Úvod » Impact – ze zahraničí » Zrození legendy

Zrození legendy

Přidat do mého PORTu

8. 9. 2010

Zrození legendy

Hubblův dalekohled není prvním dalekohledem ve vesmíru – a určitě nebude ani poslední. Jeho mimořádnost však spočívá v tom, že je jediný, který mohou opravovat lidé. Letos astronomové oslaví kulaté dvacáté výročí, kdy byl vynesen na oběžnou dráhu Země. Ukážeme historii tohoto dalekohledu a připomeneme, jak změnil náš pohled na vesmír.

Hubblův dalekohled není ani první, ani poslední dalekohled ve vesmíru. Je ale jediný, který mohou opravovat astronauti. Tento rok slavíme jeho dvacáté výročí na oběžné dráze.

Fascinace hvězdnou oblohou sahá až do počátků naší civilizace, ale teprve ve dvacátém století začali vědci uvažovat o umístění dalekohledu ve vesmíru. V roce 1923 Hermann Oberth, který byl rumunského a německého původu a který je široce uznáván jako otec vesmírných dalekohledů, napsal knihu, kde se tato myšlenka objevila v tisku poprvé.

Za druhé světové války byla zdokonalena technika, která se pak využila i pro výzkum vesmíru. Proto v roce 1946 americký astronom Spitzer zdůraznil přednosti vesmírného dalekohledu. Ten se totiž nachází mimo dosah zemské atmosféry, která rozmazává obraz hvězd.

Dr. Joe Liske, astronom, European Southern Observatory: Avšak až ke konci šedesátých let se Spitzerova myšlenka začala uskutečňovat v podobě Velkého vesmírného dalekohledu. Nicméně sen, který se zdál být přirozeným pokračováním předcházejících misí Apollo, byl nadlouho přerušen. Sedmdesátá léta byla problematická pro americkou vládu, která dohlížela na rozpočet NASA. Pokračovala totiž válka ve Vietnamu a vliv na ekonomiku měla i ropná krize.

Spitzer, který byl uznávaným vědcem a zaníceným lobbistou, neustále loboval pro svůj vysněný dalekohled, ale rozpočtové škrty mu kladly překážky. Až myšlenka mezinárodní spolupráce posunula jeho sen a několik krůčků blíže k uskutečnění. Na konci sedmdesátých let přistoupila jako druhý rodič Evropská vesmírná agentura a poskytla nejen další potřebné peníze, ale také mozky a technologii solárních článků, které jsou pro tuto observatoř nezbytné. ESA také postavila jeden z přístrojů první generace – kameru pro snímání slabých objektů.

Dr. Joe Liske, astronom, European Southern Observatory: V roce 1983 byl Velký vesmírný dalekohled přejmenován na Hubblův vesmírný dalekohled. Ale i přes dostatečné financování projekt čelil mnoha problémům. Subdodavatelé, kteří stavěli zrcadlo a vesmírnou loď, překročili rozpočet a nedodrželi termíny. To posouvalo datum vypuštění stále dále a dále, až pak se zdálo, že na podzim roku 1986 bude vše připravené. Pak 28. ledna 1986 při výbuchu tragicky zahynula posádka raketoplánu Challenger.

Po této katastrofě NASA zastavila veškeré mise raketoplánů, a to až do roku 1988, dokud nebylo dokončeno zdlouhavé prozkoumávání příčin a nebyla zajištěna bezpečnost astronautů. Konstruktéři zatím pracovali v superčisté místnosti.

Dr. Joe Liske, astronom, European Southern Observatory: V dubnu roku 1990 raketoplán Discovery vynesl Hubblův dalekohled do jeho konečného domova 600 kilometrů nad povrchem Země. Desítky let po jeho početí.

Oslavy však brzy utichly. Krátce poté, co byl dalekohled rozvinut, vědci zjistili sférickou vadu na jeho primárním zrcadle. Vinou droboučké nepravidelnosti o velikosti pouhých dvou mikronů, tedy pro představu – o tloušťce dvou listů papíru –, se obrázky hvězd deformovaly a získávaly jakýsi rozmazaný tvar. To nesmírně zklamalo vědce i konstruktéry a vzbudilo posměch médií. Hubble se stal synonymem drahého neúspěchu.

Dr. Joe Liske, astronom, European Southern Observatory: Avšak – jako jakákoli legendární postava – se Hubble nevzdal. V roce 1993 k němu odstartoval další raketoplán s misí údržby, jeho cílem bylo napravit nevhodný tvar zrcadla a instalovat nové přístroje. Mezi sedmi členy posádky byl i evropský astronaut Claude Nicollier.

Během strhující mise astronauti vrátili Hubblovu dalekohledu jeho slávu. Balíček zvaný COSTAR zahrnoval korektivní brýle – i když o velikosti ledničky. Byly instalovány také jiné nové přístroje s korektivní optikou a působivou schopností detekce v ultrafialovém světle.

Hubblův dalekohled pak v následujících sedmnácti letech změnil naše vidění vesmíru a odhalil mnoho základních vědeckých faktů. Loni astronauti navštívili tohoto veterána už popáté. Veřejnost byla unesena jejich rekordní dramatickou chůzí v otevřeném vesmíru.
Astronauti odstranili již nepotřebné brýle a místo nich nasadili nejsilnější kameru umístěnou na oběžné dráze, stejně jako spektrograf pro zkoumání doby brzo po velkém třesku. To, co zpočátku vypadalo jen jako vzdálená a neuskutečnitelná představa, se nakonec stalo nejuznávanějším nástrojem k výzkumu našeho vesmíru.

Šárka Speváková

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější