Úvod » Téma » Řízená střela proti nádorům

Řízená střela proti nádorům

Přidat do mého PORTu

10. 1. 2007

Řízená střela proti nádorům

V laboratořích pražské Vysoké školy chemicko-technologické připravují účinnou zbraň. Na jejím vývoji spolupracují chemici s genetiky a biology. Tato zbraň je svým charakterem naprosto mimořádná: působí jako řízená střela, cílená pouze na nádorové buňky.

Vstupujeme do Laboratoře molekulárního rozpoznávání na Ústavu analytické chemie pražské Vysoké školy chemicko-technologické.

Rodí se tu nové léčivo – něco jako řízená střela. Jeho součástí je právě porfyrin.

Prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc., Ústav analytické chemie, VŠCHT v Praze a Zentiva, Praha: Zjistilo, že tento porfyrin může posloužit jako léčivo proti nádorům. Je to ale zvláštní typ léčiva, protože ke své aktivaci potřebuje světlo. Po osvícení je schopen ničit nádorové buňky. A tomu se říká fotodynamická terapie.

Dnešní klasické chemická léčiva proti rakovině mají negativní vedlejší účinky na pacientův organismus.

Zasáhnou nejen nádor, ale také zdravou tkáň. Účinkují totiž v celém těle.
Proto se chemici rozhodli nasadit porfyrin do formy cíleného léčiva. Funguje to jako taxík se dvěma pasažéry.
Ta růžová krajka je první pasažér – je to molekula porfyrinu. Světle zelená molekula je cyklodextrin. Ten dostal úlohu taxíku.
Přímo do nádoru dopravuje spolu s porfyrinem i druhého cestujícího. Je to další léčivo, klasické cytostatikum.
Chemici tedy zkonstruovali něco jako chemické lego. Dopravní prostředek a dvojici léčiv v jednom. Zdá se, že právě tento princip kombinované terapie bude mít v boji s nádory požadované účinky.

S výhodou se tu využil poznatek, že porfyrin se shromažďuje právě v nádorových buňkách.
Po ozáření intenzivním světlem lampy nebo laseru porfyrin získá energii, a tu předá kyslíku v buňce.
Kyslík vytvoří velice toxickou formu, které se říká singletový kyslík. Právě on pak způsobí rozpad nádorové buňky.
Některé použité porfyriny mají ještě další zajímavý efekt: donutí buňky nádorové tkáně k sebevraždě.

Jak se zjišťuje, zda všechny předpokládané účinky nové léčivo skutečně prokazuje?

Prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc., Ústav analytické chemie, VŠCHT v Praze a Zentiva, Praha: K tomu nám slouží dva možné systémy. Především na tkáňových kulturách nádorových buněk. Tam je první kolo testů. Tam zjišťujeme, jestli to vůbec funguje nebo ne. Pokud výsledky jsou dobré, přejdeme na in vivo testování na zvířatech.

Zatímco testy na tkáňových kulturách ve stovkách misek se odehrávaly k Ústavu molekulární genetiky naší Akademie věd, testy na zvířatech probíhají v laboratořích Biofyzikálního ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Tyto pokusné myšky s exotickým názvem nu-nu mají potlačený imunitní systém. Musejí se proto chovat ve sterilních podmínkách.
Do podkoží jim byly implantovány buňky lidského nádoru. Teď se zvířatům podávají vzorky nového léčiva a sledují se jeho účinky na nádor.
Po aplikaci léčiva je experimentální nádor vystaven několikaminutové dávce světla.

Prof. RNDr. Vladimír Král, DrSc., Ústav analytické chemie, VŠCHT v Praze a Zentiva, Praha: Výsledky, které jsme zatím obdrželi, vypadají docela nadějně. Zdá se, že je naše cesta docela dobře našlápnutí. Nicméně je to běh na dlouhou trať. Ale je to v souladu s tím, co dělá současná medicína a farmacie, že se snaží dostat léčivo jen do té tkáně, kde je potřeba. A v našem případě se zdá, že se to bude docela dařit.

Naše chemiky a jejich spolupracovníky z Akademie věd a Univerzity Karlovy čekají ještě měsíce a roky dalšího výzkumu, než se úspěšné léčivo bude moci dostat na výrobní linky našich farmaceutických firem a k pacientům do nemocnic.

Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější