Úvod » Téma » Malé vodní elektrárny

Malé vodní elektrárny

Přidat do mého PORTu

22. 9. 2010

Malé vodní elektrárny

Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Největší z nich, Labe, odvodňuje celou Českou republiku. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých elektráren. Technické stavby v krajině se s přibývajícími lety staly nejen její harmonickou součástí, ale i kulturním dědictvím. Tyto unikátní objekty však nezůstaly skanzenem, ale funkčními technologickými jednotkami, fungujícími od svého vzniku na začátku minulého století. Novější vodní elektrárny dokazují, že jejich princip je nadčasový.

Čechy. Střecha Evropy. Tak jsme se to učili. Téměř všechny řeky na našem území u nás i pramení. A jako ze střechy odtékají do moří směrem na jih i na sever. Z počátku je jejich síla rozptýlená. Jak rostou, pomalu mohutní.

Od začátku 20. století člověk využívá sílu vody i k výrobě elektřiny. Malé vodní elektrárny najdeme na březích řek dodnes. Staré, novější, i ty, které vznikly nedávno. Malá vodní elektrárna je ta, která má výkon do 10 000 kW.

V malebném kraji Českého ráje, na soutoku Jizery a Kamenice, pracuje od roku 1926 elektrárna Spálov. Vodu pro její turbiny zadržuje jez, odkud ji do elektrárny přivádí tři kilometry dlouhý přivaděč v břehu řeky. Voda teče nejprve do vyrovnávací komory, odkud samospádem padá na lopatky turbiny. Ve vyrovnávací komoře je zbavena hmotných nečistot strojními česlemi. Unikátně prostý je způsob vypuštění vody při údržbě. Elektřinu vyrábí dva moderní turbogenerátory s vertikálními Kaplanovými turbínami o výkonu dvakrát 1200 kW. Historický interiér je vzpomínkou na doby dávno minulé. Stejně tak i původní Francisova turbína dnes už jen připomíná staré časy. Úcta k dílu předků je tu hmatatelná.

Modernější elektrárnou je ta v Předměřicích z roku 1953. Má jedno průtočné vertikální turbosoustrojí s Kaplanovou turbínou a pomaluběžným generátorem, připojeným přímo na hřídel turbíny. Instalovaný výkon této velmi spolehlivé elektrárny je 2100 kW.

Zpět na začátek 20. století nás vrací malá vodní elektrárna, spoluvytvářející kulturní dědictví naší země. Přehradní nádrž Les Království vznikla jako ochrana před povodní, která v roce 1897 zatopila východní Čechy. Oblouková hráz postavená v romantizujícím pseudogotickém duchu byla tehdy největší přehradní hrází v Československu. Od roku 1923 je v provozu vodní elektrárna. Přivaděčem v dolní části hráze může protékat až 12 m3 vody za sekundu. Výkon elektrárny je 2120 kW. Původní turbíny byly v roce 2005 nahrazeny dvěmi moderními horizontálními turbínami Francis. Přehrada je národní technickou památkou.

Tam, kde pomalu končí Zlatý pruh země české, stojí v Obříství moderní nízkospádová elektrárna z roku 1995. Pracují v ní dvě horizontální turbosoustrojí s přímoproudými Kaplanovými turbinami, u kterých jsou převodovky a generátory umístěny v šachtě uprostřed nátoku. Výkon elektrárny dosahuje 3556 kW.

Minulost a současnost si podaly ruce v malé vodní elektrárně v Přelouči. Střecha vodní elektrárny postavené v roce 1924 je pokrytá 600 metry čtverečními fotovoltaických článků, které produkují 21 kW elektrické energie, zatímco šest metrů pod vodní hladinou síla vody roztáčí dvě původní Francisovy turbiny a dvě novější, Kaplanovy, které společně mohou dosáhnout výkonu až 2340 kW.

Všechny vodní elektrárny využívají sílu řeky. Až na tu nejmodernější v areálu tepelné elektrárny Mělník. Ta se začala stavět v roce 2007 a v březnu 2010 bylo možné naposled vidět její turbínu. Elektrárna jako první v České republice využívá chladicí vodu z klasické tepelné elektrárny, která donedávna odtékala bez užitku do Labe. Nyní jí stojí v cestě Kaplanova turbina. Instalovaný výkon malé vodní elektrárny je 590 kW a roční produkce by měla pokrýt spotřebu jednoho tisíce domácností.

Technickým, kulturním a estetickým odkazem předků je jedna z nejkrásnějších malých vodních elektráren na našem území. Elektrárna Hučák v Hradci Králové. Secesní budovy tvoří součást městské památkové zóny, na jejíž tváři se podíleli architekti jako Jan Kotěra nebo Josef Gočár. Ani často krutá nepřízeň přírody nezničila stavbu z roku 1910.

Pavel Panoch, Ph.D., Historik umění, Ústav historických věd, Univerzita Pardubice: Jako architekt, který měl architektonicky malebně zdůraznit tuto technickou vodohospodářskou stavbu, byl vybrán František Sander. To byl velmi zajímavý projektant, tvůrce svým naturelem, dá se říct, jakoby romantický eklektik, on se vůbec nerozpakoval kombinovat motivy barokní, vidíme to, siluety těch střech jsou téměř pagodovité, jsou to takové různé rozeklané stříšky. Řada těch stavebních detailů je ale inspirována slohem, který byl Sandnerovi nejvíce vlastní, to znamená secesí. Na té stavbě v různých partiích vidíme omítku, která je zdrsněná, omítku, která je hladká, ty omítky jsou různě barevně tónované a rytmus té stavby podporují různé pilířky, výčněliny, různé plastické štukové vpadliny a řada takových motivů, které bychom nečekali na technickém vodním díle, ale které z té stavby dělají něco výjimečného.

Pro obyvatele Hradce Králové je Hučák místem, na které jsou právem pyšní. Tady si dávají schůzky, sem vodí návštěvy.

Pavel Panoch, Ph.D., Historik umění, Ústav historických věd, Univerzita Pardubice: Když se podíváme na ty pilíře mostní, vidíme, že vrcholí takovými útvary železobetonových vlastně budek, které skrývají ty mechanismy těch zdvíhacích jakoby zařízení toho jezu. Sander používal navíc motivy, které podporují takový slavnostní, reprezentativní ráz té architektury Jsou to různé lodžie, různé pergoly, které vidíme na té nejmonumentálnější budově té hydroelektrárny. Je zajímavé, že takovým vertikálním jakoby monumentem celého toho komplexu původně byl komín a ten komín Sander stylizoval do podoby jakéhosi takového vodního květu. Zase mimořádný unikátní prvek. Jedním z detailů, podle kterých můžeme identifikovat různé Sanderovy práce je motiv svítidla, kandelábru, který se svou formou velmi blízce připomíná námořní maják, nebo signální věž.

Od roku 1912 pracují v elektrárně tři Francisovy turbíny, které svůj úkol plní dodnes. Technický um našich předků přivedl na svět dílo, které jejich potomci udržují v chodu už sto let. 12. února 1910 byla tehdy ještě parní elektrárna napojena na kabelové sítě města. Téhož večera se rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy na hradeckém Velkém náměstí. Slavnostní osvětlení budov je holdem stavitelům města, jehož památková zóna je exkurzí do moderní městské architektury 20. let minulého století. Už sto let chodí generace pracovníků elektrárny každou hodinu kontrolovat teploty soustrojí. Genius loci zůstal zachován.

Petr Zrno

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější