuhle moji kolegové zastupujeme zdejší bytovou správu.
00:34:29-Nájemník bytu 12 J zemřel.
-Tohle je 12 J.
00:34:34-Ano, ano je.
00:34:35Proto vás žádáme, abyste byt opustil.
00:34:38-Mám svý práva, ty kokote! Já se nehnu.
00:34:41Místní i státní zákony upravující práva nájemníků
00:34:44se týkají pouze tradičních nájemních vztahů.
00:34:47Nikoli squatterů.
00:34:49-Smlouva je na mý jméno, ty krávo!
00:34:53Prosím?
00:34:55-Byt je pronajatej na mý jméno. Ukažte doklady.
00:34:58-Vy jste D. V. Mannis?
-Správně.
00:35:02Říkala jsi, že je mrtvej.
00:35:04Žiju a nakopu ti prdel, jestli nevypadneš.
00:35:07-To je ale trapas, já, já jsem... Cos provedla?
00:35:10-Spletla jsem se.
-To ses teda spletla.
00:35:13-Promiňte.
00:35:20-On má totiž umřít až příští úterý.
00:35:28Děláš si srandu?
00:35:30Já myslela, že je to prvního, ale je to sedmýho. Vidíš?
00:35:33Vypadá to na jedničku, ne? Je to tvůj rukopis.
00:35:36Je mi to moc trapný.
00:35:39Tak co teď budeme dělat?
00:35:41Myslím, že bysme měli nejspíš jít.
00:35:43Dobře, tak se vrátíme příští úterý.
00:35:46A přeji pěkný týden.
00:35:48Bílý zuřivec si ten byt ponechá ještě dalších šest dní,
00:35:51než jeho pronájem ukončí koronární trombóza.
00:35:54Do tý doby jsem bezdomovec.
00:36:02Pamatuješ, kdy ses poprvé zeptala rodičů, co je to smrt?
00:36:06Můj táta se div nezcvoknul.
00:36:08Řekl mi, abych si nedělal starosti.
00:36:12Že většina lidí umírá, když jsou tak starý,
00:36:14že jim na životě už nesejde.
00:36:19Cože? Přeslechla jsem se. Brečel jsi?
00:36:22Celej měsíc jsem nespal.
00:36:24Všechno přebolí, ale nic, nic nezaplaší hrůzu z toho,
00:36:27že všechno umírá. Včetně tebe.
00:36:34To je to nejhorší, co ti rodiče můžou udělat, ne?
00:36:37Já byla vždycky šťastný dítě. O smrti jsem nepřemýšlela.
00:36:42Nedáte si zmrzlinu?
00:36:47Betty nám koupila zmrzlinu a šla si po svým.
00:36:51Já jsem měla čokoládovo- nějakou. Mason měl vanilkovou.
00:36:55Normálně by mi to připadalo podezřelý, ale u něj,
00:36:57u něj to bylo docela milý.
00:36:59Hele, koukni. Takhle vypadáme očima živých.
00:37:04A kruci!
00:37:06Zajíček v své jamce.
00:37:09Ze všech věcí, které stav nemrtvých přináší,
00:37:11mě tahle vyděsila nejvíc.
00:37:14Kdo rozhoduje o tom, jak budeme vypadat?
00:37:16Já nevím. Možná takhle vypadá to dítě v nás, když dospěje.
00:37:21Kdyby tomu tak bylo, tak to moje dítě
00:37:23by k dospělosti došlo po cestě dlážděný kokainem,
00:37:26prostitucí a možná by tam bylo i jedno, dvě nechtěný děti.
00:37:31Myslíš, že je hezká? Ne tak jako ty.
00:37:37Měla jsem říct děkuju. Chtěla jsem říct děkuju.
00:37:40Chtěla jsem se usmát a flirtovat a chichotat,
00:37:42ale místo toho jsem řekla: Jak myslíš.
00:38:02Buď jako moucha na zdi. Sleduj dění. Nic neovlivňuj.
00:38:06Přímo zenová moudrost. Hulíš trávu?
00:38:08Myslím to vážně.
00:38:10Někteří Smrtonoši si myslí, že schůzka se smrtí je daná
00:38:13dávno před narozením.
00:38:15A když se někdo nedostaví? Co já vím?
00:38:18Chci říct jen to, aby ses nezačala angažovat,
00:38:21pobíhat kolem a mluvit s lidma, protože bys mohla změnit
00:38:25chod událostí.
00:38:27Ber to jako místo, kde dojde k neštěstí.
00:38:29Ty se díváš a hledáš rizikový faktory.
00:38:32Co třeba?
00:38:33Ti dva za přepážkou.
00:38:40Chudáci.
00:38:41Zoufalí lidé dělají zoufalé věci.
00:38:44Ten dlouhej chlap na žebříku. Může spadnout.
00:38:48Může spadnout na někoho.
00:38:50Ta blonďatá holka. Kdo ví, třeba si jde
00:38:52na záchod šlehnout. Může se předávkovat.
00:38:55Možná má jen menstruaci. Nestraš.
00:38:58Ale víš, o co jde.
00:39:16Tam je stopa.
00:39:19Hm?
00:39:20Hrobařík v hale banky, kde leží slupka od banánu.
00:39:24Ano. Ale nemusí to bejt Hrobařík.
00:39:27Může to bejt vražda, sebevražda, otrava jídlem.
00:39:30Slupka od banánu. Hrobařík. Slupka od banánu.
00:39:36Dobrá. Tak to udělá Hrobařík. Ale banán je moc nápadnej.
00:39:40Jedný ženský shodil na hlavu klavír.
00:39:43Nesbíraj body za originalitu.
00:39:44Není to banánová slupka, jasný?
00:39:47Když to není banánová slupka, tak ji běž hodit do koše.
00:39:55Dobře. Jdu sama.
00:40:00Tak dobře.
00:40:01Jsem ochoten připustit možnost, že to může bejt slupka od banánu.
00:40:04Ale teď se posaď.
00:40:10Čekala jsem, že to řekneš. Jo.
00:40:14Tak kolik toho o tý osobě víme?
00:40:17O kom? O tom, kdo má umřít?
00:40:21Nic moc. Příjmení je Moor, iniciály B. M.
00:40:27B. M. Moor. Tak to tu stojí.
00:40:35PDS je 02:36.
00:40:38PDS? Přibližná doba smrti.
00:40:43A ten náš B. M. je žena nebo muž?
00:40:47To nevím. Ty kecáš.
00:40:49Ne, nekecám. Máš jméno, adresu a PDS.
00:40:53Větší blbost jsem ještě neslyšela. A to na tomhle papírku? Fuj.
00:40:58Čím míň víme, tím líp. Proč myslíš?
00:41:01Protože tak je to čistší. To je tak:
00:41:05Je mnohem snazší netahat do toho city,
00:41:07když o těch lidech nic nevíš.
00:41:11A tak jsem byla jako moucha na zdi.
00:41:13Sledovala jsem dění, nezasahovala
00:41:16a v šumu kancelářských drbů jsem zaslechla spoustu jmen,
00:41:18která začínají na B, ale bylo některý z nich B. M.?
00:41:23Tohle je Byron, vedoucí pobočky a defraudant.
00:41:30Brenda, kancelářská štětka. Ano.
00:41:39Brad, záletný úředník přes úvěry.
00:41:42Ano, dobře, jistě. Tak já vám zavolám, až to bude, ano?
00:41:49A Betty, jeho milující žena.
00:41:57Ale bylo tu další jméno na B, které v kancelářském šumu
00:41:59nezaznělo.
00:42:02Dobrý den.
00:42:05Přejete si?
00:42:10Brett, smolařský bankovní lupič.
00:42:13Všichni poslouchejte!
00:42:16Tahle věc je schopná zachytit aktivaci nehlučnýho alarmu.
00:42:23Když zachytí alarm, nehlučný, tak začnu zabíjet.
00:42:28Tedy, chci říct lidi. Začnu zabíjet lidi.
00:42:32Musel to cvičit od rána.
00:42:34Odhoďte zbraň na zem. Honem!
00:42:37Hoďte tu zbraň na zem, rychle!
00:42:41Ještě myslíš, že to bude ta slupka?
00:42:45Kopněte ji ke mně.
00:42:55Všichni lehnout na zem, hned! Teď! Vy! K zemi!
00:42:59Honem! Honem! Na zem!
00:43:00Všichni! Pro vás to platí taky!
00:43:03Hned! Dobře.
00:43:09Mezitím se záletník s kancelářskou štětkou
00:43:12věnovali sladkému milování.
00:43:20Tak jako to dělali už tolikrát předtím.
00:43:28Tak pojďte a běžte dopředu.
00:43:33Bradley? Brade? Brade!
00:43:38-Lehnout na zem!
00:43:40-Nemiřte na mě tou pistolí, mám tady s sebou malý dítě.
00:43:45-Sklapni!
-Ty sklapni!
00:43:50-Klidně počítejte dál, ten pán čeká na peníze.
00:43:54Kolik že tady má umřít lidí? Jen jeden.
00:43:58-Rychle! Myslím.
00:44:00-Dej si pohov! Vy. Vy znáte Brada?
00:44:04-Ano.
00:44:05-Já jsem jeho žena.
-Á!
00:44:09-Á! Ó!
00:44:11-Ano. Ó! Můj manžel mě podvádí?
00:44:18Řekněte mi pravdu. Ano?
00:44:20-Ano. Celá banka o tom mluví.
00:44:30-To je ale hajzl.
00:44:37Jak dlouho mě podvádí?
00:44:40-Já nevím, tak asi dva roky.
-Tak nějak. Nejmíň.
00:44:44-Spala jste s mým mužem taky?
-Ne! Ne.
00:44:49Ne, proboha ne.
00:44:51-Brade! Lásko! Já ti nic neudělám,
00:44:56jenom se tě chci na něco zeptat, jen zeptat, ano?
00:44:59Já vím, že tady jsi. Nechal sis přes židli
00:45:01pověšený sako.
00:45:04On se přede mnou schovává vzadu?
00:45:07-Neviděl jsem ho, co se vrátil z oběda.
00:45:09-Brade? Jsi tam vzadu? Tak vodtamtud koukej vypadnout!
00:45:15Hned!
00:45:17VÝSTŘEL
00:45:23-Koukej mi ty dvířka odemknout!
00:46:20Nikdo neumřel. Není to nějaký divný?
00:46:24Ještě není 02:36.
00:46:36-Banka je zavřená.
-Chci si tady jenom proměnit šek.
00:46:39-Lituju, ale banka je zavřená.
00:46:43-No teda!
00:47:06Měla jsi pravdu. Slupka od banánu.
00:47:12Ty vole, to je ale pako.
00:47:17Moment, to jsem já?
00:47:20Jo. Lituju, jseš mrtvej.
00:47:27To ne!
00:47:30Zrovna mám prachy!
00:47:34To je v hajzlu!
00:47:37Máš vlastní byt?
00:47:42A tak jsem získala zatuchlej kutloch
00:47:43na úrovni ubytovny pro mládež z třetího světa.
00:47:46Aspoň tam nebyly žádný mrtvoly.
00:47:48A žádná z těch všech skvrn a fleků nebyla od krve.
00:47:53Byla jsem vděčná i za to málo.
00:47:56Je to tak. Stála jsem na vlastních nohou.
00:48:00Byla jsem mrtvá, tedy nemrtvá a nejen že jsem si musela
00:48:02najít práci, taky jsem si musela vyprat.
00:48:06Tak vypadal můj život po životě.
00:48:08Hypnotizovaná mýdlovým vírem pracího prášku jsem si pomyslela,
00:48:12že bejt živá a zdravá, prala by mi ložní prádlo máma.
00:48:16Objevilo by se na posteli čistý, naškrobený a pečlivě povlečený.
00:48:20To je pryč. Všechno je pryč.
00:48:22Do dalších dní mě to moc nepovzbudilo.
00:48:24Zato život běžel dál i beze mě.
00:48:46Připadala jsem si jako zvrhlík, co šmíruje za bukem.
00:48:49Já ji viděla, ale ona mě vidět nemohla.
00:49:01Zatraceně, ona prodává moje hračky!
00:49:06Přejete si?
00:49:08Kolik? To není na prodej.
00:49:13Je tam cenovka. Sedmdesát.
00:49:16Prodala byste Frankensteina za sedmdesát pět centů?
00:49:19Kde je psáno, že dětské vzpomínky nelze ocenit?
00:49:22To je omyl. Není na prodej.
00:49:24Proč ne? Rozmyslela jsem si to.
00:49:27Dám vám za něj pět dolarů.
00:49:30Už jsem řekla. Není na prodej.
00:49:33Je to jen hloupá hračka.
00:49:35Byla mé dcery. Je mrtvá. Dej sem tu kravinu!
00:49:40Od mámy jsem nikdy sprostý slovo neslyšela.
00:49:43Zvonilo mi z toho v uších. Kde to sehnala?
00:49:48Co? Tu hračku.
00:49:50Sháním ji už dlouho. Kde ji koupila?
00:49:54Na výprodeji u jedněch lidí, když byla ještě malá.
00:49:57Už se nevyrábějí. Zkus internet.
00:50:00Jak dcera zemřela?
00:50:03O tom se rozhodně s tebou bavit nebudu.
00:50:07Dobře. A jaká byla?
00:50:13Co je ti do toho?
00:50:16Líbí se mi, že měla hračku, i když jinak ta figurka je blbost.
00:50:26Bylo to s ní k zbláznění, abys věděla.
00:50:28Co? Byla umíněná.
00:50:33Ale asi to bylo tím, že byla chytrá.
00:50:36Až příliš chytrá.
00:50:39Spousta věcí jí došla dřív než jejím kamarádům. To je fakt.
00:50:48Nikdy jsme si moc nerozuměly. Asi jsem nebyla dobrá matka.
00:51:00Jestli ten krám chceš, vem si ho.
00:51:03Ale až seženeš vlastní, chci to zpátky, jasný?
00:51:08Pět dolarů. Sedmdesát pět centů.
00:51:11Nabídla jsi mi pět dolarů. Dostaneš je zpátky,
00:51:13až mi to vrátíš.
00:51:28A teď radši běž.
00:51:30Mám tě plný zuby.
00:51:36Nashle.
00:51:46To byl nejdelší rozhovor, kterej jsem s matkou měla
00:51:49od tý doby, co jsem dostala menstruaci.
00:51:57A to ani nevěděla, že jsem to já.
00:52:17Vstávat! No tak!
00:52:20Mami? Ne, nejsem tvoje matka.
00:52:23Ach jo! Co?
00:52:25Doufala jsem, že je to všechno jen sen.
00:52:29Oblíkni se.
00:52:40Ještě jednou!
00:52:46Už máš nějaký bydlení? Jo.
00:52:48-Taky mám novej byt.
-Fakt?
00:52:51-Skvěle zařízenej. Veškerej komfort.
00:52:53Masážní vana, vestavěná skříň plná bot a úžasný ohromný letiště.
00:52:58Záleží na matracích. Špičková kvalita. Středně tvrdé.
00:53:02-Jseš mrcha.
00:53:03-Ani miminka nespí tak dobře jako já.
00:53:06Tak co? Už jste si objednali? Mám děsnou žízeň.
00:53:12Tobě to nevadí, že ne? Dík.
00:53:15Banánové suflé pro všechny. Tedy já jsem si chtěla dát...
00:53:18On řekl banánové suflé. Pro všechny.
00:53:24Banánové suflé a mohla bych dostat víc čokolády?
00:53:27A mně vodu.
00:53:29KÝCHNUTÍ
00:53:32-Na zdraví.
-Promiňte.
00:53:37Ztvrdnou ti bradavky, když kýchneš?
00:53:40Já ne- já nevím. Mně jo.
00:53:43Vypíchla bych s nima oko. Tobě?
00:53:46-Jak malý diamanty.
00:53:48Já je mám tvrdý pořád. Nevím proč.
00:53:51Toho chlapa už jsem dělala.
00:53:54To byl otec, tohle je jeho syn.
00:53:57To je smutný.
00:53:59Mohli umřít naráz. Ušetřit ti cestu.
00:54:01To mohli.
00:54:03Ty, poupátko, cítíš se na to vzít dneska duši?
00:54:08N-ne, ani ne. Máš smůlu.
00:54:24Čas přijít o nevinnost.
00:54:30Být či nebýt? To je, oč tu běží.
00:54:35A pro jednoho nešťastnýho pasažéra Přímořského expresu
00:54:38mám po ruce odpověď.
00:54:41Jak poznám, kdo to je?
00:54:43Vagon 6, sedadlo 4, je sám.
00:54:45Až se usadí, hlídej, aby zůstal sedět.
00:54:47Poslední výzva!
00:54:49Na druhém nástupišti ukončete nástup
00:54:51do Přímořského expresu. PDS je 7:27.
00:54:54Bude to násilná smrt, tak duši vem dřív, než bude zle.
00:54:57Jak násilná?
00:54:59Připoutej se. Vlak má pásy?
00:55:02A víš, že ti nevím? Já budu zvracet.
00:55:07Jo. Poprvé je to vždycky těžký.
00:55:11Můj první, trouba jeden, zmizel, jako by se vypařil.
00:55:15Trvalo mi nejmíň půl hodiny, než jsem zjistil,
00:55:17jak dostat duši ven.
00:55:19Co když se to zvrtne? No co, ty už mrtvá jsi.
00:55:23To není vtipný. Ty to zvládneš.
00:55:25Dělej všechno, co jsem ti řekl.
00:55:28Ahoj na příští stanici. Nastup.
00:55:30Nastupovat!
00:55:38Vlak měl automatický řízení.
00:55:40Pokaždý, když moje tělo udělalo krok, mysl vykřikla,
00:55:43aby zastavilo a utíkalo zpět, ale ono šlo pořád dál.
00:55:47Říkala jsem si, kterej z nich to asi bude a jak mají v plánu
00:55:50se dostat domů z nádraží.
00:55:52Hodlají si vzít taxík nebo je přijede vyzvednout
00:55:55někdo blízký?
00:56:01Kdybych mohla mít jediný přání, chtěla bych,
00:56:04aby osoba sedící na čtyřce byla zatčena nádražní ostrahou
00:56:07za držení omamných látek.
00:56:10Cokoli, co by jí zabránilo nastoupit do vlaku.
00:56:14Ale kdepak. Už je tady.
00:56:18Okamžitě jsem si začala představovat, jaká je asi potvora.
00:56:21Jak ji každej nenáviděl a byla neplodná
00:56:24a neměla děti, který by ji milovaly.
00:56:26Pak to přišlo.
00:56:30Jmenuje se Kersti.
00:56:41HOUKÁNÍ VLAKU
00:56:44Chodí do školky.
00:56:46Ráda kreslí a hraje si s Legem.
00:56:49Její oblíbené jídlo jsou hranolky a jablečná omáčka.
00:56:52A musí umřít.
00:57:10Proto je tak hrozný mít svůj osud.
00:57:14Připadalo mi, že se na její opěradlo dívám celý hodiny.
00:57:17Napadlo mě, co bych teď dělala mnohem radši,
00:57:19třeba šla k zubaři nebo na gynekologii
00:57:22nebo do kostela.
00:57:29Opravdu lepší než letadlo, že? Co? Á, ano, nejspíš.
00:57:35Víte, já bych do letadla nesednul ani za všechnu tequilu v Mexiku.
00:57:39Totiž když jsem byl asi tak ve vašem věku...
00:57:41Já s váma teď nemůžu mluvit, modlím se.
00:58:10Kdybych tak mohla zavřít oči a tohle všechno odčarovat.
00:58:14Mávnout kouzelným proutkem a bylo by to pryč.
00:58:21A až bych oči otevřela, začala bych znova.
00:58:24Všechno bych dělala líp.
00:58:26Nenechala bych studia, nemusela pracovat jako poskok
00:58:29a nemusela umřít.
00:59:22Ahoj.
00:59:23Pracujete u dráhy? Ne.
00:59:27Já s váma nesmím mluvit, jestli nepracujete u dráhy.
00:59:30Dobrá. Tak pracuju u dráhy.
00:59:33Kde máte uniformu?
00:59:36Ta je v čistírně, víš? Jak se jmenuješ?
00:59:41Kirsti.
00:59:43Nevěděla jsem, co na to říct.
00:59:46V dětských televizních seriálech se takový situace neřeší.
00:59:49A tak jsem se zeptala:
00:59:51Byla jsi v Mořském světě? V zábavním parku? V Disneylandu?
00:59:56Líbí se mi Kačer Donald. To mně taky.
01:00:00Víš, jaký to je, když jsi celej den na kolotoči,
01:00:05a nechce se ti přestat.
01:00:10A pak přijdou rodiče a řeknou, že je čas jít domů,
01:00:13ale tobě se nechce. Chtěla bys na další atrakci, ale nemůžeš.
01:00:17To není fér, máš zlost a ...
01:00:21Rozumíš mi, co tím chci říct?
01:00:38Pojď si sednout ke mně.
01:00:41Kirsti, děje se něco? Jenom si chceme přesednout.
01:00:45-Znáš tu slečnu?
-Ne, neznám ji.
01:00:48-Měly byste se obě vrátit na svoje místo.
01:00:51Ne, měla by si sednout ke mně.
01:01:00ZMATEK A KŘIK
01:01:07Sedni si a něčeho se drž. Moje žába!
01:01:51Všichni v pořádku? V tomhle vagonu bylo deset cestujících.
01:01:58Spočítám vás.
01:02:01Jeden, dva, tři, čtyři...
01:02:07Milá Kirsti v šatičkách jako pro panenku
01:02:10a kožených botičkách na patentek byla živá a zdravá.
01:02:14Tajně jsem doufala, že to, co jsem provedla,
01:02:16je důvod k vyhazovu. Že to těm nahoře bude stačit.
01:02:22Jsme všichni.
01:02:34Bylo štěstí, že hrůza z našeho téměř smrtelného zážitku
01:02:37utlumila konverzaci na minimum.
01:02:49Zřejmě jsme poblíž dálnice č. 20. Záchranáři už budou na cestě.
01:02:55Zatím čas využijeme, abychom se zahřáli a uklidnili.
01:02:59Slečno? Nikam nechoďte.
01:03:02Musím čůrat. Ne daleko.
01:03:21Rube, kde jsi? Co křičíš?
01:03:24Mohl jsi mi říct, že to je malá holka, syčáku.
01:03:27Co by se tím změnilo?
01:03:28Hodně by se změnilo. Proč ona?
01:03:31Co myslíš? Zkrátka přišel její čas.
01:03:36Měl jsi to odložit na jindy.
01:03:38Ale tak to chodí. Ty nemůžeš měnit osud.
01:03:44Stalo se.
01:03:48Cos udělala? Ven s tím.
01:03:53Není mrtvá. Nevzala jsem jí duši.
01:04:00Můžeš mi říct, co si myslíš, že tím získáš?
01:04:03Nechám ji naživu.
01:04:06Základní pravidlo: Všichni musí umřít.
01:04:11Teď se sebereš a půjdeš tam a rychle jí tu duši vezmeš.
01:04:14Když chceš její smrt, udělej to sám!
01:04:16Nemůžu. Nikdo, jen ty. Smrt je nepřenositelná.
01:04:19Ona patří tobě. Jen ty to můžeš udělat.
01:04:22Nedojde-li k náhlé nehodě, má ještě 80 let života.
01:04:26Věř mi, že o takových osmdesát let by nestála.
01:04:31Jak tomu mám rozumět?
01:04:33Její osud byl zpečetěn, když do vlaku nasedla.
01:04:36Čas její duše vypršel.
01:04:38Víš, co se stane, když duši zadržíš?
01:04:40Ne.
01:04:41Totéž co s mlékem. Zkysne, zkazí se.
01:04:43Duše se kazí všelijak. Ale...
01:04:46Pokud ti dělá potíže pochopit vážnost situace,
01:04:48podívej se do výkladového slovníku na definici slova
01:04:51"zkazit se".
01:04:53Pokud jí duši nevezmeš, ta bude chřadnout a skomírat
01:04:57a shnije v jejím nitru. Už jsem to viděl.
01:05:04K tomu bys ji odsoudila?
01:05:07Je to jen malá holka. Nemůže umřít, je to krutý.
01:05:13Je to krutý. Je krutý, že nepozná, jak chutná život.
01:05:17Je krutý, že přijde o spoustu lásky a bolesti a krásy.
01:05:22Je to smutný pro všechny kolem kromě ní.
01:05:25Jí to bude úplně ukradený, bude dělat něco jinýho.
01:05:28Tak to prostě chodí.
01:05:31Ale já jsem ji chtěla zachránit.
01:05:38To nejde.
01:05:43To zkrátka nesmíme.
01:05:46Můžeš doufat jedině v to, že jim to usnadníš.
01:05:50Zdá se, že to tak moc není, ale je.
01:06:08Tak běž.
01:06:36Nevím, jestli tohle je to, co mám říct.
01:06:40Já, tedy ty -
01:06:49Buď tak hodná a zavři oči.
01:07:37Půjdeme se projet, ano?
01:08:11Počkej! Nemůžeš tam, kam jde ona.
01:08:19A kam vlastně? To nám není dáno znát.
01:08:40Když jsme kráčeli do temného neznáma
01:08:43nebo jak by se to dalo nazvat, napadlo mě:
01:08:45Tak tohle je ono? Tohle se ze mě stalo?
01:08:49Je ze mě opravdu Smrtonoš?
01:09:17Myslím, že pro mě byla smrt vlastně probuzením.
01:09:28Skryté titulky Jana Hrušková
01:09:31Česká televize 2008
Byl to krásný den. Svítilo sluníčko, obloha byla modrá a ruská kosmická agentura stahovala z oběžné dráhy Mir. Zřejmě došlo k omylu v propočtu hustoty ionosféry v místě vstupu nebo něco podobného. Celý ten krám měl spadnout do Tichého oceánu, ale pár kousků si to namířilo přímo na západní pobřeží. A jeden z nich zasáhl na ulici amerického Seattlu dívku jménem Georgia Lassová. Bylo jí osmnáct, byla první den v novém zaměstnání, a i když z něj, přiznejme si to, nebyla právě dvakrát nadšena, rozhodně neměla v úmyslu rozloučit se v nejbližší době s tímto světem. Netušila, když si vyšla na svou první polední pauzu, že její život tak brutálně přerve zrovna záchodové prkýnko z vesmírné stanice, řítící se k zemi rychlostí tři sta dvacet kilometrů za hodinu. A už vůbec netušila, že až se probere z prvního šoku a smíří se s neodvolatelnou skutečností, že už není mezi živými, bude pro ni mít škodolibý Osud v záloze ještě jedno překvapení…
Devětadvacetidílný americký seriál ze záhrobí, (dítko scenáristy Bryana Fullera, autora a producenta několika epizod kultovního seriálu Star Trek), mísí ve vyvážené kombinaci humor a slzy, melancholii s humorem, sentiment s tou nejčernější černou komedií. Za svůj úspěch vděčí nepochybně i představitelce hlavní role. Ellen Muthová (nar. 1981) měla za sebou v době jeho natáčení už docela slušnou hereckou kariéru. Ve filmu i v televizi hrála od dětství, upozornila na sebe už ve svých čtrnácti letech rolí Seleny ve filmu Dolores Claiborne, natočeném podle literární předlohy Stephena Kinga. Je členkou Mensy a s oblibou řídí rychlá auta.
