S plachetnicí sám kolem světa
23. 9. 2011
Koncem srpna vyplul poprvé z jihoanglického Falmouthu na odvážnou plavbu kapitán Petr Ondráček. Jako jediný muž na palubě své 8,5 metrů dlouhé plachetnice Singa chce obeplout celý svět, a to v oblasti největších bouří – kolem 40. stupně jižní zeměpisné šířky. U jeho vyplutí jsme byli s kamerou a zveme vás k prohlídce Singy. Jaké navigační prostředky bude kapitán Ondráček používat? Jak se bude dorozumívat s pevninou? Jakou stravu na palubě má, aby mu vydržela po celý ten rok? Jak bude sledovat svůj zdravotní stav a sám bojovat s případným onemocněním? Podaří se kapitánu Ondráčkovi překonat světový rekord v délce plavby – zatím 313 dní? Když byla Singa uprostřed Biskajského zálivu, došlo na větrném generátoru na palubě lodi k poruše. Kapitán Ondráček se rozhodl vrátit se zpět do Falmouth a vadný generátor vyměnit. Podruhé vyplul z Falmouth s odlivem minulou neděli 18.9. ráno. Tento dramaticky vývoj jsme v našem prvním příspěvku o plavbě Singy kolem světa už nemohli zachytit.
Je neděle 28. srpna 2011, časně ráno. Projíždíme městečkem Falmouth v jihozápadním cípu Anglie. Mezi mnoha plavidly, která se ve zdejším známém přístavu jachet připravují k vyplutí, je plachetnice Singa a její kapitán Petr Ondráček. Podobně jako řada dalších, kteří vyplouvali právě z falmouthského přístavu, i on popluje bez posádky. Zcela sám. Cílem kapitána Ondráčka bude opět Falmouth. Sem se však chce vrátit až po té, co obepluje celý svět.
Hlas: A, tady má kočku …
Jarmila Ondráčková: No, nebylo mu zas tak špatně.
Petr Ondráček: Ne, dobře mi bylo.
Poslední noc s ním na palubě strávila jeho manželka Jarmila.
Jarmila Ondráčková Ještě mě měl kdo zahřát na poslední noc.
Co žene odvážné muže i ženy k tomu, aby se sami vydávali na tak dalekou a v mnohých ohledech nebezpečnou cestu? Dnes, v době, kdy vypouštíme kosmické sondy ke vzdáleným planetám. A vysoko nad oceány křižují moderní letadla, kterým ke stejně dalekým cestám stačí jen pár hodin pohodlného letu?
Kudy povede plavba Singy? Jaké podmínky bude mít kapitán Ondráček na palubě své lodi, aby odolal všem nástrahám moří i počasí? Anebo aby se vypořádal s možným onemocněním? A jak má po dobu více než tří set dní, bez možnosti kdekoli zakotvit a doplnit zásoby, zajištěnu tu nejzákladnější lidskou potřebu – jíst a pít? Hledat odpovědi na tyto otázky jsme se vypravili do vesnice Mokré ve východních Čechách.
Filip: Dobrý den.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Vítám vás v suchém doku lodě Singa v krásné podorlické vesničce Mokré.
Filip: Krásné. Suchý dok v Mokrém.
Máme jedinečnou možnost prohlédnout si Singu zblízka a na suchu.
Filip: Jé, to je krásný lodní šrob, který tu vidím. Nádherný.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Tenhle lodní šrob je sklápěcí a je to nutné proto, aby nebrzdil. Čili když se pluje bez motoru, tak je takto složený. Jakmile se nastartuje motor, tak se odstředivou silou otevře.
Lopatky pevného šroubu kladou při plavbě vodě odpor. Rychlost plavidla by snížily o jednu míli každou hodinu. Za den by to už bylo 24 námořních mil, tedy 43 kilometrů.
Filip: Délka lodi je kolik?
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Délka lodi je 8,5 metru, šířka 2,8 metru. Celé je to postavené ze sklolaminátu. Trup samostatně váží neboli má výtlak 2,7 tuny.
V bezpočtu různých typů plachetnic nese Singa označení Skipper a její oplachtění o celkové ploše třiceti metrů čtverečních je typu sloop. Tato amatérská loď vznikala deset let a na vodu byla spuštěna roku 1992.
Filip: Ale co když zafouká opravdu velmi silný vítr a loď se převrátí?
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Loď je vybavena tímto kýlem, ve kterém je zhruba jedna tuna olova. Nad kýlem ten zbytek – to jsou nádrže na vodu.
Filip: A kolik se tam vejde?
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Dvě stě litrů vody.
