00:00:09Promiňte. Chci s vámi mluvit.

00:00:12-Už jsem vám řekl, že mě nezajímá nic,

00:00:15co byste mi chtěl říct. Rhono!

00:00:17-Nejde o mě.

00:00:19-Promiňte, pane řediteli, zrovna jsem odcházela.

00:00:21Pojďte, doprovodím vás.

00:00:23-Prosím. Musím s vámi mluvit.

00:00:25Chci vám jen dát poslední šanci.
-Je mi líto, pojďte, prosím.

00:00:28Tudy. Promiňte.

00:00:34-Chtěl jsem s ním jen mluvit.

00:00:48TELEFON

00:00:55-Ano? Cože?

00:01:00Ještě teď večer? A musím to vyřizovat já?

00:01:06Dobře, dobře, už tam jdu.

00:01:34TELEFON

00:02:01Haló?

00:02:12Pomoc! Pomoc!

00:02:17Pomóóóóc!

00:02:29Česká televize uvádí epizodu z britského cyklu

00:02:32TAGGART

00:02:56STUDIE VRAŽDY

00:03:44Dobrý den. Kde? Tamhle.

00:03:48Robbie. Ahoj.

00:03:51Oběť je muž. Myslím, že tam není moc dlouho.

00:03:55Zkuste hádat, jak byl vysoký. A kde je kafe?

00:03:59Prosím, pane?

00:04:00Když jdete takhle pozdě, máte přinést kafe.

00:04:03Omlouvám se, ale já - Jo, jo, jo.

00:04:05Zjistěte, kdo to tu vede. A chci vědět, kdo je tohle.

00:04:08Možná nějaký vandrák nebo tak?

00:04:10S hodinkami Tag Heuer? To bych neřekl.

00:04:13Všimněte si, pořád jdou.

00:04:20Myslel jsem, že výtah má poruchu.

00:04:22Je už starej.

00:04:24Přišel jsem dolů a dveře byly zaklíněný, tímhle tím.

00:04:28-Zaklíněný? Takže nemohlo jít o nehodu?

00:04:31-Ne, bylo to tam zaražený.

00:04:33Ovladač byl otevřenej, tak jsem výtah zvedl

00:04:36a otevřel dveře a -

00:04:42-Je mi líto, nebere to.

00:04:45Zdá se, že má dnes zpoždění.

00:04:47Zmeškal už schůzku v devět třicet.

00:04:52Stává se mu to často? Ne. Vlastně nikdy.

00:04:57Kdy jste ho naposled viděla?

00:04:59Včera večer, asi ve čtvrt na sedm.

00:05:01Nevíte náhodou, jaké hodinky doktor Nimmo nosil?

00:05:06Myslím, že nějakou německou značku. Hodně dobrou.

00:05:10Tag - Heuer?

00:05:12Ano. Proč?

00:05:15-Rhono, kde vězí Simon?

00:05:17Zkušební komise pořád čeká na B 214.

00:05:26Rhono?

00:05:34Potřebuju jen popis toho studenta, který tu včera byl.

00:05:38No, myslím asi tak metr osmdesát,

00:05:41zelená bunda, maskáčové kalhoty.

00:05:46TELEFON

00:05:48Promiňte, tohle musím vzít. Ano, jistě.

00:05:51Haló? Ano, Fraser u telefonu.

00:05:56Včera dopoledne jsme měli poradu celého profesorského sboru.

00:06:01Jakou funkci tu máte vy?

00:06:03Já jsem zástupce ředitele, doktor Mujo Kovac.

00:06:06Víte, teď nevím, co bych měl udělat.

00:06:09Máme zavřít školu? Přerušit vyučování?

00:06:13Ne, myslím, že bude lepší školu nechat běžet.

00:06:16Ale řekněte mi, doktor Nimmo byl oblíbený?

00:06:20Teď vám nejspíš nerozumím?

00:06:22Myslel jsem, že to s tím výtahem byla prostě nehoda.

00:06:25Ne, bohužel ne.

00:06:32Simon neměl nepřátele, alespoň pokud já vím.

00:06:36Nevycházel moc dobře s hlupáky, ale byl přímý.

00:06:40Kdyby vás snad něco napadlo, zavolejte mi.

00:06:44Jistě, zavolám. A děkuji vám, seržantko.

00:06:47Já děkuji.

00:06:50Stuarte? Můžeme jít? Stuarte?

00:06:55Jo.

00:07:01Takže je to on? Ano.

00:07:03Doktor Simon Nimmo, 50 let, ředitel školy.

00:07:07Tohle jsou opravdu "mnohačetná zranění", co?

00:07:09Tak co máme?

00:07:11No, na šroubováku ani ve výtahu nejsou žádné otisky

00:07:14a vzorek DNA je naprosto chaotický.

00:07:18Dobře. A jeho mobil? Ten má Stuart.

00:07:21Stuarte?

00:07:23Prosím? Co Nimmův mobil?

00:07:26Zatím ho mají technici, řekl jsem jim, aby sebou hodili.

00:07:30Ten aparát ve výtahu byla vnitřní linka.

00:07:33Totálně zničený, bez otisků.

00:07:35Hledají číslo volajícího. Ostatně zeptám se.

00:07:38Správně. Robbie, co výtah?

00:07:41Byl už před třemi roky vyřazen z provozu.

00:07:44Takže někdo obešel bezpečnostní systém a znova ho zapojil?

00:07:47A pak je tu otázka.

00:07:49Co asi přiměje takovýho ředitele školy,

00:07:51aby večer vlezl na dno výtahové šachty?

00:07:55Nejspíš tam někdo nastražil ten telefon jako vnadidlo.

00:07:59Kdo ho viděl poslední živýho?

00:08:01Pokud víme, zřejmě jeho skretářka, Rhona Campbellová.

00:08:05Ale zatím není v stavu mluvit.

00:08:07Ptala jsem se zástupce ředitele, nějaký Mujo Kovac, je z Bosny.

00:08:12Mám tu jeho imigrační spis.

00:08:14Vysoce kvalifikovaný vědecký pracovník,

00:08:16do Anglie přišel roku 1994.

00:08:18Začal jako skladník v supermarketu a vypracoval se.

00:08:22Fajn, Jackie. Uvědomte paní Nimmovou.

00:08:25Robbie, spojte se s výrobci toho výtahu.

00:08:27Chci seznam všech techniků, který o něm mohli vědět.

00:08:30A taky si proklepneme toho pana Kovače.

00:08:40-Když tě prosím, abys něco nedělala,

00:08:43ber na to laskavě ohled.
-A ty mi nelez do mýho pokoje!

00:08:46-Kirsty, dokud bydlíš u mě, budeš mě poslouchat!

00:08:49-Takže jsi byla v mým pokoji!?
-Máš tam svinčík!

00:08:52Pod postelí stará pizza a zápach jako v chlívě!

00:08:54Musela jsem otevřít okno.

00:08:56-Táta říkal, že můj pokoj je mý soukromí!

00:08:59-Ano? Tak ať ti tam táta uklidí!

00:09:01-Do mýho pokoje prostě nelez!

00:09:05Čůzo!

00:09:11Zdravím. Hledám paní Nimmovou.

00:09:14Netrpěl depresemi nebo obavami? Ne. Ne, to bych neřekla.

00:09:21Možná byl trochu přepracovaný.

00:09:25Zrovna včera seděl touhle dobou tam u toho stolku.

00:09:31Žádné konflikty nebo problémy, kterých byste si všimla?

00:09:34Ne. Ne, nic.

00:09:37Bylo běžné, že na noc nepřišel?

00:09:39Ne. Měl ale večer jet na konferenci do Troonu a přespat tam.

00:09:45-Tobě to přece bylo jedno!
-Kirsty, prosím.

00:09:50Velmi se omlouvám, paní Nimmová, ale musím se zeptat:

00:09:53Kde jste byla včera večer? No přece tady.

00:10:00Dosvědčí to někdo?

00:10:02Byla jsem sama.

00:10:06V jedenáct jsem si lehla a slyšela jsem Kirsty přijít

00:10:10asi o půl dvanácté.

00:10:12-Jsi teď spokojená? Když je táta mrtvej?

00:10:16-Kirsty! Kirsty!

00:10:45-Táta je mrtvej. Všechno je to její vina.

00:11:05Jste pan Fraser, že ano? Ano.

00:11:07Pojďte se mnou.

00:11:11-Vždyť nevíš, jestli za to nějak mohla.

00:11:14-Byla k němu tak hrozně chladná. Odehnala ho.

00:11:19Jinak by netrávil čas v práci, přišel by domů

00:11:22a bylo by se mu to nestalo.

00:11:25-Soudíš ji moc přísně.
-Co ty o tom víš?

00:11:29-Mě máma vychovávala sama, takže o tom vím dost.

00:11:32-Když jsi tak chytrej, proč jsi za ním šel do kanceláře?

00:11:35-Chtěl jsem si s ním promluvit, nic víc.

00:11:37Jako chlap s chlapem.

00:11:40-Říkala jsem ti, nech to na mně. Vůbec jsi za ním neměl chodit!

00:11:44-Doufám, že mě z něčeho nepodezíráš?

00:11:47-Ovšem, že ne. Ale on je mrtvej.

00:11:54Briane, mrtvej. A mně schází.

00:11:58-Pšššt. To spolu překonáme, neboj se.

00:12:04Pojď, ukážu ti jedno místo.

00:12:09-Elektrotechnika? Ne.

00:12:11Ať to byl kdokoli, určitě nestudoval tuhle školu.

00:12:15-A co je váš obor?

00:12:17-Lékařská biologie. Se specializací na mikrobiologii.

00:12:20-Aha. TELEFON

00:12:22Promiňte, prosím.

00:12:23Ross.

00:12:34TELEFON

00:12:36No tak, kde jsi, Stuarte, když tě potřebuju?

00:12:41Ten počítač je zřejmě na heslo. Možná je v něm něco schovaného.

00:12:46Zkusíme zadat přístupový kód.

00:12:49Moment.

00:12:53Ne. Nedostanu se tam.

00:12:57Kdo je tohle? Nějaký David?

00:13:01Davis. Doktor Davis, z Partickovy školy kousek odtud.

00:13:07Ale víte, doktor Nimmo a Davis nebyli zrovna přátelé.

00:13:10Jak to víte?

00:13:13Byli ředitelé dvou škol, které se mají spojit.

00:13:16Oba na to měli velice odlišné názory,

00:13:18zejména pokud šlo o finanční stránku věci.

00:13:21U nás v Bosně se říká: "Jedna miska a dva psi".

00:13:28A kde bych toho doktora Davise našla?

00:13:32Řekl bych, že nejspíš na Partickově škole.

00:13:34Jestli chcete, najdu vám na něj telefon.

00:13:36To by bylo skvělé. Fajn, díky. Ahoj.

00:13:45-Děkuji.

00:13:47-Kde je sakra ten Stuart? Volali z technického,

00:13:49shánějí se po něm.

00:13:51Hádej, kdo o půlnoci volával na mobil naší oběti?

00:13:56Rhona Campbellová? Ty jsi jasnovidka?

00:14:38PŘEPÍNÁNÍ RÁDIA

00:14:41Nech toho!

00:14:46Už je tu.

00:14:57Paní Campbellová? Můžeme s vámi mluvit?

00:15:01-Prosím, ale můj manžel je doma. Není na tom dobře,

00:15:04nechci ho zatěžovat. Budeme diskrétní, paní Campbellová.

00:15:12Šlo by to jen s vámi?

00:15:14Zamilovala jsem se do Simona.

00:15:17Asi rok jsme se spolu scházeli, ale pak -

00:15:22Pak?

00:15:24Pak jsme se to rozhodli skončit. Nedávno.

00:15:29A bylo to společné rozhodnutí?

00:15:31Ano.

00:15:33Rhono, vy jste mu ale i teď často v noci volávala.

00:15:37Skončili jsme to.

00:15:41Neměl jiné blízké přátele? Byl hodně uzavřený.

00:15:48A co Davis? Ian Davis? To nebyl přítel.

00:15:55Měli spolu mít schůzku ten večer, co zemřel.

00:15:59To se mi nezdá pravděpodobné.

00:16:04Takže nevíte, proč se měli sejít?

00:16:06Ne. Nemám, ani zdání.

00:16:28Díky. Tady konstábl vás doprovodí.

00:16:31Moment. Chcete mě strhat?

00:16:35S těmi techniky od výtahů jste měl mluvit vy.

00:16:37No jistě, jenže Jackie potřebovala pomoc.

00:16:42Nimmův zástupce, ten Kovac, má mercedes,

00:16:45nebo aspoň klíče od něj. To snad není protizákonný, ne?

00:16:49Třeba si na něj prostě našetřil.

00:16:51Jo, jenže když jsem ho tak viděl nastupovat s drahým doutníkem

00:16:54mezi zuby do tý káry... Divný.

00:16:57Prověřte ho. Řekněte Stuartovi, až přijde.

00:17:00A Jackie, máte tu návštěvu.

00:17:05Davis, doktor Ian Davis. Volal mi doktor Kovac z Davenside.

00:17:09Tak jsem za vámi raději zašel. To je od vás velmi laskavé.

00:17:13Je to strašlivá věc. Strašlivá.

00:17:16Pro vás to ale musí být obzvlášť šokující.

00:17:19Ten večer jste se spolu měli sejít, že?

00:17:22Ano, ale neukázal se.

00:17:25O čem jste chtěli mluvit? No, vlastně jenom tak předběžně.

00:17:29Ale o čem? O možném sloučení našich dvou škol.

00:17:34A to jen vy dva? A večer?

00:17:38Víte, takové věci je třeba projednávat s jistou citlivostí.

00:17:43Teď vám nerozumím.

00:17:45Když slučujete dvě instituce, někdo vyhraje a někdo prohraje.

00:17:51No, jak to teď já vidím, vyhrál jste vy.

00:17:56Hrával jsem si na to, že táta je pilot,

00:18:00že odletěl do Ria de Janiera nebo do Kalkaty

00:18:05a že se jednou vrátí, naloží mě i mámu

00:18:08a všichni spolu odletíme zlatým tryskáčem do Jižní Ameriky.

00:18:14-Ale on se nevrátil.
-Ne, nevrátil.

00:18:21A já ho nikdy neviděl.

00:18:24-Obejmi mě.

00:18:33-Vidíš to?
-Myslíš ty hory?

00:18:37-Ne, to je Valparaiso.

00:18:41Jednou tě tam odvezu zlatým tryskáčem.

00:18:44-Slibuješ?
-Slibuju.

00:18:52-Na co se tě ptali?
-Cože?

00:18:55-Policajti. Na co se tě ptali?

00:18:59Mluvili o mně?
-Ty jsi blázen.

00:19:01O tobě vůbec nevědí. Nech to plavat. Polib mě.

00:19:10-Už je tu zima, pojďme dolů. Ať tě tu radši nikdo nevidí.

00:19:15-Ale já chci být s tebou.
-Ne, radši běž.

00:19:20Ještě ne. Není potřeba spěchat.

00:19:26-Tak jo.

00:19:32Tak díky, ahoj. Někdo nás tahal za nohu.

00:19:36Rhona Campbellová.

00:19:38Volala Nimmovi z hotelu, ten večer, co umřel.

00:19:41Chtěl to ten večer doma skončit a jít za mnou.

00:19:44Proč jste mi to neřekla dřív?

00:19:46Je mrtvý. Všechny naše plány umřely s ním.

00:19:49Nechtěla jsem mít problémy. Na to už je teď ale trochu pozdě.

00:19:54Čekala jsem na něho celou noc. Ano, to víme.

00:19:58Odešla jste ve čtvrt na devět ráno.

00:20:00Ale mohla jste vyklouznout i během noci.

00:20:02Já ho milovala. Byla bych pro něho zemřela.

00:20:06Nezabila jsem ho. Dobře.

00:20:10Tak znovu, kdy jste ho naposled viděla živého.

00:20:13Ale tentokrát pravdu! Jasné?

00:20:15Řekla jsem vám: Bylo asi čtvrt na sedm.

00:20:19To jsem ho viděla naposled.

00:20:21A pak jste dělala co? Vlastně nic.

00:20:25Vyvedla jsem toho kluka a šla do hotelu.

00:20:28Kluka? Jakého kluka?

00:20:30Toho studenta, co byl u Simona. Řekla jsem mu o něm hned první den.

00:20:40Jseš náměsíčnej? Zapomněl jsem, jasný?

00:20:43Ne, to mi teda doopravdy není jasný.

00:20:45Co se to s tebou sakra děje?

00:20:47Mám jeho popis. Pustím ho do oběhu.

00:20:48O dva dny později? A co asi řeknu šéfovi?

00:20:51Víte co, Jackie? Já mám teď jiný starosti.

00:20:53A tohle je mi fuk. Stuarte?

00:20:58Stuarte!

00:21:06-Kde jsi byla? Čekám na tebe celou věčnost.

00:21:09Byla jsi zase s tím klukem?

00:21:11-Hele, už jsem zpátky. A ano, byla jsem u něj.

00:21:14-Ach!
-Spokojená?

00:21:16-Ten dům vystěhovali, čeká na demolici.

00:21:18-Je to tam nebezpečné, Kirsty!

00:21:21A taky nemůžeš si najít někoho lepšího než toho chuligána?

00:21:25-Ty si nedáš pokoj, co?

00:21:27-Protože mi na tobě záleží, Kirsty.

00:21:29-Jo. Proto soudíš mýho kluka, kterýho neznáš.

00:21:33-Ne, Kirsty, smiř se se mnou, prosím tě! Prosím!

00:21:38Já tvého tátu milovala.

00:21:42Ach!

00:21:55Copak je? Nic, chtěla jsem se jen podívat -

00:21:58Zdá se mi to jenom, nebo se Stuart začíná flákat?

00:22:03Je dole - U techniků.

00:22:06Měl bych něco vědět? O ničem nevím.

00:22:11Zrovna odblokovali Nimmův počítač. A?

00:22:16Tomu nebudete věřit.

00:22:17Nimmo, Kovac a Davis byli členy komise

00:22:19pro budoucí využití Humeovy budovy.

00:22:22Dvě stovky studentských bytů. Nimmo a Kovac byli proti prodeji.

00:22:26A Davis byl pro? Správně.

00:22:30Ne, musím s tebou mluvit. Ne, tam jako posledně.

00:22:35Ne, teď hned, už je toho na mě moc!

00:22:43-Bylo tohle všechno nutné?

00:22:45-A jak jsem se s tebou měla spojit? Neozval ses mi už několik dnů.

00:22:47-Zmiňovali se o projektu?
-Ne. Ne.

00:22:50Ale ty informace nesmíš použít. Teď ne, Iane.

00:22:52Prostě musíš počkat.
-Nic se neděje.

00:22:55-Ale bude, když to vyplave. Nechápeš, jak podezřele

00:22:57to bude vypadat?

00:22:59-Když lidi zpanikaří, chytnou je snadno.

00:23:01My panikařit nebudem.

00:23:04TELEFON

00:23:06Promiň.

00:23:09Ano?

00:23:12Kdo že?

00:23:16Ovšem já jsem teď ve škole.

00:23:19To asi myslíte školu v galerii umění, že?

00:23:39Promiňte. Ano?

00:23:41Jste Margaret Stewartová? Kdo to chce vědět?

00:23:45Váš syn. Craig?

00:23:56Tohle nejde. Chtěl jsem vás jen vidět.

00:24:00Nechtěla jsem kolem toho rozruch. Chci si jenom promluvit.

00:24:05Byla to chyba. Neměla jsem s tím souhlasit.

00:24:09Ne. Jsem váš syn.

00:24:13Vždyť já tě vůbec neznám a ty neznáš mě.

00:24:18Radši běž, chlapče.

00:24:34Co je projekt Hume?

00:24:40Myslím, že souvisí s chystanou fúzí.

00:24:43Myslíte?

00:24:44Proč k němu asi doktor Nimmo zakódoval přístup,

00:24:47když všechno ostatní měl v počítači volné?

00:24:51Nemám ponětí.

00:24:53Pracoval na tom těsně před svou smrtí.

00:24:57Vážně?

00:25:00Jde tu o mnohem víc než jen o sloučení dvou škol

00:25:03a změnu jména, že?

00:25:07Takže se zeptám znovu: co je projekt Hume?

00:25:15Škola vlastní Humeovu budovu v centru města,

00:25:19prvotřídní nemovitost s dvěma sty studentskými byty.

00:25:24Manžel chtěl ten stav zachovat, Ian Davis byl pro prodej.

00:25:29Oba zasedali v komisi a manželův hlas byl rozhodující.

00:25:34Prodej by byl vynesl sloučené škole asi deset milionů.

00:25:39A vaše role v tom všem?

00:25:42Jsme s Ianem přátelé a on mě požádal o pomoc

00:25:46a zprostředkování. Zprostředkování?

00:26:34Nimmo měl poměr s mnoha ženami. I s jednou svou studentkou.

00:26:40Té zařídil potrat. To by mu bylo zničilo kariéru.

00:26:45Vydíral jste ho? Tak bych to nenazval.

00:26:49A jak byste to nazval?

00:26:51Víte, školní výuka je dneska tvrdý byznys,

00:26:54není v ní místo pro sentiment a plané iluze.

00:26:58Za ty peníze by se postavila nová fakulta a zavedly nové kurzy,

00:27:01získaly granty na výzkum. Škola by měla univerzitní statut.

00:27:04A kdo by jí pak šéfoval? No, jsem dost kvalifikovaný.

00:27:08Takže nová fakulta za deset milionů a obrovská akademická prestiž.

00:27:13To už je slušný motiv k vraždě.

00:27:16Vy se ze mně snažíte udělat akademického intrikána,

00:27:20ale já bych nikoho nezabil.

00:27:22Měl jste s ním schůzku ten večer, co zemřel!

00:27:25Abychom si připili na projekt Hume.

00:27:30Řekla bych, že smrt vašeho muže přišla vám i vašemu příteli

00:27:32Davisovi vhod.

00:27:35Víte, někdy jsou věci opravdu jen tak, jak vypadají.

00:27:39Já nevím nic o manželově smrti a odpřísáhla bych to

00:27:44i na život své dcery.

00:27:51-Nechali tvou mámu jít?
-Jo, už je doma.

00:27:55Já si ani nemyslela, že ho zabila.

00:27:59Co je ti? Koukáš tak divně.

00:28:03-Vidělas tohle?

00:28:05-Není ti to podobný.
-Myslej, že jsem ho zabil.

00:28:08-Tak běž na policii a všechno jim pověz.

