Bionůž - není červ jako červ
15. 4. 2011
Larvy některého dvoukřídlého hmyzu jsou schopny se živit pouze mrtvou tkání. Této vlastnosti se využívá k čištění nehojících se ran. Dokonale totiž kopírují hranici živé a mrtvé tkáně, nesrovnatelně přesněji než skalpel chirurga. Larvy mají ještě jednu mimořádnou vlastnost, která je dnes v době šířící se MRSA (zlatý stafylokok) velmi důležitá – zničí i většinu patogenních bakterií odolných vůči antibiotikům.
Moucha. Otravná, neodbytná, vlezlá … to jsou obvyklá přídavná jména, která s tímto nepopulárním hmyzem spojujeme. Pán much, neboli Belzebub, je symbolem zla. Moucha kladoucí vajíčka a její larvy připomínají souvislost s rozkladem a hnilobou. Představa, že nás žerou červi, je neoddělitelně spjatá se strachem ze smrti.
A přece v těch nejmodernějších nemocnicích dnes nasazují pacientům muší larvy do ran. Málokterý tvor se totiž tak míjí se svou pověstí jako larvy bzučivky zelené, které dokáží zachránit lidské zdraví a život.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie, FN Motol: Tato metoda je vlastně přírodní způsob ošetřování ran, který používají a používali už v pravěku ve světě přírodní kmeny. Kmeny jako byli australští křováci, kmeny v Africe.
O tom, že muší larvy dokáží vyléčit nehojící se rány, vědí lidé od nepaměti. Přesto novodobí Evropané vzali tento úkaz na vědomí teprve během válek v16. a 18. století, kdy lékaři s překvapením zaznamenali, že rány plné červů nejsou předzvěstí smrti, nýbrž uzdravení.
MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně: Ty larvy nejsou úplně tak jenom postavené na vodě, ono to příčinu, proč to pomáhá, má, ať už jde o enzymatické procesy, urychlování hojení, granulace.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol: Jednak mají schopnost zpracovat pouze mrtvou tkáň, to znamená, že tu živou nepoškodí, a z těch larev vychází exkrementy, které nejenže jsou sterilní, ale ještě mají antibakteriální efekt.
Rozvoj válek přinášel i rychlý vývoj larvální léčby. Cíleně se používala v americké občanské válce, za první světové války se pak stala oficiální léčebnou metodou. Ve 30. letech 20. století už farmaceutické laboratoře produkovaly larvy ve velkém a lékaři je používali k léčbě mnoha onemocnění.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol: V tomto období se hlavně používaly larvy na záněty okostice, na osteomyelitidy, a byly s tím slaveny velké úspěchy.
MUDr. Robert Bém, Ph.D., Centrum diabetologie IKEM: Larvy mají několik účinků, jsou to tři zásadní účinky, jeden z nich je, že dokážou dobře vyčistit ránu, druhým zásadním účinkem je, že produkují celou řadu látek, kterými dokážou eliminovat infekci, zabíjet bakterie, a třetím účinkem je, že podporují příznivé hojení té rány.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol: Ono na tom toho moc neuvidíte, oni jsou hrozně mrňavý, strašně malý …
Před aplikací se larvy o velikosti asi dvou milimetrů vyplaví fyziologickým roztokem z kontejneru na sterilní látku, která se vloží do rány. V dávné minulosti někdy výběr nevhodných nebo infikovaných larev způsobil těžké komplikace, nyní však už nic podobného nehrozí.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie, FN Motol: My dnes larvy pěstujeme ve speciální líhni, kde všechno probíhá za sterilních podmínek, to znamená, že ty vajíčka jsou od těch much, které nakladou na syrová játra, tak jsou potom dezinfikována speciálními roztoky a celá ta práce vlastně probíhá potom ve sterilních boxech. I samotný transport je potom uskutečněn pomocí sterilních boxů s biologickým filtrem.
Objev antibiotik na čtyřicet let odsunul larvální léčbu do pozadí jako poněkud bizarní zastaralou metodu. Nyní však lékaři zjišťují, že antibiotika přestávají zabírat, a staré dobré larvy tak zažívají svůj velký comeback.
Pán v ordinaci: Mám v tepně ten cuclík…
V 90. letech se v motolské fakultní nemocnici rozhodli experimentálně využít larvální léčbu pro záchranu nohy pacienta, kterého předtím dva měsíce marně léčili antibiotiky. Po třídenním působení larev byla dříve nezhojitelná rána dokonale vyčištěná a pacient mohl jít domů. Záhy se larvální léčba – neboli „maggot therapy“ – začala znovu oficiálně používat v mnoha nemocnicích v České republice. V současné době ji dokonce proplácejí zdravotní pojišťovny. Kromě motolské nemocnice nebo IKEMu larvy používají také v brněnské nemocnici u svaté Anny.
MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně: Dobrý efekt je u něj vidět… tady vidíte vleklou ránu, která se pomalu hojí, respektive nehojí, takže se zahájila larvální terapie, už při tom prvním převazu je vidět, že je tam zjevný jasný efekt, tohle bylo po druhé dávce, kdy ten defekt se během krátké doby osmi dnů vyčistil, a po kožní plastice se celá rána velice pěkně zahojila.
V současné době se tato metoda používá zejména k léčbě pacientů postižených syndromem diabetické nohy, což je postupné odumírání cév a nervů v dolní končetině. Tento syndrom se obvykle řeší odlehčením nohy pomůckami, jako jsou ortézy, rekonstrukcí cév a léčbou případných infekcí. Nezřídka však končí amputací.
MUDr. Robert Bém, Ph.D., Centrum diabetologie IKEM: My se samozřejmě snažíme, aby těch pacientů s amputací bylo co nejméně, ale pokud má pacient infekci kosti, v noze, a vyčerpali jsme už veškeré antibiotické možnosti a ta bakterie je špatně citlivá na antibiotika, pak nám nezbývá než provést amputační výkon.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol: To je typický případ – pacient má rozsáhlou nekrózu plosky…
Obranné látky pacienta už nedokáží zastavit průnik infekce do těla, hrozí mu otrava celého organizmu neboli sepse, takže lékaři musí zasaženou tkáň odříznout. Pokud se však do zanícené rány nasadí larvy, které vylučují své vlastní defenziny, infekce se většinou zastaví.
MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně: Většina těch pacientů na to reaguje velmi dobře ať už ze strany jejich subjektivních pocitů, protože ono to může provázet některé nepříznivé nebo nežádoucí efekty ta terapie může mít, nepříjemný pocit pohybu v té ráně, občas to může bolet, lehce prokrvácet …
Využití larvální terapie vede k významnému zkrácení doby hojení vředů, třikrát menší potřebě amputací a ke zkrácení doby podávání antibiotik. Určitý problém ale bývá představit tuto metodu pacientovi – ne všichni jsou nadšeni z představy, že část svého těla na určitou dobu, obvykle na tři dny, poskytnou jako útočiště několika stům hladových červů.
MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně: Tak za tu dobu, co tuto metodu používáme, už máme nějakou zkušenost s tím, že víme, že někdo k tomu bude stavět třeba negativně, nicméně my vždycky pacientovi nabídneme určitou možnost, jakési portfolio toho, jakým způsobem by šla tahle rána řešit.
MUDr. Robert Bém, Ph.D., Centrum diabetologie IKEM: U vás všechno v pořádku? Žádné problémy? Bolesti nemáte v té noze? Řada pacientů tu léčbu sama žádá i v indikaci, kdy není indikována, a my jim to musíme spíš často rozmlouvat, než že bychom museli pacienty přemlouvat k téhle této léčbě … Nebolí? Pacienti cítí v tom velkou naději na záchranu končetiny. Pro ten personál je to často, řekl bych velmi zajímavá věc, všichni se na to přijdou podívat, ale v podstatě pokud se těch lidí zeptáte, jestli by s těmi larvami chtěli také nějakým způsobem pracovat, tak spíš k tomu mají odpor.
Nejen odpor lidí k hmyzu, ale i snaha vědecky uchopit problém přivedla lékaře k pokusům definovat a uměle vyrobit účinnou látku, která by se aplikovala místo živých larev. Do jisté míry se to podařilo, avšak uměle vytvořená látka nemá tak dobré výsledky jako živé larvy, jejichž pohyb stimuluje tvorbu nové tkáně.
MUDr. Robert Bém, Ph.D., Centrum diabetologie IKEM: V našem institutu jsme prováděli hodnocení akutního antimikrobiálního efektu larev a zjistili jsme, že larvy významně eliminují jak grampozitivní, tak gramnegativní bakterie a to včetně rezistentního staphylococca aurea, kterého se spousta lékařů obává zejména z důvodů jeho vysoké rezistence na běžné dostupná antibiotika.
MUDr. Karel Novotný, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol: Já si myslím, že ten vývoj jde pořád ve spirále. Samozřejmě není možné očekávat od maggot terapie nějaké zázraky. Máme spoustu nových velmi účinných technologii, nicméně tady vlastně snoubí několik schopností těch larev jak účinkovat najednou s naprosto minimálními vedlejšími efekty pro pacienta.
Přes veškerý pokrok moderní vědy se zdá, že mystérium přírody je zdaleka nepřekonané a přírodní medicína zůstává zdrojem inspirace pro dnešní lékaře.
MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně: Jako pokud vidím velmi dobrý efekt, což se mi stalo mnohokrát u této terapie, tak se k tomu stavím kladně, i když samozřejmě to je věc, která se na lékařských fakultách zatím příliš neprobírá.
Až tedy příště uvidíte zelenkavou mouchu, nehoňte ji s plácačkou. Třeba vám její larvy jednoho dne zachrání život.
Autor: Bára Kopecká