Verše básníka recitují Libuše Kavková a Ladislav Mareček (1969). Režie M. Peloušek
00:00:03 HUDBA
00:00:15 Běžící luna.
00:00:19 Měsíc běží a běží,
00:00:21 za mrak běží
00:00:24 a lhostejno je mu,
00:00:25 jestli jste krásná jak luna v úplňku.
00:00:29 Anebo ještě krásnější.
00:00:31 Třeba jak měsíc,
00:00:33 jenž běží a běží
00:00:35 a jemuž lhostejno je,
00:00:38 jestli se vaše jméno hodí k mému jménu,
00:00:41 jestli se vaše srdce hodí k srdci mému,
00:00:44 na kterém kámen leží.
00:00:48 Teď pochopíte.
00:00:50 Člověk je jen prášek.
00:00:54 Ten prášek, to jsem já.
00:00:57 Ten prášek, to jste vy, v tom světě nesmírném.
00:01:02 V tom světě beze jména,
00:01:04 kde stíhá vlnu ozvěnou jen pěna
00:01:07 a krutých hvězd svit blikavý nás může kdy chce zhášet.
00:01:12 Takže jsme ztraceni v té bitvě dálek líté
00:01:15 jak pod nebeským jhem, než zázrak stane se.
00:01:22 Než vyjde luna - jako zpod víčka.
00:01:26 Než náhle rozjasní se kašna, která nás oba zrcadlí.
00:01:31 Nás oba a lunu.
00:01:33 Ale na zem, takže už nejste maličká,
00:01:37 takže vám říkám: bože, jak jste krásná.
00:01:40 A vy mi říkáte: proč jste takový?
00:01:43 A já si myslím: tady mi ustel, ženo.
00:01:48 Rusalko moje.
00:01:51 Ať tonu z nerozumu.
00:01:53 Pod sebou měsíc, jenž běží a běží
00:01:55 a jemuž lhostejno je,
00:01:57 jestli se tvoje jméno hodí k mému jménu,
00:02:01 jestli se srdce tvoje hodí k srdci mému,
00:02:05 jež na dně tvého leží.
00:02:12 Ó, ebene!
00:02:15 Viděl jsem bílé kachle,
00:02:19 byly bílé, jako labutě bílé, jak sníh.
00:02:25 Ale ty nejsi bílá,
00:02:27 ani studená,
00:02:30 jako kachle pitevny,
00:02:33 labutě odlétají,
00:02:35 sníh padá...
00:02:39 Viděl jsem kočku,
00:02:41 mroukavého hrdla,
00:02:43 ebenovou múzu,
00:02:45 černou jak panenka tvého oka,
00:02:47 kanoucí v noc.
00:02:50 Ale ty nejsi černá a přece zatmívá se mi,
00:02:54 když propadáš mně hrdlem.
00:02:57 Svým i mým.
00:02:59 Když polykám své černé andělíčky,
00:03:02 ó ebene,
00:03:04 matný ebene před úsvitem.
00:03:10 Láska.
00:03:14 Ukáží na něho prstem.
00:03:17 Toť on!
00:03:18 Rubášný člověk!
00:03:23 A zatím se trápí pro stvořeníčko.
00:03:26 Stěžoval si jí:
00:03:27 což je možno dáti sbohem jenom tak?
00:03:30 Jako se mává u vlaku?
00:03:32 Nebo jak křídly mávají na podzim čápi?
00:03:37 To se to řekne: běž k němu.
00:03:41 To se to lehko řekne: běž k ní.
00:03:46 Ale roh povlaku, který jsi rovnala,
00:03:49 zůstane navždy pomačkaný ve mně.
00:03:53 A každý tvůj pohyb spí ve mně.
00:03:57 Tvůj každý krok mi chodí na pohřeb.
00:04:00 A když si vzpomenu, něco mi zmáčkne srdce.
00:04:05 Mé srdce, které má pořád někdo v hrsti
00:04:08 a tváří se, že je to rukojeť hole
00:04:11 nebo držadlo v tramvaji.
00:04:16 Taky já jedno svírám,
00:04:18 taky já na jednom visím.
00:04:24 A všichni svíráme.
00:04:27 A všichni visíme na této nitce.
00:04:34 Skryté titulky: Hana Svanovská, ČT Brno
00:04:36 .