Kudy povede trasa kapitána Ondráčka a jeho Singy, což mimochodem v malajštině znamená „lvice“? Oba se vydají cestou mnoha jeho předchůdců, osamělých mořeplavců. Z přístavu ve Falmouth Singa zamíří nejprve k pomyslné startovní čáře – spojnici nejjižnějšího místa anglického pobřeží – Lizard a ostrova Ushant u pobřeží Bretaně. Pak se vydá napříč Biskajským zálivem k jihu, obepluje Pyrenejský poloostrov, Kanárské ostrovy, protne rovník a v jižním Atlantiku se stočí ostře na východ. Mine pověstný africký mys Dobré naděje a jižní částí Indického oceánu zamíří k Austrálii. Nejmenší kontinent obepluje podél jižního pobřeží a zamíří k Novému Zelandu. Východně od něj mine nejjižnější z ostrůvků souostroví Antipod, které se nachází právě na opačné straně planety, než bylo výchozí místo plavby.
Singa po celou dobu popluje přibližně po čtyřicátém stupni jižní zeměpisní šířky. Této oblasti se mezi námořníky říká „řvoucí čtyřicítky“. Jde to oblast nejsilnějších mořských bouří a neklidného moře. Singa obepluje obávaný Hornův mys a podél Falklandských ostrovů zamíří zpátky do anglického Falmouthu, odkud se na svou plavbu vydala. Celkem 22 tisíc námořních mil, 41 tisíc kilometrů. Hlavním cílem je vytvořit nový světový rekord v délce plavby pro tuto třídu lodi. Ten dosavadní je 313 dní.
Plavba Singy ovšem začala zde v Morkém. 25. července 2011 loď opouští svůj suchý dok a na speciálním podvozku míří do německého Hamburku. Zde ji opatrně spouštějí na vodu. Doplňuje se vše, co muselo při transportu z lodi pryč. Především devět metrů dlouhý stěžeň. Objevují se technické potíže. Vadné zalisování vantů, ocelových lanek kotvících stěžeň. Nakonec se vše podaří zvládnout.
Naši exkurzi po technice na palubě Singy začneme základním dotazem: odkud se tu bere elektrický produ pro spoustu elektroniky? Nad kajutou je trojice velkých solárních panelů. Ty napájejí tři nezávislé okruhy.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Jeden okruh je pro motorovou baterii, ta slouží jen pro startování. Další okruh je pro palubní přístroje. To jsou světla, poziční světla a záležitosti. A další okruh je pro navigační přístroje, ať je to GPS, radar, aktivní radarový odražeč a další přístroje.
Poslední ze tří okruhů je speciálně pro počítače. Hlavním i záložním počítačem je notebook, další zálohou je iPad.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Používám čtečku elektronických knih, protože šetřím váhu v lodi. Takže tam mám dáno kolem tisíce knih.
Na moři je většinou nadbytek větru. A tak dalším zdrojem proudu je větrný generátor o výkonu až 240 Wattů. Šestého srpna, po sérii dalších nalezených závad a nutných oprav Singa konečně vyplouvá z Hamburku. Směr Anglie. Na úrovni ostrova Helgolandu přišla silná bouře. Kapitán Ondráček si vážně poraní prst levé ruky.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Stalo se to, že bylo málo udělané těsnění této lukny. Toho okraje. Já jsem to otevřel a pokoušel jsem se udělat těsnění. Přišla vlna. Ta záklopka, která měla držet tu luknu, povolila a ta lukna mi takhle spadla na prst.
Oprava vypadlého autopilota i ošetření ruky byly pro kapitána velkou zkoušku vytrvalosti. Obstál. Prst se postupně začal hojit. A Singa s mnohadenním zpožděním doplula do jihoanglického Brightonu, kde na palubu přibrala kapitánovu ženu Jarmilu.
Filip: Au! To je malinké, opravdu …
A my spolu s Filipem sestupujeme do podpalubí Singy. Čeká nás tu království elektroniky.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Trochu cviku …
Filip: Prostě chyběla mi praxe plavčíka …
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Tak, vítám vás. Tohle je navigační stůl. Odsud je všechno ovládáno, co je od elektroniky. Ať to jsou navigační přístroje, navigační osvětlení, veškeré ovládání a napájení je tady odsud. Tady – když to vezmu odshora, je aktivní radarový odražeč. Je to zařízení, když mě ozáří radar velké lodě, tak mně to tady začne dělat alarm. Současně je ode mne vysílán velký signál, takže oni mě považují za velký predmět. Čímž by mě neměli minout. Pod tím je hloubkoměr. Tadyhle je klasický radar. Pod tím je GPS. Slouží pro snímání polohy a ovládá řadu dalších zařízení, jako autopilota a přenášení polohy přímo z paluby lodě do centra a na webové stránky. Pod tím leží přijímač pro příjem meteofaxových zpráv. Tady je kompletní rozvodový panel, kde je možné ovládat nabíjení jednotlivých baterií, tímto se přepíná navigační osvětlení, podle toho, kde jsem. Jestli jsem v republice, jestli použiji motor, mám kotvu, nebo jestli jedu na plachty. Pod tím je testování jednotlivých okruhů. Tady je vyvedených dvanáct Voltů a současně i měřič. Něco jakoby zkratoměr.
Filip: To je toustovač, poznávám.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: To jo. To je autoradio, standardní. Na lodi je vždycky většinou problém s napájením, a tak já mám od tří až do dvanácti Voltů stabilizované napětí, které je možné vyvést zvlášť. Pod tím je sada zásuvek. Vysílačka na VHF. Ta je zhruba do sta kilometrů. Pod tím je zařízení na meteo, které mě umožní sledovat průběh tlaku, současný tlak, historii tlaku až za sto dvacet hodin. Z toho můžu vyhodnotit třeba příchod bouře. Vedle je zařízení AIS radar. Můžu ho zapnout. Ten i umožňuje vidět, co kolem mě pluje, jak pluje a co to je za lodě. Oni mají svoje kódy a vysílají parametry své plavby. Já tedy vidím jejich rychlost, jejich směr a vidím, co to je.
Hlas: Čili můžete reagovat.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Jestli je to vojenská loď, jestli je to tybář, jestli je to obchodní loď a podobně. A tady je přijímač Navtexu. Slouží pro příjem meteorologických a bezpečnostních zpráv na moří. Je to v rámci mezinárodního tisňového bezpečnostního systému GMDSS, kde je možné si přečíst, jakké bude počasí, jaké je nebezpečí, která bóje nesvítí, co kde je překážka.
Filip: A jakým způsobem se to plavidlo s tou pevninou spojí, to mě zajímá.
Prof. Ing. Boris Šimák, CSc., ved. katedry telekomunikací, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze: Vybavili jsme pracoviště na lodi pana inženýra Ondráčka komunikačním terminálem, který umožní prostřednictvím satelitu přenášet data na pozemskou přijímací stanici. Zajistíme tak nejen přenos hovoru, ale i obrazu a samozřejmě telemetrických dat.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Pod tím je krátkovlnná amatérská vysílačka, která mně bude sloužit pro příjem emailů a taky pro komunikaci v radioamatérských pásmech. Nad tím je satelitní telefon Iridium. A za mnou je další ruční vysílačka. Totéž, co je tady, jen s menším výkonem. Ten je zhruba do dvaceti kilometrů.
Je sobota 27. srpna. Singa už kotví v proslulém přístavu Falmouth.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: Pěkně vítám.
Spolu se štábem Portu přijeli za kapitánem Ing. Ondráčkem i jeho dávní kolegové. Neodmítli jsme pozvání na palubu Singy. A spolu s hosty se museli poprat s poněkud komplikovanějším sestupem do podpalubí.
Ing. Attila Matas, Mezinárodní telekomunikační unie, Ženeva, Švýcarsko: Keď zješ každý týždeň jednu, tak máš svetový rekord.
Prof. Ing. Boris Šimák, CSc., ved. katedry telekomunikací, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze: Poslední dárek na cestu od Krajské zdravotní a …
Také profesor Boris Šimák z Elektrotechnické fakulty pražského ČVUT je stejně jako inženýr Ondráček specialistou na telekomunikace. Kapitán Ondráček se vydal na plavbu kolem světa ve svých dvaašedesáti letech. Stav jeho zdraví budou sledovat lékaři z nemocnice v Ústí nad Labem na dálku, pomocí elektronického monitoringu. Na cestu je vybaven také kompletními zásobami potravin a nápojů. Včetně chleba, který vydrží čerstvý dva roky. Včetně odsolovačů mořské vody. Jak funguje dálkový monitoring pana kapitána, jak vznikl jeho celoroční jídelníček nebo jak se z mořské vody získává na malé plachetnici pitná, o tom všem se dovíte v následujících Portech.
Petr Ondráček, kapitán lodi Singa: … abychom se tady zase šťastně sešli.
A pokud vše bude fungovat, pak vám přineseme také obrazové informace přímo z paluby plachetnice Singa třeba až z opačné strany zeměkoule.
Autor: Vladimír Kunz