00:28:10-Budou mě tím spíš podezírat!

00:28:12Budou si myslet, že to bylo něco na způsob Romea a Julie.

00:28:15-Ach, prosím tě, Briane, nebuď pitomej.

00:28:18Vždyť jsi paranoidní, víš to?

00:28:23Vy věříte, že by někdo zabíjel jen kvůli nový fakultě?

00:28:26Zabíjel, mrzačil, bodal i kvůli výzkumnému grantu.

00:28:30Šéfe. Sledoval jsem Kovace.

00:28:32Dojel domů v té popelnici, otevřel garáž

00:28:34a vyplul v novém mercedesu. Co to má být?

00:28:37To nevím, ale sešel se s dvěma dobře oblečenými chlápky.

00:28:41Tak ho sledujte. Chci vědět, co za tím je.

00:28:46-Nezavřou tě jen proto, že sis šel s tátou promluvit.

00:28:49-To neznáš policajty. Pro ně jsi vinná, když nemáš alibi.

00:28:54-Pojď, vezmeme pivo a jdeme na střechu. Tak pojď.

00:28:59-Promiň, jsem z toho rozhozenej.

00:29:02-Nemáš co tajit.
-Ovšem, že ne.

00:29:05-Tak jdi. Stejně tě nakonec najdou.

00:29:08A bude to vypadat hůř.

00:29:12ZAKLEPÁNÍ

00:29:13Stuarte!

00:29:22Stuarte!

00:29:30Musíte se rozběhnout. Je otevřeno.

00:29:37Na co si to hraješ, Stuarte? Šéf není blbec, to snad víš.

00:29:44Bylo mi to fuk, dokud rodiče nezemřeli.

00:29:48Ti adoptivní? Jo. Co mě vychovali.

00:29:54Pojďte dál.

00:29:58Prostě jsem to nějak vytěsnil. Nebo ignoroval.

00:30:02Až po jejich smrti jako bych směl začít hledat biologické rodiče.

00:30:08Uhozený, co?

00:30:10Ne.

00:30:14A co jsi udělal?

00:30:16Sehnal jsem si původní rodný list.

00:30:19Stálo na něm jméno: "Craig Stuart".

00:30:23To mě sebralo, vidět své pravé jméno, černé na bílém.

00:30:28Jmenovala se Stuartová.

00:30:35A já si nějak vybájil, že to bude laskavá ženská.

00:30:39Že mi dá koláč, uvaří čaj, bude vyprávět.

00:30:43Co jsem měl otázek, které bych jí položil!

00:30:46Třeba jestli mám nějaké sourozence.

00:30:50Jenže jsem ji našel

00:30:54a ona byla studená

00:30:58jako kámen a nic.

00:31:04A já se teď cítím stejně.

00:31:10Nijak.

00:31:15Potřebuješ nějakou pomoc.

00:31:18Už mi shánějí psychoporadnu. Začneme zatím tímhle.

00:31:31Hej, vy dva! Ke mně do kanceláře, hned!

00:31:35Proč, pane?

00:31:37Ten kluk, o kterým jste se mi neobtěžovali říct,

00:31:39se právě přihlásil sám. I se svou přítelkyní.

00:31:46Dobrá, zopakujme si to.

00:31:48Váš otec byl zavražděn, vy jste byl jedním z posledních,

00:31:52kdo ho viděli živého a chodíte spolu.

00:31:57Zajímavé.

00:31:59Já to ale nebyl. Dejte mě na detektor lži nebo tak -

00:32:03Jenom nám pověz, co víš.

00:32:06Zašel jsem za ním, to je všechno. Sekretářka si mě nevšimla.

00:32:11Chtěl jsem s ním mluvit kvůli Kirsty.

00:32:13Říct mu, že nejsem žádný chuligán, co jí zničí život.

00:32:16Jenže to skončilo dřív, než jsem začal.

00:32:18Přišla sekretářka, vyvedla mě ven a bylo.

00:32:22-Šéfe, podívejte na tohle.

00:32:26Myslím, že je čas toho Kovace sebrat.

00:32:29-Brian je nevinnej!

00:32:31-Dejte mě na detektor.
-Nebo mu píchněte sérum pravdy.

00:32:36Dobře. A když vás sekretářka vedla ven, nevšiml jste si ničeho?

00:32:40Čeho jako?

00:32:42Jestli se tam třeba někdo nepotloukal.

00:32:44Ne, nikdo. No, potkali jsme na schodech takovýho s motýlkem.

00:32:52-Kdo je pro, zvedněte ruku.

00:32:56A s doktorem Kovacem je nás pět, máme tedy většinu.

00:33:00Pět pro, čtyři proti.

00:33:02Humeova budova se prodá firmě Stanmore Development.

00:33:05ZAKLEPÁNÍ

00:33:07-Doktore Kovaci? Šel byste se mnou laskavě na stanici? Prosím.

00:33:15-Kde jste byl ten večer?
-To bylo ve čtvrtek?

00:33:19-Víte moc dobře, kdy to bylo.

00:33:21-Zdržel jsem se v práci, ve své kanceláři.

00:33:25Máte na to svědky? Rhonu.

00:33:27Myslím, že Rhona mě viděla.

00:33:30-Po odchodu z Bosny jste pracoval velmi usilovně, že, pane doktore?

00:33:34V supermarketech, garážích.

00:33:37Zvláštní, že jste nikdy nezkusil svou starou profesi.

00:33:40-Prosím?

00:33:42-Než jste šel na univerzitu, pracoval jste ve škole

00:33:45svaté Jadwigy, Centar za Mlade.
-Já jsem pracoval na mnoha místech.

00:33:55-Kde jste měl mimo jiné na starosti i údržbu budov.

00:33:58Takže víte, jak to v budovách chodí.

00:34:01Elektrické rozvody, výtahy.

00:34:04Čekal jsem, že s tímhle někdo přijde.

00:34:08Co teď? Souhlas k prohlídce.

00:34:11Prohledáme dům,kancelář, automobil, šaty, odpadky,

00:34:14knížky, všechno. Lítá v tom, cítím to jasně.

00:34:19Prověřte to alibi u Rhony Campbellový.

00:34:22Možná bych měla já, pane. Je hodně ostýchavá.

00:34:25Ale jděte, abychom ji nezranili, co?

00:34:29Jen běžte ke Kovacovi a Robbie si vezme Campbellovou.

00:34:32Jasný?

00:34:35Tak viděla jste Kovace? Bohužel si nemohu vzpomenout.

00:34:38-Nebo nechcete?

00:34:39-Jak si dovolujete takhle se mnou mluvit?

00:34:41-Ale, zlato, nechte už té komedie.

00:34:43Vy nám od začátku lžete, ale na mě ten váš

00:34:45mokrý kapesník neplatí. Tak honem, co víte o Kovacovi?

00:34:50-Simon myslel, že ho uplatili. Proč?

00:34:54Neměl vlastně nic konkrétního, jen to podezření. Bez důkazů.

00:34:58-Mluvil s ním o tom?
-Mám dojem, že minulý týden.

00:35:02Nic to nevyřešilo, pokud vím. A víc už toho nevím.

00:35:05Opravdu ne.
-Tak jo.

00:35:09A já zas opravdu doufám, že už jste mi řekla všechno,

00:35:13paní Campbellová.

00:35:19-Zrovna jsem balila Simonovy věci.

00:35:26Nevíte, kdo je ten kluk? Ne.

00:35:33Dobře. Díky.

00:35:36Co to bylo s tím mokrým kapesníkem?

00:35:38Ale houby, Stuarte!

00:35:40Teď mě chvíli omluvte, Robbie. Jasně.

00:35:49Ahoj.

00:35:51Chci ti to vysvětlit. Vedu dávno jinej život.

00:35:59Je to složitý.

00:36:02Nejsem už ta, co jsem byla, když ses narodil.

00:36:05Rozumím.

00:36:10Ty si vedeš v životě dobře. Dělám, co můžu.

00:36:17Jsem na tebe pyšná, opravdu pyšná,

00:36:23ale nic jiného ti dát nemůžu.

00:36:28Možná někdy budu moct udělat víc, teď ne.

00:36:44Sbohem, Stuarte.

00:36:54Sbohem.

00:37:10-Proto jsem vám neřekl, že jsem byl ten večer ve škole.

00:37:13Bylo mi jasné, že mě budete podezírat.

00:37:16Proto vás ale nepodezíráme, doktore Kovaci.

00:37:19Podezíráme vás kvůli vašemu bankovnímu účtu.

00:37:24Kdo vám poukazoval na konto tisíce liber?

00:37:28Ano, to je hanebné. Ty peníze.

00:37:33Ty byly za to, že dohlédnu, aby se budova prodala

00:37:36té správné firmě.

00:37:40Takže jste od té firmy bral úplatky?

00:37:45Do záznamu, prosím. Ano, přijal jsem od nich peníze.

00:37:52-Doktor Nimmo věřil, že s ním vystoupíte proti prodeji.

00:37:58-Já vím.

00:38:03Ale nabídli mi víc peněz, než bych byl schopen vydělat

00:38:06za celý svůj život! Já pocházím -

00:38:09Proto jste ho zabil?

00:38:15Chci tu mít advokáta.

00:38:21Prosím, pojďte dál. Jenom jednu otázku.

00:38:24Omlouvám se, že se ptám, ale měli jste s manželem

00:38:27ještě jiné děti kromě Kirsty?

00:38:30Ne. Proč?

00:38:35Znáte toho chlapce? Ne. Kdo by to měl být?

00:38:41A ty, Kirsty? Ne. Neznám ho.

00:38:47Určitě ne? Jo, jistě.

00:38:50Mami, musím jít.
-Kam zas běžíš?

00:38:55-Kirsty!
-Nashle.

00:39:04-Nemůžu uvěřit, že ho necháme jít.

00:39:07Nemůžeme ho tu držet, když na něho nic nemáme.

00:39:09Přečti si znovu předpisy, Robbie.

00:39:33Proč má ten policajt tvou fotku, když jsi byl malej?

00:39:36A ptá se mámy, kolik měla dětí?

00:39:38Já tě miluju, Briane. Řekni, že o nic nejde.

00:39:42-To nemůžu.
-Co? Já myslela -

00:39:47-Tak nemysli.

00:39:49-Nemiluješ mě?
-Jo, jenom -

00:39:54-Jenom co? Co se děje?

00:39:57-Prostě to nejde. Všechno je špatně.

00:40:01Skončíme to a hotovo.
-Ohromný!

00:40:07To se ti nelíbím?

00:40:12Skvělý.

00:40:14Nebo jsi snad teplej?

00:40:18-Je konec! Rozumíš?!

00:40:22-A já vážně myslela, že se máme rádi!

00:40:25Byla jsem holt blbá.

00:40:32Brian Meenan.

00:40:38Jméno a příjmení otce: Simon Stewart Nimmo.

00:40:42A mám tě!

00:40:46Kampak, Stuarte? Musím něco zařídit.

00:40:48Chceš pomoct? Ne, díky. To zvládnu.

00:41:13ZVONEK

00:41:29RÁNA

00:41:45ZVONEK

00:41:48Slyším vás. Do kterého jedete patra?

00:41:50Sedmnáctého.

00:41:52Koho hledáte? Briana Meenana.

00:41:54Co provedl? Vy jste policajt nebo dealer?

00:41:59Policajt.

00:42:00A co provedl? Snad nic.

00:42:04Chci mu jen položit pár otázek.

00:42:07O čempak?

00:42:09S kým vlastně mluvím?

00:42:16S Brianem Meenanem.

00:42:21Tohle už nedělej. Můžete se ptát.

00:42:25Pusť mě ven, prosím. Proč? Abyste mě zatknul?

00:42:32Schovejte ten mobil!

00:42:40Chci s tebou jen mluvit. Nevím, co se mezi tebou

00:42:43a tvým otcem stalo. Rád bych slyšel tvoji verzi.

00:42:52Briane?

00:42:55Dal jsem mu spoustu šancí, spoustu.

00:42:59Pokaždý mě ale odehnal.

00:43:01Jako bych byl šmejd, odpad. Byl jsem jeho syn.

00:43:08Tehdy večer ve škole měl poslední šanci.

00:43:12A vyhodil mě. Tak jsem se ho zbavil.

00:43:20Myslel jsem, že se mi uleví. Jenže se ti přitížilo.

00:43:24Co vy o tom můžete vědět? Něco ano.

00:43:30Ne, asi nic.

00:43:33Správně. Vás tatík s mamkou rozmazlovali!

00:43:35Vyrůstal jste v klidu a v bezpečí!

00:43:38Briane, teď zrovna se moc v bezpečí necítím

00:43:42a co se mnou bude dál, záleží na tobě.

00:43:47Včera jsem se ale poprvé v životě setkal s vlastní mámou

00:43:51a nebyla z toho zrovna na větvi.

00:43:55Přesto bych ji ale rád blíž poznal.

00:43:58Neříkám, že vím, jak jsi to měl ty s tátou. To ne.

00:44:04Ale dej mi tu šanci.

00:44:08Tu já chtěl taky. Nikdy jsem neměl rodinu.

00:44:13Vždyť máš sestru, Kirsty.

00:44:17Tu už jsem ztratil. Právem. Ublížil jsem jí.

00:44:24Vy máte sourozence? To bych taky rád zjistil.

00:44:34Jak se jmenujete? Stuart.

00:44:40Craig Stuart.

00:45:04Dobře, Craigu.

00:45:28-Ten má aspoň zejtra postaráno o snídani.

00:45:34-Pozdravujte mámu.

00:45:55Skryté titulky Jana Hrušková

00:45:57Česká televize 2008