Vzpomínka na vynikajícího českého herce, muže mnoha tváří, od jehož úmrtí v těchto dnech uplyne 25 let (1999). Účinkují: V. Brodský, M. Horníček, J. Hanzlík, M. Plzák, J. Dudek, P. Filipovská, C. Höschl, J. Kopecká, J. Melíšek a další. Připravili J. Sedláček a P. Křemen
00:01:05 Dobrý den, to, co uvidíte, se jmenuje Hříchy. Moje hříchy.
00:01:10 Já nevím proč. Já s tím nesouhlasím.
00:01:13 Jaképak hříchy? Hřích, to je něco, z čeho se má člověk kát.
00:01:18 Zároveň slibovat, že už se toho nikdy nedopustí. A to já nemohu.
00:01:24 To nejsou hříchy, ale alotria groteskního charakteru.
00:01:33 Ty já jsem vždycky prováděl strašně rád.
00:02:01 S Milošem jsme se potkali v Divadle ABC.
00:02:07 Nějak extra sympatický mi nebyl. Pak jsem dostávala kytičky.
00:02:15 Zpočátku jsem nevěděla, kdo mi je nosí do mé divadelní šatny.
00:02:20 Kolegyně mi později řekly, že jsou od Miloše.
00:02:23 Byl galantní, vymýšlel, kam půjdeme do společnosti, kam pojedeme.
00:02:36 Nikdy jsem se s ním nenudila. Potom jsem se do něj zamilovala.
00:03:00 Tady jsme měli byt.
00:03:05 Kdoví, co se změnilo?
00:03:08 Od majitele jsme zde měli připravený pokoj.
00:03:18 Láhev vodky, něco k jídlu. Pro mne je to tady trochu jiné.
00:03:31 Vždyť je to už takových 25 let.
00:03:38 V divadle se proklábosí tolik hodin.
00:03:42 Místo toho můžeme sednout do auta a dojet si do mlýna.
00:03:50 Rázem se ocitneme v nádherném prostředí.
00:03:57 Tekl zde potok, byla tu krásná tůň, ve které jsme se koupali.
00:04:04 Potok bublal přes pole a byl teplý.
00:04:13 Na chalupě mne to samotnou nebavilo, byla na samotě.
00:04:22 Chtěla jsem, aby tam naši vzali nějakou moji kamarádku.
00:04:26 Každá tam však jela jenom jednou, víckrát už nikdo s námi nejel.
00:04:29 Táta nám totiž udělal program, museli jsme psát slovíčka a naučit se je.
00:04:35 Potom nám dělal "politické školení" a vysvětloval nám různé pojmy.
00:04:41 Vyzkoušel nás z marxismu a potom jsme konečně měli chvilku volna.
00:04:48 Večer jsme museli napsat slohovou práci z celého dne.
00:04:55 Stať, závěr, všechno, a potom nám slohové práce oznámkoval.
00:05:01 Podle toho jsme mohli na druhý den zase někam jít.
00:05:08 Někdy nás odvezl na koně. Všichni se k nám báli jezdit.
00:05:17 Sekal trávu jako pantáta. Miloval okolí, potok.
00:05:22 Ve svém prostředí se stal jiným člověkem.
00:05:34 Na veřejnost byl vystřelen a musel hrát Miloše Kopeckého.
00:05:45 Řekl jsem Plzákovi: trenýrky dolů. Z toho tohleto vzniklo.
00:06:04 Bylo mi osmnáct, a rozhodla jsem se, že se odstěhuju.
00:06:12 Otec mne příliš sledoval, ale já jsem si chtěla dělat, co chci.
00:06:17 Vystěhovala jsem se ke svému bývalému manželovi.
00:06:22 Táta se ho chtěl zbavit, a tak zavolal nějakému generálovi.
00:06:27 Chtěl mu zařídit vojnu někde na Slovensku.
00:06:33 Naštěstí to nevyšlo, generál to odmítnul.
00:06:40 Slečno, svetříky tu mají špatné, ale růže jsou krásné i tady.
00:06:44 - Slečno, růže.
- Kolik? - Co kolik?
00:06:47 - Kolik je Vám let?
- 19. - Už? Tak devatenáct růží.
00:06:54 To snad ani nemuselo být, ale já už stejně musím jít.
00:06:59 Mám cvičení, víte? Na shledanou.
00:07:05 Jak vidíte, najel jsem na ni znamenitě.
00:07:09 Miloš měl pověst, že miluje ženy, to jsem samozřejmě všechno věděla.
00:07:21 Dost lidí mi to rozmlouvalo. Nedala jsem si říct.
00:07:26 Jsem tomu však ráda. Za dva roky začal zase brousit.
00:07:36 Smiřovala jsem se s tím těžce. Měli jsme téměř před rozvodem.
00:07:48 Přišlo mi úplně normální, že měl i jiné vztahy.
00:07:56 Byla jsem na to odmalička zvyklá, takže mi to nepřipadalo zvláštní.
00:08:02 Rodiče se kvůli tomu nikdy nehádali.
00:08:08 Hloupé bylo to, že to věděli spolužáci a vyptávali se.
00:08:22 Jeho partnerky jsem znala. Blíže asi tak tři.
00:08:31 Brala jsem je jako kamarádky.
00:08:39 Mnohdy byly s námi na chalupě i týden nebo čtrnáct dní.
00:08:46 Byla jsem ráda, když tam nějaká byla, protože jsem se nenudila.
00:08:59 Chodil mi je ukazovat jako lovecký pes, když má kachnu.
00:09:06 Když jsem mu dámu pochválil, tak měl strašnou radost.
00:09:16 Když neměl žádnou novou, tak se třeba dva měsíce vůbec neohlásil.
00:09:30 Ptali jsme se, proč nepřišel, řekl, že nemá, co by přivedl.
00:09:37 Byl galantní a k ženám se choval s obzvláštním šarmem.
00:09:45 Byl dvorný a ženy to omračovalo.
00:09:51 I v té poslední chudince vzbudil pocit, že je dáma.
00:09:56 Měl prodavačky, modelky, manekýnky, začínající herečky.
00:10:12 Hájil jsem vždy stanovisko, že nevěra nemá být zveřejněna.
00:10:20 Odpověděl: "Ne, s tím nesouhlasím." A vyhrnul si límec.
00:10:27 "Moje milenky jsou věc veřejná, já se za ně nestydím."
00:10:36 Měl velice mladé milenky, asi 18 - 19leté.
00:10:55 Velmi je všechny zkultivoval. Holky mu jsou dodnes vděčné.
00:11:07 On byl zase vděčný jim za to, co ony udělaly pro něj.
00:11:16 Bývala jsem pěkná holka a Miloš mi velice imponoval.
00:11:30 Vrtalo mi v hlavě, proč nepatří mezi mé obdivovatele.
00:11:47 Zeptala jsem se ho nakonec, zdali se mu snad nelíbím?
00:11:59 A on mi řekl: "Pavlíno, nelíbíte.
00:12:04 Prostě Vy nejste můj typ. Já jsem na ty sošné ženské:
00:12:11 Nahoře nic, a ten spodek nádherný."
00:12:20 Byl rád, když jsme nemuseli vstávat.
00:12:25 Připravovali jsme si úžasné dobroty, které měl rád.
00:12:32 Obložil se jídlem a pitím a poslouchal hudbu.
00:12:39 Tu mne naučil znát.
00:12:50 V rodině byla nějaká nedobrá atmosféra.
00:12:56 Řekl jsem si, to bude zlý Silvestr.
00:13:00 Odpoledne přijel Miloš autem v širáku a s lahví.
00:13:10 Přijel s Mícou a stal se z toho jeden z nejlepších Silvestrů.
00:13:21 Všechny jeho ženy měly něco do sebe.
00:13:28 On také.
00:13:32 Jako milovník nic zvláštního. Časem jsem měla možnost srovnávání.
00:13:42 Říkala jsem si, co na něm bylo, čím mne vlastně fascinoval?
00:13:51 S ním to nebylo o sexu, ale o erotičnu.
00:14:00 Přímý sex? Ten ani pro něj nemusel být.
00:14:09 Někdy se vyslovoval až brutálně o některých kolezích z divadla.
00:14:18 Třeba: "No, ten má starou bábu. Jak tak mohou žít?"
00:14:30 Život bez mladé krásné milenky si nedovedl představit.
00:14:39 V divadle muži dělali totéž, co Miloš, jenomže tajně.
00:14:55 Přišel za mnou, a nějakou dívku mi představil.
00:15:03 Nikdo mne nemohl tedy překvapit.
00:15:10 Řekli mi, že viděli mého muže s tou a s tou.
00:15:14 Odpověděla jsem: "Ano, já o tom vím."
00:15:20 Pokud ho dívka začala zpracovávat ke sňatku, nebránil se.
00:15:24 V určitém okamžiku ale dívku opustil.
00:15:28 Dívka pak vykládala, jak si tu budoucnost plánovali.
00:15:36 Když nám řekla, že jí nabídnul sňatek, hned jsme odpověděli:
00:15:38 "Holka, s tebou je konec. Rozchod, pláč, slzy."
00:15:45 Mnohé dívky potom chodily za Janou Kopeckou.
00:15:50 Svěřovali se jí, že je Miloš opustil.
00:15:59 Miloš Kopecký odjel na Kubu s krásnou televizní hlasatelkou.
00:16:07 Tam ho nikdo neznal. Kopecký zářil.
00:16:10 "Hele, nikdo nechce podpis."
00:16:14 Chodil ulicemi a říkal: "Nikdo na mne neukazuje.
00:16:21 Mohu přejít ulici, a nikdo mne netahá za rukáv."
00:16:25 Třetí den mu už to začalo být líto a divil se tomu.
00:16:33 Jeli jsme na výlet a zastavili na krásném místě v přírodě.
00:16:41 Vedle nás zastavily autobusy na vyčůrání. Byli to Němci.
00:16:45 Najednou Němci přestali čůrat a začali volat: "Štrosmajer!"
00:16:54 Začal se najednou v přírodě podepisovat jako doktor Štrosmajer.
00:17:00 Všichni byli spokojeni.
00:17:03 Evropa se k němu vrátila přes zastavení na čůrání.
00:17:09 Přestože to bylo v havanském lese.
00:17:11 Často to nebylo příjemné posadit se do restaurace.
00:17:15 Člověk si nemohl dát na čelo nápis, že jde o seriózní známost.
00:17:59 Heuréka, pláče!
00:18:04 Dával najevo: "No a co, tak mám ženské, a aspoň to veřejně přiznám.
00:18:15 Vy to musíte tajit."
00:18:22 Provokoval je i tím, že si leccos může dovolit. Rád to dával najevo.
00:18:31 Hrál nafoukaného a používal to jako obranného krunýře.
00:18:39 Zakrýval tím svoji křehkost a nedostatek sebedůvěry.
00:18:48 Při vší skromnosti a plachosti věděl, kým je.
00:18:57 Shazování a aroganci lidé nemají rádi.
00:19:07 Předseda ZV - špatný herec - přišel ke stolu k Miloši a ptal se:
00:19:17 "Mohu se tady najíst?"
00:19:20 Miloš Kopecký pokrčil rameny: "Když tady můžete hrát divadlo."
00:19:25 To je nádherná trefa.
00:19:29 Měl strach z normalizátorů, co kdyby náhodou byli chytří?
00:19:45 Miloš si nechal vrtat koleno pro pětník. Byl vynikající herec.
00:19:54 Takže měl určitě slušný příjem.
00:20:01 Pořád ale viděl, že na Západě se jezdí mercedesem.
00:20:07 Toho si však nemohl dovolit.
00:20:11 Šlo o něco jiného. Trpěl trvale tím, že zchudne.
00:20:18 Při první návštěvě na jeho mlýně se mne ptal: "Víte, proč to tady mám?
00:20:26 Tady budu jednou sedět v roztrhaných kalhotách.
00:20:30 Těm venkovanům to nebude vadit. To bych v Praze nemohl."
00:20:35 Měl pořád strach, že nezazvoní telefon a nedostane roli.
00:20:40 Barone, Vy jste šílenec.
00:20:44 Ten pán mne nudí.
00:20:51 Skol ho jako psa.
00:20:56 Ale civilizovaně.
00:21:01 Náš první vztah byl lékař - pacient.
00:21:04 Bylo to počátkem 60. let.
00:21:09 Trpěl depresivními stavy a byl ustrašený.
00:21:16 Trpěl maniodepresivitou a prošel mnoha zařízeními a psychiatry.
00:21:27 V 80. letech přišel za mnou a sešli jsme se jako lékař - pacient.
00:21:38 Zjistili jsme, že jsme v mnohém naladěni na společnou strunu.
00:21:50 Před manželstvím mi řekl o své nemoci.
00:21:58 Zpočátku mi to nepřipadalo tak strašné.
00:22:04 Vysvětlil mi, že je to chemie mozku.
00:22:09 Mozek se nedokrvuje a projevuje se to nejen jako psychický stav.
00:22:17 Existovala dohoda, že se o tom nebude mluvit.
00:22:28 Viděla jsem, že v tom lítá, a pak už jenom ležel a nechutnalo mu jíst.
00:22:39 Často zflekatěl na kůži a loupala se mu.
00:22:48 Vypadalo to jako lupenka.
00:22:55 Přijel jsem na chalupu k němu právě v době deprese.
00:23:02 Zastihl jsem ho v posteli. Byl jsem u něj celý den.
00:23:09 Nepromluvil za tu dobu ani jedno jediné slovo. Byl mimo.
00:23:22 Vůbec mne nevnímal. To bylo v době nejhlubší deprese.
00:23:42 Miloš Kopecký trpěl maniodepresivitou.
00:23:49 Průběh se zhoršoval.
00:23:54 V těžké depresi nemohl nic dělat. Nemohl vycházet z domu.
00:24:02 Musel rušit zkoušky a nedodržoval pracovní povinnosti.
00:24:08 Nebylo to proto, že by nechtěl. Příznaky nebylo možné překonat.
00:24:15 Stárnutím se deprese zvyšovala, trvala třeba i řadu měsíců.
00:24:19 Jednou chtěl spravit škodovku. Nahlédl do chladiče.
00:24:29 Vřelá voda ho opařila od obličeje až dolů. Říkala jsem mu:
00:24:41 "To musí strašně bolet ta spálenina." Ale on odpověděl:
00:24:46 "Bolí to, ale co je to proti depresi?"
00:24:51 V době deprese mu všechno na všech vadilo. Na babičce, že kouří.
00:25:00 Pořád nám něco vyčítal. Nedal nám chvilku pokoj.
00:25:07 Těšili jsme se, když jsme viděli, že se začíná oblékat.
00:25:15 Bylo to nepříjemné, i když se snažil a omlouval se pak:
00:25:25 "Já ti to potom vynahradím a někam spolu pojedeme."
00:25:41 Dobře věděl, že mu zítra nebude lépe.
00:25:49 Jednou to trvalo celou dvouměsíční dovolenou.
00:25:55 Večer měl předsevzetí, že ráno vstane a půjde si zacvičit.
00:26:02 Sešel a snažil se dělat cviky. Pak řekl, že si jde lehnout.
00:26:10 Řekl, že ho mám vyhodit, tak jsem ho šla vyhodit. Prosil mne však:
00:26:16 "Nechej mne, to co jsem chtěl, udělám zítra, zítra to bylo zítra."
00:26:25 Tak to proležel dva měsíce.
00:26:28 Přijel do Prahy, a bylo mu dobře.
00:26:34 Pískal, poslouchal muziku, Mahlera a Beethovena.
00:26:47 Trpěl projevy mánie, vším tím, co uměl, čím bavil publikum.
00:27:01 To byla krátká období euforie. Toho, jak jsme ho znali z filmů.
00:27:12 Byl často fyzicky přítomný, ale najednou se sebral a odešel.
00:27:19 Byl přítomen, ale nemusel se zapojovat do debaty.
00:27:28 Každý od něj vyžadoval, aby byl vtipný a bavil společnost.
00:27:36 Tady byl zmražený.
00:27:41 Vždy říkal, že ho bolí duše a chce se mu brečet.
00:27:50 Říkal: "Nechci být. Dej mi nějaký jed."
00:27:56 Smála jsem se smutně, kde bych jej asi vzala?
00:28:00 Říkal: "Kdybych nebyl srab, tak skočím z okna."
00:28:05 Prý si pouštěl i plyn. Jak jsem se později dozvěděla.
00:28:18 "Podívejte se, Vy víte, co jsou to deprese a že se toho nikdy nezbavím.
00:28:26 To není život, dejte mi, prosím Vás, něco."
00:28:34 Nemluvil do větru, někdy na mne vyvíjel nátlak, abych mu něco dal.
00:28:44 Když mu bylo hodně špatně, jezdili jsme do Prahy na elektrošoky.
00:28:50 Zpočátku pomáhaly.
00:28:54 Později už ne, takže je už nechtěl. Bál se. Ztrácel paměť.
00:29:03 Šoky se provádějí v celkové narkóze.
00:29:12 Poté, co mu prošlo 110 Voltů mozkem, vstal a vzal si kalíšek vodky.
00:29:21 Sedl pak do žigulíka s tím, že musí jet do divadla na zkoušku.
00:29:33 Obdivuju ho.
00:29:37 V tom stavu nebyl schopen doma vstát z postele.
00:29:45 A na divadle podal nadlidský výkon.
00:29:50 Doma nemohl ani mluvit, jenom šeptal.
00:29:54 Přišel do divadla, a vystupoval, a normální člověk to na něm nepoznal.
00:29:58 Bylo mu špatně, odpoledne byl na klinice na elektrošoku.
00:30:05 Večer hrál Richarda.
00:30:07 To znamená tři hodiny na jevišti. Seděl jsem u něj v šatně.
00:30:12 Mohlo se stát cokoli.
00:30:16 Hrál v nepředstavitelných fyzických stavech.
00:30:24 Musel si udržovat vědomí, že pořád ještě může.
00:30:31 Když měl depresi, míval při ní i několik tiků.
00:30:44 Ty si musel na jevišti hlídat.
00:30:50 Zažil jsem nezapomenutelné natáčení s Milošem, nahrávku pro rozhlas.
00:30:58 Seděl svěšeně, jako to bývá u melancholiků.
00:31:06 Na řadu přišel výstup s Jiřinou Bohdalovou.
00:31:10 Zvedl se a dovlekl se k podiu. Diváci vůbec nepostřehli, co mu je.
00:31:20 Přišel a říkal: "Napiš mi něco." Napsal jsem mu mikrokomedii.
00:31:26 Přečetl si ji a chválil: "Vynikající." A potom:
00:31:30 "Měl jsem depresi, omlouvám se Ti, já jsem Ti to zkazil."
00:31:36 Normální divák to nepoznal.
00:31:40 Snad jenom nejbližší kolegové na scéně.
00:31:45 Často se přeli i oni, zdali tu depresi má. On byl profesionál.
00:31:55 S paní Jiráskovou jsme byli jeho hlavními partnery.
00:32:01 Viděli jsme diferenciaci kvality výkonu.
00:32:08 Někdy to bylo tak úžasné, že jsme tomu úplně podléhali.
00:32:18 Věřili jsme tomu tak, že jsme zapomínali hrát.
00:32:27 Někdy byl indisponován ve smyslu té deprese.
00:32:35 Dělali jsme všechno možné, abychom udrželi pozornost diváků.
00:32:48 Na jevišti jste museli vidět nepřítomnost jeho pohledu.
00:32:58 Energii spotřebovával jenom na to, aby tam byl.
00:33:05 Psychická indispozice byla krutá.
00:33:10 Někdy jsem to poznal a někdy ne.
00:33:14 Dovedl ji dlouho překonávat. Dokud to šlo.
00:33:20 Po představení jsem mu někdy řekl, že to bylo skvělé.
00:33:27 On mi odpověděl: "Kdybyste věděl, jak je mi zle."
00:33:30 Nikdy nikomu neřekl, že má depresi.
00:33:35 Naklusala jsem vždy k paní doktorce Veverkové.
00:33:39 Napsala, že má chřipku. Donesla jsem to do divadla.
00:33:50 Premiéra je pro herce něco, co ho nenechá klidným.
00:33:59 Takovéto věci někdy spustí melancholii.
00:34:04 Před premiérou se stávalo, že upadnul do deprese.
00:34:15 Ředitel se na své svěřence dívá na stejné úrovni.
00:34:27 Proto jsem měl velice ostrý rozhovor s doktorem Plzákem.
00:34:36 Řekl mi doktorským způsobem, že se chovám ke Kopeckému nemožně.
00:34:46 Prý je vážně nemocný a musím prý kvůli němu odložit premiéru.
00:34:53 Odpověděl jsem mu, aby si šel sednout nahoru. Vyměníme si role.
00:34:59 "Vy mi pak řeknete, co to znamená pro divadlo, odložit premiéru!"
00:35:08 Kopecký pak přišel a shodli jsme se na tom, že budu o něco pozornější.
00:35:18 V případě deprese, ať přijde za mnou a můžeme si něco víc říct.
00:35:27 Jeho kolegové se domnívali, že to nebude tak hrozné.
00:35:35 Když reagoval očima, hned říkali, že to bude dobré.
00:35:43 Dej si panáka. Smáli se. Alkohol však nemohl.
00:35:51 Nebylo prostě nic, co by ho v tu chvíli rozveselilo.
00:35:56 Muselo to odeznít.
00:35:59 Nemohl jsem ho přijmout do divadla jako pacienta.
00:36:02 V tom případě musí jít do sanatoria.
00:36:05 Herec se podrobuje velice tvrdé řeholi.
00:36:09 Týden se mnou v šatně nepromluvil.
00:36:11 V té době jsem nevěděl, že má tuto nemoc.
00:36:14 Ptal jsem se, co je. "Urazil jsem Tě, Miloši?"
00:36:19 Říkal, ať se neptám, že mi to jednou vysvětlí.
00:36:24 Za 14 dní v šatně zavřel dveře a chtěl být se mnou sám.
00:36:31 Omluvil se mi za mlčení a řekl mi:
00:36:39 "Nikdy mi nebylo tak dobře na jevišti, jako s Tebou."
00:36:46 Horníček se domníval, že to je všechno komedie, kterou hraje.
00:36:55 Teprve po mém vysvětlení to začínal chápat.
00:37:04 Když choroba odeznívala, bylo to zase ohromné.
00:37:12 To tak u této choroby bývá, jde to nahoru - dolů.
00:37:22 Příšernou náladu vystřídá náhle neuvěřitelná eufórie.
00:37:31 Živel se konečně zase může vybouřit.
00:37:41 Skočila jsem pro nějaké pití, líbá Tě Tvá kočička.
00:38:06 - Ú, ú, to seš Ty?
- To jsem já.
00:38:24 Co tady děláte?
00:38:27 Miloš si myslel, že maniodeprese vznikla při zprávě o smrti matky.
00:38:33 Trpěl tím celý život. Strašně mu to vadilo.
