Rosalie Moller

Rosalie Moller byla spuštěna na vodu v lednu 1910 v loděnicích Barclay & Curle v Glasgow a téhož roku byla v Liverpoolu zaregistrována pod jménem Francis. Do roku 1931 byla dosavadním majitelem Booth Steamship Company z Liverpoolu provozována jako ocelová nákladní loď s parním pohonem a po 21 letech prodána rejdařství Moller Line. Nový majitel je zaregistroval v Shanghai pod jménem Rosalie Moller. Několik následujících let se plavila po mořích v okolí Číny.

Když se roku 1938 schylovalo ke 2. světové válce, byla Rosalie Moller povolána zpět do Liverpoolu. Relativně zastaralý a pomalý motor, který nevyvinul větší rychlost než asi 10 uzlů, limitoval možnosti využití lodě. Pro následující období byla Rosalie Moller pod novým velením kapitána Jamese Byrna určena k zásobování britských námořních základen. S ohledem na omezenou rychlost plavby byla využívána k přepravě uhlí. Standardním nákladem bylo přibližně 4 500 tun uhlí značky "Best Welsh". Nabízí se otázka, proč právě uhlí "Best Welsh", ale vysvětlení je prosté. "The Best Welsh" dobře hořelo a produkovalo málo kouře, což bylo bezesporu výhodou pro válečné námořnictvo disponující loděmi na uhelný pohon. Ty pak byly na moři méně nápadné a pro nepřítele hůře odhalitelné. Při námořních bitvách bylo často rozhodující, kdo uviděl nepřítele první.

V červnu 1941 byl Rosalii Moller přestavěn a zmodernizován motor a na konci toho samého měsíce byla naložena 4 680 tunami uhlí a pověřena k samostatné plavbě do Alexandrie. 11. září 1941 zdvihla kotvy v jihoafrickém Durbanu a vydala se na plavbu kolem východních břehů Afriky. Po krátké zastávce v Adenu nakonec vplula do Rudého moře.

Pro čekání na proplutí Suezským kanálem bylo britskou admiralitou určeno místo na západním břehu Gubalského ostrova (27° 39´ N, 33° 46´ E) označené jako bezpečné kotviště s kódovým označením H. Kapitán vydal rozkaz k zakotvení na pravoboční kotvě na délce kotevního řetězu asi 200 m, což odpovídalo hloubce i proudu.

Rozkaz k proplutí Suezským kanálem byl obecně vydáván s ohledem na aktivity nepřítele, na priority nákladů jednotlivých lodí a dobu jejich čekání. Suezský kanál byl v těch dnech shodou okolností dočasně blokován poškozenou lodí, což způsobilo, že např. loď Thistlegorm s mnohem žádanějším a očekávanějším nákladem musela čekat celé dva týdny na "bezpečném kotvišti F" (východ Shaab Ali), než byla navždy ztracena.

Byla tedy ona "bezpečná kotviště", jak se místa čekání označovala, skutečně tak bezpečná?

Německé zpravodajské služby dostali tou dobou informaci o velkém námořním přesunu britského vojska do severní Afriky (pravděpodobně o Queen Mary) a jejich letecká základna na Krétě měla pohotovost. Letouny Heinkel He 111 ze základny II/Kg26 (No 2 Squadron 26th Kamp Geswader) na Krétě dostaly jasný rozkaz. Najít velkou loď a zničit ji!

5. října 1941 pozdě v noci lokalizovali dva dvoumotorové letouny Heinkel Thistlegorm, zaútočili na něj a v 01:30 následujícího dne jej bombou do muničního skladu potopily. Výbuch munice z Thistlegormu osvítil moře široko daleko a díky tomu nepřítel věděl i o dalších britských lodích. Rosalie Moller sice kotvila 11 mil jihozápadně od místa útoku na Thistlegorm, jisté však bylo, že se nepřítel vrátí.

A ten se vrátil.

Trvalo to dalších 48 hodin a dva německé letouny překročily 7.10.1941 ve 22:58 severoegyptské pobřeží a mířily na jih. I kdyby o nich v tuto chvíli posádka Rosalie Moller a kapitán James Byrne věděli, stejně by nemohli dělat nic jiného, než přihlížet vlastní zkáze. Kapitána vzbudil hluk letadel. Vyšel ze své kajuty a bez možnosti bránit svou loď jen přihlížel tomu, jak jeden z letounů zaměřil jeho loď a chystal se k útoku. Při nízkém přeletu nad lodí vypustil bomby.

8.10.1941 v 00:45 zasáhla jedna bomba nákladový prostor č. 3. Další bomba poškodila pravobok u nákladových prostorů 4 a 5, což způsobilo v 01:40 potopení lodi. Při potopení Rosalie Moller zahynuli dva členové posádky a 30 se jich zachránilo.

Po skončení 2. světové války bylo mnoho potopených lodí vyzdviženo, ale stávalo se, že byly nesprávně identifikovány. Tak se stalo, že i Rosalie Moller byla mylně vedená jako vyzdvižená a rozebraná. Pravdou je, že dodnes spočívá na místě "bezpečného kotviště H" v hloubce 50 metrů na písčitém dně, kam necelých 32 let od spuštění na vodu dopadla oné osudné noci 8.10.1941.

63 let od jejího potopení se na místo "bezpečného kotviště H" vydala česká expedice technických potápěčů, aby vrak lodi prozkoumala a natočila filmový dokument o této lodi.