čtvrtek 21. 8. 2014 po půlnoci 01:10 ČT2
ST 

Přežít!

Originální název: I Shouldn't Be Alive V.
Stopáž: 48 minut
Rok výroby: 2011

Jak přežít na moři

Ať už ztroskotáte na moři z důvodu technické závady plavidla, nebo jako naši hrdinové v důsledku nepřízně počasí, mějte na paměti, že moře je velmi nebezpečné a zrádné a každému trosečníkovi připraví řadu nepříjemností. Přežít na moři sice není nemožné, jsou známy případy, kdy skupina čtrnácti lidí přežila až devět dní v indonéských vodách, je přesto dobré znát několik málo zásad, které nedobrovolný pobyt mohou alespoň částečně usnadnit.

Ještě na lodi bychom se měli seznámit se záchrannými pomůckami, zjistit, kde se nacházejí a jak se s nimi pracuje. Když pak musíme opustit loď, snažme se teple obléct (snažme se pobrat ponožky, ručníky, svetry), mysleme na to, že i mokré oblečení částečně izoluje. Je-li čas zachraňovat z potápějící se lodi další věci, bereme především nůž, potraviny, vodu a lékárničku.

První kroky

Klikněte pro větší obrázek
Byli jsme nuceni opustit loď a nyní je nejdůležitější dostat se co nejrychleji do záchranného člunu. V nejhorším případě, není-li člun, držíme se plovoucích trosek. Pokud máme záchrannou vestu nebo jsme dostatečně oblečeni, plaveme čubičku, pokud vestu nemáme, plaveme prsa (vhodný styl pro plavání pod vodou a ve velkých vlnách), pro odpočinek volíme ouško. Snažíme se zůstat v klidu – uvolněné tělo se lépe udrží na vlnách. Splývání na zádech vyžaduje méně energie než plavání v obrácené poloze.

Ve studené vodě nám hrozí podchlazení. Pokud se nemůžeme dostat nad hladinu, je nezbytné co nejvíce šetřit energií a udržovat tělesnou teplotu. Doporučuje se přitáhnout nohy co nejvíce k břichu, to je mimochodem potřeba chránit nejvíce, a jakoby zabalit končetiny kolem těla. Je-li ve vodě více osob, vytvoříme kruh a tiskneme se co nejvíce u sebe, abychom chránili teplo. Před bouřkou a chladným vzduchem se můžeme chránit také tím, že se schováme pod člun.

Tato opatření jsou ale jen velmi časově omezena a v každém případě je třeba se co nejrychleji dostat z vody. V případě, že se nám nepodařilo, tak jako hrdinům našeho příběhu, zachránit v rozbouřeném moři člun s plnou výbavou a zásobami, je třeba základní člun co nejlépe upravit. Ze všeho nejdříve je nejlepší vyrobit provizorní stříšku, která ochrání pasažéry před větrem, deštěm i silným sluncem. K výrobě lze použít pádla, klacky a jakoukoli plachtu, pončo, prostěradlo, ručníky apod.

Platí pravidlo, že doprostřed člunu usazujeme děti, slabé a zraněné osoby. Pokud se trosečníci do člunu nevejdou, je možné, aby se silní a zdatní jedinci pověsili na člun po stranách a s osobami ve člunu se pak pravidelně střídali.

Zásoby, výstroj a ostatní potřebné zachráněné věci uložíme do nepropustných pytlů a přivážeme je ke člunu.

Život v záchranném člunu

Ze všeho nejdůležitější je ochrana před sluncem, deštěm, větrem a vlnami. V chladném prostředí před zimou. Pokud jsme se ocitli v nafukovacím člunu, snažme se jej udržovat v dobrém stavu, vyhněme se všem možným poškozením a jakmile zjistíme závadu, snažme se ji rychle opravit. Ve člunu udržujeme čistotu, veškeré odpadky a výkaly odhazujeme co nejdále od plavidla.

Pokud se nám před opuštěním lodi podařilo vyslat signál SOS, nebo jinak požádat o pomoc, a určili jsme polohu, měli bychom se snažit zůstat v místě ztroskotání. Je obecně doporučeno nevzdalovat se cca 72 hodin po havárii. Pokud jsme však žádné nouzové volání neučinili, je třeba snažit se dostat na pevninu. V prvé řadě se pokusíme využít síly větru.

Pokud nevíme, kde se nacházíme, může být určení směru k pevnině obtížné. Pomoci by nám mohly následující indicie:

Mraky – většinou se nad pevninou drží pás kumulů
Ptáci – dopoledne vylétají na moře a v odpoledních hodinách se obyčejně vracejí nad pevninu, sledujeme ale vždy jen hejna
Rostliny – plovoucí kousky rostlin, kusy dřeva také mohou být známkou nedaleké země
Barva vody – hluboká voda je tmavá, světlejší odstíny znamenají mělčí vodu, částice půdy pravděpodobně signalizují ústí větší řeky
Vlny – v blízkosti pevniny vlny vystupují na mělkém dnu, vzrůstají a zalamují se, za změnou pohybu moře může být příboj kolem pevniny

Získávání pitné vody

Voda je důležitá, pokud ji máte, můžete žít až o deset dní déle než bez jídla. Nedostatek pitné vody je velmi častým problémem pro trosečníky. Získávání pitné vody na moři je velmi obtížné. Na moderních záchranných plavidlech může být zařízení na výrobu pitné vody, v nafukovacích člunech si musíme pomoci sami. Pokud se nám podařilo zachránit nějaké zásoby, musíme si rozvrhnout konzumaci. První den, nejsme-li zranění, nepijeme vůbec, následující tři dny vystačíme s necelým půllitrem, další dny s necelými dvěma deci. Pokud nemáme dostatek vody, zůstáváme v klidu a neplýtváme energií, abychom zbytečně neztráceli vodu pocením. Také nejíme. Snažíme se co nejvíce spát a odpočívat.

K získání vody využíváme deště a sbíráme vodu do všech možných improvizovaných nádob. Je také možné využít tekutiny z ryb – z páteře a očí. Ale nepijeme nic jiného, ostatní tekutiny jsou bohaté na tuky a proteiny a jejich trávení by nám jen ubralo naše zásoby.

Pocit žízně se snažíme zahánět například cucáním nějakého předmětu, které vyvolává tvorbu slin a pocit žízně zmírňuje. Nikdy nepijeme mořskou vodu ani moč! Obě tekutiny potřebují více vody z organizmu na vyloučení soli, než je v nich samotných obsaženo.

Získávání potravy

Potrava není tolik důležitá jako voda, a naopak máme-li nedostatek pitné vody, raději vůbec potravu nepřijímáme. Pokud se nám nepodařilo zachránit žádné zásoby, snažíme se využít moře. Můžeme jíst ryby. Pokud nemáme háčky a vlasce, vyrobíme si improvizovanou síť. Jakoukoli část oděvu (nejlépe tričko, košili) přivážeme pevně na pádlo a připevníme k boku člunu, čímž vznikne síť na chytání ryb. Jíst můžeme také ptáky, pokud se nám je podaří chytit, měkkýše, mořské červy nebo chaluhy a řasy, v tomto případě ale musíme být střídmí, neboť náš organizmus není na jejich trávení zvyklý.

Signalizace

Ocitneme-li se uprostřed moře, musíme o sobě dát vědět. Nejjednodušším způsobem je použití světlic, raket a barevných značkovačů, které se rozptýlí po hladině a připoutají pozornost lodí nebo letadel. V případě, že nemáme žádné signalizační pomůcky, doporučuje se využít oděvu či látky a mávat jednotlivými kusy. Lze také využít zrcátka či jiných lesklých předmětů.

Zdravotní problémy

Klikněte pro větší obrázek
Nejtypičtějšími problémy, kterými na moři můžeme trpět, pomineme-li zranění způsobená ztroskotáním, jsou spálená kůže, vysušená od větru nebo poleptaná od slané vody. Z těchto důvodů je dobré zůstávat oblečený a snažit se co nejvíce chránit před sluncem. A před slanou vodou.

Setkání se žraloky

Hrdinové příběhu se nečekaně setkali s dalším nebezpečím, které moře skýtá – se žraloky. V případě, že se dostanou blízko k člunu, je dobré snažit se je zaplašit hlukem a promyšlenými pohyby. Často je účinné udeřit je silně do čumáku tvrdým předmětem. Je třeba, aby z nás žralok cítil převahu, nikoli strach. Pach krve a výkalů signalizuje pro žraloka snadnou oběť. Chceme-li žraloka odradit od otírání se o dno člunu, necháme za člunem plavat látku.

Pokud jsme ve vodě, zůstaneme ve skupině. Skupina může lépe bojovat než jednotlivec. Žraloka stále sledujeme. Zůstaneme oblečeni a obuti. Je prověřeno, že nahé tělo představuje pro žraloka snazší kořist. Nemočíme. Pokud musíme, děláme to pomalu a s přestávkami, stejně tak postupujeme v případě potřeby zvracení. Pokud se žralok chystá k útoku, když jsme ve vodě, snažíme se cákat a řvát tak, až žraloka zaplašíme. Pokud zaútočí, kopneme ho a udeříme do hlavy a očí.

Pokud jsme ve člunu a spatříme žraloka:
Nerybaříme a nečistíme ryby ve člunu – pach krve a vnitřností je láká. Neodhazujeme odpadky.
Nenecháváme viset z člunu své končetiny.
Zůstáváme v klidu a nehýbeme se.

Záchrana tonoucího

Pokud se někdo topí, přibližte se k němu zezadu. Snížíte tak riziko, že vás kopne nebo strhne pod vodu. Tonoucí uchopte za zadní stranu záchranné vesty nebo pod bradou a uklidňujte ho. Ke břehu nebo k záchrannému člunu plavte ouško nebo naznak.

Poslední, ale nejtěžší krok

V dálce se konečně objevila země a vy si myslíte, že už máte vyhráno? Pozor, pořád jste v potenciálním nebezpečí. Vlny vás na pevninu jen tak nepustí, zkusit ale můžete taktiku vojenských jednotek SEAL:

Využijte hřebenu malých vln a plavte po nich.

Pokud je moře rozbouřené, snažte se pohybovat v údolí mezi vlnami. Ponořte se, když jde vysoká vlna.

Když vás zachytí spodní zpětný proud velké vlny, nechte ji přejít a plavte k hladině.

U skalnatého pobřeží zamiřte k místu, kde se vlny ženou nahoru po skalách. Místa, kde se prudce tříští s vysoko stoupající bílou pěnou, jsou extrémně nebezpečná.

Vezete se na vlně k pobřeží, na které nakonec nedosáhnete? Nevadí, udržujte tempy rukou svou polohu vsedě a počkejte na další vlnu, která vás dopraví ke břehu.

Hlasujte pro pořad:

Celkem hlasů: 5024