V jámě lvové
V jámě plné lvů se kdysi ocitl prorok Daniel, v jámě lvové se ve třicátých letech minulého století ocitá také berlínský herec Arthur Kirsch, kterého fanatičtí, nacismem posedlí kolegové vyženou z divadla, protože je prostě Žid. Kirsch se však - v přestrojení za "pravého" Němce - vrací a slaví grandiózní umělecké i lidské vítězství nad tupostí a brutalitou totalitního režimu.
Hra Felixe Mitterera V jámě lvové vznikla podle skutečného příběhu, který se ve vídeňských hereckých kruzích stal legendou. Z reálné historky o židovském herci Leo Reussovi, jenž se po svém rasově motivovaném propuštění z divadla skutečně coby tyrolský horal objevil v roce 1936 u Maxe Reinhardta v Salzburgu a posléze i ve Vídni, si dramatik vybral nejen zápletku, ale především téma osobní statečnosti jedince v mezní situaci. Autor sám na setkání s novináři po brněnské premiéře prohlásil, že základní dějové motivy mu posloužily jako osnova k dramatu, jež pojednává hlavně o odhodlání vzdorovat nesmyslné ideologii.
Inscenace Městského divadla v Brně měla premiéru 8. prosince 2006 a okamžitě se stala jednou z nejnavštěvovanějších. Režie Stanislava Moši zdárně propojuje komické situace s tragickými, a to způsobem divácky vděčným a působivým. Překladatelským oříškem bylo tyrolské nářečí, jímž v Mittererově hře hovoří postava židovského herce. Český překladatel (a v současnosti také rektor JAMU) Václav Cejpek se rozhodl nepoužít žádné z existujících českých nářečí, nýbrž vytvořil zcela nový slang, jenž kombinuje prvky hovorového jazyka, různých lidových nářečí i germanismů. Jednoduchá scéna Daniela Dvořáka podporuje princip divadla na divadle a především dává téměř neomezený prostor k vyniknutí hereckých výkonů. Mezi nimi vyniká zejména Erik Pardus, jenž v roli herce Artura Kirsche alias tyrolského sedláka Benedikta Höllrigla opět dokazuje, že je jedním z nejvýraznějších herců souboru Městského divadla v Brně. Humorné výstupy "buransky" hovořícího sedláka citlivě spojuje s působivými monology ponižovaného židovského herce. Rovnocennou partnerkou je Pardusovi současná seriálová hvězda Alena Antalová v roli Kirschovy ženy. V dalších rolích vytvářejí nepřehlédnutelné postavy také Viktor Skála, Karel Janský či Lenka Janíková. Působivou součástí inscenace je také nevtíravá, ale patřičně atmosférotvorná hudba Zdenka Merty.
Režisérem televizního záznamu je Ondřej Kepka, jenž je nejen úspěšným režisérem (televizní pohádky Poslední kouzlo či Začarovaná láska, seriál Ulice a řada dokumentů a divadelních inscenací), ale také hercem. Na kvalitě televizního záznamu inscenace má také výrazný podíl hlavní kameraman Honza Štangl.