čtvrtek 21. 8. 2014 po půlnoci 01:10 ČT2
ST 

Přežít!

Originální název: I Shouldn't Be Alive V.
Stopáž: 48 minut
Rok výroby: 2011

Jak přežít v poušti

Poušť je místem extrémů. Ve dne nepředstavitelné vedro a v noci téměř mráz. Navíc hrozí písečné bouře, sluneční záře je téměř oslepující a pochopitelně – naprostý nedostatek vody. Aby člověk přežil v poušti, měl by být dopředu seznámen s nástrahami, kterým pravděpodobně bude muset čelit. Přežití vždy závisí na míře znalostí terénu, základních klimatických prvků, přizpůsobivosti a vůli Přežít!

Terén

Pouště zabírají zhruba 20 % pevniny na Zemi. A i když rozlišujeme několik druhů pouští (alkalické, písečné, skalnaté, náhorní planiny a horské pouště), nalezneme mezi nimi společné fyzikální znaky – nedostatek vody, nedostatek vegetace, teplotní extrémy, jasný sluneční i měsíční svit, fata morgana, nízké kopce, oázy.

V každé poušti lze vysledovat alespoň nepatrné stopy po lidské činnosti. Pokud jsme ztroskotali, mohou být tyto znaky vodítkem k civilizaci, a tudíž k záchraně. Snažíme se tedy najít především stezky nebo cesty, stavby, potrubí nebo zavlažovací kanály.

Dostaneme-li se do pouště v důsledku leteckého neštěstí, měli bychom dbát následujících pravidel:

  • Nevydáváme se naslepo do pouště.
  • Najdeme co nejdříve stinné místo.
  • Zakryjeme si hlavu a zátylek.
  • Rozvážně vyhodnotíme situaci a rozhodneme se, jak postupovat dál.

Přitom platí tyto priority: poskytnout zraněným první pomoc, najít úkryt a vodu.

Pohyb v poušti

Pohyb a cestování v poušti je velmi náročné, obtížné a riskantní. Musíme zvážit svůj fyzický stav, zásoby vody a potravy, neboť chůze není jednoduchá. Obecně platí, že nejlepší je pohybovat se v noci při měsíčním svitu. Ve dne ztěžuje cestu úmorné vedro a pohyb je tak velmi nebezpečný. V noci ve skalnaté a hornaté poušti je třeba dávat pozor, abychom nespadli do brázd a příkopů, vyhloubených větrnou erozí. Navigace je velmi složitá a je jen málo pomůcek. V noci nám k orientaci mohou posloužit hvězdy, ve dne kompas.

Pro pohyb v poušti platí obecná doporučení:

  • Nechodit bez cíle. Snažme se vytyčit si směr – k cestě, vodě, k vesnici apod. Například vodu můžeme zkusit hledat podle stop zvěře.
  • Vyhýbat se sypkému písku a takovému terénu, který nás lehce unaví.
  • Chránit se před písečnou bouří. Nastane-li písečná bouře, lehneme si na bok zády k větru, zakryjeme si obličej a snažíme se usnout (není třeba se obávat, že by nás písek zasypal).
  • Nenechat se zmást. V poušti se všechno zdá být blíže, než ve skutečnosti je, je třeba tomu přizpůsobit naše odhady.

Oblečení

Hlavním úkolem oděvu je udržovat stálou tělesnou teplotu. Ve dne chránit před vedrem a v noci před chladem. Oblečení bychom měli volit takové, aby nás chránilo před slunečním žárem, pískem a hmyzem. Hlava, paže, nohy a tělo musí být stále zahaleny. Doporučeny jsou i dlouhé kalhoty a dlouhé rukávy. Oděv by měl být vzdušný a volný. Vhodný je světlý, bílý oděv, který odráží sluneční světlo. Nezapomínejme chránit také oči.

Přístřešek

Zajistit v poušti přístřešek je velmi nesnadný úkol. Pokud máme kus plátna, třeba látku z padáku, můžeme postavit jednoduchý přístřešek, opírající se o písečnou stěnu, kdy využijeme písečnou dunu nebo skálu. Potřebovat budeme ještě dvě tyče, na které látku natáhneme. Nebudujme úkryt nikdy na úpatí strmých svahů, neboť hrozí padající kamení. V křovinách zase hrozí jedovatí hadi.

Voda

Voda je v poušti to nejcennější. Existuje několik pravidel, které pomáhají redukovat spotřebu vody a šetřit zásobami. Neodkládejme oblečení, choďme zahaleni, budeme se mnohem méně potit. Nemyjme se, pokud nemáme zajištěn pravidelný přísun vody. Hodně odpočívejme, vodu pijme malými loky, pokud je zásoba minimální, jen zvlhčeme rty. Cucáním mince nebo malého kamínku vyvoláváme sliny, které pomohou tišit pocit žízně.

Vodu lze získat z půdy použitím sluneční destilace. Dokud budou teploty mezi dvěma povrchy různé, vzduch se mezi nimi zahřeje a na nejchladnějším místě se vlhkost vysráží v kapkách. Na dno vykopané jámy dáme nádobu, nad jámu rozprostřeme fólii, kterou zatížíme po okrajích, a vprostřed fólie nad nádobou zatížíme kamínkem. Až se vzduch v jámě ohřeje, vodní pára se vysráží na spodní straně fólie a steče do nádoby.

Potrava

Pokud nemáme vodu, nejezme! Horko tlumí chuť k jídlu a potřeba jíst je ve srovnání s potřebou pít v poušti minimální. Zdrojem potravy se v poušti stávají rostliny (dle typu pouště můžeme najít datlovník, fíkovník, agáve, baobab apod.), hmyz a zvěř.

Zdravotní komplikace

  • Křeče  Ztráta soli způsobená nadměrným pocením může způsobit křeče, které se projeví v rukou, nohách a břiše. V tu chvíli musíme všeho nechat, schovat se do stínu a napít se vody.
  • Vyčerpání – Velká ztráta vody a soli může také způsobit vyčerpání. Příznaky jsou bolest hlavy, podrážděnost, nadměrné pocení, slabost, závratě a bledá, studená a vlhká kůže. Ihned musíme do stínu, pomalu se napít nebo se polít vodou. Pozor také na velmi nebezpečný úpal!

Nebezpečí

Dobré je připravit se také na podmínky, které mohou nastat. V poušti musíme předpokládat, že je:

  • Málo srážek – nelze tedy spoléhat na to, že by srážky byly zdrojem vody
  • Intenzivní slunce a horko – zvyšuje v organizmu potřebu vody, aby organizmus byl ochráněn, je třeba vhodný přístřešek přes den, cestovat se doporučuje jen v noci
  • Široký teplotní rozsah – denní maxima se pohybují kolem 55 a noční kolem 10 stupňů
  • Řídká vegetace – budeme mít problém najít přístřešek a schovat se
  • Vysoký obsah minerálů – voda v takovém prostředí je nepitná a těžká
  • Písečná bouře – nebezpečí je ztratit se ve víru, když nastane, chraňme oči, pusu a nos oblečením, lehněme si a počkejme až přejde
  • Fata morgána

Nebezpečí také číhá v podobě hadů, hmyzu, trnitých kytek a kaktusů atd. Například nebezpečný hmyz se nachází ve starých jeskyních, ruinách atd... Nikdy proto nestrkáme ruce tam, kam nevidíme. Nejprve se podíváme, kam si sedáme a leháme. Když vstáváme, vyklepeme oblečení a boty.

Hlasujte pro pořad:

Celkem hlasů: 5025