00:38:40 Matka byla Židovka, otec ne.
00:38:45 Aby zachránil kožešnickou firmu, tak se s ní rozvedl.
00:38:52 Musela do koncentračního tábora.
00:39:01 Doprovodil maminku na shromaždiště, odkud ji dopravili do koncentráku.
00:39:08 To bylo takové veliké trauma jeho života.
00:39:13 Bylo to strašně smutné, když se s ní loučil.
00:39:17 Ohlédl se za ní, a poprvé viděl plakat lidská záda.
00:39:28 Bál se, že jeho zkušenost Žida za války ho poznamenala.
00:39:41 Bál se, že se něco takového může opakovat.
00:39:47 Prohlašoval o sobě, že nebyl žádný hrdina, že chtěl přežít.
00:39:55 Vyčítal jsem mu, že nejlepšího kamaráda - emigranta - má v Americe.
00:40:02 Najednou udělal pořad proti emigrantům.
00:40:06 Pro emigranty se vžil termín pracovní vystěhovalci.
00:40:10 Prakticky vždycky končí v uprchlických táborech.
00:40:15 Tam ze sebe začnou dělat politické emigranty.
00:40:20 Neuvědomují si, jak jsou manipulováni.
00:40:34 Neřekl nám, že něco takového dělal. Jednou přišel zničený.
00:40:39 Poprvé jsem ho takto viděl.
00:40:43 Bylo to po odvysílání pořadu o emigrantech.
00:40:48 Řekl, že nikdo od něj nevezme ani kůrku.
00:40:52 "Já vůl jsem jim to sežral," říkal.
00:40:54 "Nešlo se z toho vyvlíknout." Mluvili jsme o tom.
00:41:00 "Když to nebudu dělat, jak budeme žít pak?"
00:41:06 Bylo to v těžké depresi, kdy se zrovna vrátil z Bohnic.
00:41:12 Vytáhli ho na Kavčí Hory. Seděli kolem něj plukovníci.
00:41:22 V tom stavu by neodolal ani zdravý člověk.
00:41:27 Těžko mohl odolat maniodepresivně nemocný člověk.
00:41:33 Jeho reakce bylo zoufalství. Nesměli jsme se na pořad dívat.
00:41:41 Běželo to o dovolené.
00:41:45 V rohu jsme měli prostřelené okno.
00:42:08 Odcházel jsem z divadla, a Miloš mi řekl, že se nebudeme loučit.
00:42:15 "Možná se ještě setkáme a možná že ne.
00:42:19 Když budete vědět, že jako člověk dělám něco pod svou úroveň.
00:42:27 Ozvěte se mi. A to velmi tvrdě."
00:42:34 Napsal jsem mu až příliš ostře, ale on nezareagoval.
00:42:50 Tyto hrubé dopisy byly politicky velmi negramotné.
00:43:00 Dokonce i gramaticky.
00:43:06 Moje svoboda spočívá v tom, že říkám to, co si myslím.
00:43:15 Byl tehdy zdrcený. Říkal vždy: "Já jsem zbabělec."
00:43:27 Obdivuju ho, že vystoupil na sjezdu dramatických umělců.
00:43:40 Považoval jsem to za čin osobní statečnosti.
00:43:54 Vidím stále ty staré známé truchlivé postavy.
00:44:00 Stačily pokazit tolik dobrých věcí.
00:44:11 Každá doba má své lidi.
00:44:15 Velké umění je včas přijít a také včas odejít.
00:44:19 Odejdete-li včas, to je hned, může Vám být ještě poděkováno.
00:44:25 Neučiníte-li tak sami, odejdete o něco později.
00:44:31 Odejdete nepochybně, ne však už důstojně, ale jako komické figurky.
00:44:38 To je jeho slavná řeč na svazu dramatických umělců. Věnoval mi ji.
00:44:51 To přijel rozzářený blanický rytíř.
00:44:59 Na tu dobu jsem nečetl tvrdší projev.
00:45:06 Slyšel jsem řeči, že to nepsal on, ale to není pravda.
00:45:13 Vím, že to nejenom přečetl, ale že to také napsal.
00:45:20 Krátce na to byl sjezd spisovatelů.
00:45:27 Volal paní Švorcovou a ptal se jí, zdali tam může něco přečíst.
00:45:39 Byla z toho vyvedená z míry, tak řekla, že to nejde.
00:45:46 Prý tam je málo židlí.
00:45:51 Revoluci prožíval dost těžce nemocný.
00:45:56 Do Vinohradského divadla ho přivezli na revers.
00:46:03 V poslední době jste u mne narazili na málomluvnost.
00:46:10 Bylo to proto, že jsem byl zdravotně indisponován.
00:46:17 Seděl jsem nad prázdným papírem a nebyl schopen jediného slova.
00:46:25 Prstem jsem pro to nehnul, zatímco Vy jste psali dějiny.
00:46:35 Já v teple nemocničního pokoje jsem Vám měl dávat vzkazy.
00:46:42 Nemohl jsem. Běloba toho papíru mne bodala do očí.
00:46:47 Ochromovalo mne vědomí, že jsem nemohl pro to nic udělat.
00:46:53 Věřte mi, nebylo to mou vinou.
00:47:03 "Jsem sám, opuštěný, vypelichaný a chlípný stařec.
00:47:09 Vypadám na dobrých 75 let.
00:47:13 Tady je hodně děveček ideálních na zasunutí kladélka.
00:47:21 Tak pitomých, že jsou k nepoužití.
00:47:24 Já se jim jevím jako starý pro ně.
00:47:27 No, nejsou to krávy?"
00:47:32 Při posledním natáčení se obraz toho člověka prudce změnil.
00:47:40 Byl velmi těžce nemocný a nemohl se zorientovat.
00:47:54 Vozila jsem ho na kapačky do Bohnic. Čekala jsem dvě hodiny.
00:48:06 Na zpáteční cestě se mne ptal, jestli trefím domů.
00:48:13 Byl to zápas člověka o holý život. Tělesně nesmírně zchátral.
00:48:18 Bylo to proto, že se k depresím přidružil úbytek mozkové tkáně.
00:48:30 Nebyl depresívní, ale ztrácel kontakt s realitou.
00:48:34 16. února jsem byla u kamarádky a volala mi máma.
00:48:40 Táta prý je na tom hodně špatně. Jeli jsme za ním do nemocnice.
00:48:47 Držely jsme ho za ruku, ale on už neměl sílu mluvit.
00:48:52 Měl zavřené oči a těžce dýchal, hladily jsme ho a byly u něj.
00:49:04 Po dvou hodinách zemřel, a my jsme ho držely za ruku.
00:49:11 Dávala jsem mu pusu a byl strašně zpocený.
00:49:18 Řekla jsem si, že ta smrt je asi dřina.
00:50:29 Skryté titulky pro Vás připravili Marta Slavíková a Josef Batěk.
V dokumentu o Miloši Kopeckém, který nás opustil před 25 lety, mapuje režisér Pavel Křemen nelehkou životní cestu tohoto populárního a oblíbeného herce. Jeho dlouholetý boj s těžkou psychickou chorobou, která vážně komplikovala také jeho tvůrčí práci, i svérázný vztah k ženám i partnerkám. Snímek samotný rovněž ukazuje složitost Kopeckého povahy.
Miloš Kopecký je zde nahlížen jako oduševnělý inteligentní člověk, vynikající herec, který byl skutečným elegánem a bohémem. Při vzpomínání na tuto mimořádnou osobnost českého herectví vystoupí řada známých lidí, kteří byli dlouhodobě jeho kolegy nebo přáteli, jako například V. Brodský, S. Zázvorková, M. Plzák, J. Hanzlík, M. Horníček, režisér A. Kachlík, jeho manželky, milenky, lékaři a další.