Balady

Zlatý kolovrat

Je tu podzim a vše je zlaté. Zlatý kolovrat nejvíce. Příběh vystavěný na obludnosti duše, kde tvář zůstává stejná, ale povaha je jiná. Ctnost a spanilost s duševní čistotou tu bojují se zákeřností a zlem ve stejné podobě. Zlatým podzimem prokreslený obraz bude kontrastem krutého jednání… Svět je krutý a jen osud je občas naštěstí spravedlivý.

Pán stojí, nevěda, co chtěl,
své velké žízně zapomněl;
diví se tenké, rovné niti,
nemůže oči odvrátiti
s pěkné přadleny.

„Svobodna-li jest ruka tvá,
ty musíš býti žena má!“
dívčinu k boku svému vine -
„Ach pane, nemám vůle jiné,
než jak máti chce.“