Slovenský režisér s nespoutanou imaginací, jehož filmy z 60. let vynikají hravostí a svobodomyslností, ale také tíživými vizemi civilizačních katastrof (2009). Režie M. Šulík

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Juraje Jakubiska přivedlo nezkrotné výtvarné nadání z východoslovenské vesničky Kojšov až na výsluní evropské kinematografie. Jeho snímky vzbudily pozornost především magickým vnímáním světa, které je kruté i láskyplné, okázale bizarní a zároveň hluboce filozofické. Díky svému stylu si rychle vysloužil přezdívku „slovenský Fellini“. Ve svých prvních studentských počinech hledal surreálné momenty na civilním pozadí životů svých vrstevníků a toto období upevňování vlastního rukopisu a vidění završil vyzrálým debutem Kristove roky (1967). V následujících filmech již Jakubisko ponechal volný průchod své fantazii a vytvořil podmanivě hýřivá díla, jejichž vizuální a situační nespoutanost nepřekrývá znepokojivý a politicky rezonující podtext. Snímkem Zbehovia a pútníci (1968), jenž spojuje příběhy z apokalypsy první, druhé a třetí světové války, si získal světové renomé a zájem zahraničních producentů. V průběhu natáčení zastihla Československo okupace sovětskými vojsky, na kterou Jakubisko ve svém filmu pohotově zareagoval. V mezidobí před skutečným nástupem normalizace se mu podařilo ve francouzské spolupráci vytvořit karnevalově uvolněné podobenství Vtáčkovia, siroty a blázni (1969), které ovšem velmi pronikavě reagovalo na společenskou beznaděj v zemi. Film putoval do trezoru, přesto měl Jakubisko možnost roztočit díky italskému partnerovi další působivou alegorii Dovidenia v pekle, priatelia (1970/1990), v níž po světové katastrofě dochází k anarchistické vzpouře proti teroru domnělých spasitelů. Snímek odkazující k oficiálnímu výkladu okupace země musel dokončit zahraniční koproducent, Jakubisko se však s jeho verzí neztotožnil a film podle vlastních představ dokončil po roce 1989. Politický rozměr Jakubiskových děl způsobil, že se hranému filmu nemohl věnovat déle než ostatní novovlnní tvůrci. Až na samém sklonku 70. let mu bylo umožněno natočit snímek Postav dom, zasaď strom (1979). Ke své poetice se však mohl naplno vrátit teprve v magicko-realistické sáze Tisícročná včela (1983). V 90. letech přesídlil do Prahy a založil společnost Jakubisko Film, v níž realizoval rozmáchlé filmy Nejasná zpráva o konci světa (1997) a Bathory (2008).

Juraj Jakubisko
filmový režisér, scenárista, kameraman

Juraj Jakubisko

* 30. 4. 1938


Stopáž57 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrDokument