Úvod » Michaelovy experimenty » Kámen mudrců

Kámen mudrců

Přidat do mého PORTu

8. 12. 2010

Kámen mudrců

Když se roku 1669 německý alchymista Hennig Brand pokoušel vyrobit z vlastní moči kámen mudrců, získal bílou látku, která ve tmě zářila. Jeho objev se později použil při výrobě zápalek a zápalných bomb. Ty ironií osudu zničily za 2. světové války Hamburg, v němž původně Brand žil. Vydejte se s Michaelem po stopách kamene mudrců. Poznáte, jak úsilí o jeho nalezení vedlo k několika zásadním vědeckým objevům, které jsou důležité i pro náš dnešní každodenní život.

Michael: Jak vzít běžný kov, jako je olovo, a přeměnit jej na zlato? Jak přeměnit obyčejný a nenápadný prvek na prvek drahý, plný lesku a krásy?

Filip: To byl velký úkol už pro alchymisty středověké a raně renesanční Evropy. Aby ho dosáhli, věřili, že k tomu potřebují substanci s názvem kámen mudrců.

Michael: Věřili, že kámen mudrců nejen přemění obyčejný kov ve zlato, ale pro alchymisty to byl také elixír života, který lidi omladí.

Filip: Především věřili, že omladí alchymisty v seniorském věku.

Michael: A že jim dokonce přinese nesmrtelnost!

Tereza: Vydejme se teď do Hamburku roku 1669.

Tereza: Jedním z alchymistů, kteří horlivě hledali kámen mudrců, byl tehdy Němec Hennig Brand. Po nuzných letech, která strávil jako voják za třicetileté války, se oženil s bohatou dámou. Stal se kupcem a prodával klobásy a jiné masné výrobky. A bohatství jeho choti mu zajistilo prostředky pro alchymistickou honbu za kamenem mudrců.

Filip: Ke svému hledání Brand potřeboval výchozí látku. Zdroj látky, v níž by našel elixír života – kámen mudrců.

Michael: Vybral jsem si látku, které mám nepřeberné množství. Látku levnou, která se dá snadno získat.

Filip: Látku, která přímo prosakuje ze základů života … Moč!

Michael: Brand chtěl proniknout k podstatě moči. Nechal ji proto vařit, aby z ní odstranil vodu a výpary.

Filip: Po mnoha dnech vaření a odpařování z moči nakonec získal horké pevné rudé částečky. Z nich začala odkapávat zářící kapalina, která plála jasnými plameny. Fuj, Michaele, ta práce nám ale páchne …

Michael: Brand would catch the hot liquid in a jar filled with water, where it would solidify. He found, that on exposure to air, the new white material would smoke and produce a strange light in the dark.
Brand zachytil horkou kapalinu do sklenice s vodou, v níž tato látka ztuhla. Zjistil, že na vzduchu tato nová bílá látka vytvářela dým a ve tmě zvláštní světlo.

Filip: Brand byl nadšený. Získal látku z člověka, která vyzařovala zdánlivou životní silou. Objevil tedy kámen mudrců?

Michael:Bohužel ne. Ale podařilo se mu izolovat poprvé prvek fosfor.

Filip: Prvek fosfor – z řeckého “světlonoš” – je jeden z nejdůležitějších prvků života na naší planetě. Nejenže je obsažen v našich kostech, ale má i důležitou roli při dodávání energie každé naší buňce.

Michael: Fosfor se vyskytuje v několika alotropních formách, jako je bílý, černý nebo červený fosfor. Liší se od sebe rozdílnou stavbou a mají výrazně odlišné vlastnosti.

Filip: Například ten červený je na vzduchu stálý. No a zajímavé je, že přesto hoří. A proto se dříve využíval při výrobě zápalek.

Michael: Brand however had discovered a very much more reactive form of phosphorus – a white phosphorus!
Brand však objevil daleko reaktivnější formu fosforu – fosfor bílý.

Tereza: Michael teď ve své laboratoři pomocí kapalného dusíku připravuje trošku kapalného kyslíku. Ukáže vám, jak s ním bude reagovat bílý fosfor. Jeho molekula složená ze čtyř atomů uspořádaných do jehlanu, vykazuje velké napětí. Je připravena se při první příležitosti změnit.

Filip: Stačí kratičká iniciace horkou skleněnou tyčinkou. Stejnou prudkou světelnou reakci asi viděl i Hennig Brand před 350 lety.

Tereza: Vysoká hořlavost a samozápalnost vedla k použití bílého fosforu pro výrobu obávaného napalmu.

Filip: Fosfor je klíčovým prvkem pro všechny formy života na zemi. Anorganický fosfor ve formě fosfátové skupiny PO4 3- hraje velkou roli v biologických molekulách jako je DNA a RNA.

Tereza: Téměř při každém procesu, při němž je potřeba energie, jej buňky získávají z molekuly adenosintrifosfátu, známém pod zkratkou ATP.

Filip: Ačkoli lidský organismus obsahuje přibližně pouhých 250 gramů adenosintrifosfátu, během jediného dne dokáže vyprodukovat a zase rozložit množství ATP, které odpovídá hmotnosti celého našeho těla.

Michael Londesborough, Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější