Úvod » Tagy » popularizace vědy » FameLab - národní kolo

FameLab - národní kolo

Přidat do mého PORTu

3. 6. 2011

FameLab - národní kolo

FameLab – soutěž mladých vědců, kteří se rozhodli popularizovat svůj vědní obor, má už i v České republice za sebou dvě oblastní kola. Vstupte s námi do zaplněného sálu Dejvického divadla, kde se 8.
května konalo národní finále FameLabu. Deset statečných se tu utkalo se svým tříminutovým vystoupením před příznivci vědy a samozřejmě před čtveřicí porotců. Přiblížíme vám i speciální kurz vystupování a dovednosti sestavit a vyprávět příběhy, který finalisté pod vedením expertů absolvovali tři týdny před finálovým večerem na půvabném zámku v Liblicích. V závěru se dozvíte, kdo v Dejvicích zvítězil a kdo bude reprezentovat Českou republiku na mezinárodním finále FameLabu v anglickém Cheltenhamu v červnu
letošního roku.

Filip: Příznivci kultury a obzvláště pražských divadel se jistě orientují okamžitě. Pro ty ostatní: jsme před Dejvickým divadlem.

Tereza: Neděle 8. května, chvíle před půl osmou večer.

Filip: Napětí v sále i v zákulisí roste. Především u desítky našich finalistů.

Tereza: V hledišti usedají také VIP hosté – mezi nimi špičkový matematik Karel Janeček a profesor Martin Hilský, známý anglista a překladatel Shakespearových děl.

Filip: Ještě poslední opozdilci. Hluboký nádech – a jdeme na scénu. Mám pro vás upozornění: dnes je to jinak. Protože dnes je to večer o vědě. Ano, začíná totiž historicky první české finále soutěže Famelab.

Tereza: Nejprve přinášíme stručný portrét Famelabu. Záštitu nad ním převzal předseda Akademie věd, profesor Jiří Drahoš.

Filip: Famelab se zrodil před sedmi lety ve Velké Británii. K nám jej přinesla Britská rada. Vítáme jejího ředitele, Nigela Bellinghama.

Tereza: Stejně jako matematika Karla Janečka, jehož Nadace je hlavním sponzorem Famelabu – soutěže mladých vědců, kteří chtějí popularizovat svůj vědní obor.

Filip: Přichází porota. Profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Tereza: Anorganický chemik Michael Londesborough, kterého asi znáte z našeho Portu.

Filip: Magistra Martina Mašková, moderátorka Českého rozhlasu.

Tereza: A herec Dejvického divadla, Martin Myšička.

Filip: Nejen porota, ale i diváci vyberou svého, diváckého vítěze národního kola.

Tereza: Vracíme se o čtrnáct dní zpátky, do půvabného zámku v Liblicích nedaleko Mělníka.

Tereza: A právě sem přijelo našich deset účastníků národního kola, …

Filip: … aby se jaksepatří proškolili pod vedením odborníka z BBC.

Tereza: Mimochodem jmenuje se Malcolm Love.

Filip: Pan Láska? To by mě teda zajímalo, v čem je bude školit.

Tereza: Láska k vědě, Filipe!

Filip: To jedině …

Tereza: Za těmito dveřmi právě pobíhá cvičení na rozvoj improvizačních schopností.

Filip: A naši soutěžící mají zároveň popsat do nejpřesněji a nejtrefněji docela obyčejnou věc.

Mr. Malcolm Love: I want us to tell a story together. We just see how far this goes.

Chci, abychom si společně vyprávěli příběh. Uvidíme, jak nám to půjde.

Tereza: Mezi tváře našich finalistů zapadl i další pedagog kurzu, Jat Dhillon, a Dáša Sephtonová, která Famelab v Česku vlastně vytvořila.

Filip: Cvičení na vyjadřovací schopnosti v angličtině samozřejmě nepostrádá ani patřičnou dávku anglického humoru.

Tereza: V krásném zámeckém parku přichází na řadu jiná disciplina – pantomima. Copak asi ukrývá krabička, kterou si finalisté mezi sebou předávají?

Filip: Vracíme se do Dejvického divadla. Finále začíná.

Ing. Kateřina Polívková, VŠCHT v Praze: Tři minuty do konce. Ano, fotbal … Holubi neholubi, tady by nepomohla ani Popelka …

Filip: Pouhé tři minuty mají soutěžící na své vystoupení. A možnost obohatit je vlastnoručně přinesenými rekvizitami.

Ing. Kateřina Polívková, VŠCHT v Praze:… jak teď fungují ty nové senzory na výbušniny na letištích. Tak už nyní vidíte, že mít komplexy se někdy vyplácí.

Tereza: Následují doplňující otázky poroty.

Prof. Václav Pačes: Ale z čeho jsou ty kalíšky?

Martina Mašková: Proč to na letišti vždycky tak dlouho trvá?

Michael Londesborough: Kalixareny. A váš podíl na tom je jaký?

Ing. Kateřina Polívková, VŠCHT v Praze: Pracovala jsem právě s thiakalixareny, což jsou kalixareny, spojené sírou a s tvorbou chirálních látek.

Tereza: Pojďte dál, pojďte na jeviště. Dobrý večer.

Filip: Sice mě to svádí přečíst Rodenová, ale jste skutečně Rodinová.

Bc. Marie Rodinová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Mitochondrie – jsou něco jako malé orgánky v našich buňkách. Vytvářejí naprostou většinu energie, kterou potřebujeme pro svůj život. Právě tento průchod umožní, aby vzniklo ATP – takový benzín, na který buňky jedou. Pokud se nám podaří pochopit …

Filip: Některá témata byla opravdu náročná na znalosti. Nebo na představivost.

Bc. Marie Rodinová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: … tak budeme moci některá onemocnění, způsobená poruchami tohoto komplexu, léčit. Bavte se vědou, můžeme být užiteční.

Martina Mašková:Kdy je ta porucha nejčastější?

Prof. Václav Pačes: Kde vy na tom pracujete?

Michael Londesborough: Děkuji za "vědecký" polibek.

Filip: Vaše vystoupení se jmenuje, jak jinak, Hokejové utkání člověk versus bakterie.

Mgr. Sabína Čujová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Vosy, včely, …

Tereza: Známka, že právě v těchto dnech vrcholil hokejový šampionát v Bratislavě.

Mgr. Sabína Čujová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: … plné bakterií. Jak to, že si nemusejí kupovat antibiotika? Zjistilo se, že součástí jejich obranného systému jsou látky, které nazýváme antimikrobiální peptidy. Tyto látky budou na trhu přibývat a já vám garantuji, že budeme skórovat.

Prof. Václav Pačes: Proč si myslíte, že si k tomu ty organismy nevyvinou patogenní rezistenci?

Mgr. Sabína Čujová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Zatiaľ sme nič takého nepozorovali a ten princíp, že ten peptid urobí diery do tej baktérie, je hrozne rýchla reakcia. To znamená, že ta bakterka si nestihne všimnúť, že niečo má, aby si na to mohla vyrobiť rezistenciu.

Mgr. Petr Zouhar, Fyziologický ústav AV ČR: Na rozdíl od různých dalších diet my klademe důraz na jeden jednoduchý princip – nežrat. Prosím vás, tomu se nesmějte. To není žádná banalita. Ono se skutečně ukazuje, že hlad je nejenom nejlepší kuchař, ale zároveň výborný lékař. Takže si představte, že si odepřete řekněme jenom deset procent toho, co denně normálně sníte. No, k tomu si dáte lžičku rybího oleje a jste zdraví, jako byste hladověli mnohem víc. Tedy pokud jste myš.

Martin Myšička: Já se jmenuju Myšička. Jsem herec. Jak se říká: hladový herec, dobrý herec. Po představení – jedenáct hodin – přijdu hladový domů a dost často se najím. Což pak je špatné. Tak co mám dělat? Mám si večer dát tuk?

Mgr. Petr Zouhar, Fyziologický ústav AV ČR: No. Já bych to možná řešil lžičkou rybího oleje. Zkuste to, a jestli tady budete za rok, já myslím, že máte dobře nakročeno.

Filip: Ano, názorný důkaz že i věda může být skutečně zábavná.

Marcel Šihor, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava:Myslíte si, že existuje kámen, co dokáže zlikvidovat špínu, pach, cigaretový kouř či bakterie jen za pomoci světla? Odpovím si sám: ano. Tímto vše je rutil neboli oxid titaničitý. Po ozáření …

Tereza: Marcelova výslovnost nezapře svůj ostravský původ. I Marcel Šihor upoutal možnostmi kouzelného prášku se vzorcem TiO2.

Marcel Šihor, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava:… široká škála využití tohoto zázračného prášku. Od čistých podlah až po likvidace ropných katastrof.

Bc. Martin Mikeš, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Kde jsi včera byl a s kým? Ty můj kvítku medový, to se nikdo nedoví. Opravdu nikdo? Někteří z vás mají hořkou zkušenost, možná i potěšení z nevěry. My nyní přicházíme s novou metodou, jak zjistit, zda váš druh, případně vy sami, máte sklony k záletnictví.

Filip: Vystoupení ornitologa Martina o nevěrných spermiích začalo slibně.

Bc. Martin Mikeš, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: … že je v tropech dostatek potravy po celý rok. Jde jí relativně méně, než u nás, v mírném pásu na jaře, kdy je příroda v rozpuku. A jako to bylo dál?… To vám hned povím.

Tereza: Momentální výpadek paměti, …

Filip: … aneb „okno“, jak říkají herci, …

Tereza: … potkal Martina právě teď.

Bc. Martin Mikeš, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Já se hrozně omlouvám.

Martina Mašková: Nevadí, nevadí. To přijde. Zkuste nějakého předvést, třeba si vzpomenete. Toho tropického, ten byl pěkný.

Bc. Martin Mikeš, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: No, a když jsme je porovnali, tak jsme zjistili, že tropičtí ptáci mají různě velké spermie. To jsem vlastně úplně přeskočil podle mě tedy …

Tereza: I přes momentální výpadek sklidil Martin a jeho ptáci u publika velký úspěch.Martin miluje Afriku. Chce se tam přestěhovat, už tam tráví strašnou spoustu času. Možná proto zapomněl česky v té džungli. Chce zachránit mlžný prales a miluje fotit tamní přírodu.

Bc. Martin Mikeš, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: … jsem především asi zapomněl přemýšlet.

Tereza: To je v pořádku, žijete mezi ptáky.

Ing. Jitka Čejková, VŠCHT v Praze: Co to ten chemický robot vlastně je? Je to plně syntetická částice o velikosti v řádu desítek mikrometrů, která má podobné vlastnosti, jako mají živé buňky. Tedy až na výjimku rozmnožování a vývoje.

Filip: Zaslouženou pozornost upoutalo i toto téma Jitky Čejkové na pomezí reality a sci-fi.

Ing. Jitka Čejková, VŠCHT v Praze: … a chemickými reakcemi, a potom produkty těchto reakcí buď vylučovat, nebo v sobě hromadit. Zajímavá myšlenka tohoto projektu je, že by chemičtí roboti mohli být schopni pohybovat se tzv. chemotakticky. To znamená, že by mohli vycítit, že je někde nějaká škodlivá látka, a přímo do tohoto místa doputovat a tam tu látku uvolnit.

Tereza: A to už se připravoval se svým divadelním vystoupením Michal Babič.

Ing. Michal Babič, Ústav makromolekulární chemie AV ČR: … identifikovat infekčního původce choroby. To se od pacienta odebere vzorek, nanese se na kultivační půdu, a v termostatu se několik dní, klidně i týden počká, než ty mikroby tam narostou. Potem přijde mikrobiolog a podívá se, copak nám to tady narostlo. On si doktor kultivuje, a vy jste zatím zavřený na tom infekčním oddělení a teď jako nevíte, jestli úplavice, tyfus nebo jenom daňový reformy nebo co … Lepší by bylo chytit takového mikroba přímo za flígr a zeptat se ho, co že on je vlastně zač. A my takový způsob vyvíjíme a jmenuje se mikročásticová magnetická imunoesej. Potřebuju k tomu polymery. To jsou takovéhle řetězce. Polymerní síť. A úplně nejlíp se do ní lapá, pokud já tou sítí dokážu manipulovat. A k tomu mi pomůže tahle černá kapalina, která je magnetická, běží za magnetem. Prosím podívejte se. Šup a je tam flek jako kráva, že jo. A vezmu něco, čemu říkáme magnetická polymerní mikročástice. To je velké asi mikrometr. A jako návnadu já použiju protilátku, to je taková chytrá molekula. Nasypu k němu naše magnetické mikročástice, vytáhnu magnetem ven a vidím … No, prd vidím, protože to má mikrometr. Vezmu si znovu tu protilátku, ale tentokrát mám na ní navázanou světélkující molekulu. A co jsem říkal? Že kde je mikrob, tam se ta protilátka naváže. Takže já, pokud jsem chytil "hnusa tyfusa", tak dojde k takovéhle vazbě a tam, kde držím magnetem ty částice, tak tam se objeví světlo. A tohle celé, toho šmejda já stihnu usvědčit dřív, než letadlo doletí z Prahy do Londýna, přátelé.

Filip: Michalův výrazný komediální talent skvěle doplnil názorné povídání o mikro a nanočásticích.

Tereza: Jednoznačný úspěch.

RNDr. Helena Janíčková, Fyziologický ústav AV ČR: Když jsem pak sama nastoupila do laboratoře, kde jedním z vědeckých výzkumných témat je Alzheimerova choroba, tak jsem pochopila, že tady by možná ani Sherlock Holmes se svoji dedukční metodou neuspěl. Když z této nepřehledné hromady …

Filip: Fascinující témata přinesla i obě závěrečná vystoupení famelabovského finálového večera.

RNDr. Helena Janíčková, Fyziologický ústav AV ČR: … měla naše laboratoř důvod k jásotu.

Ing. Alena Michalcová, VŠCHT v Praze: Elektrony, které dopadají na povrch předmětu, se od něj odrážejí, interagují s ním, dochází k vyzařování charakteristického Rentgenova záření. Všechny tyto procesy my můžeme detekovat a získáme tak o předmětu rozličné informace.

Tereza: Konečně přestávka. Nejprve odevzdat hlasy na nejúspěšnějšího diváckého finalistu – a pak útokem – zvlažit hrdlo v bufetu.

Filip: Zatímco publikum společně se soutěžícími odpočívá, v podzemí Dejvického divadla probíhá vzrušená debata porotců nad tím, koho vybrat za vítěze.

Tereza: Konec pauzy. Všichni se s napětím vracejí na svá místa.

Filip: Se závěrečným hodnocením za porotu vystupuje profesor Pačes.

Profesor Václav Pačes: Kolegyně a kolegové. Já teď mluvím za sebe. Mně se to moc líbilo, vlastně všechna vystoupení, která zde zazněla. A myslím, že jsme se na tom shodli i s ostatními porotci. Někdo měl trochu smůlu, že vlastně zůstal stát – bylo to také dané časem, těmi třemi minutami – před tím, že by měl říct něco o tom, co sám v té vědě dělá.

Tereza: A je tu udílení cen. Cenu publika předává Michael Londesborough. Získal ji vědecký komik Michal Babič.

Filip: Společnou cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a British Council získává Kateřina Polívková. V roli pozorovatele pojede na festival do Cheltenhamu.

Tereza: Nejnovější model iPadu jako Cenu Akademie věd České republiky získává Petr Zouhar.

Filip: A je tu vyvrcholení: Vítězem českého finále soutěže Famelab se stává Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd.

Tereza: Michal bude reprezentovat Českou republiku na mezinárodním finále Famelabu v červnu v anglickém Cheltenhamu.

Mgr. Karel Janeček, Nadace Karla Janečka: My jako Nadační fond pro podporu vědy a výzkumu se skutečně snažíme ty nejlepší podporovat a snažíme se to dělat praktickými činy.

Nigel Bellingham, British Council: Well done. I think all of you were fantastic. Congratulations and you're a very, very winner.

Skvělá práce. Myslím, že všichni jste byli fantastičtí. Gratuluji. Především vítězi.

Dáša Sephtonová, British Council:Já bych chtěla poděkovat všem, kteří se na tom podíleli.

Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější