Blázni se radují, protože nevědí, co je válka. Skotský voják ve francouzském městečku okupovaném Němci. Francouzsko-italská hořká komedie (1966).
Hrají: A. Bates, P. Brasseur, J.-C. Brialy, M. Serrault, G. Bujoldová, A. Celi a další. Režie Philippe de Broca
00:00:08 Česká televize uvádí francouzsko-italský film
00:01:38 Je říjen 1918, končí válka. Němci ustupují, Spojenci postupují.
00:01:42 Městečko na severu Francie čeká na osvobození.
00:02:23 -Je všechno připraveno?
-Ja, Herr Leutnant.
00:02:27 Tak honem, pospěšte si. Rychle.
00:02:36 A teď to připravte. Nahoře je všechno hotovo?
00:02:40 -Ja, Herr Leutnant.
-Tak honem.
00:02:47 Vyklopte tam všechno, honem. Pospěšte si, honem, ať jsme pryč.
00:03:02 Sundej i tu ceduli.
00:03:08 Uhněte mi!
00:03:25 (klepání) Dále.
00:03:31 Hotovo, pane plukovníku. Neztratili jsme ani minutu.
00:03:35 Nepřítel je za řekou. Máme vyhodit most?
00:03:39 Až potom. Napřed se musíme přemístit z města.
00:03:42 -A munici povezeme s sebou?
-Kolik jí máme?
00:03:45 Máme jí dost, abychom mohli vyhodit do vzduchu třeba celé město.
00:03:53 Ten bunkr a celé město vyhodíme do vzduchu,
00:03:57 až tady bude anglický generál pěkně sedět na mém místě.
00:04:11 Vy máte umělecké kostelní hodiny, Monsieur le Français.
00:04:16 Umělecké kostelní hodiny.
00:04:19 Město vybuchne umělecky. To její soukolí mi vnuklo myšlenku.
00:04:24 Lancknecht udeří o půlnoci, že?
00:04:29 A to taky udeří naposledy.
00:04:34 -Připraven k boji, plukovníku!
-Později, Adolfe, později.
00:04:46 Lancknecht udeří o půlnoci.
00:05:03 -Copak je? -Chtějí vyhodit do vzduchu celé město.
00:05:06 -Kdo? -Skopčáci. Vyhodí všechno do vzduchu. -Cože?
00:05:10 -Kostel, celé město a taky most.
-Co si počneme? -Všichni musí pryč.
00:05:14 -To nám ještě scházelo. -Město vyletí do vzduchu! Všichni musí pryč!
00:05:31 Honem! Všichni musí pryč, město vyletí do povětří!
00:06:04 Makrela se ráda peče. Makrela se ráda peče.
00:06:10 Němci vyhodí do vzduchu munici dnes večer o půlnoci,
00:06:14 protože lancknecht udeří o půlnoci.
00:06:18 Teď nesmíte vstoupit do města. Slyšíte?
00:06:27 Makrelo? Štáb volá makrelu. Ozvěte se. Přepínám.
00:06:31 -Přerušilo se to.
-Dejte mi to.
00:06:47 Vstupte!
00:06:51 Pane.
00:07:03 "Makrela se ráda peče."
00:07:06 Ten holič, samozřejmě. Hnutí odporu.
00:07:12 "Němci vyhodí do vzduchu munici dnes večer před půlnocí."
00:07:17 "Teď nesmíte vstoupit do města, protože lancknecht udeří o půlnoci."
00:07:23 "Nesmíte vstoupit."
00:07:26 Stát! Stát! Zastavte kolonu! Zastavte kolonu!
00:08:03 Nepřítel má evidentně v úmyslu vyhodit všechno do povětří,
00:08:08 celé město i most.
00:08:11 Kdy? To přesně nevíme, ale udělají to ještě do půlnoci.
00:08:15 My však, pánové, musíme zachovat ten most.
00:08:19 Je mi jedno, co to bude stát, ale musíme ho zachránit.
00:08:24 Každé zdržení plánovaného postupu
00:08:27 by narušilo časový rozvrh celé operace.
00:08:31 To nemůžeme dopustit.
00:08:37 -Co navrhujete?
-Já bych, pane, navrhoval,
00:08:40 poslat tam některou z našich nižších šarží.
00:08:43 Vojáka schopného infiltrovat k nepříteli,
00:08:47 -který mluví francouzsky.
-Výborně.
00:08:50 -A kdo tady mluví francouzsky?
-Přece Plumpick, pane.
00:08:55 Je ornitolog, umí francouzsky a narodil se ve Francii.
00:09:00 Výborně.
00:09:02 A požádáte ho, aby se dobrovolně přihlásil?
00:09:11 Copak je, kamaráde? Co se tak mračíš?
00:09:15 Nežárlíš na kamaráda? Víš co, já ti něco přečtu.
00:09:19 Chceš?
00:09:22 Najdeme si tu něco pěkného. Tak třeba tohle.
00:09:26 "Svatební noc, má krásná Hippolyto, je na dosah."
00:09:30 "Jen ještě čtyři dny a vzejde nová luna."
00:09:34 "Starý měsíc ubývá zvolna..."
00:09:38 -Plumpicku.-Kapitáne.
-Hlaste se u plukovníka.
00:09:45 -Vojín Plumpick, pane.
-Ááá!
00:09:53 Vojín Charles Plumpick. Komunikační oddíl, sekce holubů.
00:09:57 -Přišel jsem na váš rozkaz!
-Výborně, Lemplicku.
00:10:01 -Plumpick, pane.-Rád slyším, že se hlásíte dobrovolně.
00:10:05 Lemplicku, seznámím vás s úkolem.
00:10:11 Ven!
00:10:13 Tak. Ano.
00:10:15 Jistě umíte číst v mapě.
00:10:18 Váš úkol je zcela prostý: dostat se do města.
00:10:21 -Umíte francouzsky?-Umím, pane.
-Já frenč rovněž.
00:10:25 Budete kontaktovat místního zvěda,
00:10:28 najdete výbušniny a zneškodníte roznětku.
00:10:31 -To nebude trvat dlouho, že?
-Ne, pane.
00:10:34 Jen nevím, zda máte správného Plumpicka,
00:10:37 já se starám o poštovní holuby.
00:10:39 -Právě proto se o to postaráte, vojíne Lemplicku.-Plumpick.
00:10:43 Správně. Jste muž na svém místě. Francouzsky umíte?
00:10:47 Obstojně, pane. Avšak jde-li o výbušniny,
00:10:50 možná by se našel někdo vhodnější mezi ostatními.
00:10:54 To mám do toho pekla poslat dva lidi?
00:10:57 Město může každou chvíli vybuchnout
00:11:01 a já mám riskovat životy dvou svých vojáků?
00:11:05 Život každého z těch hochů je mi stejně drahý jako můj vlastní.
00:11:10 To my všichni víme a ceníme si toho velmi a nesmírně.
00:11:14 -Takový má být velitel.-Ano, pane, ale pokud jde o výbušniny...
00:11:18 Řekněte mi, přihlásil jste se dobrovolně, nebo ne?
00:11:22 -Ale nebyla mi známa povaha...
-Tak se o tom už nebavme!
00:11:27 Město může vyletět do povětří každou chvíli, hrome!
00:11:31 -Ano, toho si budu plně vědom, pane.
-Tak se do toho pustíme.
00:11:36 Abych nezapomněl, heslo vašeho kontaktu, místního holiče, je:
00:11:41 -Makrela se ráda peče.
-Makrela se ráda peče.
00:11:47 A možná byste na to přišel.
00:11:50 Co můžou k ďasu myslet tím "lancknecht udeří o půlnoci"?
00:11:54 -Francouzi mají tolik průpovídek. Dotazy?-Ne, pane.-Výborně.
00:11:59 Možná by se tu našel jiný Plumpick. Já nemám s výbušninami...
00:13:35 Tiše, ani nemukejte.
00:13:47 (střelba)
00:14:14 Tady to máme. Musíme uvolnit cestu králi.
00:14:17 Musíme uvolnit cestu králi. To je ono.
00:14:21 Zaťukáme jí na hlavičku. Ta ta ta ta ta. A je po ní.
00:14:25 Vlásky moje. Vlásky moje.
00:14:31 Teď vy.
00:14:34 Kde to jsem?
00:14:37 -Těší mě, jsem vévoda z Křížů.
-Monsignor Sedmikráska.
00:14:50 Um Gottes Willen, nestřílejte! Je otevřeno. Nestřílet!
00:15:05 -Těší mě, vévoda z Křížů.
-Monsignor Sedmikráska.
00:15:09 -Příteli, tak se uveďte.
-Srdcový král.
00:15:13 -Sire, taková čest.
-Sire, taková čest.
00:15:17 To jsou blázni. Zpátky! Tady jsou všichni blázni!
00:15:20 Schnell! Schnell!
00:15:24 Vznešení dámy a páni, král se nám vrátil!
00:15:29 -Král!
-Kde mám svoji gardu?
00:15:33 -Támhle je.
-Já ještě krále jakživ neviděl.
00:15:36 Ať žije král! Ať žije král! Ať žije král! Ať žije král!
00:15:40 Ať žije pan král! Ať žije můj král! Ať žije král!
00:16:24 -Óóó...
-Óóó...
00:16:30 -Óóó... Óóó. Óóó. Óóó.
-Óóó. Óóó. Óóó. Óóó.
00:16:38 Óóó! Óóó! Óóó! Óóó! Óóó! Óóó! Óóó! Óóó!
00:17:53 To je ona!
00:18:01 Ááá!!!
00:22:01 Nazdárek, Taby.
00:22:14 Pěkná kočička.
00:22:38 Hej!
00:22:40 Jen pojďte, milánkové!
00:22:50 Madam, směl bych vám býti manželem?
00:22:53 A já vám chotí, pane?
00:26:18 Nechte to na mně, od toho jsem tady já.
00:26:22 Pozor. Namydlíme.
00:26:27 -To vy jste ten holič?
-To je snad zřejmé.
00:26:30 -Mezi námi... Makrela se ráda peče.-Samozřejmě.
00:26:35 -To mi spadl kámen ze srdce.
-S kamenem na srdci se špatně žije.
00:26:39 -Tak ahoj, Marceli. -Jsi hodný, že ses nechal oholit. Tumáš.
00:26:44 -Vy jim za to platíte?
-Proto mám taky pořád plno.
00:26:48 Tak ať se nezdržujeme. Kde jsou ti Němci?
00:26:52 -Co já vím? Ale můžu se vám poptat. Němci, jste tady?-Ššš!
00:26:57 Jaké ššš? Když mluvíte nahlas, nikdo neposlouchá. To je známá věc.
00:27:02 To byl záměr. "Lancknecht udeří o půlnoci." Co to znamená?
00:27:07 -To snad nemyslí vážně.
-A kde je bunkr?
00:27:10 -A copak to má být, pane?
-Sklad munice.-Ó, sklad munice!
00:27:14 -Ve věci munice musíte jít za generálem.-Dobře. Kde ho najdu?
00:27:19 V tuhle hodinu bude jako všichni sedět u aperitivu.
00:27:23 -Mladý muži, neviděl jste krále?
-Krále?-Srdcového krále přece.
00:27:28 Už jste na řadě, hochu.
00:27:44 Jsi na tahu, holka.
00:27:47 Dobře, dobře, dobře. Dobře. Výborně.
00:27:54 Hledáte někoho? Sedněte si.
00:27:58 -Toho, kdo je generál.
-Trefa do černého.
00:28:02 Mám sice kostým, ale nemám postavu. Co říkáte?
00:28:06 Stálo to spoustu peněz, tak jsem generál Kakost.
00:28:10 -Co vy na to?
-Jistě. Jistě.
00:28:13 Buďme přesní. Makrela se ráda peče.
00:28:16 -No ovšem. Moc tomu nerozumím.
-Já taky ne.
00:28:20 Mluvme nahlas, aby nás nikdo neposlouchal.
00:28:24 Nebojte se, tý je to stejně fuk.
00:28:26 Lancknecht udeří o půlnoci. Víte, co to znamená?
00:28:30 Samozřejmě, půlnoc je hodina zločinu.
00:28:34 -Musíme mu zabránit.
-Samozřejmě. A neprodleně.
00:28:38 -Kam to jdeme?-Ne, abys tu zlobil. Tatínek se vrátí.
00:28:44 Ale vždyť jste ho nezavřel.
00:28:48 On není zvyklý být zavřený a stejně už z klece nevychází.
00:28:53 Má rád pocit, že se rozhoduje sám. Je to král zvířat.
00:28:57 Když jsme u těch králů, neviděl jste krále?
00:29:00 -Krále?-Ano, prý už sem přišel náš Srdcový král.
00:29:03 Poslyšte, vy partyzáni, už mám těch vašich dvojsmyslů akorát.
00:29:08 Mám odrovnat nějakýho lancknechta, o kterým vůbec nic nevím.
00:29:13 -Vždyť já taky ne.-Bulíky na nos mně nikdo věšet nebude!
00:29:17 -Jsem na takovýhle legrácky už trochu starej.-Jakpak by ne.
00:29:21 -A kolik ti je, hochu?-Už toho mám dost!-Pusťte mě, to bolí.
00:29:24 Prozraďte mi, kde mají ten bunkr.
00:29:27 A chlapče, bunkr je něco, kde si chceš hrát?
00:29:31 -Merde!
-To bude nějakej blázen.
00:29:39 ÚSTAV PRO CHOROMYSLNÉ
00:30:00 Aha.
00:30:03 Dneska ráno. Srdcový král. Já jsem král těch bláznů.
00:30:12 Musím podat zprávu.
00:30:18 Pojď sem, hochu, potřebuju po tobě poslat vzkaz.
00:30:22 Neboj se, dostaneš vojenský úkol a poletíš k našemu veliteli.
00:30:27 Tak ukaž, napíšeme ti to. Tajná zpráva sedmnáctému pěšímu pluku.
00:30:35 Hlášení veliteli:
00:30:37 Při zadání mise zřejmě zvoleno špatné město.
00:30:42 Velké obtíže, divní lidé. Šimpanz a šachy.
00:30:46 Potkal jsem pouze jednoho medvěda a dva lvy,
00:30:50 ale nemohl se tu spojit a makrelou.
00:30:53 Pojď sem. Pojď, hezky to odneseš veliteli.
00:30:59 Pojď, jen aby ti to nespadlo, až poletíš. A je to.
00:31:05 Sbohem. Hezky leť.
00:31:11 Hergot, zapomněl jsem na to nejdůležitější!
00:31:17 Takže dodatek k první zprávě: "Bunkr zmizel." A je to.
00:31:23 Leť za ním.
00:31:51 -Pospěšte si!
-Ano, samozřejmě, hned to bude.
00:31:57 Also. Fojín Plumpick: totatek k prfní tajné spráfě
00:32:01 sedmnáctému pěšímu pluku: punkr cmicel.
00:32:05 -To je vše. -Punkr cmicel? -Ja.
-Hamburgere? -Ja?
00:32:09 -Vemte si pár lidí a jděte to prověřit. -Ja, ja.
00:32:13 Bojová jednotka nastoupit!
00:32:16 Připravit k průzkumné operaci proti nepříteli. Okamžitě. Schnell!
00:32:41 -Zpráva od Plumpicka, pane.
-Už bylo načase.
00:32:47 Při zadání mise zřejmě zvoleno špatné město. Divní lidé.
00:32:52 Potkal jednoho medvěda a dva lvy, ale nemohl se spojit s makrelou.
00:33:01 Pánové, jsem si jist, že není žádný důvod se tím znepokojovat.
00:33:06 Přesto mám pocit, že úspěch celého našeho tažení
00:33:10 je nyní v rukou takového fantasmagora.
00:33:14 Tenhle Lumpenicl je blázen.
00:33:17 Kapitáne, sežeňte mi tři dobrovolníky. Hned!
00:33:24 -Na váš rozkaz!
-Na váš rozkaz! -Na váš rozkaz!
00:33:27 -Okamžitě vyrazíte.
-Rozkaz!
00:33:30 Stát! Pojďte zpátky.
00:33:34 -Jestlipak víte, kam máte jít?
-Nic nevíme, pane!
00:33:38 Tady se koukněte.
00:33:41 Sem! Tak už víte?
00:33:46 -Dojdete pro Lumpenickla.
-Rozkaz!-Stůjte!
00:33:50 -A zneškodníte bunkr.
-Rozkaz!
00:33:56 Lumpenickl.
00:33:58 Není to německé jméno?
00:34:22 (hra na piano, ženský zpěv)
00:35:27 A teď tu naši!
00:35:47 Máme zákazníka.
00:35:58 -Máte oheň?-Ne.
-To jsou móresy.
00:36:02 -Pozvete mě na panáka?-Ne.
-To jsou móresy.
00:36:07 -Chcete vědět, jak se jmenuju?
-Ne.
00:36:11 Neříkejte pořád ne. Já jsem Planá růže.
00:36:14 Pojď sem a chovej se trochu jako kavalír.
00:36:18 Mám říkat, že jsi hezká?
00:36:20 Něco ti povím. Pojď si sednout a nikam nechoď.
00:36:25 -Ty jsi děvka, viď?
-Štětka.
00:36:31 -Já jsem tvůj zákazník.
-Kunčoft.
00:36:34 Takže je všechno jasné a oba si rozumíme.
00:36:38 Válka. Víš, co to je?
00:36:44 Ra-ta-ta ve městě.
00:36:46 Tam v horách jsou lidi, kteří ti chtějí ublížit.
00:36:50 -Ale já jsem nikomu nic neudělala.
-To ale nestačí.
00:36:57 Všechno teď může vyletět do povětří. Možná dřív, než ti to dopovím.
00:37:02 -Škoda, máš hezký hlas.
-Ano.
00:37:06 Tak dobře.
00:37:08 Na shledanou.
00:37:10 Tak počkej. Jen si to namlouváš. Povím ti tajemství.
00:37:14 Žiju přítomností, ta jediná má smysl.
00:37:18 -Máš pravdu, jenže...
-Jenže já se ti nelíbím.
00:37:22 Počkej, najdu ti jinou. Slečny?
00:37:28 Pudlinka, Mimi, Těžká Gerta, Vlčí mák. Vyber si.
00:37:37 Ale já už to vidím. Láska na první pohled.
00:37:44 Je krásné, když je to poprvé. Tak jděte.
00:37:58 Mně říkají Vlčí mák.
00:38:01 -A vám?
-Já jsem Charles.
00:38:04 -Pojďte. Tudy.
-Ale já nesmím.
00:38:10 -Musíš se červenat.
-On se mě bojí? -Samozřejmě.
00:38:15 Muži si připadají jako dobyvatelé, ale jsou to ustrašené děti.
00:38:19 -No tak pojďte.-Vy tu s námi zůstanete?-Zaučím vás.
00:38:23 Matka vám jistě nic nevysvětlila.
00:38:26 Ty nevíš co a jak? Já taky ne.
00:38:32 Tak to je pokoj.
00:38:34 Lože, lampa, vypínač.
00:38:37 Buďte chvíli potmě a pak rozsviťte.
00:38:40 Bedlivě hleďte na předmět své touhy. Pak zhasněte.
00:38:44 -Láska je černobílá.
-On bude nahý?
00:38:47 Prosím tě, a co na tom? Tady je alkohol. Zatáhnu závěsy.
00:38:56 Jako bychom se znali odjakživa.
00:39:01 Co by sis přál?
00:39:04 -Přál bych si, abych ztratil paměť.
-To je snadné.
00:39:12 -Co tu děláte?
-Špehuju klíčovou dírkou.
00:39:16 Zavřete dveře. Ó, Srdcový král! Co tu děláte, Veličenstvo?
00:39:22 Přátelé! Přátelé! Láska nám vrátila krále!
00:39:29 -Jdeme! Jdeme! Jdeme!
-Juchú!
00:39:36 Tak nasedat, Veličenstvo, a jedeme!
00:39:53 Tudy prosím, vašnosti. Dám vědět, že jste tady.
00:39:56 Pan vévoda je citově založený.
00:39:59 Jednou se rozplakal, když zabili malou mouchu.
00:40:02 -Mušku.
-Ano. U Waterloo v patnáctým.
00:40:06 -V patnáctém?
-A zas mu tečou slzy. -Slzy radosti.
00:40:09 Sire, bratránku, konečně jste se nám vrátil.
00:40:13 Ale ta ekvipáž. Přineste mu šerpu, košili, sendvič,
00:40:18 bílé víno, bílé punčochy, kabátec a klobouk.
00:40:22 Charlotte, drahá?
00:40:24 Tady je paní vévodkyně. Má drahá choť.
00:40:28 Stará piksla. Má tak studené nohy.
00:40:31 Mám ji ale rád a jsem jí věrný už 60 let.
00:40:43 Sire, zde jsou mé děti.
00:40:50 -Maminko! -Vysmrkejte se, a drahý, vy se učešte.
00:40:54 -Kde je malý?
-Tamhle, maminko.
00:41:00 -Albericu, co se říká?
-Ať žije král, mami. -Ano.
00:41:04 -Chceš bonbón? -Omluvte to dítě.
-Půjdeme vedle, hošíku.
00:41:08 Musíte si před ceremoniálem odpočinout.
00:41:11 -Velbloud je již zapřažen a je netrpělivý.-Jistě.
00:41:14 -Řeknete mi, kam vlastně...
-Do starobylé katedrály.
00:41:18 Je jako moje žena a také ji tolik miluji.
00:41:22 Ty uličníku! Na mě si nepřijdeš, já tě srovnám!
00:41:27 Počkej, až tě chytím!
00:41:30 Za trest tu zůstaneš!
00:41:35 Můj nejkrásnější den. Už jako malá jsem chtěla,
00:41:39 aby mi davy mávaly po boku nejkrásnějšího z mužů.
00:41:44 -To snad přeháníte.-Když se nepřehání, ničeho se nedosáhne.
00:41:49 Přihraj.
00:41:53 -Král. Ať žije král.
-Ať žije král!
00:41:57 -Sláva králi!
-Až žije král!
00:42:03 -Sláva králi!
-Ať žije král!
00:42:06 Připadám si tak strašně bezmocný, když vím, co se stane.
00:42:09 Madam, tyhle květiny, vaše laskavost,
00:42:12 to všechno zahyne, a já s tím nemůžu nic dělat.
00:42:15 -Král může všechno.
-Král možná může všechno,
00:42:19 ale tady všechno vybuchne, jako že se jmenuju Charles.
00:42:23 Tamhle. Zamířit! Schnell!
00:42:29 Vojsko přijelo!
00:42:31 Nechte toho! Co to děláte? Přestaňte přece!
00:42:35 Co to má znamenat? Himlhergot! Co to je?
00:42:44 Kruci, nechte toho! Copak jsem nějaký blázen?
00:43:11 Buďte zde vítáni.
00:43:33 Jen pojďte, pojďte.
00:43:36 Milostivá paní vévodkyně, jen vstupte do chrámu.
00:43:44 Pojďte. Pojďte.
00:43:48 Pojďte honem.
00:43:52 A hoplá!
00:44:05 -Kajetáne, váš misál.
-Děkuji, mamá.
00:44:08 -Kloboučku, růženec. -Ano, máti.
-Kdepak je Alberic?
00:44:12 Tamhle je, maminko. Vlezl do sakristie.
00:44:15 -U všeho musí být.
-No tak, holčičko.
00:44:40 Nejsme na karnevalu, vy maškary! Sundejte ty čepice!
00:44:49 Hergot!
00:44:51 (zpěv)
00:45:10 -Schnell! Los! Všichni k bunkru!
-Veličenstvo, dovolte mi podotknout
00:45:15 v této vážné chvíli, že neplníte svou úlohu.
00:45:19 -Cože?-Je to posvátný okamžik a vy sebou v jednom kuse melete.
00:45:26 -Chce se vám čurat?
-Ne!
00:45:29 Tak se netvařte tak mrzutě. Usmívejte se.
00:45:35 -Mám strach.
-Vy nemáte rád divadlo?
00:45:39 -Jaké divadlo?
-Přece divadlo světa.
00:45:43 Vestminster, válečnou školu, Comedie Française,
00:45:48 Vatikán, ceremoniály a masky!
00:45:51 Usmívejte se. Usmívejte se.
00:45:56 Korunu.
00:45:59 Kde je koruna? Vzal někdo korunu?
00:46:02 -Sire, vy nemáte korunu.
-Ne, ale dojdu pro ni.
00:46:05 -Co se děje?
-Jde si pro korunu.
00:46:33 Raz, dva, raz, dva, raz, dva! Zastavit stát!
00:46:38 Do bunkru. Schnell!
00:46:41 Všechno zlikvidovat a pak rychle abfahren!
00:46:46 -Schnell! Hněte sebou, bando líná!
-To je bunkr.
00:46:50 Já vám dám maškarádu, pitomci zabedněný! To by se vám líbilo!
00:46:55 Schnell! Ať tady nic nezůstane. Schnell!
00:46:58 Co je?
00:47:05 -Je tam všechno in Ordnung?
-Ja, Herr Leutnant.
00:47:09 Hej, vy tam. Počkejte!
00:47:12 Halt! Stát! Halt!
00:47:28 -Ať žije král!
-Ať žije král!
00:47:31 Merde. Ten bunkr.
00:47:42 Nemusel jste se obtěžovat, Sire, našli jsme korunu.
00:47:49 Sakralitum sakrujeme sakrblé.
00:47:52 Nekuř tak, Albericu! Jde z toho na mě kašel, krucinálfagot!
00:47:59 Carolus Primus budiž pomazán ad eternum.
00:48:07 (hra na varhany, ženský zpěv)
00:48:38 -Hoď to sem.
-Házej.
00:48:43 Na ně!
00:49:03 Děkuji vám. Dobrá věc se podařila.
00:49:06 Ať žije král. Ať žije Srdcový král!
00:49:11 -Ať žije král!
-Monsignore, promluvte.
00:49:15 -Promluvte!
-Monsignore!
00:49:21 -Bravo! -To je fešák.
-Tedy...
00:49:32 Drazí muži, milostivé paní, spoluobčané.
00:49:38 Ano, život je slzavé údolí. Na tento svět přicházíme s pláčem
00:49:42 a odcházíme z něj s posledním vydechnutím.
00:49:47 A myslíte, že se Bohu líbí, když si jeho stvoření jenom stýskají?
00:49:52 Ale, amen, pravím vám.
00:49:54 Naším královstvím, Jeho královstvím, je radost.
00:49:59 Arab tam na poušti
00:50:01 si v sobě nese své prameny vod a nebe.
00:50:09 Nebe je říší uvězněného za mřížemi.
00:50:14 Dejte mi ten míč! Ten míč, himlhergot!
00:50:17 Za nimi! Schnell! Dejte mi ten míč!
00:50:27 -Má úcta, admirále.
-Jen račte vstoupit, pánové.
00:50:34 -Jak půvabný stroj.
-Namoutě prach a bubny.
00:50:38 -Vojáček nám tady zaspal.
-Neprojedeme se, generále?
00:50:42 Velmi rád. S největší radostí vyzkouším tuto kovovou zbroj.
00:50:57 Ryba se raduje v rybníce, bílý beránek ve svém vlněném kožichu,
00:51:02 člověk se raduje ve svých představách a my též jsme stvořeni
00:51:07 jako libá vůně růží a máme právo na štěstí.
00:51:16 Rozhodli jsme se, že budeme šťastni.
00:51:19 -A nic nás od toho nemůže odradit.
-Herr Leutnant! Herr Leutnant!
00:51:24 Naším královstvím bude radost.
00:51:28 -Ruhe!
-Amen!
00:51:34 Was? Všichni ven a nastoupit! Vypátrat a zneškodnit záškodníky!
00:51:46 Zavřete ten kostel! Honem!
00:51:54 Kommt jetzt! Okamžitý přesun. Schnell!
00:51:57 Schneller!
00:53:25 Jauvajs.
00:53:32 Hej! Jsme zachráněni!
00:53:37 Našel jsem konečně bunkr a nepřítel vzal roha.
00:53:41 -Ať žije král!
-Ať žije král!
00:53:46 Ať žije můj lid!
00:53:55 Tomuto dni vzdejme hold slavnostmi, jež potrvají nejméně tři roky.
00:54:04 Sire, přijměte jako dar velociped,
00:54:07 -abyste se mohl vmísit mezi lid inkognito.-Děkuji.
00:54:47 Ahoj.
00:54:50 Veličenstvo.
00:54:52 Sire, opatrně.
00:55:01 Z cesty, slečinky, z cesty. Tak šup!
00:55:05 Tak strašně upravené vlasy jsem ještě neviděl. Alou ke mně.
00:55:15 Podívejte, náš pan král.
00:55:18 Ať žije generál! Ať žije pan Marcel!
00:55:25 -To je Plumpick. Jdeme, hoši.
-To jsem rád, že vás vidím, kluci.
00:55:30 To byl jen generál a dámský kadeřník, ti vám nic neudělají.
00:55:34 Ten velociped mi darovali dvořané.
00:55:37 A s radostí vám sděluji, že jsem našel bunkr.
00:55:40 -Těžký ho najít na náměstí. -Byl zakryt květinami k mé korunovaci.
00:55:43 -Korunovaci?-Ano. Byl jsem korunován.-Aha.-Ano.
00:55:48 -Podrž mi to jablko, může to každou chvíli bouchnout.-Vem to.
00:55:52 -Nejsou tu dveře.-Ne.
-Ale nějak se z toho musí ven.
00:55:55 -Moje řeč. Kluci, popadněte ho a jdeme.-Co to děláte, kluci?
00:55:59 -Trochu ho uzemníme.
-Já na to přijdu.
00:56:04 Šoupnem ho sem, kluci. Honem!
00:56:07 A teď mizíme.
00:56:35 Prober mě.
00:56:38 Ještě jednou.
00:56:44 Dobrý.
00:56:52 Hoši, radši ustoupíme.
00:57:05 Je mrtvý?
00:57:07 Ale ne, jenom tu usnul. Vyčerpaný korunovací, drahá.
00:57:12 -Musíme s Veličenstvem opatrně.
-Ano.
00:58:02 Chutná po malinách. Okuste, paní.
00:58:11 Po zralých malinách. Jak je mám ráda.
00:58:16 Ani by mi nevadilo, kdyby vévodovi nasadila parohy.
00:58:21 -Jaké parohy?
-To nemyslí vás, příteli.
00:58:25 Ovšem, chápu,
00:58:27 že jsme ještě ve městě neustavili nikoho, kdo bude nosit parohy.
00:58:31 -Ale je to nutné. Všechno patří všem. -Aby ne.
00:58:40 Musíme ho probudit jemně.
00:58:43 Musí se probudit šťastný. Chci, aby se muži probouzeli šťastní.
00:58:48 -Já už vím. Klenofonte?
-Ano, drahá?
00:58:53 Poslouchejte.
00:58:56 Co slyšíte?
00:59:00 -Slyším půvabný tlukot vašeho srdce, drahá. -Tak tedy?
00:59:05 -Copak tedy?
-Srdce.
00:59:08 Tep srdce.
00:59:10 Tik tak, tik tak, tik tak.
00:59:13 Skryté hodiny. Odbíjení času.
00:59:17 Srdce, jež bije vjedno s tlukotem srdce našeho krále. Žena.
00:59:22 -On potřebuje ženu, která by byla jen jeho. -Bravo!
00:59:26 -Kde ji však najdeme?
-Já se obětuji.
00:59:30 -Bravo! To je ženská.
-Vznešená duše.
00:59:34 -O duši přece nejde.
-No, no, no, no.
00:59:37 -Nebuď oplzlý, synu.
-Pardon.
00:59:40 Vévodkynina zadnice je hájemstvím vévodovým.
00:59:44 -Ano, tak jest.
-Já přece patřím všem.
00:59:48 -Ano!
-Ano!
00:59:50 To nepůjde, Planá růžičko. Co tvůj podnik? Já ho vést nemůžu.
00:59:53 -Vypadám jak stará štětka?
-Bohužel.
00:59:57 Že mě to nenapadlo hned. Vždyť ji i miluje.
01:00:00 -A kde je? -U mě. -V bordelu?
-Chlapi, ne abyste tam vyváděli.
01:00:05 Upokojte se pánové, je to státnická záležitost. Ženská věc.
01:00:10 Ani si nevrznem.
01:00:25 -Paní vévodkyně.
-Uctivá poklona, milostpaní.
01:00:28 -Dobrý den, slečny.
-Dobrý den, paní domácí.
01:00:31 Kdepak je Vlčí mák? Tady jsi.
01:00:34 Paní vévodkyně, znáš ji přece, tě chce o něco požádat. Je to perla.
01:00:39 Nevinná a nedotčená. Račte laskavě za mnou, paní vévodkyně.
01:00:53 Nemusíš se svlékat, kvůli tomu jsem nepřišla.
01:00:57 Pojď sem.
01:01:00 -Děvenko, poznalas už muže?
-Ne, ale ráda bych.
01:01:04 A tady bys je chtěla poznat?
01:01:07 Ano. Tady je přece jenom více příležitostí.
01:01:11 -Ale. Jak jsi na to přišla?
-Mám to v malíku.
01:01:16 -Zatím jsi žádného muže nepoznala?
-Ne.
01:01:20 Ano, vybraly jsme tu pravou.
01:01:25 -Máš krásné vlasy.
-Musíme vylepšit držení těla.
01:01:29 Hlava je nehybná, hýbou se pouze nohy.
01:01:33 Víčka zvýrazníme modrou a semhle květy pomerančovníku.
01:01:37 Nestačí, jaká jsem?
01:01:39 -Co tě napadá, děvenko.
-Vždyť se máš zasnoubit s králem.
01:01:43 Nebudu přece ukazovat muži, jak o něj stojím.
01:01:46 -Nezlob se, máme takovou radost.
-Vezmi si plášť. -Ne.
01:01:50 -Půjdu ve svém baletním úboru, mám ho nejraději. -Máš jen tyhle šaty?
01:01:53 -Ano, když jdu po laně.
-Po laně? -Po laně?
01:02:11 Král bude mít akrobatku. Bravo!
01:02:14 -Bravo!
-Bravo!
01:02:30 -Pánové. -Vytratíme se po špičkách.
-Milé stvoření.
01:03:19 Kdopak jste?
01:03:22 Vlčí mák. Vaše nevěsta.
01:03:28 Ale ano, ovšem.
01:03:34 -Mademouiselle, nikoho nepotřebuji.
-To není pravda.
01:03:38 -Jsem sám jako každý, kdo má jedinou myšlenku.-Vzít si mě za ženu.
01:03:46 Ale povězte, jak jste se sem dostala?
01:03:51 Přece oknem, když se budeme brát.
01:03:56 -Samozřejmě. Už to zase začíná.
-Všechno teď začíná.
01:04:02 Jsem... Všechno mi trvá trochu dýl.
01:04:06 Jsem... Jak to říkali?
01:04:10 Teď už nevím. Nevzpomínám si.
01:04:14 My ale brzy všechno doženeme, ano?
01:04:22 (odbíjí hodiny) Proboha, kolik je hodin?
01:04:33 Je šest hodin!
01:04:41 Někudy se tam dostat musím!
01:04:44 To je šílenství, nemůžu to dopustit! Musím se tam dostat.
01:04:49 Musím, i kdybych ten bunkr měl rozmlátit!
01:04:53 Teď budou lítat jiskry!
01:05:12 Tohle ne! Už toho mám dost!
01:05:22 Proč? Proč?!
01:05:37 Drahá. Bravo! Bravo!
01:05:40 Co tleskáte, hlupáci?! Copak to nechápete?
01:05:44 Já vybuchnu! Bude po mně. Vy chcete umřít?
01:05:47 -Vám smrt nic neříká?
-Ne, kdepak. -Ne, kdepak. -Ne, kdepak.
01:05:52 -Poslyšte, nepřítel...-Kde je?
-Mé vojsko přejde do útoku.
01:05:58 -Já s ním promluvím, urovnáme to.
-Já pochybuji, ale o to nejde.
01:06:03 Tady jsou všude položené nálože.
01:06:06 Propojili je a nastavili na přesnou dobu. Pak vybuchnou.
01:06:11 A o půlnoci nějaké hodiny
01:06:14 zapálí všechny ty výbušniny a vyletíme do povětří!
01:06:20 -To je muž.
-A bude po všem!
01:06:23 A co na tom záleží?
01:06:25 Na tom záleží mně!
01:06:28 V tom případě vám všechny hodiny ve městě složíme k nohám. Viďte?
01:06:38 Raz, dva, raz, dva, raz, dva, raz, dva.
01:06:42 Raz, dva, raz, dva, raz, dva.
01:06:56 Tady vám, Sire, nesu korunu.
01:07:04 Generále, copak tam děláte?
01:07:07 Máme vám přinést všechny. Tyhle jsou poslední, tak tam pro ně lezu.
01:07:12 -Nechte je tam.
-Musím splnit rozkaz.
01:07:15 -Já osobně rozkaz ruším.
-Tak to je jiná.
01:07:33 -Konečně se smějete, Sire.
-To jsou nervy.
01:07:37 -Veličenstvo, váš balónek.
-Takovéhle balónky si nech.
01:07:42 Já mu zničím balónek, a on tleská. To je kluk jako z křemene.
01:07:46 Já vás tu nemůžu nechat umřít. Pojďte, všechny vás odsud odvedu!
01:07:53 -Kam jdeme? -K moři.
-Ne, já chci do hor. -Do cukrárny.
01:07:57 -Hlavně pryč.-Pojedeme na prázdniny někam daleko?-Ano.
01:08:02 Musíme přejít frontu a potom vlakem, po silnici a lodí.
01:08:06 -Na ostrov?-Samozřejmě. Poplujem až na druhý břeh moře.
01:08:10 -A pojedeme na koníčku?
-Ano. Všichni za mnou.
01:08:13 Počkejte, král přece musí jet na koni!
01:08:16 Počkejte na mě. Nenechávejte mě tady!
01:08:47 Vlčí máku.
01:08:55 Tak pojďte. Honem!
01:09:00 Všichni za mnou!
01:09:05 -Sire, vraťte se!
-Pojďte!
01:09:11 Za branami města je divoká zvěř.
01:09:14 Copak neslyšíte, jak krutě žízní po krvi?
01:09:20 -Musíte jít se mnou.-Mezi námi a celým světem venku je hradba.
01:09:25 -Je to moc nebezpečné, hrome.
-Tak pojďte, říkám to naposledy.
01:09:30 -Králi! -Copak nevíte, jak jsou tam venku všichni zlí?
01:09:34 Králi Karle.
01:09:37 Karle!
01:09:44 Tak jeď, ty herko moje. Hyjé!
01:09:47 No tak, co se stalo? Co je s tebou?
01:09:50 Ale já se s tebou párat nebudu. Tak si jdi.
01:09:55 Králi Karle!
01:09:58 Tak.
01:10:01 Tak ať si tam všichni umřou. Víc už dělat nemůžu!
01:10:31 On se vrátil.
01:10:40 Vrátil se, podívejte.
01:10:43 Vrátil se!
01:10:50 Doma je nejlíp, Sire. K čemu se trmácet někde po světě?
01:10:54 Ať žijou trepky, jako že jsem vévoda.
01:10:57 -Vévoda? A kdo z tebe udělal vévodu?
-A kdo z tebe udělal krále?
01:11:01 Příteli, včera touhle dobou jste byl ještě v ústavu.
01:11:09 Závidíte?
01:11:11 Vy jste zas včera touhle dobou byl ještě u těch druhých, pane králi.
01:11:16 Nezatančíme si polku?
01:11:19 Tak tohle si nechám líbit. Pánové, polčičku pro krále.
01:11:37 Namoutě kutě, copak ho polka mohla tak urazit?
01:11:41 Co je nám po jednom králi. Všichni jsme si rovni, ne?
01:11:44 -Rovnostářství sem netahej.
-Nehádejte se. -Tak dost!
01:11:48 Máte pravdu, drahá. Měli bychom jít do sebe.
01:11:52 Pojďme, ať nezůstaneme stát.
01:13:05 Vždyť vše je tak prosté, Marie, prostinké. I umírání.
01:13:10 -Jak se umírá?
-Jen zavřete oči a už je neotevřete.
01:13:14 Příteli, když zavřu oči,
01:13:17 neuvidím už stromy, květiny, sluníčka sedmitečná
01:13:21 a ten váš drahý knír.
01:13:24 Nikdy nezapomenu na jeho drsné doteky.
01:13:27 -Bože, snad jsem se nenarodil jako milovník? -Nepochybně.
01:13:32 -Jste do mě zamilován 10 let.
-Vskutku máme za sebou kus cesty.
01:13:48 -Jaká čarovná hodina, Milosti.
-Chodím sem nahoru každý večer už...
01:13:55 Už od... Bože, byl jsem tak mlád.
01:13:58 Přitom už jsem věděl, že mám-li milovat svět,
01:14:02 musím od něj poodstoupit.
01:14:08 Jestlipak jste si všimla, drahá Růže planá,
01:14:12 jak líbezný je večer před bitvou?
01:14:17 Povětří, lidé, co jdou kolem, i naše svědomí.
01:14:22 -Vy jdete do války?
-Pomýšlím na to, ano.
01:14:26 Ale bez vojska nezvítězíte.
01:14:30 To je ta potíž.
01:14:32 -Tak si vojsko prostě naděláš.
-Ale jak?
01:14:36 -Děvčata ti porodí vojáky.
-Budu mít batalion kluků jako buků.
01:14:41 -Uděláš z nich generály.
-Taky nějaký pěkný holky.
01:14:46 Budou jako maminky. Ó, já tě mám tak ráda.
01:14:49 Svět je prostý, jsou tady muži a pro ně ženy.
01:14:53 Na jedný straně děvky, na druhý straně generálové.
01:14:56 Jo, máš recht, život je prostej.
01:15:42 Tři minuty do půlnoci. Za tři minuty bude po všem.
01:15:51 -Já umřít nechci.
-Ne.
01:15:54 Nikdo přece neví, kdy umře.
01:15:59 -Máme tři minuty života.
-To je krásné, tři minuty.
01:16:05 Ano, máš pravdu.
01:16:15 Karle, za chvíli vyjde lancknecht.
01:16:20 -Jaký lancknecht?
-Ano, lancknecht odbije půlnoc.
01:16:24 -Kde? Jaký lancknecht?-Tamten. Ten nám na hodinách odbíjí půlnoc.
01:16:31 Lancknecht udeří o půlnoci!
01:16:55 (odbíjí hodiny)
01:17:23 Au!
01:17:26 Jsme zachráněni!
01:17:29 Hrajte!
01:17:33 Slyšíte? Jsme zachráněni!
01:18:05 Vždycky je dobrý se taky trochu jistit.
01:18:08 Tohle vám povídám ze zkušenosti.
01:18:20 Karle?
01:18:24 -Ať žije královna!
-Ať žije královna! Sláva!
01:18:36 Půlnoc.
01:18:40 Tak to vidíte, hochu. Lumpick nálože zneškodnil.
01:18:44 Kdepak, já věděl, že je to hrdina. Město je naše.
01:18:48 Ne, abyste zas drancovali chlast, MacFishi, nebo vás nechám zavřít.
01:18:53 -Děkujte Bohu, že jsem dobrák od kosti.-Rozkaz!
01:18:57 -Zavelte vpřed.
-Rozkaz. Nástup!
01:19:00 Všichni nastoupit a hněte sebou.
01:19:03 Nástup!!!
01:19:19 Je pět minut po půlnoci a nic se neděje, Hamburgere.
01:19:23 Zkontroloval jste, jestli jsou nálože in Ordnung?
01:19:27 -Ja, Herr Oberst.
-Tak to je mi velice líto.
01:19:31 -Leutnant?
-Ja, Herr Oberst? -Odvést.
01:19:34 -Připravit se k ústupu.
-Připravit se k ústupu.
01:19:38 -Připravit se k ústupu.
-Zamířit. Pal.
01:20:00 Chtěla bych se milovat.
01:20:03 A přímo s králem? Ty nemáš strach?
01:20:08 -Musí to být krásné.
-To mi povíš pak.
01:21:26 Ó, vojáci!
01:22:02 To se vám povedlo, Plumpicku. Pěkná oslava.
01:22:05 Ale lví podíl na tom mají oni, pane.
01:22:08 Musím uznat, že to bylo moc chytrý, ten kousek s tím šimpanzem.
01:22:12 Ale musím vás upozornit, že obyvatelé města jsou...
01:22:15 Chtěl bych vidět Skopčáky, když chytili vašeho posla.
01:22:19 -Muži, které jste poslal, vám jistě řekli, že...-MacFish?
01:22:23 Myslíte, že bych dal na to, co mi napovídá tenhle bambula?
01:22:28 -MacFishi?-Zde, pane!
-Rozbijte tu ležení.
01:22:32 -Tady, veliteli?
-Ano. Kde je starosta?
01:22:35 Jsem vévoda a to je vévodkyně.
01:22:39 -Stará piksla, ale mám ji rád.
-Enchante.
01:22:43 Ó, do toho kníru bych se tak ráda zapletla.
01:22:46 -Veliteli, rád bych vám vysvětlil...
-Později, Lumpicku. Má úcta, madam.
01:22:51 -Generál Kakost.
-Těší mě, generále!
01:22:55 -Rád vás poznávám.
-Ať žije Francie!
01:22:59 -Ať žije Francie, ať žije Francie.
-Oslavme to.
01:23:03 -Nemám příliš mnoho času.
-Tak ho neztrácej.
01:23:08 -MacFishi!-Rozkaz!
-Celá naše jednotka zde přenocuje!
01:23:12 -Rozbít ležení!
-Rozbijte ležení pro zbytek noci!
01:23:17 Když dovolíte, teď se vzdálím a převléknu se do vhodného oděvu.
01:23:49 -Děkuji-Veliteli, musím vás neprodleně upozornit...
01:23:54 Později Plumpicku. Teď hodlám setrvat v náruči hudby.
01:24:15 Co mají pod tou sukní?
01:24:17 -Nic.
-Monsignor má na mysli všechno.
01:24:24 Óóó...
01:24:27 -To je nejkrásnější den mého života.
-Já bych chtěla ohňostroj.-Jistě.
01:24:32 -MacFishi!-Rozkaz!
-Slyšel jsi dámy?-Ne, pane!
01:24:36 -Rádi bychom uspořádali ohňostroj.
-A z čeho ho máme ustrojit?
01:24:41 Vemte kanóny, sudy s prachem.
01:24:44 -Hergot, chlape, copak se vám musí všechno vysvětlovat?-Ne, pane!
01:25:31 Zastavte vůz s Herr Oberstem! Halt!
01:25:37 Vidíte? Zvítězili jsme. Město je zničeno, všichni jsou mrtví.
01:25:42 Ano, ale Herr Hamburger je taky mrtvej.
01:25:45 Tak dostane Železný kříž, to se hodí i po smrti.
01:25:49 Vztyk, neválejte se tu! Vítězství!
01:26:48 Ležím vám u nohou. Co byste chtěla? Řekněte.
01:26:53 Ještě zmrzlinu, pěkný prsten a přehlídku.
01:27:00 A přehlídka právě začíná.
01:27:03 Bohužel je čas odejít.
01:27:07 -MacFishi!
-Tady!
01:27:10 -Připravit se k odchodu!
-Rozkaz!
01:27:14 Vojáci, pozor!
01:27:19 Vyrazíme!
01:27:23 Necourejte se, chlapi!
01:27:26 Všichni nástup před kostelem!
01:27:31 Budu na tebe čekat u Plané růže.
01:27:34 Neboj se. Vrátím se s hrudí pokrytou medailemi.
01:27:40 Tak jdeme, Plumpicku.
01:27:43 -Sbohem, Vlčí máku.
-Sbohem.
01:27:49 Udělejte místo vojenské přehlídce!
01:27:54 Honem, pospěšte si! Necourejte se!
01:28:00 Pospěšte si!
01:28:04 Nástup, rychle!
01:28:12 Zařaď se.
01:28:14 Vojáci, pozor! Vyrovnat!
01:28:25 Král jde do války.
01:28:29 -Ty ho necháš jít?
-Ano, on se tam chce vyznamenat.
01:28:35 Muži mají ale nápady. Rozloučíme se s Veličenstvem.
01:28:40 Políbíme ho, aby mu na přehlídku zčervenaly tváře.
01:28:54 Vojáci, na můj rozkaz, pochodem v chod!
01:29:22 Pusťte mě, musím se přesunout s jednotkou!
01:29:26 -Přivažte ho. -Sednout!
-Co to děláte?
01:29:29 -Já tady nemůžu zůstat!
-Budeš kynout přehlídce.
01:29:48 -A už jdou další.
-Vylézají odevšad jako krysy.
01:30:14 -Vypadá to, že se neznají.
-Ovšem. Jsou to cizí pluky.
01:30:29 Vidíte? Nemají paraplata.
01:30:32 -Pokud jde o květiny, to je poslední pugét. -Dejte mi ho.
01:30:48 Nepřítel.
01:30:50 Koukněte.
01:30:57 Sešikovat se! Ztečí na nepřítele! Schnell! Schnell! Schnell!
01:31:02 Na ně!!!
01:31:04 -Připravit k útoku. Honem!
-Do formace. Schnell!
01:31:11 Jděte honem pryč, nebo to schytáte taky!
01:31:16 Srovnat řady!
01:31:18 -První řada zakleknout!
-První řada zakleknout!
01:31:23 -Pal!
-Feuer!
01:31:27 -Pal!
-Feuer!
01:31:29 -Feuer!
-Pal!
01:31:37 -Vzdejte se!-Vzdejte se mi!
-Never!-Niemals!
01:31:50 Mám takový dojem, že už to trochu přehánějí.
01:31:53 Tohle jsou divní lidé.
01:32:14 Sire, Monsignore, vidím jezdce,
01:32:17 tisíce mužů, kanóny, motocykly, blíží se odevšad. Odevšad!
01:32:22 -Tisíce jich táhnou k našemu městu.
-Můj ty smutku, kdo to jen může být?
01:32:30 Osvoboditelé.
01:32:33 Pobavili jsme se, a teď bychom si měli jít lehnout.
01:32:37 Veličenstvo, necháme vás vašemu dvoru.
01:32:44 Adieux, Karle.
01:32:50 Co to?
01:33:01 Pojďte. Jdeme domů.
01:34:07 Pane generále, mé město nezklamalo.
01:35:19 Charlesi Plumpicku,
01:35:22 budete citován v rozkaze stejně jako váš pták první třídy.
01:35:26 Výjimečný voják a výjimečný pták
01:35:29 pronikli chrabře do města obsazeného nepřítelem.
01:35:39 Statečný ptáček.
01:35:42 A já, generál Badernat, připojuji za sebe a zcela osobně
01:35:46 i jménem našeho prezidenta vroucí bratrské objetí.
01:35:56 Plumpicku, vrátíte se znovu na frontu. Neprodleně.
01:36:00 Skopčáci ještě drží tohle město a my ho vyhodíme do povětří.
01:36:51 TRIUMF SPOJENECKÝCH VOJSK
01:36:54 (domovní zvonek) Kdo nám zas nedá pokoj?
01:37:11 Jste na řadě, Sire.
01:37:13 -Bohužel jsem ještě nepochopil pravidla.-Žádná nejsou.
01:37:18 To je dobře, že jste tady. Co byste pořád někde rajzoval?
01:37:22 Zůstanu tu, generále, a teď už se odsud nehnu.
01:37:26 -To vám chválím.
-Svatá pravda.
01:37:33 Nejkrásnější cesty jsou ty, na něž hledíme z okna.
01:37:43 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008
V posledních měsících I. světové války je anglický voják Plumpick poslán do francouzského městečka, aby objevil a zneškodnil výbušniny, které tam nainstalovali Němci. Obyvatelé utekli a ve městě zbyli jen chovanci blázince a zvířata v místní zoo. Blázni projdou bránou a celé město jim patří. Každý z nich najde svůj svobodný prostor ve městě. Nic jim nebrání, aby se stali právě tou postavou, o které sní. A toho krásného anglického vojáka pasují na svého krále, Plumpick se tak nechtíc stává Srdcovým králem. Všemi obdivován, uprostřed panoptika šťastných postav, nepřestává pátrát po výbušnininách a především mechanismu, který má tyto nálože odpálit. Ale Angličané, stejně jako Němci, už jsou pěkně nervózní.
